Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Free Software Foundation (FSF) spustilo novou kampaň proti Windows 7 na adrese windows7sins.org. Se spuštěním je spjato shromáždění příznivců svobody v Bostonu.
Tiskni
Sdílej:
je to trosku kycovite .. pro nekoho, komu neni 15
pěkné stránky
Mně se to líbí – prostě taková propaganda zaměřená na obyčejné uživatele – i to je potřeba, oni totiž nebudou číst žádné seriózní studie, podložené spoustou odkazů Musí to být krátké, stručné, srozumitelné. Možná by to chtělo jen líbivější grafiku a nějaká videa.
MS dělá propagandu zase takhle: www.itsbetterwithwindows.com – tzn. nic seriózního, žádné dlouhé čtení, žádné podklady, jen emoce a líbivá grafika. Když jsem se ptal spolužáka (windowsáře), jestli věří spíš marketingovému videu než studii od Gartnerů (dal jsem mu tam odkaz), tak řekl, že věří spíš tomu videu.
Tak tohle je ovšem seriózní nářez.Co? Ta VP6-ka o 1280x720 o 540kbps SW dekódovaná a převáděná a škálovaná SW na 592x359(!) a ještě v nějakém Flashi, tak že dovede vyšťavnit perfektně i moje AMDčko(a ještě neumí používat obě jádra) nebo ten kudrnatý blonďák s modrýma očima?
Microsoft has attempted to block free standardization of document formats, because standards like OpenDocument Format would threaten the control they have now over users via proprietary Word formats.Microsoft hlasoval pro standardizaci ODF jako ISO i jeho zacleneni do ANSI.
Making sharing impossible is bad enough, but it gets worse. There are plans to use the same facility for email and documents--resulting in email that disappears in two weeks, or documents that can only be read on the computers in one company.Třeba tohle by fakt chtělo nějaký link.
v outlooku ve spolupraci s exchangem lze mail "recall"nout, coz ovsem funguje pouze pokud druha strana ma rovnez outlook, jinak dostane zpravy 2
K čemu je to dobré, když si již adresát v mailu přečetl, že je idiot (proč jinak bych chtěl mail vrátit :) ) a třeba si jej i vytiskl?
heh... a to je čo akože.... niekto sa zľakol Windows 7? asik sa boja, že im ľudia od linuxu začnú utekať k W7.... hmmm... dosť reálne... pokiaľ som videl info o W7... vyzerá to veľmi sľubne, po betaverzií (rozumej Vista), konečne dávajú niečo normálne na trh... otázne je, či to naozaj tak zakolíše svetom OS ako to všetci prezentujú....
Od FSF by som čakal niečo zmysluplnejšie... ale nevadí... možno som to len nepochopil :)
rychlejšie nabieha :)
In the face of strong competition, Evangelism's focus may shift immediately to the next version of the same technology, however. Indeed, Phase 1 (Evangelism Starts) for version x+1 may start as soon as this Final Release of version X. James Plamondon, Technical EvangelistJak že se budou jmenovat příští Windows?
Wubuntu 12.10
no však, už to bude jen speciální překladová vrstva, něco jako wine, pro spouštění starých aplikací – bude to jen zvláštní repozitář pro ubuntu
Je to lacny FUD, plny lzi, polopravd a zavadzania.. Ale rovnake praktiky casto pouziva aj Microsoft, kazdopadne ak chcu ludi priviest k pouzivaniu slobodneho software, touto amaterskou strankou sa im to rozhodne nepodari. Obzvlast nie v pripade spickovych Windows 7.
sorry, ale dokud Windows nebudou svobodný software, nikdy to nebude špičkový OS.
Ostatně výhoda windows je už dnes jen v tom, že pro ně bylo napsáno hodně aplikací – objektivní výhody už nemají (to jsou naopak nevýhody).
Neříkám, že ne*, ale nejde to brát jako nejakou objektivní vlastnost toho operačního systému, nejde na základě toho říkat, že Windows jsou lepší.
*) kdyby to totiž nehrálo roli, tak jsou už všichni na Linuxu.
nejdo o to, čo tam je napísané, ale znova o to, čo tam napísané nie je, t.j. keď si taký bežný človiečik sadne za Linux a zistí, že mu niektoré veci jednoducho nejdú alebo v lepšom prípade sa musí uspokojiť s "lacným" ovládaním a podobne... a free softvér má predsa aj na windows... OpenOffice, Mozilla App, prehliadače obrázkov, IM atď... a k tomu veľa cloud aplikácií od Googla a MS, tak prečo by išiel do Linuxu? Ak sa bude chovať na internete slušne, tak mu bude stačiť free verzia antiviráku a antimalware...
každý musí uznať, že prechod z Win do Linuxu je o zmene návykov, ale bohužiaľ koľkokrát aj o zmene komfortu... v linuxe som narazil na veľa dobrých programov, ktoré skončili niekde nooo... v 2/3 vývoja... a projekt skončil... potom prídu iní z ďaľším projektom... a tých to tiež prestane baviť v 2/3... a tak je koľkokrát linux o obmedzovaní a nie o užívateľskej spokojnosti... a tu by sa mala FSF angažovať, aby podporila projekty na to aby boli dokončené, aby existujúce tímy udržala.... toto je výstrel do tmy... inak si to neviem vysvetliť...
sám používam doma na 80% linux... ale v momente keď sa ocitnem vo Viste, kde mám zopár WindowsOnly programíkov... tak sa cítim ako užívateľ lepšie.... mne je to jedno či robím tam alebo tam... urobím si svoju robotu a basta... na win používam iné programy na linuxe iné... výsledok je rovnaký....
jj... šak ja som trocha písal o inom, to musí vysvetliť pôvodný autor :)
ja si len viem predstaviť človeka, ako sa bude tváriť, keď mu dám na komp linux :) a hlavne ako mu mám vysvetliť, že jeho tlačiareň jednoducho pod linuxom nefunguje :D
ja si len viem predstaviť človeka, ako sa bude tváriť, keď mu dám na komp linux :)Stalo se, dva lidi v rodině a dva mimo rodinu. Úplně v pohodě. Jeden má Ubuntu, druhý Debian (oboje s GNOME). Už to běží přes rok a - světe div se - volali mi celkem dvakrát. Nejdřív si jeden z nich vypnul reproduktory, tak jsem ho po telefonu navedl, a potom volal technik jakési komunikační společnosti, jak že zjistí MAC adresu, tak jsem ho navedl do terminálu a ip a. Nevěřím, že by Windows vydržela s takovými klikači déle než půl roku bez havěti. Jinak samozřejmě pro případ nouze tam běží SSH server, ale používám ho jenom jednou za hodně dlouho - připojím se a udělám apt-get update; apt-get upgrade. Prostě bezúdržbový počítač.
a hlavne ako mu mám vysvetliť, že jeho tlačiareň jednoducho pod linuxom nefunguje :DPravda, HW jsem jim kupoval já. V podstatě stačilo koupit ty nejlevnější komponenty (multifunkce byla od HP - apt-get install hplip
ako mu mám vysvetliť, že jeho tlačiareň jednoducho pod linuxom nefunguje :D
Jednoduše. Prostě řekni, že Linux je naprosto stejný šmejd jako Vista.
heh.. no paráda... fajnový hosting :D
kontrola nově nahraných souborů, ale to, pokud vím, žádný hosting zatím nedělá. Nebo už ano?Dělá a ne jeden.
v linuxe som narazil na veľa dobrých programov, ktoré skončili niekde nooo... v 2/3 vývoja... a projekt skončil... potom prídu iní z ďaľším projektom... a tých to tiež prestane baviť v 2/3... a tu by sa mala FSF angažovať, aby podporila projekty na to aby boli dokončené, aby existujúce tímy udržala....Souhlas. Osobně už se učím programovat a snažím se pomáhat, co je v mých silách (zatím mi to moc nejde, ale lepší než nic
bash, ssh.. tak to bezny uzivatel naozaj pouziva kazdy den :)
to co pises zaziva presne clovek pri prechode z windows do linuxu :) je to uplne identicke, vec zvyku :)
Presne tak. Podľa mňa tam musí tá chuť byť predovšetkým. Spravovanie *nixu žiadnu extra veľkú inteligenciu a schopnosti nevyžaduje. Hlavne ide o to, aby sa človeku chcelo prečítať a zapamätať si všetky manuály a zdrojáky. Pravda, inteligencia neškodí
prečítať a zapamätať si všetky manuály a zdrojáky.Nemyslím si... Zdrojáky jsem nečetl nikdy, manuály jen pokud hledám něco velice konkrétního (nebo jsem jen zvědavý, co všechno ten program umí a tak si čtu parametry tak pro zajímavost) Memorování manuálových stránek paradoxně požaduje zkouška LPI (Linux Professional Institute) Co by se spíš člověk měl naučit, je googlovat a myslet, to jsou věci, které člověk umět asi musí... Ale to se nehodí jen u Linuxu...
Som na tom podobne, lenže v zhode s tým, čo som napísal vyššie, ani jedného z nás dvoch teda nepovažujem za guru Ale pravda, neinteligentný guru, to asi nejde. Správny guru má jednak všetko spamäti ovládať a jednak to vedieť všetko aj rozumne aplikovať.
To učenie je bez debaty. Ak niekto nie je schopný aspoň riešiť problémy cez google a tutoriály (teda len kopírovanie cudzích návodov, nejedná sa o žiadne samostatné myslenie), tak IMHO nemá na linuxe čo robiť. Ničmenej, priamo s guruovosťou to nesúvisí
Sorry, môj systém zatiaľ nepodporuje umelú inteligenciu a vždy mi celkom trvá, kým nájdem to, čo chcem (ak to nie je niečo úplne triviálne). To je práve ten rozdiel medzi guru a obyčajným používateľom, že zatiaľ čo ten obyčajný len tuší a dúfa, že rýchlo nejako nájde odpoveď, tak ten guru to už väčšinou vie. Rozdiel je tam obvykle pár minút až hodín (podľa toho, koľko znalostí je potrebných na vyriešenie problému). Jasné, že aj guru sa to musel kedysi naučiť, ale na rozdiel od bežného smrteľníka má aspoň zmáknuté manuály a vie presne, čo kde hľadať. Ja som za svoj život prečítal celých manuálov len zopár, obvykle na to nemám chuť a potom vždy, keď niečo hľadám, tak ani netuším, že to v nejakom manuále je a nakoniec končím na googli v záplave podobných nesúvisiacich problémov a nefungujúcich riešení. Pritom by stačilo raz sa poriadne naučiť sa manuály a človek by ten google v podstate nepotreboval. Ale hovorím, na toto človek musí mať tú extrémnu chuť učiť sa nudné veci a to ja nemám.
