Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Vývojáři linuxové distribuce CoreOS založené na myšlence minimálního základního systému podporujícího technologii softwarových kontejnerů, nad kterým běží aplikace v kontejnerech, představili na oficiálním blogu vlastní technologii softwarových kontejnerů s názvem Rocket. Ta by měla být alternativou k aktuálně používané technologii Docker.
Tiskni
Sdílej:
Co me vsak zarazi je, ze je tahle vec zrejme popularni. takze asi neco spatne chapu nebo nevim... jaka ze je pointa toho celyho dockeru? a proc se o to lidi zajimaj? kde presne to ma vyuziti?
To asi proto, že "Docker" je nejznámější jako marketingový pojem, podobně jako "Cloud". Oboje zhruba definují nějakou oblast nápadů a principů, ale staví víceméně na starých známých věcech (v případě dockeru Linux namespacy + cgroupy (a volitelně SELinux, plánovaně seccomp, ...)).
proc chroot misto VM je taky jasnyMe to jasny neni.
Výrazně menší pamětový footprint a rychlost (výrazně rychlejší spouštění než u virtuálních mašin, což se v cloudu hodí).proc chroot misto VM je taky jasnyMe to jasny neni.
Jak moc je vyrazne mensi pametovy footprint? http://fedoraproject.org/wiki/Features/KSM
K te rychlosti se vyjadrit nemuzu, zase mu ale afaik chybi featury jaky ma virtualizace, coz je treba ziva migrace a tak. Ale chapu, docker proste neni univerzalni reseni a tak asi ani neni pro me.
Jak moc je vyrazne mensi pametovy footprint?Při troše snahy by se nemusel až tolik lišit od staticky kompilované binárky. Na druhou stranu minimalizace zabrané paměti asi nebude hlavním kriteriem ;). Myslíš si, že se s tím může umělá deduplikace paměti obecně nějak měřit?
K te rychlosti se vyjadrit nemuzu, zase mu ale afaik chybi featury jaky ma virtualizace, coz je treba ziva migrace a tak.Image pro docker mají být stavěné tak, abys je nastartoval a mohl kdykoli zahodit a jinde nastartovat opět od nuly. V takovém kontextu nevidím pro živou migraci velký důvod. Jak píšeš, není to univerzální tool a jeho účelem není vzít existující systém a narvat ho do dockeru, ale vystavět aplikace na dockeru.
).
Myšlenka ok, jen to bude chtít chvíli, aby si to sedlo. Mně osobně vadil způsob práce - opustím ten shell, aplikace se vypne, vše zmizí. Udělat to persistentní bylo docela pracné a dost snadno se na to zapomnělo... a zase je člověk na začátku.Holt se to nesmí člověk snažit používat ke věcem, ke kterým to není určené.
Ten chroot OK, ale ta automatická likvidace instance při ukončení procesu mi silně vadila.Pokud chceš klasický systémový kontejner, můžeš použít LXC nebo něco takového. Neříkám, že na to nejde při troše snahy Docker použít, ale je to takové drbání se levou nohou za pravým uchem.
Veřejný docker repozitář byl spíše nepoužitelný - všichni dodávali vlastní celý stack imagů a stahovat kvůli drobné aplikaci celý base ubuntu mi nepřišlo rozumné.Ani to k tomu není určené. Pokud vím, tak fedoráci poskytují pár aplikačních imagů a ty jsou odvozené od nějakého base image, který můžeš použít, pokud chceš stavět vlastní image. U jiných distribucí bych očekával to samé.
Samotná aplikace tam může běžet asi těžko, když je v tom kontejneru izolovaná od zbytku systému. Nemůže běžet ve vzduchoprázdnu.Přijde mi, že se buď špatně vyjadřuješ, nebo plácáš nesmysly.
Kontejner je mnohem blíže VM než samostatně běžící aplikaci.To záleží na úhlu pohledu a taky na typu kontejneru. Z pohledu uživatelů aplikací distribuovaných v docker imagích je tomu přesně naopak.
Již nastartování více procesů v dockeru je boj.protoze AFAIK zamerem je bezet jedenu aplikaci/proces v jednom kontejneru (vyexportovat porty, mit mikroservisy a bla bla). Nicmene pokud chces vic procesu, tohle nefunguje nebo je tak moc slozite?
Nastartuješ minimální systemd a jedeš, ne? :DK tomu je, jsem slyšel, dobré si poslechnout nějaký ten zbortěné harfy tón...
V Dockeri bezi aplikacia vo svojom prostredi, v podstate vo "vylepsenom chroote". K tomu poskytuje efektivne vytvaranie tychto prostredi podla jednoducheho popisu. Nie je to cely system.
Ja ho vnimam tak (a to mi pomohol vyriesit), ze mozem mat rovnake prostredie pri vyvoji, pri testovani a na produkcii. To normalne nebyva mozne - na testovacom stroji bezia aj dalsie aplikacie na testovanie, pri vyvoji mi bezia X-ka a miestami si nainstalujem extra modul PHP na otestovanie niecoho a potom sa na to moze zabudnut.
Docker mi dava moznost izolovat aplikacie a presne definovat prostredie, v ktorom aplikacie pobezia. To vyrazne obmedzuje chyby sposobene odlisnou konfiguraciou (vy mate v produkcii shell_exec zakazany? Vy nemate modul crash_every_second?)
Docker mi poskytuje izolaciu na tejto urovni, ale ako bezpecnostne opatrenie by som to urcite nepouzival, lebo na to nie je stavany a da sa to obist.
Ja ho vnimam tak (a to mi pomohol vyriesit), ze mozem mat rovnake prostredie pri vyvoji, pri testovani a na produkcii.Hlavne pri deployment to do znacne miry odstavuje lokalni adminy, na spusteni Dockeru se toho neda tolik zpackat
.
CoreOS jsem zkoušel a za 2 dny, kdy jsem s tím prakticky nic nedělal, se BTRFS rozsypal a už jsem nenabootoval.Tož to teda klobouk dolů.