Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Canonical představil Ubuntu Software Store. Jedná se o nástroj, který by v budoucnu měl obstarat veškerou činnost týkající se instalace software v Ubuntu. Zatím velmi jednoduchá aplikace by v čase vydání verze 9.10 měla přinést rychlé vyhledávání, podrobné informace o balíčcích, interaktivní návod, jak používat nainstalovaný software a podobně. Ve verzi 10.04 by měla nahradit Synaptic, Zdroje softwaru, Gdebi a možná i Správce aktualizací a otevírat všechny "apt:" linky. Později je v plánu také propracovaná integrace s Launchpadem, takže bude umožněno např. nakupovat software a spousta dalších funkcí. Podrobnosti přináší Phoronix.com.
Tiskni Sdílej:
mě se to líbí... připadá mi fajn koupit si (byť i proprietární) program přímo z prostředí pro správu software... kde jinde bych ho měl kupovat? určitě půjdou nastavit zdroje atd, tudíž nemám strach, že by mi canonical něco nutil
jj, nejake linuxove hry by tam mohli byt; IMHO by to aj dost podporilo tento segment
Podpoří to tvorbu proprietárních věcí.Doufejme, že skutečně podpoří! Ale na tu Sadámovu Catii to asi stačit nebude
Začíná to kravinkami a třeba to skončí věcmi většími. Podle mě je tato cesta první krůček k rozšíření Linuxu. Výrobci software tímto vpodstatě dostanou pěknou platformu pro vývoj:
Já to vnímám jako velkou výhodu a první krok, který Linuxu pomůže. Zvýší se tak i nároky na kvalitu a tak dále, a tak dále.
Pokud takto dokaze Ubuntu pretahnout lidi od Windows nebo Mac OS, tak je to vyhra nejen pro Ubuntu, ale i Linux obecne.
Tezko najdes nejakou zpravu, ze "Vyrobce ten a ten zacal do jadra posilat patche na podporu svych produktu, protoze je Ubuntu strasne super."
Vetsinou najdes (reklamnimi kecy zaobalene) to, ze pocet uzivatelu Linuxu roste a stava se z nej trh, ktery neni dobre ignorovat.
Když už budou aplikace pro jednu distribuci, není problém je portovat na jiné distribuce – takže já to vítám. V Ubuntu ty programy půjde instalovat jedním kliknutím a v SUSE nebo Mandrivě pomocí dvou tří příkazů, ale důležité je, že je půjde provozovat obecně na Linuxu – že to v některých distrech dá víc práce, to už je jedno.
Nativni vzhled a chovani, prizpusobeni systemu, mnohem vetsi pravdepodobnost, ze to pojede OK atp. Vyhod je hodne.
To, co vy oznacujete za "trochu lepsi" je pro mnoho lidi a firem kriticke.
Trochu vyssi stabilita aplikaci? Pche, na co, lidi stejne na pocitaci nedelaji nic dulezitejsiho nez hledani min a solitaire.
Nativni versus windowsacky vzhled, C:\ a /mnt/diskc v jednom systemu zaroven - fuck usability
No a co do novych ovladacu, ktere by to prineslo (nejspis jak OSS, tak closed source) - na co, mame prece naprosto dostacujici Intel GMA driver
atp.
Ale jiste, pokud si jen chcete v bashi bastlit skriptiky, jsou to jen detaily.
Tu prvni cast nechapu, jak souvisi s tematem. Jde o to, ze nativni verze je principialne a pravdepodobne i prakticky mnohem lepsi nez neco jedouci pod Wine.
Intel driver je špatný, a to patří mezi to nejlepší co můžete mít. Jestli vám přijde nedostačující, tak se těšte na tu záplavu ještě horších uzavřených šrotů.
Jo, treba ten srotovy uzavreny ovladac Intelu pro Windows, ktery mi prave ted slape jako hodinky a nikdy jsem s nim nemel zadny problem.
Mimochodem, jake jsou ty nevyhody?
nativní uzavřená aplikace vs. emulovaná uzavřená aplikace
Co bys radši? Já tedy to první. Používat např. Operu se pod Linuxem dá celkem v pohodě, kdybych ji musel pouštět pod Wine, už by to tak fajn nebylo.