Ale inak ma toto vlákno vyčerpáva. Prečo to vlastne riešime?
tak ani netuším, že to v nejakom manuále je a nakoniec končím na googli v záplave podobných nesúvisiacich problémov a nefungujúcich riešení. Pritom by stačilo raz sa poriadne naučiť sa manuály a človek by ten google v podstate nepotreboval.1) Nevyužíváte všechny prostředky systému (debianí apt-cache, apt-file, grep -rl, locate) 2) Neumíte googlit... Pokud řeším nesložitý problém, obvykle mám řešení hned u první query v prvních 20 odkazech...
Nesúhlasím s Vami. Je to rovnaký rozdiel ako medzi dorozumievaním sa pomocou plynulej znalosti jazyka na jednej strane a len za pomoci znalosti gramatiky + používaním slovníka na strane druhej. Keď ten slovník máte v hlave, tak je to o niečom inom
1) Ale áno, využívam, ale nie vždy to stačí. Holt keď neviem, kde presne je problém, tak to trvá. Ako my popis balíčkov pomôže lokalizovať neznámu chybu alebo funkcionalitu? Proste keď neviem ani kde začať, tak to trvá. Tam by presne pomohla dobrá znalosť manuálov bežných programov (slovná zásoba *nixu).
2) Ale áno, viem googliť a často to skutočne funguje, ale jednak nie vždy je to riešenie takto rýchlo dostupné (to len pri veľmi prefláknutých problémoch) a jednak podobne ako v bode 1) nie je vždy jasné, kde presne je problém.
Tak či tak, trvám na tom, že guru musí mať znalosti. To, čo popisujete Vy, je pre mňa stále len správanie úplne priemerného používateľa. Ak teda nechcete tvrdiť, že úplne každý používateľ linuxu je guru...
no, pokud myslí „guru“ v tom pozérském smyslu, tak ten sedí a buší bez přestání příkazy do konsole a nakonec to dělá to, co chce – takový člověk opravdu musí mít nadrcené manuálové stránky zpaměti
Ako inak sa dá myslieť guru? Guru je predsa vodca/majster, je to unikát s vlastnosťami, ktoré väčšina nemá. A mne teda pripadá, že môj oponent si myslí, že guru = používateľ linuxu :-/
Ja ale som schopný väčšinu problémov schopný riešiť relatívne rýchlo a efektívne. A napriek tomu sám seba za guru nepovažujem ani omylom. A dôvod ste dobre trafili s tým pochopením. Ak chcete skutočne pochopiť, ako nejaký systém funguje, tak nie je inej cesty, ako prečítať kompletnú dokumentáciu a neraz sa aj pozrieť na zdrojáky a napokon si s tým aj zaexperimentovať. Nič z toho sa mne obvykle nechce, takže sa uspokojím s tým, že sa problém vyriešil (napríklad pomocou tutoriálu, kde mi stačí skopírovať príkazy a mať len veľmi hrubú predstavu ako veci fungujú). Guru musí ísť do hĺbky. A výsledkom je, že tomu skutočne poriadne rozumie o ovláda tú dokumentáciu a manuály spamäti.
K tým kamarátom: jasné, že ste lepší ako oni, ale to z Vás nerobí guru. Syndróm jednookého medzi slepými
jj, není důležité všechno znát zpaměti, důležité je vědět, kde to najdeš + vědět, co jde a nejde – když víš, že něco jde a dokážeš to pojmenovat, tak pak už snadno dohledáš, jak na to, konkrétní příkazy atd.
Podľa mňa sú oba pohľady rovnako nesprávne. Umenie je vedieť a aj myslieť. S jedným detailom, že správa systému nie je žiadna časticová fyzika, človek obvykle nič vymýšľať nemusí, ale stačí len približne pochopiť, ako niečo funguje. A občas dokonca ani to nie, stačí len copy&paste nájdeného riešenia. Ale človek, ktorý nevie nič iné ako hľadať u mňa nie je guru. Ešte raz: to je definícia obyčajného priemerného používateľa. Guru je úplne inde.
Pěkný citát
Taky jde o to, že pokud někdo svoje umění zakládá na znalostech, tak je dost omezený tím, co se předem nadrtil zpaměti. Zatímco když ho zakládáš na inteligenci a obecných postupech (umět hledat, umět řešit dosud neřešení problémy), tak můžeš řešit vlastně cokoli, i to, s čím jsi se v žádném manuálu nesetkal.
V praxi jde pak o kombinaci jak znalostí, tak inteligence – nicméně ty znalosti se dají dočerpávat průběžně, za chodu.
O čom to hovoríš prosím ťa? Pri administrácii systému nejde o žiadne vymýšľanie. Všetko už bolo vymyslené. Stačí sa to naučiť. Vedieť riešiť problémy spočíva v spustení google, nájdenie tutoriálu a vykonanie krokov. Jediný rozdiel medzi začiatočníkom a skúseným používateľom je práve v tých znalostiach = skúsený už pozná kopu programov, ich správanie, pozná architektúru linuxu, atď. Bez toho si pri riešení problémov proste neškrtneš. Inteligencia je ti na nič, keď tomu systému nerozumieš Takže si prosím ťa nepleť schopnosť hľadať na google (čo dokáže každý blbec) a schopnosť vymýšľať nové veci (čo dokáže pár géniov a vôbec to nie je na adminovanie potrebné).
V praxi ide hlavne o tie znalosti + vedieť, že treba hľadať na google, v manuáloch, dokumentácií. Žiadna výrazná inteligencia nie je potrebná.
Pri administrácii systému nejde o žiadne vymýšľanie.
Jasně, pokud jde všechno jak má, můžeš bez nějakého dalšího vymýšlení aplikovat znalosti vyčtené z manuálu – ale admini často řeší různé výjimečné a nestatndardní situace (prostě když se něco podělá) a tam si občas vystačí se znalosmi z manuálu (pokud četli i kapitolu „troubleshooting“), ale většinou spíš ne → musí zapojit inteligenci, hledet, zkoušet, kudy vede cesta. Když budeš stavět jen na předem naučených znalostech, tak pracuješ jako opice, která má konečnou množinu úloh, které je schopná řešit a víc ne (neříkám, že takoví admini nejsou)
Mne ide o to, že znalosti sú dôležité. Napríklad architektúra linuxu. Ak ju neovládaš, tak nebudeš ničomu rozumieť a nepomôže ti neviem koľko inteligencie. Ak sa ju naučíš (a na to veľa inteligencie netreba, ničmenej zíde sa na hlbšie pochopenie), tak budeš schopný riešiť väčšinu problémov automaticky. Samozrejme, že opäť so zapojením hlavy, ale len minimum problémov bude vyložene nových. Preto tvrdím, že znalosti sú to _hlavné_. Vedieť myslieť a nič si nezapamätať je na nič. Pokaždé by si sa totiž učil znova to isté, pokaždé by si znova vymýšľal koleso. Ale už ma to fakt nebaví, nechajme to radšej tak.
Je to asi tím, že jsem znal pár „adminů“, kteří měli „hlavně znalosti“, ale té inteligence se jim moc nedostávalo – takže byli schopní řešit jen to, co si vyčetli v manuálu nebo, co do nich nalili na školení, nic víc. Ale souhlasím, nechme toho, potřeba je oboje – a je zbytečné se hádat, co je potřeba víc.
Je to vidieť? Takže uznávate, že ide hlavne o skúsenosti?
Fíha, Váš kolega tvrdí, že adminovanie a programovanie sú dve úplne rôzne veci. Vy tvrdíte, že je to to isté. To by ma zaujímalo, kto z Vás dvoch má pravdu :-P
Kreativita tam asi nejaká je, ale neverím tomu, že 90% dobrého admina netvoria poriadne znalosti systému a programov. Alebo mi chcete povedať, že by ste najali človeka s IQ 150, ktorý linux v živote nevidel? Bude to stačiť, aby ho vedel spravovať? Alebo radšej najmäte človek s IQ 110 a 10 rokmi skúseností? Your choice.
Kreativita tam asi nejaká je, ale neverím tomu, že 90% dobrého admina netvoria poriadne znalosti systému a programov. Alebo mi chcete povedať, že by ste najali človeka s IQ 150, ktorý linux v živote nevidel? Bude to stačiť, aby ho vedel spravovať? Alebo radšej najmäte človek s IQ 110 a 10 rokmi skúseností? Your choice.Kreativita není jen o IQ, kreativita je z velké části i o znalostech (najděte mi kreativní zaměstnaní, kde nepotřebujete znalosti)
Toto vlákno bolo o IQ vs znalosti a tvrdili ste, že tie znalosti netreba (resp. nestačia). Ja som tvrdil opak a to, že inteligencia nie je moc potrebná a stačí chuť učiť sa, z ktorej plynú znalosti. Vy to teraz už zjavne tvrdíte tiež... Ujasnite si najprv, o čo Vám ide
Ja viem, že Vám o to ide a ja s Vámi od začiatku do konca nesúhlasím.
Zdrojáky? Většina adminů přece neumí programovat (nepočítám BASH a nějaké skriptíky v perlu), ale to neznamená, že by nemohli dobře spravovat systém. Programátor a admin jsou dvě různé role.
Tie zdrojáky nie sú nutnosť vždy, ale ak je slabšia dokumentácia a/alebo chce človek skutočne pochopiť, ako niečo funguje, tak sa bez nich nezaobíde.
Skutočne si myslíš, že väčšina adminov nevie programovať? Máš to niečím podložené? Mne práve príde, že administrácia a programovanie majú k sebe sakra blízko a admistrátora, ktorý by nevedel programovať, si neviem ani predstaviť. By sa musel zblázniť z tej práce, ktorú by si nevedel zautomatizovať.
Tomu bych ale spíš říkal skriptování, ne programování.
Podložené to mám leda komunikací s kamarády adminy – málokdo z nich umí C/C++, Javu nebo jiný programovací jazyk – většina umí „jen“ BASH (případně jiné skriptování) a v některých případech PHP (pokud se věnují i tvorbě webu, ale to je jim z hlediska správy systémů celkem na nic). Ale na tom nic není – oni totiž nemusí být dobrými programátory, aby byly dobrými správci.
Programátoři to mají zase naopak – umí dobře psát programy, ale správu systému ovládají jen v takové míře, v jaké potřebují – v jejich případě to není cíl, ale prostředek, jak vyvíjet, testovat, provozovat svoji aplikaci, je to jen platforma, na které to běží.
