FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sun nedoporučuje další používání vlastní licence SISSL. Přestože se jedná o "výbornou" licenci, mnoho projektů ji nevyužilo a bude poslána do důchodu (zmizí ze seznamu doporučených). Mělo by jít o první, a nikoliv poslední krok tímto směrem. Dočkáme se i odchodu CDDL?
Tiskni
Sdílej:
))
To tedy je problém, a pěkně velký. Představ si, že každá ze zhruba 2000 komponent, které máš běžné instalaci nějakého distra, má jinou licenci...Je evidentní, že toto je problém ortodoxně svobodných distribucí. Tady je vidět, jak se na všechno díváš z jednoho úhlu pohledu. Všichni totiž nepoužívají Debian a spol. Třeba já s ne-GPL programy problém nemám. Převádíš zde úkoly autorů programů na distributory. Autor je ten, kdo má specifikovat, na které knihovny je nutno dát si pozor. Autor se musí rozhodnout, jestli knihovna, kterou použije, není v rozporu s jím zvolenou licencí. Fakt je ten, že by to distributor měl kontrolovat, případně tuto kontrolu převést na uživatele (Gentoo). Já s Tebou souhlasím, nikdo se nepřeje zvyšování počtu licencí. Nejde tomu ale zabránit, ale spíš se aklimatizovat (GNU GPLv3). Názor na CC mám opačný, je to přehledné. Také ten vyhledávač Yahoo CC je super. Mají to zkrátka dobře udělané, líbí se mi ta myšlenka. Podobný web by byl přínosem. Dost jsme se nechali unést. Faktem je, že CDDL licence není krokem špatným směrem. Vůbec nechápu, proč Sun všichni tak napadají. Měli by být rádi, že jsou dostupné zdrojové kódy Solarisu.
Je to problém kohokoliv, kdo nechce porušovat podmínky licencí.To tedy je problém, a pěkně velký. Představ si, že každá ze zhruba 2000 komponent, které máš běžné instalaci nějakého distra, má jinou licenci...Je evidentní, že toto je problém ortodoxně svobodných distribucí.
Autor je ten, kdo má specifikovat, na které knihovny je nutno dát si pozor.Ne, autor určí licenci. Specifikovat může klidně až soud, když si tu licenci někdo nepřečte/nepochopí...
Fakt je ten, že by to distributor měl kontrolovat, případně tuto kontrolu převést na uživatele (Gentoo).Pokud licence určuje podmínky šíření software, což určuje asi každá, tak Gentoo nemá co na koho převádět (a doufám že to nedělá), protože je to distributor kdo tyhle podmínky může porušit.
Problem vidim v tom, ze GNU mi chce svobodu vybrani licence odepirat.Jak?
je imho treba dusledne rozlisovat GPL samotnou a GNU filosofickou (ideologickou) omacku kolem.Dovolil bych si upozornit, že celý tento flame vzniknul kvůli tomu, že jsem se pozastavil nad nešťastným dogmatem, který sem napsal jeden člověk. Pozastavil jsem se právě nad tou ideologií. Já sám své výtvory vydávám zásadně pod GNU GPL. Nechci, aby si nějaký komerční subjekt přivlastnil můj výtvor. Jako firma bych ale GNU GPL zřejmě nepoužil.