Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ryan Sipes, komunitní manažer projektu Thunderbird, v příspěvku na blogu oznámil, že Thunderbird 78 bude přímo podporovat OpenPGP. Dnes se podpora OpenPGP v Thunderbirdu řeší pomocí doplňku Enigmail. Kvůli změně API (Thunderbird WebExtensions) nebude možné Enigmail od Thunderbirdu 78 používat.
Tiskni
Sdílej:
Tak lepší pozdě než vůbec :-) Ale mělo to tam být už dávno – podpora X.509 je tam pomalu odjakživa.
V ničem. 
Rozdíl je navíc taky v tom, že zatímco X.509 prostě funguje a většina E-mailových klientů s tím dokáže podepisovat / šifrovat / dešifrovat / ověřovat, s PGP se nedá podepisovat či šifrovat nic jiného než komunikace pár nadšenců, kteří se předem sejdou a vymění si klíče a budou používat jenom ty specifické 1 až 2 klienty, které to náhodou umí a jsou kompatibilní aspoň samy se sebou nebo možná (někdy) dokonce i vzájemně.
Z hlediska principu je lepší i horší. Lepší: je to vlastně obecnější princip (pavučina důvěry), nad kterým lze postavit i ten dnes známý a rozšířený systém cerfifikačních autorit. Výhoda té pavučiny důvěry je v tom, že jeden certifikát ti může vydat více CA resp. tvůj veřejný klíč podepíše více subjektů. Horší: protože je to obecnější řešení, můžou být ta pravidla (čemu důvěřovat) nebo třeba GUI složitější nebo méně jednoznačná. Uživatel má na výběr, musí někdy víc přemýšlet a rozhodovat se – zatímco X.509 tady cílí víc na BFU, kterému to někdo nalajnuje (nainstaluje mu vybrané důvěryhodné CA) zbavuje ho zodpovědnosti a potřeby rozhodovat (buď je spojení nebo zpráva označena za bezpečnou, nebo není – nic mezi tím).
Z praktického hlediska je tu problém s rozšířeností. Zatímco X.509 podporují prakticky všichni, OpenPGP je méně rozšířené. Ale za to můžou právě i programy typu Thunderbird – kdyby věnovali podpoře OpenPGP stejnou pozornost jako podpoře X.509, tak dnešní situace mohla vypadat úplně jinak. Tzn. říkat, že OpenPGP je špatné, protože je málo rozšířené, a proto ho nebudeme podporovat… je taková definice kruhem.