Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Tiskni
Sdílej:
...je linux desktop lepsi nez Mac...Vkládáš mi do úst, co jsem neřekl, tuhle manipulaci si skoušej na někoho jiného.
Všichni jabkáči co znám v oblasti IT používají ty svoje křápy jako tlusté terminálové klienty, aby mohli pracovat vzdáleně s linuxem. Důvod je zcela prostý – neměnné desktopové prostředí, kde vypadají ovládací prvky vždycky stejně. Stejná klávesnice stejná okna. Prostředí, kde si změní k obrazu svému maximálně obrázek na pozadí.
Mám pro to porozumění. Mně vyhovuje, když si mohu přizpůsobit věci k obrazu svému. Pokud mi něco nevyhovuje, nebudu blbě remcat, jako zdejší jabkáči, a zjistím co s tím a udělám si to tak, abych s tím byl spokojen. Pro mne jsou diskuze na abclinuxu forma rozptýlení, a ne hromosvod nahromaděné frustrace, kterou trpí oni.
xkaAčkoli jsou Xka bordel a hacky, z nějakého zvláštního důvodu je to stále nejuniverzálnější rozhraní co existuje. Například síťový a vzdálený přístup (Wayland stále neumí nic jako „nastavím si $DISPLAY a $XAUTHORITY a pak si můžu pouštět třeba x11vnc“), nebo možnost transformovat vstup a výstup libovolnou maticí homogenních souřadnic. To umožňuje například zrcadlit obrazovku na projektor nejen s jiným rozlišením, ale dokonce i jiným poměrem stran (viz: xrandr --scale-from 1920x1200), a tím umožňuje takto ukazovat plný a správný obraz na různých prezentacích a školeních. A to je také příklad super veci ohledne linuxu. (když už jsme u toho nastavení vstupu a výstupu, někdo si tu stěžoval, že na macOS nejde nastavit zvlášť směr scrollování na touchpadu a na myši) Nicméně musím uznat, že bych dokázal napsat spoustu „super věcí ohledně Linuxu které na Windows nejdou“. Ovšem v případě porovnání s macOS je ten rozdíl méně výrazný - spousta věcí tam jde, dokonce i podobně dobře jako na Linuxu (náhodný příklad: na Windows nejde nastavit obecný formát hodin v panelu, teď se vývojáři slitovali a alespoň tam přidali škrtátko na sekundy, ale nikoho nenapadlo, že by tam šlo prostě napsat obecné %A%B%C, jako to jde normálně v linuxových prostředích a i na Macu; nebo třeba naprogramované rozházení oken po obrazovce - na Linuxu wmctrl, na macOS taky docela dobře; nebo emulace vstupu pro aplikace kde nefunguje schránka (web stránky co zakazují paste, nebo různý iDRACy a další konzole pro správu serverů kde to blbne) - na Linuxu xdotool, na macOS asciinema). Možná bych na něco přišel, kdybych to používal víc než „pasivně“ (většina kolegů v práci má macbooky, ale vyloženě osobní zkušenost nemám). Byl tu o tom článek kde si autor stěžoval že se spousta věcí musí řešit „gestem protažení platební karty“ - např. správce schránky, to bych asi nerozdejchal, nebo virtualizace (používám VirtualBox a Qemu/KVM a potřebuju občas virtualizovat x86 věci protože holt okolí je x86). Další věc co se tu řešila byl PAM, kde si člověk může nastavit třeba limity na počet pokusů nebo „speciální heslo“ na vypnutí.
... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.
Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
pokud jdeš mimo vymazlené distribuce, tak vzhled je ošklivej
Je to věc osobního vkusu. Kolegovi se líbilo Gentoo a KDE, ale neustále řešil nějaké drobné problémy a věčně něco kompiloval – nakonec skončil u MacOS. Mně osobně vyhovuje Debian a Xfce4. A neznám žádného uživatele této kombinace, který by přemigroval z linuxu na jiný systém. Relativně spokojeni jsou také uživatelé Ubuntu – dokud nezačnou řešit nějaký specifický problém, o který mainstream nezajímá.
roztříštěnost
Chápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde. A o Windows se v tomto přízpěvku vůbec nebavíme.... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
A proto jsem Linuxák.roztříštěnostChápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde.
Ne že by to nešlo. Většina lidí k tomu nemá důvod.