MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Sun nedoporučuje další používání vlastní licence SISSL. Přestože se jedná o "výbornou" licenci, mnoho projektů ji nevyužilo a bude poslána do důchodu (zmizí ze seznamu doporučených). Mělo by jít o první, a nikoliv poslední krok tímto směrem. Dočkáme se i odchodu CDDL?
Tiskni
Sdílej:
))
To tedy je problém, a pěkně velký. Představ si, že každá ze zhruba 2000 komponent, které máš běžné instalaci nějakého distra, má jinou licenci...Je evidentní, že toto je problém ortodoxně svobodných distribucí. Tady je vidět, jak se na všechno díváš z jednoho úhlu pohledu. Všichni totiž nepoužívají Debian a spol. Třeba já s ne-GPL programy problém nemám. Převádíš zde úkoly autorů programů na distributory. Autor je ten, kdo má specifikovat, na které knihovny je nutno dát si pozor. Autor se musí rozhodnout, jestli knihovna, kterou použije, není v rozporu s jím zvolenou licencí. Fakt je ten, že by to distributor měl kontrolovat, případně tuto kontrolu převést na uživatele (Gentoo). Já s Tebou souhlasím, nikdo se nepřeje zvyšování počtu licencí. Nejde tomu ale zabránit, ale spíš se aklimatizovat (GNU GPLv3). Názor na CC mám opačný, je to přehledné. Také ten vyhledávač Yahoo CC je super. Mají to zkrátka dobře udělané, líbí se mi ta myšlenka. Podobný web by byl přínosem. Dost jsme se nechali unést. Faktem je, že CDDL licence není krokem špatným směrem. Vůbec nechápu, proč Sun všichni tak napadají. Měli by být rádi, že jsou dostupné zdrojové kódy Solarisu.
Je to problém kohokoliv, kdo nechce porušovat podmínky licencí.To tedy je problém, a pěkně velký. Představ si, že každá ze zhruba 2000 komponent, které máš běžné instalaci nějakého distra, má jinou licenci...Je evidentní, že toto je problém ortodoxně svobodných distribucí.
Autor je ten, kdo má specifikovat, na které knihovny je nutno dát si pozor.Ne, autor určí licenci. Specifikovat může klidně až soud, když si tu licenci někdo nepřečte/nepochopí...
Fakt je ten, že by to distributor měl kontrolovat, případně tuto kontrolu převést na uživatele (Gentoo).Pokud licence určuje podmínky šíření software, což určuje asi každá, tak Gentoo nemá co na koho převádět (a doufám že to nedělá), protože je to distributor kdo tyhle podmínky může porušit.
Problem vidim v tom, ze GNU mi chce svobodu vybrani licence odepirat.Jak?
je imho treba dusledne rozlisovat GPL samotnou a GNU filosofickou (ideologickou) omacku kolem.Dovolil bych si upozornit, že celý tento flame vzniknul kvůli tomu, že jsem se pozastavil nad nešťastným dogmatem, který sem napsal jeden člověk. Pozastavil jsem se právě nad tou ideologií. Já sám své výtvory vydávám zásadně pod GNU GPL. Nechci, aby si nějaký komerční subjekt přivlastnil můj výtvor. Jako firma bych ale GNU GPL zřejmě nepoužil.