Pak jsou samozřejmě i složité aplikace, které dneska asi nikdo nativně pro Linux přepisovat nebude (Photoshop) a tam by byla fajn oficiální podpora pro Wine, nebo nějaká hybridní binárka, který by spojovala Wine a upravenou verzi té aplikace (tohle dělal Google u některých svých aplikací, nebo třeba Enterprise Architect od Sparx měl takovou verzi pro Linux).
Je to aplikace, ktera bezi na cizokrajnem API, ktere je uzavrene (castecne) a ve Wine nekompletne a casto spatne implementovane.
API si muzete vybrat, samozrejme. Ale mate k dispozici kompletni implementace. Ale to je zase jen takovy minipidi detail.
Wine je prostě nouzovka. Radší budu mít uzavřenou aplikaci pod Qt (nebo i GTK), ale nativní, bude v ní lépe fungovat zvuk, 3D grafika, práce se soubory (bude se pracovat s klasickou unixovou strukturou začínající / rootem).
Ideální by samozřejmě bylo mít otevřené aplikace a nejlépe pod GPL licencí, ale když už nějaká aplikace musí být uzavřená, tak ať běží aspoň nativně pod Linuxem.
+1
Na druhou stranu, bojím se toho "nahrazení" Synapticu.
Řekl bych, že Synaptic byl (a stále je) dlouhou dobu "killer feature" distribucí používajících APT. Já osobně jsem vyzkoušel hodně distribucí, nicméně na lepší (nebo alespoň stejně kvalitní) package manager GUI jsem nenarazil...
> Řekl bych, že Synaptic byl (a stále je) dlouhou dobu "killer feature" distribucí používajících APT.
Neintuitivní věc s rozhašeným GUI - takhle si killer feature nepředstavuji. Jako že se to za poslední rok moc nezlepšilo. Což o to, přežil bych všechno, ale dementní hlášku "Synaptic nelze spustit protože už běží jiný Synaptic" opravdu nikdy nepochopím.
Firefox ma tu stejnou dementni hlasku.
Ona není až tak dementní – když spustím „druhý“ proces Firefoxu, tak se žádná hláška nezobrazuje a jen se otevře nové okno. Jen když mám Firefox spuštěný lokálně a k tomu si ho chci pustit ještě jednou přes SSH s tunelováním Xek, tak je to problém – je potřeba ten první (lokální) Firefox killnout a spustit si ho vzdáleně (obnoví se relace).
>S tímto názorem jsem se jinde nesetkal.
Všechno je jednou poprvé - projděte si celou odkazovanou diskusi.
>IMHO to dává dobrou logiku, že Synaptic lze spustit jen jednou a asi to tak je správně.
Není to správně a logiku to nemá. Je to pouze špatně naprogramovaný konkurenční přístup - těch kritických akcí nad balíčky není tolik, aby tam musel být podobně hrubý zámek. Příklad: probíhající updaty mi nemohou znemožnit prohlížení balíčků či jiný read-only přístup. Přesně tohle Synaptic v Ubuntu dělá a je to špatně. Že to jde i jinak vidím dnes a denně na urpmi, které zamyká pouze kritické akce, kde je nutný výhradní přístup. Spuštěné ho mohu mít třeba pětkrát a je mu to zcela jedno.
> V té diskuzi vidím akorát spoustu subjektivních a těžko obhajitelných názorů uživatele bibri (jakože apt-get je zastaralý a neměl bys se používat a tak podobně).
Špatně čtete, to není můj názor, ale rada uživatelů Debianu/Ubuntu, které se mi dostalo při používání apt-get. Přečtěte si celou diskusi a původní blogpost a těch odlišných názorů tam najdete spoustu, nejde o nic ojedinělého.
>Synaptic, přestože by mohl být lepší, lidé většinou, zdá se mi, považujíza jeden z nejlepších nástrojů na správu balíků různých formátů v existenci. Váš názor považuji za ojedinělý.
Doporučuji vyzkoušet i něco jiného - já s těmi nástroji pracuje intenzivně (denně). Nástoje z Mandriva Linuxu nebo openSUSE jsou prostě na vyšší úrovni. Podobnou odezvu mám od uživatelů.
... už několik let ...
Mi ano, ale to je použitím. Nicméně to není tak podstatné. Řeč je o killer feature - takovou není třeba moc obhajovat ani se o ní obvykle nediskutuje, jako to děláme my. Proto Synaptic není killer feature.