Nesúhlasím s tebou. Spravovať musí vedieť aj dobrý programátor. Ak chceš navrhnúť komplexný program, tak musíš o správe niečo vedieť a všetko z toho môžeš využiť pri správe systému. Ale máš asi pravdu, že vedieť programovať nie je nutné pre admina. Ničmenej, bude to adminovanie na primitívnej úrovni.
Btw, nepodceňuj skriptovanie. Tie tvoje jazyky, čo si vymenoval, predstavujú len určitý druh programovania a ja osobne ich považujem všetky do jedného za oveľa primitívnejšie ako Perl.
Spravovať musí vedieť aj dobrý programátor.
Tady strašně záleží na tom, co programuješ – pokud to jsou aplikace, tak si vystačíš se znalostí SSH, SFTP, příkazů na procházení adresářů a pak něco konkrétního, čím se zabýváš (apache, javový aplikační server, xmpp server, postfix…), ale ne všechno dohromady – stačí mít celkem úzké znalosti dané oblasti. Když to budou systémové věci, tak potřebuješ třeba znalosti jádra + související správa, ale už nemusíš vědět nic o postfixu, apachovi, sambě a dalších věcech (kdežto klasický admin musí tyhle věci ovládat všechny, ale zase nemusí umět programovat).
A čo ak navrhuješ komplexnú klient/server architektúru? Alebo program, ktorý robí niečo s diskom, sieťou, má výstup na konzolu aj na X, atď. Nemusí to byť nutne jeden program, ale kľudne niekoľko knižníc. Myslíš, že takéto veci padajú z neba a stále stačí mať "úzke znalosti"? Bah.
Co je to komplexní c/s architektura? Většinou stavíš už na něčem hotovém (CORBA, webové služby, RMI, RPC, XMPP…), takže potřebuješ znát tyhle věci, nebo si píšeš vlastní protokoly třeba nad TCP nebo UDP bez nějaké mezivrstvy, pak potřebuješ mít v první řadě znalosti knihoven daného programovacího jazyka pro práci s TCP/UDP a znalostí OS potřebuješ celkem málo (např. limity počtu otevřených spojení).
Výstup na konsoli? Buď píšeš platformně závisle, což není moc dobré, nebo použiješ ncurses či jinou mezivrstvu a pak znalosti OS moc nepotřebuješ – potřebuješ znalosti té knihovny.
Nebo k tomu programu budeš dělat instalátor, init skripty, možná balíčky a instalační příručku – pak taky potřebuješ některé znalosti ze správy OS.
Ale pořád to jsou úzké znalosti OS – jen pár vybraných oblastí – kdežto admin toho musí umět mnohem víc (pokud to není jen jednoúčelový admin, který se stará např. jen o MySQL a nic jiného ho nezajímá). Celou dobu se tu snažím říct, že admin a programátor jsou dvě různé role – sice se překrývají, ale jen částečně.
Nepochopili sme sa. Takto som to vôbec nemyslel. Nešlo mi o to, že by programátor mal ovládať celý OS. V tomto sa samozrejme od admina líši (práve v tých skúsenostiach a znalostiach), ale schopnosti potrebné na písanie veľkého programu a na správu OS sú IMHO podobné. Je to totiž taká vysokoúrovňová návrhárska a údržbárska práca v oboch prípadoch. Samozrejme, že tá paralela nefunguje dokonale a pre cvičené opice, ktoré v živote program nenavrhli tam nie je vôbec
Btw, nepodceňuj skriptovanie. Tie tvoje jazyky, čo si vymenoval, predstavujú len určitý druh programovania a ja osobne ich považujem všetky do jedného za oveľa primitívnejšie ako Perl.No, já skriptování neoceňuji, nicméně to je hodně odvážné tvrzení, že C/C++/Java je primitivnější než Perl... (minimálně v použití je to obráceně) Nicméně důvod, proč admini umí Perl/Python a né C/C++/Javu je zřejmý, v těchto skriptovacích jazycích se dají "nabastlit" skripty za okamžik a bez keců. Naopak ale tvorba sofistikovaného programu si spíše bude žádat C/C++/Javu... (Pro zajímavost, drtivá většina velkých OSS app je v C/C++ - Firefox, OO.o, velká část KDE i Gnome)
1) Vyššie tvrdíte, že adminovanie a programovanie má veľa spoločného. To by ma v tom prípade zaujímalo, že čo presne, keď tu pre zmenu tvrdíte, že nemusia programovať...
2) Nemyslel som systém ako operačný systém, ale systém ako komplexný program. Ten sa skladá z veľa oddelených častí a ich dobrý návrh závisi na "manažérskych schopnostiach", aby som to nejak nazval (v podstate nijak to nesúvisí s algoritmizáciou, ide len o správny návrh). V tomto zmysle je to podobné: admin sa tiež stará o previazanosť programov a nejaký pekný návrh riešenia. Aspoň ja si to tak predstavujem
Prečo ľudia stále argumentujú použitím Je úplne zrejmé, že kvantita nijak nekoreluje s kvalitou, a napriek tomu ešte stále kdekto klame sám seba týmto nezmyslom
C je len trochu lepší assembler, C++ toho pridáva o dosť viac, ale stále je to relatívne primitívny jazyk. Java sa inšpirovala dosť dynamickými jazykmi (GC, reflexia) a OOP a je to zasa ešte o niečo ďalej, ale stále jej chýba kopa užitočných vlastností. O tomto sa tu nedávno viedol dlhý flame, nemá zmysel ho tu opakovať. V každom prípade, V Perle aj Pythone sa dajú robiť veci, čo sa abstrakcie týka (a to je samozrejme najzákladnejší kameň programovania), ktoré v C/C++/Jave proste nedosiahnete (dôvod je jednoduchý, sú to príliš nízkoúrovňové jazyky). V C++ sa to síce dá čiastočne napraviť šablónami, ale tie sú zbytočne ťažké na bežné programovanie a kopa jazykov to rieši lepšie. Samozrejme, že C je neprekonateľné, čo sa týka rýchlosti. Ale ak ju nejak zvlášť nepotrebujete (a to teda nepotrebuje takmer nikto, maximálne tak stačí backend, ktorý skutočne niečo počíta, expornutý do C), tak si vystačíte s pomalšími, ale oveľa expresívnejšími a lepšími jazykmi. A niektoré z tých lepších jazykov (Lisp/Haskell/OCaml) sú rýchlostne dokonca porovnateľné s C, takže to už fakt nie je moc o čom. Problém je len s tou kvantitou, lebo tieto jazyky sú dosť ťažké na pochopenie, na rozdiel od C -> pár typov, funkcie, if, for, pointre -> hotovo, jazyk zvládnutý.
Len ťažko Vám budem vysvetľovať, že v Lispe existuje webový framework (Weblocks), kde sa dá napísať robustná webová aplikácia s podporou AJAXu, interaktívneho debugovania a ďalších vychytáviek na 100 riadkov, ktorá by v Jave zabrala tých riadkov asi tak 1000, samozrejme, za predpokladu, že by sa v nej dala vôbec napísať, pretože Java nepodporuje kontinuácie, dynamické posielanie správ a veľa veľa ďalšieho, takže niektoré veci sa proste nedajú a končí to primitívnymi ozrutnými frameworkmi, o ktorých si Javisti vo svojej ignorancii myslia, že sú úžasné práve preto, lebo sú tak veľké. A vôbec, títo ľudia majú zjavne záľubu v duplikovaní kódu a písaní balastu.
A webom to rozhodne nekončí, v Haskelli zasa máte správcu okien xmonad, ktorý má tiež len pár riadkov (na rozdiel od desaťtisícov v kwin) a dokáže toho, čo sa správy okien týka podstatne viac (v C++ holt treba kód duplikovať aspoň na 5 miestach a ten jazyk nie je expresívny, takže takto to dopadá v praxi). Ďalej, v Haskelli sa dá napísať kompilátor bežného jazyka na pár sto riadkov. Ak ste niekedy písali kompilátor, dúfam, že ste už ohromený. Ďalej, v Haskelli máte automatickú paralizáciu vďaka tomu, že je to čisto funkcionálny, čo je užitočné, vzhľadom k tomu, že už sa nám procesory nezrýchľujú, ale len pribúdajú jadrá. Porovnajte to s bežným prístupom zamykania vláken, ktorý vyžaduje kopu premýšľania a aj tak to niekde nakoniec leakuje. V Haskelli máte tú paralelizáciu zadarmo V Lispe som zasa schopný si ľubovoľne rozšíriť syntax jazyka. V Smalltalku mám skutočne plné OOP a zhodou okolností je v ňom podobný framework ako v tom Lispe založený na kontinuáciách a komponentoch (Seaside). Atď., atď., mohol by som pokračovať o týchto a ďalších jazykoch do rána (čo už teda nie je tak ďaleko
).
Aby som z toho urobil nejaký záver, tak možno by ste nemuseli odsudzovať jazyky, kým si o nich aspoň niečo nenaštudujete a nepochopíte ich A ďalšia rada do života: nech už viete C++ akokoľvek dobre, stále očividne ani len netušíte, čo všetko sa o programovaní a jazykoch dá vedieť
Ospravedlňujem sa za dĺžku. Holt, vždy ma vytočia tieto ignorantské reči o tom, že C je lepšie ako python, od ľudí, ktorým ani nestojí za to si svoje tvrdenia nejak overiť a argumentujú len rozšírenosťou. Takým vždy a znova musím opakovať, nech sa pokúsia nájsť paralelu s nemenovaným operačným systémom.
Ak chceš navrhnúť komplexný program, tak musíš o správe niečo vedieť a všetko z toho môžeš využiť pri správe systému.Nemusím o správě vědět ani zbla, píšu-li v libovolném multiplatformním skriptovacím jazyce nebo bytecode jazyce, to jsem chtěl říct... O schopnosti navrhnout funkční aplikaci jsme nikde nemluvili ad jazyky: Neříkám, že je jeden jazyk lepší než druhý... Za prvé říkám, že tvrzení o primitivnosti C/C++/Javy je hodně odvážné, vzhledem k tomu, že tyto jazyky umí dost věcí víc než skriptovací (na druhou stranu skriptovací umí zase jiné věci, které tyhle jazyky neumí), takže o primitivnosti se tu nebavíme, spíše o odlišnosti... Také říkám, že skriptovací jazyky jako Perl a Python se primárně používají na malé drobné skriptíky, právě proto, že jsou mnohem jednodušší na zvládnutí, než C/C++/Java... O Haskellu, Lispu, OCaml a dalších nejsem asi sofistikován se bavit, neznám je, nevím co umí... Argumentace rozšířeností je sice častá, nicméně mnoho jsem se jí nedopustil (trochu možná ano)... Jen jsem poznamenal, že na velké a složité projekty se volí C/C++/Java mnohem častěji, než Perl nebo Python...
