Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Tiskni
Sdílej:
...je linux desktop lepsi nez Mac...Vkládáš mi do úst, co jsem neřekl, tuhle manipulaci si skoušej na někoho jiného.
Všichni jabkáči co znám v oblasti IT používají ty svoje křápy jako tlusté terminálové klienty, aby mohli pracovat vzdáleně s linuxem. Důvod je zcela prostý – neměnné desktopové prostředí, kde vypadají ovládací prvky vždycky stejně. Stejná klávesnice stejná okna. Prostředí, kde si změní k obrazu svému maximálně obrázek na pozadí.
Mám pro to porozumění. Mně vyhovuje, když si mohu přizpůsobit věci k obrazu svému. Pokud mi něco nevyhovuje, nebudu blbě remcat, jako zdejší jabkáči, a zjistím co s tím a udělám si to tak, abych s tím byl spokojen. Pro mne jsou diskuze na abclinuxu forma rozptýlení, a ne hromosvod nahromaděné frustrace, kterou trpí oni.
xkaAčkoli jsou Xka bordel a hacky, z nějakého zvláštního důvodu je to stále nejuniverzálnější rozhraní co existuje. Například síťový a vzdálený přístup (Wayland stále neumí nic jako „nastavím si $DISPLAY a $XAUTHORITY a pak si můžu pouštět třeba x11vnc“), nebo možnost transformovat vstup a výstup libovolnou maticí homogenních souřadnic. To umožňuje například zrcadlit obrazovku na projektor nejen s jiným rozlišením, ale dokonce i jiným poměrem stran (viz: xrandr --scale-from 1920x1200), a tím umožňuje takto ukazovat plný a správný obraz na různých prezentacích a školeních. A to je také příklad super veci ohledne linuxu. (když už jsme u toho nastavení vstupu a výstupu, někdo si tu stěžoval, že na macOS nejde nastavit zvlášť směr scrollování na touchpadu a na myši) Nicméně musím uznat, že bych dokázal napsat spoustu „super věcí ohledně Linuxu které na Windows nejdou“. Ovšem v případě porovnání s macOS je ten rozdíl méně výrazný - spousta věcí tam jde, dokonce i podobně dobře jako na Linuxu (náhodný příklad: na Windows nejde nastavit obecný formát hodin v panelu, teď se vývojáři slitovali a alespoň tam přidali škrtátko na sekundy, ale nikoho nenapadlo, že by tam šlo prostě napsat obecné %A%B%C, jako to jde normálně v linuxových prostředích a i na Macu; nebo třeba naprogramované rozházení oken po obrazovce - na Linuxu wmctrl, na macOS taky docela dobře; nebo emulace vstupu pro aplikace kde nefunguje schránka (web stránky co zakazují paste, nebo různý iDRACy a další konzole pro správu serverů kde to blbne) - na Linuxu xdotool, na macOS asciinema). Možná bych na něco přišel, kdybych to používal víc než „pasivně“ (většina kolegů v práci má macbooky, ale vyloženě osobní zkušenost nemám). Byl tu o tom článek kde si autor stěžoval že se spousta věcí musí řešit „gestem protažení platební karty“ - např. správce schránky, to bych asi nerozdejchal, nebo virtualizace (používám VirtualBox a Qemu/KVM a potřebuju občas virtualizovat x86 věci protože holt okolí je x86). Další věc co se tu řešila byl PAM, kde si člověk může nastavit třeba limity na počet pokusů nebo „speciální heslo“ na vypnutí.
... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.
Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
pokud jdeš mimo vymazlené distribuce, tak vzhled je ošklivej
Je to věc osobního vkusu. Kolegovi se líbilo Gentoo a KDE, ale neustále řešil nějaké drobné problémy a věčně něco kompiloval – nakonec skončil u MacOS. Mně osobně vyhovuje Debian a Xfce4. A neznám žádného uživatele této kombinace, který by přemigroval z linuxu na jiný systém. Relativně spokojeni jsou také uživatelé Ubuntu – dokud nezačnou řešit nějaký specifický problém, o který mainstream nezajímá.
roztříštěnost
Chápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde. A o Windows se v tomto přízpěvku vůbec nebavíme.... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
A proto jsem Linuxák.roztříštěnostChápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde.
Ne že by to nešlo. Většina lidí k tomu nemá důvod.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
31.5.2024 01:24