Špatně čteteTo je možné, protože jsem to jen tak rychle proletěl.
, to není můj názor, ale rada uživatelů Debianu/Ubuntu, které se mi dostalo při používání apt-get.No tak je vás víc, no a sešli jste se v jednom vláknu. Nemám nic proti aptitude (taky ji používám), ale jaký je sakra důvod nepoužívat apt-get a spol?
Přečtěte si celou diskusi a původní blogpost a těch odlišných názorů tam najdete spoustu, nejde o nic ojedinělého.V té diskuzi třeba ne... Obecně se mi zdá že jo. Žádná silná kritika Synapticu ke mě nedolehla. Spíš naopak.
Doporučuji vyzkoušet i něco jinéhoMám zkušenosti s Fedorou, Arch Linuxem, Slackwarem, Debianem a Ubuntu a debianní balíčkovací systém je IMHO v celku bezkonkurenčně nejlepší. Mandrivu někdy vyzkouším, ale tu nemohu používat, protože v ní prostě chybí pro mě nepostradatelné věci.
- já s těmi nástroji pracuje intenzivně (denně).Myslíte, že já ne?
Nástoje z Mandriva Linuxu nebo openSUSE jsou prostě na vyšší úrovni.Mandriva nevím, ale openSUSE? O tom jsem slyšel historky připomínající vzpomínky na Vietnam. A ne, SUSE opravdu zkoušet nebudu. Podobnou odezvu mám od uživatelů.
IMO neni vhodne vsechen software open sourceovat. Zaklad, jako je OS, knihovny a zakladni nastroje urcite, ale vsechno IMO ne.
U F/OSS je to tak, ze i kdyz je teoreticky mozne jej prodavat, je de facto zdarma.
To je OK, pokud se jedna o vyvoj OS, DE, textoveho editoru, IDE nebo kancelarskeho baliku, protoze existuje velke mnozstvi programatoru, kteri jsou v dane oblasti vzdelani a maji cas a vuli software vyvijet.
Co ale treba CAD nebo Photoshop? Existuji srovnatelne OSS alternativy? Kdyby byl Photoshop open source, byl by tak kvalitni, jakym dnes je? Je nutne brzdit pokrok kvuli ideologicke spravnosti?
Co ale treba CAD nebo Photoshop? Existuji srovnatelne OSS alternativy?Photoshop už dnes nahradí v drtivé většině případů GIMP, a to velmi dobře. A to, že mnoho profesionálů jsou obětí vendor lock-inu firmy Adobe je hodně špatné. Nebýt toho, uměly by dneska svobodné grafické programy minimálně totéž co produkty Adobe, aspoň myslím. CAD ne. Kdyby ho lidi chtěli, tak si ho napíšou. Uvidíme do budoucna. Každopádně, proprietární software je vždy společenským problémem a IMHO je potřeba se ho globálně a totálně zbavit (mírovou, svobodnou cestou pomocí tvorby vhodných náhrad). Že to zatím spousta lidí udělat nemůže nebo nechce je věc druhá.
Kdyby byl Photoshop open source, byl by tak kvalitni, jakym dnes je?Dle mého názoru by byl ještě kvalitnější.
Je nutne brzdit pokrok kvuli ideologicke spravnosti?Proč mluvíš o ideologii? Bavíme se o licencích, ne? A ty ještě k tomu o open source (a nazývat toto ideologií je dost odvážné).
Photoshop už dnes nahradí v drtivé většině případů GIMP, a to velmi dobře. A to, že mnoho profesionálů jsou obětí vendor lock-inu firmy Adobe je hodně špatné. Nebýt toho, uměly by dneska svobodné grafické programy minimálně totéž co produkty Adobe, aspoň myslím.
Dal jsem to precist grafikovi, co sedi se mnou v kanclu a velmi se nasmal.
CAD ne. Kdyby ho lidi chtěli, tak si ho napíšou. Uvidíme do budoucna.
Oni chcou. Ne kazdy to ale dokaze.
Dle mého názoru by byl ještě kvalitnější.
Skutecne? V pripade, ze by byl OSS, byl by zadarmo a Adobe by nemel potrebu jej vyvijet. Pokud je na GIMP asi 5 hobby vyvojaru, proc si myslis, ze by se na Photoshop naslo vyvojaru vic.
