Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Vývojáři linuxové distribuce CoreOS založené na myšlence minimálního základního systému podporujícího technologii softwarových kontejnerů, nad kterým běží aplikace v kontejnerech, představili na oficiálním blogu vlastní technologii softwarových kontejnerů s názvem Rocket. Ta by měla být alternativou k aktuálně používané technologii Docker.
Tiskni
Sdílej:
Co me vsak zarazi je, ze je tahle vec zrejme popularni. takze asi neco spatne chapu nebo nevim... jaka ze je pointa toho celyho dockeru? a proc se o to lidi zajimaj? kde presne to ma vyuziti?
To asi proto, že "Docker" je nejznámější jako marketingový pojem, podobně jako "Cloud". Oboje zhruba definují nějakou oblast nápadů a principů, ale staví víceméně na starých známých věcech (v případě dockeru Linux namespacy + cgroupy (a volitelně SELinux, plánovaně seccomp, ...)).
proc chroot misto VM je taky jasnyMe to jasny neni.
Výrazně menší pamětový footprint a rychlost (výrazně rychlejší spouštění než u virtuálních mašin, což se v cloudu hodí).proc chroot misto VM je taky jasnyMe to jasny neni.
Jak moc je vyrazne mensi pametovy footprint? http://fedoraproject.org/wiki/Features/KSM
K te rychlosti se vyjadrit nemuzu, zase mu ale afaik chybi featury jaky ma virtualizace, coz je treba ziva migrace a tak. Ale chapu, docker proste neni univerzalni reseni a tak asi ani neni pro me.
Jak moc je vyrazne mensi pametovy footprint?Při troše snahy by se nemusel až tolik lišit od staticky kompilované binárky. Na druhou stranu minimalizace zabrané paměti asi nebude hlavním kriteriem ;). Myslíš si, že se s tím může umělá deduplikace paměti obecně nějak měřit?
K te rychlosti se vyjadrit nemuzu, zase mu ale afaik chybi featury jaky ma virtualizace, coz je treba ziva migrace a tak.Image pro docker mají být stavěné tak, abys je nastartoval a mohl kdykoli zahodit a jinde nastartovat opět od nuly. V takovém kontextu nevidím pro živou migraci velký důvod. Jak píšeš, není to univerzální tool a jeho účelem není vzít existující systém a narvat ho do dockeru, ale vystavět aplikace na dockeru.
).
Myšlenka ok, jen to bude chtít chvíli, aby si to sedlo. Mně osobně vadil způsob práce - opustím ten shell, aplikace se vypne, vše zmizí. Udělat to persistentní bylo docela pracné a dost snadno se na to zapomnělo... a zase je člověk na začátku.Holt se to nesmí člověk snažit používat ke věcem, ke kterým to není určené.
Ten chroot OK, ale ta automatická likvidace instance při ukončení procesu mi silně vadila.Pokud chceš klasický systémový kontejner, můžeš použít LXC nebo něco takového. Neříkám, že na to nejde při troše snahy Docker použít, ale je to takové drbání se levou nohou za pravým uchem.
Veřejný docker repozitář byl spíše nepoužitelný - všichni dodávali vlastní celý stack imagů a stahovat kvůli drobné aplikaci celý base ubuntu mi nepřišlo rozumné.Ani to k tomu není určené. Pokud vím, tak fedoráci poskytují pár aplikačních imagů a ty jsou odvozené od nějakého base image, který můžeš použít, pokud chceš stavět vlastní image. U jiných distribucí bych očekával to samé.
Samotná aplikace tam může běžet asi těžko, když je v tom kontejneru izolovaná od zbytku systému. Nemůže běžet ve vzduchoprázdnu.Přijde mi, že se buď špatně vyjadřuješ, nebo plácáš nesmysly.
Kontejner je mnohem blíže VM než samostatně běžící aplikaci.To záleží na úhlu pohledu a taky na typu kontejneru. Z pohledu uživatelů aplikací distribuovaných v docker imagích je tomu přesně naopak.
Již nastartování více procesů v dockeru je boj.protoze AFAIK zamerem je bezet jedenu aplikaci/proces v jednom kontejneru (vyexportovat porty, mit mikroservisy a bla bla). Nicmene pokud chces vic procesu, tohle nefunguje nebo je tak moc slozite?
Nastartuješ minimální systemd a jedeš, ne? :DK tomu je, jsem slyšel, dobré si poslechnout nějaký ten zbortěné harfy tón...
V Dockeri bezi aplikacia vo svojom prostredi, v podstate vo "vylepsenom chroote". K tomu poskytuje efektivne vytvaranie tychto prostredi podla jednoducheho popisu. Nie je to cely system.
Ja ho vnimam tak (a to mi pomohol vyriesit), ze mozem mat rovnake prostredie pri vyvoji, pri testovani a na produkcii. To normalne nebyva mozne - na testovacom stroji bezia aj dalsie aplikacie na testovanie, pri vyvoji mi bezia X-ka a miestami si nainstalujem extra modul PHP na otestovanie niecoho a potom sa na to moze zabudnut.
Docker mi dava moznost izolovat aplikacie a presne definovat prostredie, v ktorom aplikacie pobezia. To vyrazne obmedzuje chyby sposobene odlisnou konfiguraciou (vy mate v produkcii shell_exec zakazany? Vy nemate modul crash_every_second?)
Docker mi poskytuje izolaciu na tejto urovni, ale ako bezpecnostne opatrenie by som to urcite nepouzival, lebo na to nie je stavany a da sa to obist.
Ja ho vnimam tak (a to mi pomohol vyriesit), ze mozem mat rovnake prostredie pri vyvoji, pri testovani a na produkcii.Hlavne pri deployment to do znacne miry odstavuje lokalni adminy, na spusteni Dockeru se toho neda tolik zpackat
.
CoreOS jsem zkoušel a za 2 dny, kdy jsem s tím prakticky nic nedělal, se BTRFS rozsypal a už jsem nenabootoval.Tož to teda klobouk dolů.