1) A čo je to teda tá kreativita? Môžete mi ju nejak definovať?
2) O schopnosti navrhnúť dobrý program som ja hovoril, naučte sa čítať. Čo iné definuje umenie programovania ako práve toto? Ale nechajme to tak, očividne máte problém sledovať pointu.
Nie je odvážne a vysvetlil som Vám prečo. C je len portabilný assembler, to vie každý, kto sa trochu vyzná. Preto je to jazyk primitívny v zmysle, že je najtesnejšie previazaný s hardvérom. Tieto jazyky nevedia nič naviac oproti jazykom skriptovacím, ale za to toho vedia o dosť menej Ak si myslíte, že v C sa dá niečo, čo v Pythone nie, tak smelo do toho, som samé ucho
"primárne na malé skrpitíky": To je ale práve úplne ignorantské tvrdenie a ja Vás vyzývam, aby ste zo seba nerobili hlupáka tým, že ho budete stále opakovať Zistite si najprv, kde všade sa Perl a Python používajú, aké komplexné systémy v nich boli navrhnuté a potom sa vráťte
Btw, netuším prečo hádžeme Python a Perl do jedného vreca, sú to podstatne rozdielne jazyky a líšia sa podstatne aj nasadením. Ale o oboch platí, že sú ďaleko expresívnejšie ako C.
Na zvládnutie jednoduchšie: áno a nie. Ten jazyk je expresívnejší a vysokoúrovňový, takže sa v ňom pohodlnejšie píše. Ničmenej, v Pythone máte OOP, funkcionálne programovanie, iterátory a v nových verziách kopu ďalších vecí, ktoré sa rozhodne nenaučíte všetky rýchlo. Kdežto to C je jazyk primitívny (zopakujem: funkcie, pár typov, if, while, for, pointre -- jazyk je naučený) , len drobným zobecnením strojových inštrukcií.
To vidím, že nie ste sofistikovaný sa baviť. A neplatí to len o týchto jazykoch, ale zjavne úplne o všetkých, keď ani neviete, že C/C++ je nízkoúrovňová nadstavba assembleru (C++ trochu vyššia, ale každý C++ programátor Vám povie, že jeho najväčšia sila je práve v maximálnej kontrole rýchlosti a pamäti, čo sú vyložene nízkoúrovňové aspekty) a že Python je silný jazyk, v ktorom vznikajú veľké webové frameworky, matematické a vedecké knižnice a kopa iných plnohodnotných programov. Jasné, dá sa v ňom aj skriptovať, lebo je to tak skvelý jazyk, že v ňom môžete robiť všetko! Na rozdiel od toho C, kde jednoduché veci ako skriptovanie proste neurobíte a zložitejšie veci ako OOP a funkcionálne programovanie už nepodporuje vôbec. Nie je takmer žiadna oblasť, s výnimkou prístupu k hardvéru a kontrolou pamäte a rýchlosti (čo sú veci, ktoré treba v jadre, nízkoúrovňovej grafike a pár ďalších oblastiach. Tam považujem použitie C za opodstatnené), kde by C bolo vhodnejšie ako Python. Používa sa proste zo zotrvačnosti, lebo je tu už desiatky rokov. Som si istý, že v budúcnosti sa takmer so všetkými programami prejde na jazyky ako Python. Prípadne, že jazyky ako Java/C# úplne zmutujú na niečo ako python (čo sa skutočne posledné roky deje). C++ zostane asi vždy C++, lebo je určené na rovnaké veci ako C, ale s cieľom byť expresívnejšie. Ničmenej, aj pre to C/C++ vidím veľkú hrozbu zo strany Haskellu kvôli tej paralilizácii, takže by som sa vôbec nečudoval, keby tu o 10, 20 rokov nebola po C/C++ ani stopa, ale Python sa stále bude veselo používať na všetko možné
Častejšie to je určite (hoci v poslednej dobe je Python výrazne používaný aj v tejto oblasti). Ale nič z toho nevyplýva o tom, ako veľmi sú tie jazyky na niečo vhodné, takže to bolo úplne zbytočné tvrdenie.
Ešte poznámka na záver: tomu, čo tu vy označujete ako Python/Perl (teda jazyk vyložene na skriptovanie), skôr zodpovedajú shelly, tak keď tak si vtlčte do hlavy, že Python nie je shell ani omylom
Podložené to mám leda komunikací s kamarády adminy – málokdo z nich umí C/C++, Javu nebo jiný programovací jazyk – většina umí „jen“ BASH (případně jiné skriptování) a v některých případech PHP (pokud se věnují i tvorbě webu, ale to je jim z hlediska správy systémů celkem na nic). Ale na tom nic není – oni totiž nemusí být dobrými programátory, aby byly dobrými správci. Programátoři to mají zase naopak – umí dobře psát programy, ale správu systému ovládají jen v takové míře, v jaké potřebují – v jejich případě to není cíl, ale prostředek, jak vyvíjet, testovat, provozovat svoji aplikaci, je to jen platforma, na které to běží.
Ak chceš navrhnúť komplexný program, tak musíš o správe niečo vedieť a všetko z toho môžeš využiť pri správe systému.
Většina programátorů nemusí o systému tušit ani zbla... Napsat běžnou GUI aplikaci (dejme tomu v Pythonu) jde napsat bez tušení o celém systému... Třeba Python + PyGTK aplikace je z fleku (pokud to nějak nenaprasíme) multiplatformní... A co by pak sakra měl programátor vědět o systému?Začínáme mluvit o administrátorech a programátorech a jejich znalostech systému a programování, posléze vy komentujte slova pana Kučery tím, že i programátor musí kvalitně ovládat svůj systém, na což já reaguji negací vašeho výroku argumentem, že velká část programátorů může programovat, aniž by měla jakékoliv znalosti o systému, pro který programuje.
Nemyslel som systém ako operačný systém, ale systém ako komplexný program. Ten sa skladá z veľa oddelených častí a ich dobrý návrh závisi na "manažérskych schopnostiach", aby som to nejak nazval (v podstate nijak to nesúvisí s algoritmizáciou, ide len o správny návrh). V tomto zmysle je to podobné: admin sa tiež stará o previazanosť programov a nejaký pekný návrh riešenia.Tato odpověď se již začíná tvářit nelogickou, nejprve mluvíte o správě, teď o komplexním programu a správném návrhu programu... Tomuto nerozumím O programovacích jazycích se nemá cenu bavit, s vaším názorem o primitivnosti C nesouhlasím, budiž, jen jediná reakce: Linuxový administrátoři používají Perl a Python na malé skriptíky, protože je to pro ně pohodlné - čtěte celou tučnou větu, žádné další použití Pythonu a Perlu nekomentuji...
1) To je síce pekné, ale mohli by ste mi ilustrovať ako to súvisí s adminivaním? Čoho sa teda tá kreatívnosť má týkať? Už ste povedali, že programovania nie. Admini len používajú existujúce nástroje na správu systému. Na to veľa kreativity netreba.
2) Nie, naučte sa čítať. Ja som nepovedal, že programátor musí ovládať svoj systém. Dokonca aj v tom mojom citáte je napísané, čo som myslel: "musíš o správe niečo vedieť". Slovo správa neznamená len spravovanie OS, ale znamená údržbu akejkoľvek komplexnej veci, aj programu. Takže vôbec mi nešlo o to, že by programátori mali vedieť niečo o OS, ale o to, že musia mať nejaký globálny nadhľad, aby boli schopný urobiť dobrý návrh a aplikáciu udržiavať. A myslím si, že toto je podobné pri návrhu aplikácie a pri správe systému (kde admin musí poznať OS ako celok a integrovať rôzne programy, aby získal funkčné riešenie) -- samozrejme, porovnávam tu dobrého admina a dobrého programátora. V oboch kategóriach totiž určite existujú ľudia, ktorí všetko nejak zbastlia bez hlbšieho pochopenia).
Nie, len Vy nie ste schopný pochopiť písaný text. Ja som hovoril o správe obecne, lebo som hľadal paralelu medzi adminovaním a programovaním. Viď odstavec vyššie.
Nesúhlasite? Fajn, tak mi to v tom prípade nejak vyvráťte, lebo ja som Vám veľmi podrobne uviedol, prečo je to primitívny (v zmysle nízkoúrovňový) jazyk. Nezmôcť sa na nič viac, že nesúhlasíte, je úplne detinské. Buď máte argumenty, a v tom prípade ich prezentujte, alebo ich nemáte, a v tom prípade si ráčte o problematike niečo doštudovať a nevyjadrujte sa
To už ani neviete, čo všetko ste napísali? Tak ja Vám osviežim pamäť:
"Naopak ale tvorba sofistikovaného programu si spíše bude žádat C/C++/Javu"
Tieto Vaše tvrdenia jasne ilustrujú, že o problematike jazykov neviete vôbec nič, preto som na Vás reagoval. S použitím pythonu a perlu _okrem iného_ ako skriptovacích jazykov samozrejme nepolemizujem a keby to bolo to jediné, čo ste povedali, tak nemám dôvod Vás opravovať.
Admini len používajú existujúce nástroje na správu systému. Na to veľa kreativity netreba.Programátoři jen využívají existující konstrukce jazyka a existující knihovny. Na to taky kreativita potřebná není. A spisovatel používá existující pero a existující papír, pomocí kterých zapisuje existující písmenka.
Nič proti adminom, ale toto sú veľmi hlúpe analógie. Využívať programy s obmedzenými možnosťami je úplne inde ako využívať jazyky (či už prirodzené, alebo programovacie), ktorými sa dá vyjadriť prakticky všetko. Nechcem tým povedať, že admin nemusí byť kreatívny vôbec, ale rozhodne nemusí vymýšľať toľko ako programátor (samozrejme, hovorím tu o dobrom programátorovi. Cvičená opica tiež nemusí vymýšľať nič). Admin chce zálohovať systém -> použije nástroj na zálohovanie. Chce niečo logovať -> použije nástroj na logovanie. Chce rozbehať služby (http, ftp, mail, atď) -> pre každé z toho je program, ktorý stačí nakonfigurovať. Občas samozrejme treba nejakú integráciu rôznych programov. Treba automatizáciu, ak chce konfigurovať N serverov, atď., ale skutočne je to úplne inde ako programovanie. Ale ak veríte tomu, že nie, tak mi dajte nejaký príklad tej kreativity, rád sa poučím.
Ono se to řekne, použije nástroj, nakonfiguruje… Stejně tak můžeš říct o programátorovi, že použije pár knihoven a nějaký ten cyklus, nastaví vstupy a výstupy a program je na světě.
Dobrou konfiguraci, která neponechá v systému bezpečnostní chyby, nepřetíží HW a přitom bude dělat všechno, co chce uživatel, tím způsobem, který požaduje admin, je tak složité najít, že se snad dá i věřit, že neexistuje. Jenom vyhovující konfigurace ACL/SELinuxu je běh na dlouhou trať, a automatizovat se nedá, vyžaduje rozvahu, plánování, odhadování budoucnosti a především tu kreativitu. Přitom je to nutnost, kterou musí mít každý počítač v každé firmě s víc než pěti zaměstnanci. Vyhovět požadavkům všech uživatelů je v praxi nemožné, a snažit se udělat to co nejlépe vyžaduje kreativity tuny, pokud to nechceš dělat stylem „IT Crowd“, ale to bys v žádné firmě moc dlouho nevydržel.
Lenže programovanie práve nie je len o tomto. Programovanie je o tvorbe algoritmov, dátových štruktúr a abstrakcií. K tomu už analógiu v adminovaní nenájdeš
Ok, ja netrvrdím, že je to ľahké. Ale väčšina z toho sú znalosti, nie kreativita. Vyžaduje to len poriadne prečítať manuály a diskusie a trochu experimentovať, kým človek nepochopí, ako presne daný program a jeho konfigurácia funguje. Pod kreativitou si predstavujem niečo úplne iné.
Nie, nie je to kreatívne vôbec v žiadnom obore. V každom je to len o získaní znalostí a skúseností. Ale návrh nového programu, algoritmu, dátovej štruktúry, abstrakcie, napísanie novej knihy -- to všetko sú veľmi kreatívne činnosti, lebo z mála (pár slov a gramatiky v jazyku / pár konštrukcií v programovaní + idiómy a frázy v jazyku / knižnice v programovaní) môžeš vyrobiť veľmi veľa. Môžeš mi dať nejaký príklad z toho adminovania, kde je podobne tvorivá činnosť? Hovorím, že sa rád poučím, ale zatiaľ si žiadny nedodal
Určite som oveľa viac programátor ako admin, lebo admin nie som vôbec a ani nemám ambíciu ním byť. Ničmenej, práca admina sa zas tak veľmi nelíši od práce pokročilého používateľa linuxu (štúdium manuálov, konfigurácia programov a celého systému tak, aby všetko pekne šlapalo a z toho vyplývajúce riešenie problémov).
Neviem to porovnať, lebo nastavovanie práv v takom rozsahu som samozrejme nikdy nerobil. Ale v princípe nevidím dôvod, prečo by sa práva nemali časom dať z veľkej časti automatizovať, takže to nie je až tak kreatívne, kdežto na to programovanie by si potreboval už solídnu umelú inteligenciu Ale ok, nechajme to. Nechcel som tu adminov zhadzovať, je mi jasné, že to musia byť schopní ľudia. Len som bol zvedavý, v čom presne tá kreativita spočíva.
To máte na jednej strane pravdu, na druhej strane ale programátor a spisovateľ tvorí z relatívne mála nezávislých stavebných kameňov (slovná zásoba + gramatika / jazykové konštrukcie) veľa (knihy / veľké programy). Admin potrebuje veľa programov a z toho robí málo (sám ste uznali, že admin píše len krátke skripty, žiadne veľké programovanie). Návrh takého backupovacieho systému nie je pre programátora vôbec kreatívny. Je to pomerne jednoduchý sekvenčný algoritmus, akých napíše programátor za deň desať a viac: "sprav toto, potom sprav tamto, over tamto", atď. Preto si myslím, že programátor by zvládol adminstrátorovu prácu (samozrejme potom, čo by si naštudoval manuály, lebo stále si stojím za tým, že bez poriadnych znalostí sa nedá nič urobiť a je to pri adminovaní oveľa dôležitejšie ako nejaká inteligencia a kreatívnosť), ale adminstrátor tú programátorovu už asi nie. Samozrejme, môžem sa mýliť, je to len môj názor a ak dodáte dobré argumenty, tak sa nechám presvedčiť o opaku
bash, ssh.. tak to bezny uzivatel naozaj pouziva kazdy den :)No nepoužívají, ale mohli by si tím usnadnit práci. Oni když mají windowsáci nějak roztřídit padesát souborů, zkomprimovat dvacet složek a podobně, tak to není žádný
find ... -exec
ani cykly a podobné věci, ale hezky klik klik klik entr, klik klik klik entr, klik klik klik entr, klik klik klik entr. Ale možná potkávám nedostatečně vyspělé windowsáky
Bash, ssh, neumí to virtuální plochy, copypaste kolečkem myši, always on top, skrolování v neaktivním okně a spoustu dalších věcí, no... hrozný...(tohle už slovensky emulovat nedokážu) Doma používám pouze Linux, a když se ocitnu ve škole na Windows XP nebo na Vistě, kde nemám takové základní programy jako
+ 1000!!!
Hezky vtipne vymysleli, ze za temi strankami (vyslovne) stoji FSF - viz levy horni rozek :)
Jinak ale mi to prijde jako dalsi zbytecna kampan...
Home to Hipocrisy
"This is madness!
He has lost his mind!
This defies the first law of free trade
Rule zero came before this rule one
Freedom means you cannot dictate to anyone"
Then Hypocrites goes mad.
Apple narozdíl od MS nezneužívá dominantního postavení na trhu, protože jej naštěstí nemáApple ho ma treba v oblasti prodeje hudby pres internet a presto DRM zrusil. A ted se objevily i spekulace, ze bude mozne synchronizovat hudbu z iTunes se zarizenimi tretich stran. Udelel by tohle MS....? Pochybuju. Taky aktivity Applu v oblasti open source jsou daleko pred MS.
Ano, hodný Apple po několika letech "začne možná podporovat synchronizaci se zařízeními třetích stran". Řekněte WOW, sedněte si na prdel a kupte si iPod!
Obyčejní uživatelé potřebují takovéto jednoduché polopatické kampaně, nic podrobnějšího a sofistifikovanějšího číst nebudou.Tak proc tam neni jednoduse a polopate predstavena a vysvetlena plnohodnotna nahrada? Polopate a jednoduse se do neceho navazet s minimalnim nebo nulovym uvedenim citaci a jeste na vizualne odporne strance na urovni Vesmirnych lidi...? Komu krome Stallmana tohle prospeje? Vsude je tam same "GNU/Linux" a "free software", ale to nikoho nezajima. Kdyz W7 jsou teda bad, tak co neni? Co konkretniho neni? Proc tam nekde neni ukazka kompletniho nahrazeni Windows nejakym distrem? Nebo proc tam neni dobre viditelny odkaz na neco takoveho? Ja ti reknu proc. Protoze Stallmanovi i cele FSF je to jedno. Pro ne je zakladnim pravidlem existence: ideologie nad pouzitelnost. Jim je vlastne v podstate jedno, jestli ti lide skutecne najdou nahradu a dokonce i mozna vi, ze nekteri lide proste z praktickych duvodu Windows opustit nemuzou. Ale to je jim fuk. Pro ne je dulezite jejich nabozenstvi a tak budou blit jednu takovou stranku za druhou... Je to kampan ve stylu "tohle je spatne, co je dobre si najdete sami" a proto nebude fungovat. Az bude FSF delat kampane ve stylu "tohle je kvalitni alternativa, a mimochodem -- je prosta nevyhod, ktere ma XYZ", mozna se neco pohne...
Tak proc tam neni jednoduse a polopate predstavena a vysvetlena plnohodnotna nahrada?Nevím. Nejspíš časem bude. Odkaz gNewSense by se tam rozhodně hodil.
Nevím. Nejspíš časem bude. Odkaz gNewSense by se tam rozhodně hodil.1. "Casem" je pozde. 2. Ten paskvil od FSF neni plnohodnotna nahrada, urcite ne pro naprostou vetsinu lidi.
1. Nevím proč. Je zmíněn GNU/Linux. Lidi si ten svůj najdou sami.Jasne, cely svet se nemuze dockat, az bude travit svuj volny cas zkousenim jednoho distra za druhym...
2. Nechápu, proč házíš na FSF a gNewSense špínu. Nějaká osobní zášť? Jinak gNewSense je to samé co Ubuntu, akorát ochuzené o proprietární součásti.Jenze ty jsou proste nekdy potreba (ovladace, Flash -- dokud nebude HTML5 poradne rozsireno, etc.)
1. Většina lidí nejspíš sáhne po Ubuntu (nebo jiné distribuci o které slyšeli nebo jim jí doporučí známý) a nic dalšího zkoušet nebude.Jenze ve chvili, kdy ti clovek odejde z te stranky s tim, ze se nedozvedel nic o alternative, mas vysokou pravdepodobnost, ze jsi ho ztratil... Clovek je zvykly od pocitace ocekavat urcite sluzby. Kdyz mu neukazes, ze jeho pocitac po vymene OS stale bude jeho prani plnit, ztratil jsi ho. Ty bys opravdu nemohl mit na svedomi treba tvorbu firemnich stranek, jejichz cilem je konverze navstevnika na zakaznika
To je vážně argument pro to, že gNewSense ja paskvil.Ano, je. K cemu je SW, kdyz (ve vice nez zanedbatelnem mnozstvi pripadu) nedela co se od nej ocekava?
Ano, je. K cemu je SW, kdyz (ve vice nez zanedbatelnem mnozstvi pripadu) nedela co se od nej ocekava?Ne, není. gNewSense dělá přesně to co se od něj očekává. Uvědom si, proč gNewSense vzniknul a dojde ti to. Na správném hardwaru běží perfektně. FSF takovou distribuci GNU potřebuje, už jenom protože demonstruje, že lze mít 100% free OS. Promiň, ale koukáš na to strašně omezeně.
SuSE 6.4 obsahovalo taky fůru "proprietárního" software. Proto jsem si ho tenkrát koupil.
Bez toho, aby clovek znal tuhle ideologii, podle me vubec nema potrebu svet OSS zkoumat.Tak to je samozrejme naprosta blbost. Myslis, ze syn bude nejdriv mamce vysvetlovat principy "free sooftware", nez ji ukaze jak se Linux pouziva? Kdy uz si konecne, lidi, uvedomite, ze to lidi absolutne nezajima? Proc mate porad problem pochopit, ze pocitac je pro lidi prostredkem, nikoliv cilem?
Kolik lidi by pouzivalo linux, kdyby byl closed source a vyvijeny jednou spolecnosti ?Mozna, ze vic nez ted...
Myslis, ze syn bude nejdriv mamce vysvetlovat principy "free sooftware", nez ji ukaze jak se Linux pouziva?Ano, takhle přesně jsem to udělal já. :-P
Je trochu moralni rozdil mezi ukradenyma widlema a komunitni distribuci, kterou delaji dobrovolnici pro dobro ostatnich a ne pro penize.Nikdo nedela distro pro dobro ostatnich. Distra vznikaji, kdyz nekomu nevyhovuje zadne existujici distro a je bud moc liny na to, aby se ucastnil diskusi o jeho vyvoji a snazil se ho ovlivnit a nebo proste trpi NIH syndromem (NIH syndrom je opium vyvojaru). Ukaz mi distro, na kterem nekdo travi cas i presto, ze ho sam nepotrebuje.
Jenže celý linux je postavený na dobrovolném vývoji jednotlivci. Až v poslední době se na něj nabalují firmy, které vývojáře platí. Ale bez té armády dobrovolníků by k tomu vůbec nedošlo.
A dobrovolně nebudu trávit večery nad ovladačem, aby to pak nějaká firma vzala a použila ve svém uzavřeném systému. Když udělá open source řešení, ať to klidně použije, budu z toho mít potenciální užitek i já.
Počítač je určitě prostředkem, ale pro dobrovolné vývojáře je linux spíše cílem než prostředkem.
Jenže celý linux je postavený na dobrovolném vývoji jednotlivci. Až v poslední době se na něj nabalují firmy, které vývojáře platí.Az na to, ze zacatecnikum se vetsinou instaluji distra typu Ubuntu, Fedora ci SuSE, kde dobrovolni externi vyvojari delaji minimum prace. Takze kdyz nekomu instalis Ubuntu a vypravis mu romanticke pribehy o vyvojarskych filantropech, kteri bez naroku na jakoukoliv odmenu pro nej usili uzasny operacni system, tak vlastne lzes...
Víš ty vůbec, jak celý ekosystém linuxu funguje? Podílel ses někdy na něčem z toho? Když někomu instalím Ubuntu, instalím mu mimo jiné ovladač na ESI Juli, nad kterým jsem strávil po večerech desítky hodin. A další desítky hodin strávených nad ovladačem Infrasonic Quartet, připraveným k zaslání ke komitu. Takže s tím lhaním se prober.
Co by placení pracovníci Canonicalu, Novelu, RedHatu balili do svých distribucí, kdyby neměli aplikace, ovladače, jádro? Podívej se, kolik z toho vzniká v těchto pár firmách a kolik dodávají lidé zvenku. A nekoukej na komity do gitu, ty dělají hlavní fulltime správci, ale na autorství patchů, které jim lidi posílají např. přes mailinglisty.
Linux je o ideologii a o víře ve sdílení nápadů a kódu. Bez toho by vůbec neexistoval a neexistovaly by ani firmy stojící za hlavními distribucemi.
Když někomu instalím Ubuntu, instalím mu mimo jiné ovladač na ESI Juli, nad kterým jsem strávil po večerech desítky hodin. A další desítky hodin strávených nad ovladačem Infrasonic Quartet, připraveným k zaslání ke komitu. Takže s tím lhaním se prober.Chapu, pro tebe je to osobni zalezitost. Ale uvedom si, ze jsi v minorite. Majoritni distra by nikdy nebyly tam kde jsou bez placenych vyvojaru. To je fakt. Je proste dulezite si uvedomit, ze soucasny stav Linuxu neni zasluhou nejakych zadarmo pracujicich filantropu. Ano, z casti. Ale hlavni drive tomu davaji ti, pro ktere je to obziva.
Co by placení pracovníci Canonicalu, Novelu, RedHatu balili do svých distribucí, kdyby neměli aplikace, ovladače, jádro?Ty si fakt porad myslis, ze ovladace a jadro pisou dobrovolnici?
Ty si fakt porad myslis, ze ovladace a jadro pisou dobrovolnici?Podívej se do nějaké statistiky commitů do jádra (google: inurl:jaderne-noviny zaměstnavatel). U "zaměstnavatel" je dost často neznámý nebo žádný.
Kolik vývojářů ohromady mají hlavní linuxové firmy produkující komerční distribuce? Fakt si myslíš, že by vytvořili za těch pár let jejich existence celý linuxový ekosystém?
Sleduji mailing list alsy a vidím, kolik lidí přispívá z intelu, nvidie, novelu, redhatu a kolik nezávislých. Ano, dnes se již slušnější výrobci HW často snaží alespoň základní driver dodat, ale moc jich není.
Nebo takové televizní karty. Neznám komerční subjekt, který by platil vývojáře ovladačů na tento HW.
A když přejdeme k aplikacím. Kolik ze softwaru v komerční distribuci vyvinul placený vývojář a kolik dobrovolník? A nezapomeň, že ubuntu stojí na debianu a jeho balíky také někdo musí připravovat.
Jsou tu ještě lidé z univerzit, ti se také podílejí hodně a asi částečně v placené pracovní době.
Takoveto kampane FSF vitam, treba se lidi konecne dozvi co to FLOSS jeJo? A kde na te strance se jako dozvim neco uzitecneho (!= ideologie) o FLOSS?
Člověk se dozví, že si FLOSSmírní lidé nevidí do pusy... bleee ty religiózní prvky. Ono to koneckconců není ani tak o FLOSS, přijde mi že si sami uvědomují, že jim jde o poškozené protivníka. Uznávám Stallmana jako idealistu, toto je nicméně něco jiného: machiavelismus.
Schválně se zkuste podívat, co na jednoduchý vyhledávací dotaz odpoví:
Microsoft má cenzuru a totalitu prostě v krvi. Naštěstí se už odkazy na stránku Windows 7 Sins rozšířily natolik, že i některé výsledky vyhledávače Bing na ně přece jen (nepřímo) vedou.
Nikdo neříká, že například vyhledávací okénko na stránkách Microsoftu musí nutně tuto stránku najít. Nicméně veřejný vyhledávač je něco jiného. Kdo ho provozuje, měl by se chovat slušně a objektivně. Například Google se mi zdá být mnohem méně omezující.
Ty výsledky jsou fakt smutný kino
LOL a teď ještě tohle: Microsoft čelí obvinění z rasismu, černocha na fotografii nahradil bělochem (@novinky.cz)
MS vyretušoval na fotce hlavu černocha a dal místo ní bělocha
I když já si myslím, že jeden „barevnej“ (ze tří lidí!) na fotce je až až, takže zrovna tohle bych jim nevyčítal (ale mohli to rovnou nafotit s bělochama a nikdo by si nestěžoval).
Na druhou stranu: proč by tam ale měli cpát černocha? Do marketingového materiálu určeného pro Polsko. Třeba v Asii jsou na tom většinou o dost lépe a s nějakou pošahanou politickou korektností se nezatěžují – proč. by např. do asijských materiálů dávali bělochy, když všichni široko daleko jsou žlutí? Vždyť na tom nic není.
Jo, retušování je blbost, toho se nezastávám. Já bych prostě vzal fotku se samýma bělochama (je jedno kolik mužů a žen) a nic bych neřešil.
Vy toho nadelate. V MS za velkou louzi proste pripravili propagacni materialy a hodili je do narodnich pobocek. V USA je cernejch a zlutejch spousta. V polsku by to ale vypadalo dost nepatricne a bylo by to jasne, ze to nejsou zadni spokojeni polsti uzivatele, ale prohnili americani. Tak tam cernocha zmenili na belocha a hned to vypada stravitelneji. Nevim, kde je problem. Jedine snad v tom, ze si toho nekdo vsimnul a udelal z toho aferu.
A určitě jedou na 32 bitových šmejďárnách, že jo?
Ja pouzivam tieto MS technologie:
desktop 1: Microsoft Windows XP SP3
desktop 2: Microsoft Windows 7 Ultimate
notebook: Microsoft Windows 7 Ultimate (2x väčšia výdrž na baterku ako linux, 100x väčšia použitelnosť)
server:
nic nepotrebujem vediet, vsetko si vyklikam, napriklad na bezpecnost servera si pustim Security Configuration Wizard a idem.
ostatne technologie:
Okrem MS pouzivam este:
Na jednom docela dolezitom servery mam Gentoo Linux a nejake IBM vecy (IBM Lotus Domino server...).
Jednou vetou: linux je v hlbokej defenzíve.
Ty vole, neblbni, psat takovy veci sem, te nekdo zabije
nic nepotrebujem vediet, vsetko si vyklikam
SOM RAD ZE NIE SOM SAM NA VAS CESKYCH L.USEROV :D
Ad prohlížeč: mám jednu webovou aplikaci, která funguje ve Firefoxu, v Opeře, v Safari (a v Chrome, Aroře…) tzn. tři různá prohlížečová jádra, jen v tom „najlepším browseru na svete“ nejde – tak kdybys věděl, jak to opravit, napiš
Jednou vetou: linux je v hlbokej defenzíve.To jo, když jde o Windows, má Linux problém se ubránit... smíchu
nic nepotrebujem vediet, vsetko si vyklikam, napriklad na bezpecnost servera si pustim Security Configuration Wizard a idem.To považuješ za výhodu? Keď ideš do autoservisu, tak čakáš, že ten automechanik sa vyzná v autách, alebo len pripojí tester, vymení to čo mu tester napíše a vypíše účet? Ja dám prednosť automechanikovi, ktorý vie čo robí.
Ale niekto taký byť predsa musí. Predsa tie windows nespadli z neba už hotové
Netuším, aký model bol presne použitý pri vývoji windows. Ak tradičný korporátny s 1000 manažérmi a 100 programátormi, tak by som sa naozaj nečudoval, ak by tomu nikto poriadne nerozumel
V případě MS bych to tipoval spíš na poměr 10 000 manažerů ku 10 programátorům...
Ok, tak len pre informaciu: Microsoft uviedol cisla pri vyvoji Windows Seven: 2000 ludi (+/- 500) rozdelenych rovnomerne do 3 (alebo 4? nepamatam si presne) kategorii: manazeri, programatori, testeri.
Zkusím to... 1988 manažerů (+ 500 jako rezerva), 10 programátorů a 2 testeři?
Najskor si vyjasnite pojem 'rovnomerne rozdelenie, alebo chodte robit manazera :D
Je fakt, že sehnat skutečného znalce windows je mnohem těžší než skutečného znalce linuxu. A je to logické, protože díky zdrojákům je systém mnohem průhlednější, než u win, kde skutečný znalec musí mít kontakty v Redmondu nebo permanentně číst spoustu blogů nebo chodit na nějaká velice drahá školení.
