O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
I am aware that Debian is doing things to increase diversity within Debian, but as we can see, it is not sufficient.Tipněte si kdo z nich vyhrá.
Dvacet pět výskytů slova diversity a víceméně absence jiného programu podle mého mluví dost jasně.
Debian je svobodný software, což znamená, že si ho může stáhnout, používat, upravovat, kdokoli – bez rozdílu. Můžou ho používat v USA, Rusku, v Německu, v ČR, v Indii, v Číně, kdekoli, můžou ho používat muži i ženy, kdokoli… Ten software je užitečný pro všechny lidi na planetě. To je samo o sobě obrovským příspěvkem lidstvu. Jestli chce někdo dělat politiku nebo nějaké sociální experimenty, ať si založí politickou stranu nebo se realizuje jinde.
Vedení a členové projektu Debian by se měli soustředit na to, aby vytvářeli co nejkvalitnější software. Debian je sice jedna z distribucí, kterou používám nejčastěji a stále dobře slouží, ale je třeba říct, že Debianu tak trochu ujíždí vlak. Už nepřináší prakticky žádný pokrok1, jen udržuje svoje postavení, které získal v minulosti, a velká část uživatelů ho používá jen ze setrvačnosti. Oproti distribucím jako Guix nebo Nix má koncepčně zastaralý balíčkovací systém. Oproti distribucím jako QubesOS neřeší bezpečnost a izolaci aplikací na desktopu. Neříkám, že je to špatná distribuce, ale po technické/funkční stránce je tu spousta věcí, které by zasloužily vylepšit a díky kterým bychom měli mnohem lepší GNU/Linuxový OS s praktickými pozitivními důsledky pro všechny: funkcionalita, spolehlivost, bezpečnost, výkon.
[1] a tím myslím skutečný pokrok – zlepšení funkcionalit pro uživatele – nikoli ten překroucený význam slova „pokrok“, který používají tzv. progresivisté
Ne, to jsem tím opravdu nemyslel. Můj názor na statické linkování je popsaný třeba tady: Statické linkování?.
Je samozřejmě žádoucí, aby program používal sdílenou knihovnu z distribuce, aby ji šlo nezávisle aktualizovat, případně aby uživatel mohl programu podstrčit vlastní upravenou verzi atd.
Zároveň je ale potřeba umět instalovat více verzí téže knihovny paralelně. A tohle právě ty klasické balíčkovací systémy moc neumí. Takže se to pak různě bastlí stylem, že přilepíme číslo verze do názvu balíčku, děláme si nějaké symlinky na disku atd. ale není to systémové a čisté řešení. Taky je bordel v názvech balíčků, které nejsou globálně unikátní a chybí jmenné prostory. Tady zase odkážu na článek Jména a jmenné prostory, URI, RDF, OID, UUID či Tor. Bylo by fajn se inspirovat u RDF a XML a pro identifikaci používat URI, které se dá zapisovat jako QName = Prefix:LocalPart. Podobně funguje Maven (balíčkovací systém pro Javu), kde se pro jednoznačnou globálně unikátní identifikaci používá groupId + artifactId + version.
Zároveň je ale potřeba umět instalovat více verzí téže knihovny paralelně.Není. Je to distribuce, programy jsou přeložené tak, aby fungovaly s tou verzí, která je v distribuci obsažena.
holka z Indie(!)Proč (!) ? Komunismus je v Indii dosti populární. Například: https://en.wikipedia.org/wiki/Communism_in_Kerala
Upstart, který zabila licence
Pokud vím, tak je pod GPLv2, což je stejná licence, jako má Linux – jádro, na kterém ten operační systém běží.
Tiskni
Sdílej: