Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Tiskni
Sdílej:
...je linux desktop lepsi nez Mac...Vkládáš mi do úst, co jsem neřekl, tuhle manipulaci si skoušej na někoho jiného.
Všichni jabkáči co znám v oblasti IT používají ty svoje křápy jako tlusté terminálové klienty, aby mohli pracovat vzdáleně s linuxem. Důvod je zcela prostý – neměnné desktopové prostředí, kde vypadají ovládací prvky vždycky stejně. Stejná klávesnice stejná okna. Prostředí, kde si změní k obrazu svému maximálně obrázek na pozadí.
Mám pro to porozumění. Mně vyhovuje, když si mohu přizpůsobit věci k obrazu svému. Pokud mi něco nevyhovuje, nebudu blbě remcat, jako zdejší jabkáči, a zjistím co s tím a udělám si to tak, abych s tím byl spokojen. Pro mne jsou diskuze na abclinuxu forma rozptýlení, a ne hromosvod nahromaděné frustrace, kterou trpí oni.
xkaAčkoli jsou Xka bordel a hacky, z nějakého zvláštního důvodu je to stále nejuniverzálnější rozhraní co existuje. Například síťový a vzdálený přístup (Wayland stále neumí nic jako „nastavím si $DISPLAY a $XAUTHORITY a pak si můžu pouštět třeba x11vnc“), nebo možnost transformovat vstup a výstup libovolnou maticí homogenních souřadnic. To umožňuje například zrcadlit obrazovku na projektor nejen s jiným rozlišením, ale dokonce i jiným poměrem stran (viz: xrandr --scale-from 1920x1200), a tím umožňuje takto ukazovat plný a správný obraz na různých prezentacích a školeních. A to je také příklad super veci ohledne linuxu. (když už jsme u toho nastavení vstupu a výstupu, někdo si tu stěžoval, že na macOS nejde nastavit zvlášť směr scrollování na touchpadu a na myši) Nicméně musím uznat, že bych dokázal napsat spoustu „super věcí ohledně Linuxu které na Windows nejdou“. Ovšem v případě porovnání s macOS je ten rozdíl méně výrazný - spousta věcí tam jde, dokonce i podobně dobře jako na Linuxu (náhodný příklad: na Windows nejde nastavit obecný formát hodin v panelu, teď se vývojáři slitovali a alespoň tam přidali škrtátko na sekundy, ale nikoho nenapadlo, že by tam šlo prostě napsat obecné %A%B%C, jako to jde normálně v linuxových prostředích a i na Macu; nebo třeba naprogramované rozházení oken po obrazovce - na Linuxu wmctrl, na macOS taky docela dobře; nebo emulace vstupu pro aplikace kde nefunguje schránka (web stránky co zakazují paste, nebo různý iDRACy a další konzole pro správu serverů kde to blbne) - na Linuxu xdotool, na macOS asciinema). Možná bych na něco přišel, kdybych to používal víc než „pasivně“ (většina kolegů v práci má macbooky, ale vyloženě osobní zkušenost nemám). Byl tu o tom článek kde si autor stěžoval že se spousta věcí musí řešit „gestem protažení platební karty“ - např. správce schránky, to bych asi nerozdejchal, nebo virtualizace (používám VirtualBox a Qemu/KVM a potřebuju občas virtualizovat x86 věci protože holt okolí je x86). Další věc co se tu řešila byl PAM, kde si člověk může nastavit třeba limity na počet pokusů nebo „speciální heslo“ na vypnutí.
... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.
Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
pokud jdeš mimo vymazlené distribuce, tak vzhled je ošklivej
Je to věc osobního vkusu. Kolegovi se líbilo Gentoo a KDE, ale neustále řešil nějaké drobné problémy a věčně něco kompiloval – nakonec skončil u MacOS. Mně osobně vyhovuje Debian a Xfce4. A neznám žádného uživatele této kombinace, který by přemigroval z linuxu na jiný systém. Relativně spokojeni jsou také uživatelé Ubuntu – dokud nezačnou řešit nějaký specifický problém, o který mainstream nezajímá.
roztříštěnost
Chápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde. A o Windows se v tomto přízpěvku vůbec nebavíme.... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
A proto jsem Linuxák.roztříštěnostChápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde.
Ne že by to nešlo. Většina lidí k tomu nemá důvod.