Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Tiskni
Sdílej:
...je linux desktop lepsi nez Mac...Vkládáš mi do úst, co jsem neřekl, tuhle manipulaci si skoušej na někoho jiného.
Všichni jabkáči co znám v oblasti IT používají ty svoje křápy jako tlusté terminálové klienty, aby mohli pracovat vzdáleně s linuxem. Důvod je zcela prostý – neměnné desktopové prostředí, kde vypadají ovládací prvky vždycky stejně. Stejná klávesnice stejná okna. Prostředí, kde si změní k obrazu svému maximálně obrázek na pozadí.
Mám pro to porozumění. Mně vyhovuje, když si mohu přizpůsobit věci k obrazu svému. Pokud mi něco nevyhovuje, nebudu blbě remcat, jako zdejší jabkáči, a zjistím co s tím a udělám si to tak, abych s tím byl spokojen. Pro mne jsou diskuze na abclinuxu forma rozptýlení, a ne hromosvod nahromaděné frustrace, kterou trpí oni.
xkaAčkoli jsou Xka bordel a hacky, z nějakého zvláštního důvodu je to stále nejuniverzálnější rozhraní co existuje. Například síťový a vzdálený přístup (Wayland stále neumí nic jako „nastavím si $DISPLAY a $XAUTHORITY a pak si můžu pouštět třeba x11vnc“), nebo možnost transformovat vstup a výstup libovolnou maticí homogenních souřadnic. To umožňuje například zrcadlit obrazovku na projektor nejen s jiným rozlišením, ale dokonce i jiným poměrem stran (viz: xrandr --scale-from 1920x1200), a tím umožňuje takto ukazovat plný a správný obraz na různých prezentacích a školeních. A to je také příklad super veci ohledne linuxu. (když už jsme u toho nastavení vstupu a výstupu, někdo si tu stěžoval, že na macOS nejde nastavit zvlášť směr scrollování na touchpadu a na myši) Nicméně musím uznat, že bych dokázal napsat spoustu „super věcí ohledně Linuxu které na Windows nejdou“. Ovšem v případě porovnání s macOS je ten rozdíl méně výrazný - spousta věcí tam jde, dokonce i podobně dobře jako na Linuxu (náhodný příklad: na Windows nejde nastavit obecný formát hodin v panelu, teď se vývojáři slitovali a alespoň tam přidali škrtátko na sekundy, ale nikoho nenapadlo, že by tam šlo prostě napsat obecné %A%B%C, jako to jde normálně v linuxových prostředích a i na Macu; nebo třeba naprogramované rozházení oken po obrazovce - na Linuxu wmctrl, na macOS taky docela dobře; nebo emulace vstupu pro aplikace kde nefunguje schránka (web stránky co zakazují paste, nebo různý iDRACy a další konzole pro správu serverů kde to blbne) - na Linuxu xdotool, na macOS asciinema). Možná bych na něco přišel, kdybych to používal víc než „pasivně“ (většina kolegů v práci má macbooky, ale vyloženě osobní zkušenost nemám). Byl tu o tom článek kde si autor stěžoval že se spousta věcí musí řešit „gestem protažení platební karty“ - např. správce schránky, to bych asi nerozdejchal, nebo virtualizace (používám VirtualBox a Qemu/KVM a potřebuju občas virtualizovat x86 věci protože holt okolí je x86). Další věc co se tu řešila byl PAM, kde si člověk může nastavit třeba limity na počet pokusů nebo „speciální heslo“ na vypnutí.
... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.
Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
pokud jdeš mimo vymazlené distribuce, tak vzhled je ošklivej
Je to věc osobního vkusu. Kolegovi se líbilo Gentoo a KDE, ale neustále řešil nějaké drobné problémy a věčně něco kompiloval – nakonec skončil u MacOS. Mně osobně vyhovuje Debian a Xfce4. A neznám žádného uživatele této kombinace, který by přemigroval z linuxu na jiný systém. Relativně spokojeni jsou také uživatelé Ubuntu – dokud nezačnou řešit nějaký specifický problém, o který mainstream nezajímá.
roztříštěnost
Chápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde. A o Windows se v tomto přízpěvku vůbec nebavíme.... musíš znát spousta gotchas. Sice všechno má řešení, ale pro mého taťku to není.Dovolil bych si nesouhlasit. Před 15 lety jsem nainstaloval Debian na notebook mamince od kamarádky. Dodnes ho používá a nikdy neměla potřebu znát nějaká „gotchas”. Co používá, to jí funguje. Aktuálně jí táhne na 80 let. A to samé mohu o kámošovi, kterému došly nervy s MS Windows asi před 6 lety. Je mu 57. Za tu dobu, jsem ten jeho stroj komplet aktualizoval jenom jednou, protože mu přestala fungovat nějaká webová aplikace co zobrazuje mapy – byla už moc stará a její nová verze vyžadovala novější browser, tak jsme to vzali z gruntu.
A proto jsem Linuxák.roztříštěnostChápu, že je to frustrující. Na druhou stranu to umožňuje vznik alternativ, díky nimž dokáže linux držet krok s vývojem HW. Je to zkrátka jiný model. Doporučuji k přečtení text Katedrála a tržiště Erica S. Raymonda.
Tuto zkušenost mám také. Ale platí to jen o přechodu Windows -> Linux. Z MacOS už to nejde.
Ne že by to nešlo. Většina lidí k tomu nemá důvod.