Proč mluvíš o ideologii? Bavíme se o licencích, ne? A ty ještě k tomu o open source (a nazývat toto ideologií je dost odvážné).
Prohlasovani, ze close source programy jsou spolecenskym problemem a musi byt vymiceny je ideologie.
*vymyceny
kaju se.
Dal jsem to precist grafikovi, co sedi se mnou v kanclu a velmi se nasmal.Je to grafik. Profík. A to většina lidí co upravujou fotky není a Photoshop nepotřebují, případně nemají jak využít jeho možnosti, a s Gimpem v drtivé většině bohatě vystačí. Pozdravuj ho a vyřiď mu ať nevidí svět ze svého omezeného pohledu profíka.
Oni chcou. Ne kazdy to ale dokaze.Samozřejmě musí chtít ti co to dokážou.
Skutecne? V pripade, ze by byl OSS, byl by zadarmo a Adobe by nemel potrebu jej vyvijet.Kdyby by svobodný, mohli by ho vyvíjet i jiní než Adobe.
Pokud je na GIMP asi 5 hobby vyvojaru, proc si myslis, ze by se na Photoshop naslo vyvojaru vic.Právě jsem se podíval na developer mailing list Gimpu a nezdá se, že by jich bylo pět . Zdaleka. Problém je právě v tom, že Adobe má de facto monopol na grafické aplikace v profesionální sféře. To bere Gimpu uživatele i vývojáře a brzdí vývoj.
Prohlasovani, ze close source programy jsou spolecenskym problemem a musi byt vymiceny je ideologie.Tak to je pak podle tebe ideologie jakýkoli názor. Stejně jako proprietární software je IMHO dobré zbavit se například korupce. To je taky ideologie? Nebo boj proti viru vztekliny je taky ideologie. BTW, `closed source' není opak open source.
Dal jsem to precist grafikovi, co sedi se mnou v kanclu a velmi se nasmal.Dej Rosenbergovi přečíst, že průměrná délka, já nevím kolik, stačí a taky se bude smát.
Dal jsem to precist grafikovi, co sedi se mnou v kanclu a velmi se nasmal.Dej Rosenbergovi přečíst, že průměrná délka, já nevím kolik, stačí a taky se bude smát.
Az se bude za mrize popadat.
Ad CAD: v tomhle případě je cestou spíš portace na Wine – třeba takový ArchiCAD chodí až na kosmetické detaily velmi dobře, s těmi detaily ale může bohužel pohnout jen výrobce (protože má zdrojáky aplikace), jinak se to musí ošklivě ohackovat.
Jako nativní linuxovou aplikaci to sotva budou přepisovat (i když by to bylo lepší), ovšem drobné úpravy pro wine by tolik práce nedaly.
Photoshop už dnes nahradí v drtivé většině případů GIMP, a to velmi dobře.
Záleží na tom, co ta konkrétní osoba dělá. Já třeba používám Photoshop také jen na úpravu obrázků. Když se oprostím od toho, že mi filozofie Photoshopu vyhovuje, Gimp je pro mě nepoužitelný, protože netuší co je to CMYK natož PANTONE. Kolega, který CMYK či Pantonky nepotřebuje, si radši za 1000,- Kč (+/- pár stovek) koupil Photoshop Elements. Proč asi?
A to, že mnoho profesionálů jsou obětí vendor lock-inu firmy Adobe je hodně špatné.
Nikdo tě nenutí ukládat obrázky ve formátu PSD. Více kanálů umí třeba TIFF či EPS (ten umí navíc i vektory). Navíc třeba konkrétně v Čechách jsou hodně populární produkty firmy Corel. Netuším, proč mají všichni v hubě jen Photoshop. Asi proto, že je prostě nejlepší.
Nebýt toho, uměly by dneska svobodné grafické programy minimálně totéž co produkty Adobe, aspoň myslím.
Myslet si to můžeš. Realita je ovšem taková, že Gimp je pro mě naprosto nepoužitelný. A není to kvůli formátům či ovládání. Prostě neumí to, co "konkurence" umí minimálně dvacet let. S Pantone je problém v GNU a FSF fanatismu. FSF se s Pantone klidně může domluvit. Nebo Canonical. Pantone jim ty licence rádo prodá. Aspoň bude mít větší zastoupení na trhu. Ale to je proti vyznání. Takže: až změníte náboženství, pak bude mít Gimp šanci.
