Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Vývojáři linuxové distribuce CoreOS založené na myšlence minimálního základního systému podporujícího technologii softwarových kontejnerů, nad kterým běží aplikace v kontejnerech, představili na oficiálním blogu vlastní technologii softwarových kontejnerů s názvem Rocket. Ta by měla být alternativou k aktuálně používané technologii Docker.
Tiskni
Sdílej:
Co me vsak zarazi je, ze je tahle vec zrejme popularni. takze asi neco spatne chapu nebo nevim... jaka ze je pointa toho celyho dockeru? a proc se o to lidi zajimaj? kde presne to ma vyuziti?
To asi proto, že "Docker" je nejznámější jako marketingový pojem, podobně jako "Cloud". Oboje zhruba definují nějakou oblast nápadů a principů, ale staví víceméně na starých známých věcech (v případě dockeru Linux namespacy + cgroupy (a volitelně SELinux, plánovaně seccomp, ...)).
proc chroot misto VM je taky jasnyMe to jasny neni.
Výrazně menší pamětový footprint a rychlost (výrazně rychlejší spouštění než u virtuálních mašin, což se v cloudu hodí).proc chroot misto VM je taky jasnyMe to jasny neni.
Jak moc je vyrazne mensi pametovy footprint? http://fedoraproject.org/wiki/Features/KSM
K te rychlosti se vyjadrit nemuzu, zase mu ale afaik chybi featury jaky ma virtualizace, coz je treba ziva migrace a tak. Ale chapu, docker proste neni univerzalni reseni a tak asi ani neni pro me.
Jak moc je vyrazne mensi pametovy footprint?Při troše snahy by se nemusel až tolik lišit od staticky kompilované binárky. Na druhou stranu minimalizace zabrané paměti asi nebude hlavním kriteriem ;). Myslíš si, že se s tím může umělá deduplikace paměti obecně nějak měřit?
K te rychlosti se vyjadrit nemuzu, zase mu ale afaik chybi featury jaky ma virtualizace, coz je treba ziva migrace a tak.Image pro docker mají být stavěné tak, abys je nastartoval a mohl kdykoli zahodit a jinde nastartovat opět od nuly. V takovém kontextu nevidím pro živou migraci velký důvod. Jak píšeš, není to univerzální tool a jeho účelem není vzít existující systém a narvat ho do dockeru, ale vystavět aplikace na dockeru.
).
Myšlenka ok, jen to bude chtít chvíli, aby si to sedlo. Mně osobně vadil způsob práce - opustím ten shell, aplikace se vypne, vše zmizí. Udělat to persistentní bylo docela pracné a dost snadno se na to zapomnělo... a zase je člověk na začátku.Holt se to nesmí člověk snažit používat ke věcem, ke kterým to není určené.
Ten chroot OK, ale ta automatická likvidace instance při ukončení procesu mi silně vadila.Pokud chceš klasický systémový kontejner, můžeš použít LXC nebo něco takového. Neříkám, že na to nejde při troše snahy Docker použít, ale je to takové drbání se levou nohou za pravým uchem.
Veřejný docker repozitář byl spíše nepoužitelný - všichni dodávali vlastní celý stack imagů a stahovat kvůli drobné aplikaci celý base ubuntu mi nepřišlo rozumné.Ani to k tomu není určené. Pokud vím, tak fedoráci poskytují pár aplikačních imagů a ty jsou odvozené od nějakého base image, který můžeš použít, pokud chceš stavět vlastní image. U jiných distribucí bych očekával to samé.
Samotná aplikace tam může běžet asi těžko, když je v tom kontejneru izolovaná od zbytku systému. Nemůže běžet ve vzduchoprázdnu.Přijde mi, že se buď špatně vyjadřuješ, nebo plácáš nesmysly.
Kontejner je mnohem blíže VM než samostatně běžící aplikaci.To záleží na úhlu pohledu a taky na typu kontejneru. Z pohledu uživatelů aplikací distribuovaných v docker imagích je tomu přesně naopak.
Již nastartování více procesů v dockeru je boj.protoze AFAIK zamerem je bezet jedenu aplikaci/proces v jednom kontejneru (vyexportovat porty, mit mikroservisy a bla bla). Nicmene pokud chces vic procesu, tohle nefunguje nebo je tak moc slozite?
Nastartuješ minimální systemd a jedeš, ne? :DK tomu je, jsem slyšel, dobré si poslechnout nějaký ten zbortěné harfy tón...
V Dockeri bezi aplikacia vo svojom prostredi, v podstate vo "vylepsenom chroote". K tomu poskytuje efektivne vytvaranie tychto prostredi podla jednoducheho popisu. Nie je to cely system.
Ja ho vnimam tak (a to mi pomohol vyriesit), ze mozem mat rovnake prostredie pri vyvoji, pri testovani a na produkcii. To normalne nebyva mozne - na testovacom stroji bezia aj dalsie aplikacie na testovanie, pri vyvoji mi bezia X-ka a miestami si nainstalujem extra modul PHP na otestovanie niecoho a potom sa na to moze zabudnut.
Docker mi dava moznost izolovat aplikacie a presne definovat prostredie, v ktorom aplikacie pobezia. To vyrazne obmedzuje chyby sposobene odlisnou konfiguraciou (vy mate v produkcii shell_exec zakazany? Vy nemate modul crash_every_second?)
Docker mi poskytuje izolaciu na tejto urovni, ale ako bezpecnostne opatrenie by som to urcite nepouzival, lebo na to nie je stavany a da sa to obist.
Ja ho vnimam tak (a to mi pomohol vyriesit), ze mozem mat rovnake prostredie pri vyvoji, pri testovani a na produkcii.Hlavne pri deployment to do znacne miry odstavuje lokalni adminy, na spusteni Dockeru se toho neda tolik zpackat
.
CoreOS jsem zkoušel a za 2 dny, kdy jsem s tím prakticky nic nedělal, se BTRFS rozsypal a už jsem nenabootoval.Tož to teda klobouk dolů.