V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
MojeFedora.cz představuje repozitář Flatpaku winepak, který si dává za cíl přinášet do Linuxu aplikace pro Windows v podobě Flatpaku. K běhu aplikací se používá překladová vrstva Wine.
Tiskni
Sdílej:
snaha nahradit soucasny package management pro desktop, fujProč fuj? Jasně, pro mnohé power-usery to není, nicméně pro běžné uživatele může být systém postavený na ostree, který se aktualizuje jako celek + flatpacích pro uživatelské aplikace skvělý.
Místo rpm nebo deb repozitářů by se udržovaly a aktualizovaly repa s flatpakem. Jeden formát "balíčků", možnost (snad) jednotného repozitáře pro všechny distribuce.
Ono je uplne jedno jestli je to RPM, DEB, flatpak nebo XYZ.
Hlavni problem je ovsem v:
Control over dependencies Dependencies that aren’t in a runtime can be bundled as part of an application. Versions of the dependencies that are used can be fixed and patched.Zdroj: https://flatpak.org/.
Znamena to, ze vyvojar je zodpovedny za aktualizaci knihoven ktere pouziva. Dava mu to moznost zaviset na knihovne ktera obsahuje bezpecnostni diry. Nebo bude nekdo za nej rozhodovat ze jeho aplikace bude vybuildena vuci jine verzi knihovny? To jde ale potom proti flatpaku jako takovemu a jeho avizovanym vyhodam.
Proč nemít základní systém "ořezaný na kost" a zbytek programů instalovat přes flatpak?Protoze s flatpakem ani nefunguje tak zakladni vec jako CJK IME (!!). To znamena, ze je to nepouzitelny pro pul planety. Ze soucasnyho smerovani projektu kolem linux desktopu to dost vypada (bez nadsazky) ze se cil zmenil z "10% by '10" na "0% by '20".
Protoze, a to predevsim pro bezne uzivateleZatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.
flatpak nadela vic skody nez uzitku (rozbiiji kompletne integraci se systemem - fonty, temata, renderovani fontu, prace s hardware hruza (priklad za vsechny nvidia grafiky), CJK IME s tim nefunguje vubec(!), ssl certifikaty, ...).S většinou z těch věcí již dnes ve Flatpaku není problém.
Zatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking! Vsechno to jsou polovicaty reseni, ale. Nic z tech veci co jsem napsal nefunguje bez problemove.
Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking!Proč asi?
Takovy muj poznatek ze Wine vyparane z instalacniho archivu pro Linux distra Teamvieweru mi prijde takove "vykonnejsi" a windows programy tam bezi tak nejak hladceji nez s distribucnim Wine.Záleží na tom, na jaké verzi Ubuntu jsi to zkoušel. Ono bylo totiž distribuční Wine v Ubuntu 16.04 již při vydání neskutečně zastaralé a dodnes tam nebylo aktualizováno.