Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
I am aware that Debian is doing things to increase diversity within Debian, but as we can see, it is not sufficient.Tipněte si kdo z nich vyhrá.
Dvacet pět výskytů slova diversity a víceméně absence jiného programu podle mého mluví dost jasně.
Debian je svobodný software, což znamená, že si ho může stáhnout, používat, upravovat, kdokoli – bez rozdílu. Můžou ho používat v USA, Rusku, v Německu, v ČR, v Indii, v Číně, kdekoli, můžou ho používat muži i ženy, kdokoli… Ten software je užitečný pro všechny lidi na planetě. To je samo o sobě obrovským příspěvkem lidstvu. Jestli chce někdo dělat politiku nebo nějaké sociální experimenty, ať si založí politickou stranu nebo se realizuje jinde.
Vedení a členové projektu Debian by se měli soustředit na to, aby vytvářeli co nejkvalitnější software. Debian je sice jedna z distribucí, kterou používám nejčastěji a stále dobře slouží, ale je třeba říct, že Debianu tak trochu ujíždí vlak. Už nepřináší prakticky žádný pokrok1, jen udržuje svoje postavení, které získal v minulosti, a velká část uživatelů ho používá jen ze setrvačnosti. Oproti distribucím jako Guix nebo Nix má koncepčně zastaralý balíčkovací systém. Oproti distribucím jako QubesOS neřeší bezpečnost a izolaci aplikací na desktopu. Neříkám, že je to špatná distribuce, ale po technické/funkční stránce je tu spousta věcí, které by zasloužily vylepšit a díky kterým bychom měli mnohem lepší GNU/Linuxový OS s praktickými pozitivními důsledky pro všechny: funkcionalita, spolehlivost, bezpečnost, výkon.
[1] a tím myslím skutečný pokrok – zlepšení funkcionalit pro uživatele – nikoli ten překroucený význam slova „pokrok“, který používají tzv. progresivisté
Ne, to jsem tím opravdu nemyslel. Můj názor na statické linkování je popsaný třeba tady: Statické linkování?.
Je samozřejmě žádoucí, aby program používal sdílenou knihovnu z distribuce, aby ji šlo nezávisle aktualizovat, případně aby uživatel mohl programu podstrčit vlastní upravenou verzi atd.
Zároveň je ale potřeba umět instalovat více verzí téže knihovny paralelně. A tohle právě ty klasické balíčkovací systémy moc neumí. Takže se to pak různě bastlí stylem, že přilepíme číslo verze do názvu balíčku, děláme si nějaké symlinky na disku atd. ale není to systémové a čisté řešení. Taky je bordel v názvech balíčků, které nejsou globálně unikátní a chybí jmenné prostory. Tady zase odkážu na článek Jména a jmenné prostory, URI, RDF, OID, UUID či Tor. Bylo by fajn se inspirovat u RDF a XML a pro identifikaci používat URI, které se dá zapisovat jako QName = Prefix:LocalPart. Podobně funguje Maven (balíčkovací systém pro Javu), kde se pro jednoznačnou globálně unikátní identifikaci používá groupId + artifactId + version.
Zároveň je ale potřeba umět instalovat více verzí téže knihovny paralelně.Není. Je to distribuce, programy jsou přeložené tak, aby fungovaly s tou verzí, která je v distribuci obsažena.
holka z Indie(!)Proč (!) ? Komunismus je v Indii dosti populární. Například: https://en.wikipedia.org/wiki/Communism_in_Kerala
Upstart, který zabila licence
Pokud vím, tak je pod GPLv2, což je stejná licence, jako má Linux – jádro, na kterém ten operační systém běží.
Tiskni
Sdílej: