Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Tiskni
Sdílej:
...je linux desktop lepsi nez Mac...Vkládáš mi do úst, co jsem neřekl, tuhle manipulaci si skoušej na někoho jiného.
Všichni jabkáči co znám v oblasti IT používají ty svoje křápy jako tlusté terminálové klienty, aby mohli pracovat vzdáleně s linuxem. Důvod je zcela prostý – neměnné desktopové prostředí, kde vypadají ovládací prvky vždycky stejně. Stejná klávesnice stejná okna. Prostředí, kde si změní k obrazu svému maximálně obrázek na pozadí.
Mám pro to porozumění. Mně vyhovuje, když si mohu přizpůsobit věci k obrazu svému. Pokud mi něco nevyhovuje, nebudu blbě remcat, jako zdejší jabkáči, a zjistím co s tím a udělám si to tak, abych s tím byl spokojen. Pro mne jsou diskuze na abclinuxu forma rozptýlení, a ne hromosvod nahromaděné frustrace, kterou trpí oni.
xkaAčkoli jsou Xka bordel a hacky, z nějakého zvláštního důvodu je to stále nejuniverzálnější rozhraní co existuje. Například síťový a vzdálený přístup (Wayland stále neumí nic jako „nastavím si $DISPLAY a $XAUTHORITY a pak si můžu pouštět třeba x11vnc“), nebo možnost transformovat vstup a výstup libovolnou maticí homogenních souřadnic. To umožňuje například zrcadlit obrazovku na projektor nejen s jiným rozlišením, ale dokonce i jiným poměrem stran (viz: xrandr --scale-from 1920x1200), a tím umožňuje takto ukazovat plný a správný obraz na různých prezentacích a školeních. A to je také příklad super veci ohledne linuxu. (když už jsme u toho nastavení vstupu a výstupu, někdo si tu stěžoval, že na macOS nejde nastavit zvlášť směr scrollování na touchpadu a na myši) Nicméně musím uznat, že bych dokázal napsat spoustu „super věcí ohledně Linuxu které na Windows nejdou“. Ovšem v případě porovnání s macOS je ten rozdíl méně výrazný - spousta věcí tam jde, dokonce i podobně dobře jako na Linuxu (náhodný příklad: na Windows nejde nastavit obecný formát hodin v panelu, teď se vývojáři slitovali a alespoň tam přidali škrtátko na sekundy, ale nikoho nenapadlo, že by tam šlo prostě napsat obecné %A%B%C, jako to jde normálně v linuxových prostředích a i na Macu; nebo třeba naprogramované rozházení oken po obrazovce - na Linuxu wmctrl, na macOS taky docela dobře; nebo emulace vstupu pro aplikace kde nefunguje schránka (web stránky co zakazují paste, nebo různý iDRACy a další konzole pro správu serverů kde to blbne) - na Linuxu xdotool, na macOS asciinema). Možná bych na něco přišel, kdybych to používal víc než „pasivně“ (většina kolegů v práci má macbooky, ale vyloženě osobní zkušenost nemám). Byl tu o tom článek kde si autor stěžoval že se spousta věcí musí řešit „gestem protažení platební karty“ - např. správce schránky, to bych asi nerozdejchal, nebo virtualizace (používám VirtualBox a Qemu/KVM a potřebuju občas virtualizovat x86 věci protože holt okolí je x86). Další věc co se tu řešila byl PAM, kde si člověk může nastavit třeba limity na počet pokusů nebo „speciální heslo“ na vypnutí.
... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.
Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
pokud jdeš mimo vymazlené distribuce, tak vzhled je ošklivej
Je to věc osobního vkusu. Kolegovi se líbilo Gentoo a KDE, ale neustále řešil nějaké drobné problémy a věčně něco kompiloval – nakonec skončil u MacOS. Mně osobně vyhovuje Debian a Xfce4. A neznám žádného uživatele této kombinace, který by přemigroval z linuxu na jiný systém. Relativně spokojeni jsou také uživatelé Ubuntu – dokud nezačnou řešit nějaký specifický problém, o který mainstream nezajímá.
roztříštěnost
Chápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde. A o Windows se v tomto přízpěvku vůbec nebavíme.... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
A proto jsem Linuxák.roztříštěnostChápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde.
Ne že by to nešlo. Většina lidí k tomu nemá důvod.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
31.5.2024 01:24