Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
S ukončením podpory Windows 7 spustila Nadace pro svobodný software (FSF) kampaň Upcycle Windows 7 s peticí žádající Microsoft, aby zveřejnil zdrojové kódy tohoto již nepodporovaného operačního systému pod svobodnou licencí. S uvedením Windows 7 v roce 2009 byla spuštěna kampaň Windows 7 Sins.
Tiskni
Sdílej:
Místo škemrání o zdrojáky by dávalo možná smysl udělat pár přednášek na téma, jak přeinstalovat Windows na Linux. Jak odzálohovat data, aby se nic neztratilo (dokumenty, nastavení, záložky), jak naformátovat oddíly a obnovit data. Pro začátečníky, důchodce, lidi kteří mají starý počítač, ale nechtějí používat nepodporovaný systém.
A šel bys do toho? Pomůžeš s tím? Prostory bych dokázal sehnat a půlku těch školení/přednášek bych klidně dal, ostatně už jsem nad tímhle uvažoval dávno, ale nechci se do toho pouštět úplně sám. V zásadě takový installfest, pro pár lidí, klidně těch důchodců.
udělat pár přednášek na téma, jak přeinstalovat Windows na Linux.Super nápad. Mohlo by se to jmenovat třeba InstallFest. Jako aby bylo jasný o co jde a zároveň to neznělo moc nudně.
Pro začátek by úplně stačilo, kdyby MS vracel peníze za nevyužité (neaktivované) licence Windows přibalených k novým počítačům.
Když už tedy nechtějí odstranit úplně vázaný prodej a společně s výrobci (na které MS tlačí) se vymlouvají, že distribuovat dvě verze notebooku (s Windows a bez nich) je moc náročné. Oproti tomu vracet peníze je triviální a v podstatě to nic nestojí (kromě těch peněz, které mají vrátit).
On asi nikdo nečeká, že by se to reálně stalo. Spíš jde o to tím říct: pokud Microsoft není zlo a tvrdí, jak se změnil a jak je teď náš kámoš, tak ať to dokáže.
Microsoft se ale reálně nezměnil a jeho byznys je pořád založený na tom, že se snaží s ostatními vyjebávat, budovat vendor lock-in a zneužívat svého postavení proti zákazníkům i obchodním partnerům.
Blbost, to je tak self-entitled a pokryteckej canc, že by na to nemohl přistoupit ani ten největší anděl se sebedestruktivní poruchou.
ten years of poisoning education, invading privacy, and threatening user security
We demand that Windows 7 be released as free software
Slušná drzost. Jestli to napsal vážně a nepřišlo mu na tom nic divnýho, tak musí mít pěkně zblblej mozek.
Spíš je to takovej výkřik, na kterej se pak bude moct ukazovat a brečet, jak je MS zlej, když ani takovej malej nevýznamnej drobeček nedal, přitom taková drobnost, co? To by ho přece vůůůůbec nic nestálo...
bych klidne do do autorskych veci vtelil v pripade SW to, ze pokud jej tvurce nehodla dale udrzovat/prodavat, tak je povinen zdrojaky zverejnit.
Autor to dílo nemusel vůbec vytvořit nebo si ho mohl nechat pro sebe nebo jen pro uzavřenou skupinu uživatelů. Nemůžeš po něm tedy chtít, aby ti dílo poskytl za podmínek, které si nadiktuješ.
Mnohem lepší přístup je proprietární software ignorovat a vůbec mu tak nedovolit, aby se rozšířil. A to platí i o pirátských kopiích, které ve skutečnosti proprietárnímu softwaru pomáhají a vytvářejí mu uživatelskou základnu. Pokud někdo proprietární software dobrovolně používá, je to jeho chyba a jeho problém (závislost).
Kdyby lidé místo pirátství poctivě dodržovali autorské právo, vedlo by to k tomu, že by si spoustu softwaru vůbec nemohli dovolit – a ten by pak buď musel1 zlevnit2 a nebo by lidé museli hledat jinde. Ve výsledku by to pomohlo svobodnému softwaru a dnes bychom na tom byli mnohem lépe.
Vím, že je to takové „po bitvě je každý generál“, ale zpětně hodnoceno: softwarové pirátství napáchalo obrovské škody, ale paradoxně ne na softwarových korporacích, ale na uživatelích – ty to poškodilo nejvíc.
[1] resp. nemusel, ale jeho výrobce má fixní náklady pořád stejné, zatímco variabilní náklady na distribuci (vytváření kopií) jsou téměř nulové, takže je pro něj pořád lepší prodat víc kusů za menší cenu než neprodat nic
[2] což by oslabilo velké SW firmy a přesunulo část peněz, které se v ekonomice točí, směrem k menším firmám a těm, vytvářejícím a podporujícím svobodný software
Ne, mezi patenty a autorským právem je zásadní rozdíl. Skrze patenty si nárokuješ monopol na něco, co (by) mohli vynalézt i ostatní nezávisle na tobě, a tím je poškozuješ. Patenty jsou jednoznačně nemorální záležitost a narušují ostatním možnost podnikání a výzkumu/vývoje.
Oproti tomu autorské právo žádný takový monopol nezaručuje. Resp. zaručuje ti monopol jen k tomu jednomu konkrétnímu dílu, které jsi sám vytvořil – což ale ostatní nemusí vůbec trápit, protože oni si nezávisle na tobě mohou vytvořit vlastní dílo (třeba napsat program s podobnou funkcionalitou). Tvoje autorské právo je v jejich podnikání a vývoji nijak neomezuje a nepoškozuje.
Chces ohranu? Tak zaplatis … Nedodas === zadna ochrana
To je, asi jako kdybys musel zaplatit a někde se zaregistrovat, abys měl vlastnické právo (tzn. ostatní tě nesmějí okrádat) nebo právo na život (tzn. ostatní tě nesmí zabít).
We need your help to send Microsoft a strong message. We want 7,777 supporters to take a stand with us for freedom - not just for ourselves, but for future generations of computer users.Nepřekládá se to náhodou jako:
Trochu přitvrdíme. Čas vyjednávání vypršel. Říkejte si tomu extrém, ale navrhuji, abychom šli tvrdě a bez prodlení zaútočili skutečně masovou letákovou kampaní.?