A nebo se můžeš sám zapojit do vývoje. Je to přeci Open Source!
No že je Photoshop braný za použitelný grafický editor je taky těžká tragikomedie.
Toť otázka. Myslím si, že odpověď je možné hledat právě u tolik zde nenáviděného Applu. Photoshop pod OS X vypadá sice malinko jinak, ale ovládá se více méně v Applím stylu. Do Windows byly produkty Adobe mírně znásilněny. Dneska je to na obou platformách zhruba vyrovnané. Verze pro OS X si s sebou nesou několik antipatternů z Windows, verze pro Widnows si s sebou nosí antipatterny Macu.
Většina lidí, která přišla s Photoshopem do styku, jej teď hodnotí (odsuzuje?) jen na základě zkušeností z Windows. Osobně — subjektivně — musím říct, že na Macu je ten Photoshop mnohem lépe ovladatelný. Narozdíl třeba takový Adobe Bridge je hodně "zwindowsovatělý", protože je mladý.
Možná ještě větší, než že se za něj považuje GIMP.
Subjektivně — opakuji subjektivně — je pro mě Gimp naprosto nepřijatelný. To už radši Corel, který mění klávesové zkratky pro stejný úkon podle aktuálního nástroje a tak dále…
Záleží na tom, co ta konkrétní osoba dělá.To jsem tady taky vyslovil.
Já třeba používám Photoshop také jen na úpravu obrázků.Na to taky hlavně je, ne?
Když se oprostím od toho, že mi filozofie Photoshopu vyhovujeMě se taky jako program líbí, ale vadí mi ta licence. Na druhou stranu, v Gimpu lze udělat některé věci s menším množstvím kliků než ve Photoshopu.
Gimp je pro mě nepoužitelný, protože netuší co je to CMYK natož PANTONE.Neměl jsem čas ani důvod to zkoušet, ale GIMP už s CMYK pracovat umí. Pantone, pravda, ne. Tuhle paletu ale nemůže podporovat z právních důvodů.
Kolega, který CMYK či Pantonky nepotřebuje, si radši za 1000,- Kč (+/- pár stovek) koupil Photoshop Elements. Proč asi?Nevím. Každopádně, jak mu to brání používat zároveň i Gimp?
Myslet si to můžeš. Realita je ovšem taková, že Gimp je pro mě naprosto nepoužitelný.Pro jiné lidi je použitelný výborně.
A nebo se můžeš sám zapojit do vývoje. Je to přeci Open Source!Jop.
Hele! Já se nesnažím nějak Photoshopu zastávat. Je to produkt, který má konkurenci. Já jej používám pro předtiskovou úpravu obrázků, protože jsem jej dostal "zadarmo" v bundelu a je integrován s ostatnímy programy. Nic víc.
Třeba otula Gimp úspěšně používá. I zde na ABCLinuxu publikoval spoustu tutorialů.
Takže: nechme oba programy svobodně žít. Někomu vyhovuje to a jinému zas ono.
Na to taky hlavně je, ne?
Photoshop je hlavně na úpravu fotek – ne na nějakou kreativní práci, kdy maluješ úplně nový obrázek – na to jsou lepší jiné nástroje.
IMHO je lepší tohle rozlišovat – protože malování obrázků, úplně nových, kdy člověk začíná s čistou plochou a něco tam maluje štětcem atd. je úplně jiný druh práce než když upravuješ fotky – aplikuješ různé filtry, ať už na celou fotku, nebo třeba jen na oblohu, děláš výřezy atd.
+1, v urcitych oblastiach proprietarny software posuva vyvoj dopredu a to je dobre; v oblastiach, kde ho posunut dopredu nedokaze je pohlteny open source :)
Zmen si nick na 64kokot, viac ti to pristane... a okrem toho bude hned kazdy tvojim 64 bitovym jebnutim prispevkom rozumiet...
Nikde som necital, ze plateny softver nebude open source aleb bude propritarny, mimochdom Ubuntu tym len dobieha yast, ktory to uz vie... Akurat non-oss repozitar musis odsuhlaist aj zmluvu k jeho SW...