100. komentar
It would be nice if the Free Software Foundation spent more time coding the changes it would like to see in the world, rather than writing to Fortune 500 companies to advocate they switch to Microsoft alternatives. Put your code where your mouth is, Free Software Foundation. And make sure it's truly open to derivative works, while you're at it.
Co to musí být za mozka, aby míchal dohromady software a webový stránky.Matt Asay je "mozek", ktery se ve svych komentarich pravidelne velmi presne trefuje do cerneho, at uz pise o FOSS, Apple, MS nebo necem jinem... takove trapne komentare jako ten tvuj vyvolava casto. Prave proto, ze ma casto neprijemnou pravdu, se kterou ma mnoho lidi problem se vyrovnat. On "nehleda zpusob", on uz dlouho systematicky kritizuje FOSS hnuti za jeho fanatismus, nepragmatismus a neschopnost soustredit se na reseni skutecnych problemu uzivatelu -- tedy aby SW delal co ma, delal to dobre a taky u toho trochu vypadal a dal se rozumne ovladat. Asay sam se v open source aktivne angazuje (Alfresco).
Co to musí být za mozka, aby míchal dohromady software a webový stránky.Je to zcela relevantni. Nebojuje nahodou FSF za svobodu medii stejne jako za svobodu SW...? Jojo, kdyz je potreba, hodime sem "Jistě mají své důvody proč použít tuto licenci." a je hotovo... Ty nemas absolutne vubec zadnou sebereflexi. Jsi fanaticky nabozensky zaujat free softwarem. Se vsim, co k takovemu fanatismu patri.
Súhlasím s tebou, ale za
a) hovoriť tieto veci fanatikovi nemá cenu, tak či tak nie je schopný počúvať argumenty -- z toho plynie aj
b) dostaneš sa do nezmyselného flejmu
Takže keby si tiež použil reflexiu, tak by si tento komentár vôbec nenapísal
a) hovoriť tieto veci fanatikovi nemá cenu, tak či tak nie je schopný počúvať argumenty -- z toho plynie ajJsem oficiálně fanatik. Lidi, nebavte se vůbec se mnou. Jdu si stoupnout do metra s pamfletem.
on uz dlouho systematicky kritizuje FOSS hnuti
aha, takže něco jako náš Hulán, který se systematicky trefuje do pár nenáviděných firem (či operačních systémů). Cílem je polarizovat čtenáře pomocí radikálních názorů (nebo alespoň výkřiků) a zvýšit si tak návštěvnost. Hulán sám se v open source aktivně angažuje (BLOG:CMS).
Je to zcela relevantni. Nebojuje nahodou FSF za svobodu medii stejne jako za svobodu SW...?
Řekl bych, že kdyby neuvedli žádnou licenci, vůbec by se o tom nemluvilo. Většina webů, jak open source projektů, tak prezentací různých firem a organizací, neuvádí žádnou licenci ke svým webovým stránkám a ty jsou automaticky chráněné autorským zákonem, copywritem.
FSF dala čtenářům nadstandardní práva, místo aby licenci neuvedla (jako je to u webových prezentací obvyklé), použila jednu z variant CC licence. A najednou se najdou lidi, kteří kritizují, proč použili tuhle licenci a ne jinou. Pro dobrotu na žebrotu. Kdyby neuvedli žádnou, nikoho by nenapadlo v tom šťourat – tady je vidět, že někteří blogeři mají k této organizaci apriori negativní postoj a hledají cokoli, co se dá kritizovat.
Je to jako kdybych ti dal svoji navštívenku a ty jsi po mě pak chtěl její SVG předlohu, kterou jsem použil pro tisk – vždyť přece pořád mluvím o svobodném softwaru a obsahu.
aha, takže něco jako náš Hulán, který se systematicky trefuje do pár nenáviděných firem (či operačních systémů). Cílem je polarizovat čtenáře pomocí radikálních názorů (nebo alespoň výkřiků) a zvýšit si tak návštěvnost. Hulán sám se v open source aktivně angažuje (BLOG:CMS).PŘESNĚ.
aha, takže něco jako náš Hulán, který se systematicky trefuje do pár nenáviděných firem (či operačních systémů). Cílem je polarizovat čtenáře pomocí radikálních názorů (nebo alespoň výkřiků) a zvýšit si tak návštěvnost. Hulán sám se v open source aktivně angažuje (BLOG:CMS).Jasny, no, presne tak. Ty totiz urcite pravidelne ctes Hulana i Asaye, takze presne vis, o cem mluvis... neprijde ti ani trochu trapne, ze takhle smetes cloveka, o kterem nevis nic a temer nic jsi od neho necetl? On pouze pouziva na FSF jeji vlastni zbrane. FSF je fundamentalisticka organizace a pokud sama nedodrzuje sve vlastni zasady, je nutne o tom napsat.
Co by Asay dělal, kdyby FSF u té webové stránky neuvedla žádnou licenci, jak je to u webových stránek zvykem?
Nejspis nic.
No vidíš, třeba to byl záměr, aby se o jejich projektu víc mluvilo – už se tady o tom hádáme víc než týden, to je celkem slušná popularita, ne?
je to proste hezka ukazka pokrytectvi celeho toho FSF cirkusu.
IMHO spíš ukázka toho, jak je někdo nadržený, aby si mohl do této organizace kopnout (ať už z jakéhokoli důvodu).
FSF je fundamentalisticka organizace a pokud sama nedodrzuje sve vlastni zasady, je nutne o tom napsat.Jenže ona je dodržuje a není sebemenší důvod ji obviňovat z fundamentalismu.
FSF fundamentalisticka je, je to smysl jeji existence. Precti si jejich postoje a pak definici fundamentalismu.
fun·da·men·tal·ism
n.
1. A usually religious movement or point of view characterized by a return to fundamental principles, by rigid adherence to those principles, and often by intolerance of other views and opposition to secularism.
2.
a. often Fundamentalism An organized, militant Evangelical movement originating in the United States in the late 19th and early 20th century in opposition to Protestant Liberalism and secularism, insisting on the inerrancy of Scripture.
b. Adherence to the theology of this movement.
Nevíš co mluvíš.
fundamentalizmus -mu m. 1. ortodoxné až fanatické pridržiavanie sa istej viery, istého učenia: islamský fundamentalizmus 2. publ. bezvýhradné vyznávanie istej dogmy, poučky ap.;Ak sa nemýlim, tak FSF bezvýhradne vyznáva ideológiu slobodného softvéru pre všetkých na veky vekov
Človeče, skús si to ešte raz prečítať. Ten islamský fundamentalizmus je význam 1., ja som ti zvýraznil význam 2., ktorý skutočne FSF spĺňa. Nič viac, nič menej. Prečo nechceš uznať ani slovníkovú definíciu? To si skutočne až tak zaslepený, že popieraš aj oficiálne fakty?
Btw, tie ostatné organizácie veľmi nepoznám (nečítal som ich program), ale ak majú tak isto nejaké svoje striktne dodržiavané pravidlo (dogmu), tak sú v zmysle 2. úplne rovnako fundamentalistické.
Je to zo slex.sk, ktorý používa Krátky Slovník Slovenského Jazyka priamo od nášho jazykovedného ústavu. Ale je mi jasné, že to neuznáš ani tak, fanatik holt fakty nevidí...
Nie, nemyslím to nijak zle. Fundamentalizmus je dobre definovaný a jednej z jeho definícii FSF vyhovuje, to je celé. To len ty sa mi snažíš vnútiť, že to myslím v tom inom význame, čo som nikde netvrdil. Ja proti GNU, GPL a FSF v zásade nič nemám, sú to vcelku fajn organizácie so síce čiastočne utopistickými, ale inak dobrými cieľmi. Čo mi vadí sú fanatici tvojho kalibru, ktorí idei týchto organizácií berú do extrému a popierajú všetky fakty, aj keď im ich človek strčí rovno pod nos...
Je to zo slex.sk, ktorý používa Krátky Slovník Slovenského Jazyka priamo od nášho jazykovedného ústavu.A tím chceš říct co? Že ten slovník je krátký, stručný, neúplný a vhodný pro rychlou orientaci a že neobsahuje encyklopediální poznatky? I tak, ani podle jeho definice FSF není fundamentalistická.
Ale je mi jasné, že to neuznáš ani tak, fanatik holt fakty nevidí...Tohle píšeš v každém postu. Je to tvůj univerzální argument.
Nie, nemyslím to nijak zle.Ne, myslíš. Musíš FSF hodně nesnášet, abys o ní prodil takové hámotiny.
Fundamentalizmus je dobre definovaný a jednej z jeho definícii FSF vyhovuje, to je celé.Které? Nesouhlasím s tím, že by vyhovovala ani jediné, ať už jsi ji sem vložil nebo ne.
Ja proti GNU, GPL a FSF v zásade nič nemám,Tak označuješ FSF pejorativním slovem "fundamentalistická". Nechápu.
sú to vcelku fajn organizácie so síce čiastočne utopistickými, ale inak dobrými cieľmi.To je první věc z tvojí klávesnice se kterou můžu souhlasit.
Čo mi vadí sú fanatici tvojho kalibru,Zase. Máš fakt omezené vyjadřování.
ktorí idei týchto organizácií berú do extrému a popierajú všetky fakty, aj keď im ich človek strčí rovno pod nos...Tak mi prosím dolož, který fakt nebo fakta popírám. Pozor, musí to být FAKT a musím ho POPÍRAT.
Hele, chlape. Ber to v klidu. FSF musí být extrémistická, jinak neprorazí. Všude kolem je tolik křiku…
Né že bych za FSF nějak hajloval, natož se zastával určitých aktivit, že? Ale kdo křičí, je slyšet. Kdo je slyšet, deset procent z jeho křiku se překroutí a z toho překroucenýho se jedno procento dostane mezi "obyčejný lidi". Tak to ber pozitivně, ju? Prostě jsou lidi, kteří jsou blíž a ten křik jim vadí.
takove trapne komentare jako ten tvuj vyvolava casto. Prave proto, ze ma casto neprijemnou pravdu, se kterou ma mnoho lidi problem se vyrovnat.Že je můj komentář trapný a že on má pravdu si myslíš ty. Podle jiných účelově překrucuje fakta nebo kecá vyložené nesmysly.
On "nehleda zpusob", on uz dlouho systematicky kritizuje FOSS hnuti za jeho fanatismus, nepragmatismus a neschopnost soustredit se na reseni skutecnych problemu uzivateluFanatismus by musel nejprve dokázat. Kritizovat za nepragmatismus je úsměvné, když FSF má jako jednu ze svých hlavních zásad, že dává svobodu nad pohodlí.
-- tedy aby SW delal co ma, delal to dobre a taky u toho trochu vypadal a dal se rozumne ovladat.Je to pro něj asi důležitější než svoboda. To je jeho věc.