Tak teda nevim kdy, nebo kde rekli ze "budeme vždy 100% nekomerční" protoze otom teda slysim poprve...spis bych rekl ze si pletes pojmy s dojmy - bez urazky. Jinak nevim co se ti na tom vlastne nelibi ? samozrejme platit nebudes muset kdyz to nebudes chtit - s tvou filosofii musis mnohonasobne vice nenavidet Red Hat ne? Ale k veci. Ja si myslim ze to muze byt celkem prijemny smer vyvoje. Kombinace obou svetu, ze kterych si muze uzivatel vybrat to nejlepsi. Ja osobne zrejme zustanu temer vyhradne u opensource, ale na druhou stranu proc nemit tu moznost ?
The Ubuntu community is built on the ideas enshrined in the Ubuntu Manifesto: that software should be available free of charge, that software tools should be usable by people in their local language and despite any disabilities, and that people should have the freedom to customise and alter their software in whatever way they see fit.
These freedoms make Ubuntu fundamentally different from traditional proprietary software: not only are the tools you need available free of charge, you have the right to modify your software until it works the way you want it to.
Ubuntu is entirely committed to the principles of free software development; we encourage people to use free and open source software, improve it and pass it on.
Toto bylo na webu Ubuntu v lednu 2006 (viz archive.org). Jsem jeden z těch, co si ten web skutečně pročítal a nabyl z něj svůj původní dojem o Ubuntu. Schválně si ho projděte a zapřemýšlejte, jak na vás působí. Já jsem z toto textu usoudil, že Ubuntu záleží na svobodě softwaru a že hodlá být nekomerčně založenou distribucí.
Nyní Ubuntu přichází s mechanismem, který bude přímo v distribučních nástrojích nabízet (předpokládám proprietární) placený software. Tím bude celkem jasně říkat, že proprietární software je vlastně v pořádku, což je ale to, oproti čemu se alespoň v minulosti sama definovala. To je to, co _mi_ vadí.
Ja si myslim ze to muze byt celkem prijemny smer vyvoje.
Já si myslím, že je to naopak velmi nebezpečný směr vývoje. Místo abychom se postavili za svobodu softwaru, odsunujeme ji do pozadí a otevíráme dveře těm, kteří nás o ni zase připraví. A co je horší, dáváme tak signál začátečníkům, že na té svobodě vlastně až tak moc nesejde. Což mne nesmírně mrzí (a obávám se, co to ve výsledku přinese světu svobodného softwaru). A ano, beru, že tak to vidím já a možná pár dalších, které tu někteří rádi označují za fanatiky. Nicméně, toto je můj pohled na věc.
To, ze Ubuntu je svobodny OS znamena, ze clovek si nemuze nainstalovat komercni software?
Takze Ubuntu by ti melo davat svobodu - ale zaroven ti nedoprat svobodu si nainstalovat to, co potrebujes.
Spíš mi přijde, že si někdo vzal do hlavy že app store po vzoru Apple je "úspěšný koncept" (TM) a honem s tím do našeho distra, abychom ho učinili progresivním, populárním a úspěšným! Říkal to nějaký analytyk koneckoncům.
Tak sa mi zda ze vznikne aj OpenUbuntu (podobne ako CentOS, OpenSUSE ci OpenSolaris)
Milé deti,
kapitalizmus je len o peniazoch. Ak chcete peniaze mať musíte si ich zarobiť. .. Podnikatelia ich zarábajú jedine nadhodnotou. Nadhodnota nemôže vzniknúť z tovarového obehu, pretože tento obeh pozná len výmenu ekvivalentov, nemôže vzniknúť ani z prirážky k cene, pretože obojstranné straty a zisky predávajúcich a kupujúcich by sa vyrovnali, tu ide však práve o hromadný priemerný spoločenský jav a nie o jav individuálny. Aby získal nadhodnotu, musí majiteľ peňazí nájsť na trhu „taký tovar, ktorého samá úžitková hodnota by mala svojráznu vlastnosť byť zdrojom hodnoty“, taký tovar, ktorého proces spotreby by bol zároveň procesom tvorenia hodnoty. A taký tovar jestvuje. Je to ľudská pracovná sila (dajmä tomu vývoj softwaru zadarmo), milé deti. Takže podnikateľ v baránčom rúchu zoberie nejakú úspešnú distribúciu, okorení ju a osolí (zabezpeči pekný obal, aby sa páčila, spraví na ňu super promo - kedže to vychádza zo solídnej distribúcie (Debian) tak ma na to dobrý základ). Tí ktorí Debian nepoznali a spoznali iba Ubuntu su nadšení - promo na blogoch sa začalo. Čas ide ďalej. Lenže pán podnikateľ už netrpezlivo čaká na očakávane výnosy z tejto svojej investície tak pomaly nahrádza obchodný model aby sa mu na konto začali peniažky pomaly sypať... Nič na tomto svete nieje zadarmo, buď využívaš alebo si využívaný!