Asay sam se v open source aktivne angazuje (Alfresco).To je hezké. Dělá to z něj však automaticky větší autoritu? Ne.
Je to zcela relevantni. Nebojuje nahodou FSF za svobodu medii stejne jako za svobodu SW...?Ano, samozřejmě. To nějak souvisí s touto debatou?
Jojo, kdyz je potreba, hodime sem "Jistě mají své důvody proč použít tuto licenci." a je hotovo...Zakázali tvorbu odvozených děl od své stránky. Na tom je něco špatného? Nechápu, proč by to FSF nemohla udělat. Nejedná se o software, ale o internetovou stránku. IMHO je důvod jasný, předejít tomu, aby stránku vzal nějaký příznivce Microsoftu, zaregistroval si podobnou doménu, překroutil obsah a použil to jako protikampaň.
Ty nemas absolutne vubec zadnou sebereflexi.Ale jaktože?
Jsi fanaticky nabozensky zaujat free softwarem.Prosímtě...
Se vsim, co k takovemu fanatismu patri.Máš rád slovo fanatismus, že jo.
Nikoliv, pro nej je dulezita prave ta svoboda. Proto propaguje pristup takovy, ktery z pocitace dela otroka uzivatele, nikoliv naopak. Jakmile postavis abstraktni svobody propagovane FSF, ktere uzivatele prakticky nezajimaji a nemaji vzdy prokazatelne pozitivni vliv na pouzitelnost SW, nad onu pouzitelnost samu, uzivatele tim omezujes. Az dokazes, ze svobody propagovane FSF maji vzdy prokazatelne pozitivni vliv na to, aby SW delal to co ma, delal to dobre a dal se rozumne ovladat, pak se muzem bavit o prospesnosti FSF... FSF bere SW a dela z nej neco, co nikdy nebyl, neni a nikdy by byt nemel. SW je prostredek, nikoliv cil. Primarni kriteria pro vyber SW jsou jeho ergonomie a efektivita. Ve chvili, kdy postavis neco nad ne, popiras samu postatu existence pocitacu a SW -- tedy aby lidem slouzily.-- tedy aby SW delal co ma, delal to dobre a taky u toho trochu vypadal a dal se rozumne ovladat.Je to pro něj asi důležitější než svoboda. To je jeho věc.
Mícháš tu dvě věci dohromady – použitelná a kvalitní aplikace se dá napsat pod jakoukoli licencí (GPL, BSD, EULA…), použitelnost závisí na schopnostech a úsilí vývojářů, nikoli na licenci. Ovšem svobody přiznané licencí jsou jiná rovina.
Nejde zabránit tomu, aby nevznikal nekvalitní svobodný software (vedle toho kvalitního) a ani to není správné – i z nekvalitního se může časem stát kvalitní, nebo se v něm objeví zajímavé prvky a nápady, které lze (díky tomu, že je svobodný) uplatnit někde jinde. Pokud to někoho pobuřuje, ať si představí, že ten nekvalitní SW neexistuje, a nemusí mu to nijak vadit.
Nejznámější uzavřený software jsou Windows – a právě u nich mám pocit, že neslouží ony mně, ale naopak já jim (nebo jejich výrobci) – musím si je kupovat, ne proto, jaké jsou, ale proto, že pro ně existuje nějaký SW, který potřebuji a pro jiné OS není. Také se jim musím přizpůsobovat a pracovat způsobem, jaký vymysleli jejich autoři, místo toho, aby se ten software přizpůsoboval mně.
Proto propaguje pristup takovy, ktery z pocitace dela otroka uzivatele, nikoliv naopak.
Počítač jako takový je zcela neutrální, nemá žádná přání, názory, nedává ti žádné příkazy. Pokud jsi něčím otrokem, tak ne otrokem počítače, ale otrokem lidí, kteří ten SW napsali. V případě svobodného softwaru ale jeho otrokem reálně nejsi, protože ty sám se můžeš stát autorem nebo si můžeš sehnat libovolného jiného autora (než toho původního) a nechat si od něj SW upravit podle svých potřeb. Tenhle fakt (nezávislost na původním autorovi) vytváří tlak na konkurenci (je spousta vývojářů, kterým můžeš zaplatit a oni pro tebe libovolný open source upraví) – a na konkurenci vydělá spotřebitel (uživatel) tak, že má za nižší cenu kvalitnější SW. Srovnej to s monopolem v případě proprietárního SW.
Pokud jde o virovost a nemožnost začlenit GPL kód do proprietárního SW – je nutná. Bez ní by totiž vývojáři proprietárního SW byli vždy o krok napřed – mohli by totiž používat všechno, co vymysleli open source vývojáři + to, co vymysleli oni sami. Zatímco open source software by mohl čerpat jen z toho, co vzniklo v jeho komunitě. GPL přináší vyváženější stav: proprietární SW může čerpat jen z toho, co vymysleli jeho autoři (nebo co koupili) a open source může čerpat z toho, co vzniklo v open source komunitě. Méně přísné licence než GPL vedou k tomu, že proprietární SW zlevňuje (nemusí všechno vyvíjet sami, spoustu věcí jen zkopírují z open sourcu), zatímco open source se prodražuje a klesá jeho kvalita (protože uživatelé si koupí levnější proprietární SW a jeho podporu → a nekoupí si podporu k open sourcu → tudíž open source vývojáři mají méně peněz na další vývoj) → tím se zvyšuje reálná nesvoboda uživatelů (používají více proprietárního SW a méně svobodného).
Mícháš tu dvě věci dohromady – použitelná a kvalitní aplikace se dá napsat pod jakoukoli licencí (GPL, BSD, EULA…), použitelnost závisí na schopnostech a úsilí vývojářů, nikoli na licenci.A to je nejak v rozporu s tim, co jsem napsal? FSF tvrdi: pouzivejte svobodny SW, i kdyz treba neni ten nejlepsi dostupny pro konkretni vec. Svobodny kod je primarni, pak teprve si lze vybirat na zaklade dalsich kriterii. Ja rikam: vybirejte podle toho, jak je SW efektivni a kdyz je zaroven FOSS, je to prijemny bonus.
Počítač jako takový je zcela neutrální, nemá žádná přání, názory, nedává ti žádné příkazy. Pokud jsi něčím otrokem, tak ne otrokem počítače, ale otrokem lidí, kteří ten SW napsali.Nikoliv, FSF dela z lidi otroky ideologie, kterou jsem popsal o par radku vyse.
Tenhle fakt (nezávislost na původním autorovi) vytváří tlak na konkurenci (je spousta vývojářů, kterým můžeš zaplatit a oni pro tebe libovolný open source upraví) – a na konkurenci vydělá spotřebitel (uživatel) tak, že má za nižší cenu kvalitnější SW.To je teorie, ktera je do praxe preveditelna tak mozna na korporatni urovni. Nebo jak si to predstavujes, ze Pepa prijde ze sichty, nahodi svuj komp, stahne FOSS program, ktery je zrovna nahodou mizerny a hodi na net inzerat, ze hleda nekoho, kdo mu to prepise?
Rozdíl mezi námi je asi v tom, v jakém časovém horizontu uvažujeme – mně nedělá problém používat open source program, který není úplně dokonalý, protože vím, že tím jeho používáním přispěji k tomu, aby se vyvíjel a byl lepší a lepší. Ten, kdo je příliš orientovaný na současnost a žije ze dne na den, to vidí jinak – radši zaplatí pár šupů za nějaký komerční uzavřený program, protože to pro něj znamená momentálně vyšší užitek, ale nevidí do budoucnosti, co bude časem. Jsem přesvědčen, že když sečteš užitek, který ti přinese svobodný software za celý tvůj život (a odůročíš ho na současnou hodnotu), bude to vyšší užitek, než kdybys používal uzavřený software.
grr, odúročíš ho na současnou hodnotu, fuj
(asi fakt zadám ten bug na možnost úpravy komentářů a jejich verzování)
Mně nedělá problém používat open source program, který není úplně dokonalý, protože vím, že tím jeho používáním přispěji k tomu, aby se vyvíjel a byl lepší a lepší.Nevis. Veris.
Ten, kdo je příliš orientovaný na současnost a žije ze dne na den, to vidí jinak – radši zaplatí pár šupů za nějaký komerční uzavřený program, protože to pro něj znamená momentálně vyšší užitek, ale nevidí do budoucnosti, co bude časem.Jezkovy, co je to za fiosoficky nadech...??? Co mam rict svemu klientovi? Pardon, bude to trvat dele a bude to drazsi nebo to nebude vubec, protoze ja proste nepouzivam SW, ktery je ted kvalitni, ale pouzivam SW s otevrenym zdrojovym kodem, u ktereho verim, ze jednou bude nejlepsi...? Jak dlouho uz free software komunita omila dokola ty reci o tom, ze "se jednou kaze"? To je neco jako "tenhle rok uz bude zarucene rok Linuxu na desktopu!!!"...
These points are outlined in the text of a letter the campaign mailed to the leaders of the Fortune 500 companies, now published on its Web site.Protoze jestli tech 499 CIO se na ty stranky podiva, tak se Free software hnuti vratilo o 10 let zpet z hlediska marketingoveho dopadu. A ten posledni CIO, z MS, ktery ten dopis nedostal, se stejne rad podiva, aby se umlatil smichy. Tohle musel vymyslet snad nejaky marketingovy droid od konkurence, nebot horsi kampan lze asi tezko vymyslet.
Brutalne neprofesionalni stranka, vypada jak dilo nactileteho.Nemyslím. Bude to věc názoru.
Nektere z tech argumentu dana CIO vubec nezajimajiJak to víš?
, nekteri z nich nektere naopak vitaji a podporuji.No a co?
Dana CIO ty argumenty vubec nezajimaji,Jak to víš?
je zajima IT infrastruktura jejich firmy, naklady a prinosy.Ano, a co tím chceš říct?
Větší chyba je hodnotit kampaň podle grafické úrovně a ne podle obsahu.Problem je, ze vetsina lidi se pri pohledu na stranku s tak ubohou grafickou urovni k obsahu ani nedostane a rovnou to zavre... Hnusne veci proste lidi odpuzuji, pochop to uz konecne. Nechat si udelat pekny design je otazka jednotek tisic Kc (kdyz se nenechas oskubat). Absolutne neexistuje duvod, proc by ty stranky mely byt tak nepovedene jak jsou ted...
Brutalne neprofesionalni stranka, vypada jak dilo nactileteho.Hmm, chybí tam ten přebarvený černoch na bělocha. To jsou totiž věci, které každého "CIO" (debilní zkratky) zajímají.