Nadhodnota nemôže vzniknúť z tovarového obehu, pretože tento obeh pozná len výmenu ekvivalentov
IMHO ne, protože pokaždé je tím ekvivalentem něco jiného: Máme velký Hluboký les. Na jedné straně je jezero s rybami kde domorodci vyrábí kostěné oštěpy, na druhé pazourkový lom, kde se vyrábí pěstní klíny a sekery. U jezera mají všichni hafo oštěpů, a tak tam za tři oštěpy dostanete tak jednu (vzácnější) sekeru. U lomu mají všichni spoustu seker, takže ty jsou levné, a tak za jeden oštěp musíte dát hned tři a pořádně velké.
Ale máte pravdu, že v reálu to už možná kvůli globalizaci až tak nefunguje...
nemôže vzniknúť ani z prirážky k cene, pretože obojstranné straty a zisky predávajúcich a kupujúcich by sa vyrovnali
Nejsem si jistý, protože peníze s přírážek se shromažďují u obchodníka a výdaje na přirážku u zákazníků. A obchodník zůstává obchodníkem a zákazník zákazníkem. A stát to pomocí daní přece vyrovnávat nemůže, to by se nevyplatilo obchodovat a zavládl by Chaos a Anarchie
tu ide však práve o hromadný priemerný spoločenský jav a nie o jav individuálny. Aby získal nadhodnotu, musí majiteľ peňazí nájsť na trhu „taký tovar, ktorého samá úžitková hodnota by mala svojráznu vlastnosť byť zdrojom hodnoty“, taký tovar, ktorého proces spotreby by bol zároveň procesom tvorenia hodnoty. A taký tovar jestvuje. Je to ľudská pracovná sila
A třeba taky benzín, jehož spalováním poháníme náklaďák se sekerami, které s každým kilometrem blíže k jezeru mají větší cenu. Ale to už je jen rejp
Ubuntu je tajny projekt Microsoftu na prevzatie majoritnej casti uzivatelou Linux-like systemov a naslednu diskreditaciu Linuxu....
Myslím si, že to bude i tím, že Ubuntu je pro spoustu z nich první distribuce, tak prostě zkouší.
emerge -av games-fps/doom3
, tak instaluju komerční software a musím si koupit bokem ještě cd. Tady si to může uživatel koupit přes internet, podle mě je to proto super nápad.
Tenhle krok vítám – i když jsou open source aplikace lepší, někdy se uživatel bez uzavřeného softwaru neobejde → tak proč tomu nedat nějaký jednotný rámec, jednotný „balíčkovací systém“ a způsob placení, ne?
Co by ale chtělo pořešit je bezpečnost: spouštět binární bloby je riziko – proprietární aplikace by měla mít jen tolik práv, kolik skutečně potřebuje (tzn. ne všechna práva, která má daný uživatel), jedná o přístup k souborům, naslouchání na portech, obecně síťová komunikace, vytěžování RAM a CPU…
Jasně, člověk může použít chroot, SELinux nebo si udělat virtuál v OpenVZ a aplikaci pouštět uvnitř něj – prostředků na omezení práv aplikací máme myslím celkem dost, ale chtělo by to, aby k omezení docházelo automaticky, už při instalaci, aby tento proces byl pro uživatele bezbolestný – např. si koupím proprietární program na úpravu obrázků, tak chci, aby program směl lézt jen do mé složky s obrázky (definuji při instalaci, nebo pak v konfiguraci) a nemohl se připojovat na Internet, nemohl mi vyžrat celou RAM, protože vím, že se občas zacyklí a já chci dělat na počítači i jiné věci (tak ať se radši odstřelí ta proprietární aplikace a neblokuje mi ostatní práci).
A tohle s minimálním úsilím, které musí uživatel vynaložit. Proč? Protože to budou používat lamy a binární aplikace třetích stran jsou potenciálním zdrojem problémů, virů a další odporné havěti.