winepak, aplikace pro Windows ve Flatpaku

MojeFedora.cz představuje repozitář Flatpaku winepak, který si dává za cíl přinášet do Linuxu aplikace pro Windows v podobě Flatpaku. K běhu aplikací se používá překladová vrstva Wine.

11.6. 16:55 | Ladislav Hagara | Zajímavý projekt

Komentáře

[Salamek]

https://i.imgur.com/nAflxGr.gif

[Kate]

Náhodou, tohle je pro někoho kdo Wine z nějakých důvodů potřebuje super! Zavřít Windows aplikace do flatpak sandboxu, možnost automatického update windows aplikací, v případě potřeby snadná odinstalace všeho…

[luv]

Navic wine aplikace se ani bez flatpaku se systemem prakticky neintegruji, takze nejvetsi nevyhody flatpaku se neprojevi.

Ale chapu, ze se Salamkovi nelibi mit s kazdou aplikaci jinou verzi wine. U wine je to ale casto potreba i ted, protoze ruzne aplikace funguji dobre s ruznyma verzema wine.

Mohl by se flatpak omezit timto smerem a necpat ho tam kde dela vic skody nez uzitku (snaha nahradit soucasny package management pro desktop, fuj) a bylo by to fajn :).

[AsciiWolf]

snaha nahradit soucasny package management pro desktop, fuj

Proč fuj? Jasně, pro mnohé power-usery to není, nicméně pro běžné uživatele může být systém postavený na ostree, který se aktualizuje jako celek + flatpacích pro uživatelské aplikace skvělý.

[Conscript89]

Takze 10 ruznych verzi openssl (v uzivatelskych aplikacich) ktere nejsou vyvojarem aktualizovane jsou dobre?

[Kate]

Ty aplikace budou nejspíš sdílet runtime.

[Conscript89]

No jo, ale to se zase vracime zpatky, ne? Jeden runtime ... dokud nejaka aplikace nepotrebuje vlastni. Cela ta situace mi prijde smutna (nesystematicke reseni pozadavku na rozdilna API, kdy je jeden projekt fixovan na urcitou verzi a jiny projekt na jinou).

[Kate]

Ve chvíli kdy nějaká aplikace potřebuje vlastní runtime s vlastním SSL, je docela pravděpodobné že by to muselo být bundlované s vlastní knihovnou i v případě tradičního balíku. Tady to má navíc sandbox.

[Conscript89]

A to je prave to, flatpak jako takovy neskaluje a tvari se ze resi problem snizenim dopadu bezpecnostnich rizik. Muzes si usetrit cas, v podstate tu akorat brecim. Pro flatpak jako takovy vidim prostor ve specifickych offline aplikacich (tim nemyslim software aplikace), ale ze by to melo byt nejake obecne reseni ktere prinasi vice vyhod nez nevyhod si nemyslim. Aspon ze ty Linux syscally jsou stabilni a neni tak potreba zaviset na konkretni verzi kernelu, to by nekoho pak mohlo napadnout provozovat cele virtualni systemy na uzivatelske aplikace.

[Conscript89]

Co se tyce windows aplikaci s flatpakem takovy problem nemam, protoze tam se fakticky situace nemeni. Co se tyce pribaleneho wine, to uz je jina vec. Tam mi prijde ze by bylo lepsi mit wine s jemnejsim verzovanim a poskytovanim vice verzi API, ale uz tak je to ted pro vyvojare wine urcite peklo, takze proti tomu tolik nemam.

[pavele]

Proč nemít základní systém "ořezaný na kost" a zbytek programů instalovat přes flatpak?

Místo rpm nebo deb repozitářů by se udržovaly a aktualizovaly repa s flatpakem.

Jeden formát "balíčků", možnost (snad) jednotného repozitáře pro všechny distribuce.

[Conscript89]

Místo rpm nebo deb repozitářů by se udržovaly a aktualizovaly repa s flatpakem.

Jeden formát "balíčků", možnost (snad) jednotného repozitáře pro všechny distribuce.

• LSB
• XKCD

Ono je uplne jedno jestli je to RPM, DEB, flatpak nebo XYZ.

Hlavni problem je ovsem v:

Control over dependencies Dependencies that aren’t in a runtime can be bundled as part of an application. Versions of the dependencies that are used can be fixed and patched.

Zdroj: https://flatpak.org/.

Znamena to, ze vyvojar je zodpovedny za aktualizaci knihoven ktere pouziva. Dava mu to moznost zaviset na knihovne ktera obsahuje bezpecnostni diry. Nebo bude nekdo za nej rozhodovat ze jeho aplikace bude vybuildena vuci jine verzi knihovny? To jde ale potom proti flatpaku jako takovemu a jeho avizovanym vyhodam.

[luv]

Proč nemít základní systém "ořezaný na kost" a zbytek programů instalovat přes flatpak?

Protoze s flatpakem ani nefunguje tak zakladni vec jako CJK IME (!!).

To znamena, ze je to nepouzitelny pro pul planety. Ze soucasnyho smerovani projektu kolem linux desktopu to dost vypada (bez nadsazky) ze se cil zmenil z "10% by '10" na "0% by '20".

[luv]

Protoze, a to predevsim pro bezne uzivatele, flatpak nadela vic skody nez uzitku (rozbiiji kompletne integraci se systemem - fonty, temata, renderovani fontu, prace s hardware hruza (priklad za vsechny nvidia grafiky), CJK IME s tim nefunguje vubec(!), ssl certifikaty, ...).

[AsciiWolf]

Protoze, a to predevsim pro bezne uzivatele

Zatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.

flatpak nadela vic skody nez uzitku (rozbiiji kompletne integraci se systemem - fonty, temata, renderovani fontu, prace s hardware hruza (priklad za vsechny nvidia grafiky), CJK IME s tim nefunguje vubec(!), ssl certifikaty, ...).

S většinou z těch věcí již dnes ve Flatpaku není problém.

[luv]

Zatímco klasické balíčkovací systémy jsou především pro power-usery, což je zase opačný extrém.

Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking!

Vsechno to jsou polovicaty reseni, ale. Nic z tech veci co jsem napsal nefunguje bez problemove.

[luv]

A treba renderovani knihoven bez sdileni knihoven spravne nebude z principu fungovat nikdy (viz muj blog), ale hlavne ze s tim neni ve flatpaku problem, okay ...

[luv]

s/renderovani knihoven/renderovani fontu/

[AsciiWolf]

Nikdo jinej ale linux stejne nepouziva. Shocking!

Proč asi?

[luv]

S flatpakem, vykuchanym gnome apod. linux prestanou na desktopu pouzivat uz i power useri. Sam uz jsem zkousel prejit na OS X kvuli podobnym "vymozenostem", uz jsem mel i koupeny Macbook Air, ale bohuzel je to jeste vetsi sracka :(.

[luv]

Kvuli flatpaku a "gnome pro dementy", ale nikdo linux fakt pouzivat nebude ... do kdy ze to geniove z gnome slibovali ze budou mit 10% na desktopu? .... do roku 2010, nepoucitelni.

[pet I.]

Skus Gentoo a XFCE.

[Pepa]

Poslednich par let ztracim duvod proc vubec nejakou aplikaci pod Windows pouzivat, ale napad je to super. Pouzival jsem pro testovani www aplikaci s IE aplikaci PlayOnLinux, ale tohle s flatpakem je asi lepsi cesta.

[otasomil]

Vitejte!
Nedavno jsem v live Ubuntu zkousel trialku tohoto: https://www.codeweavers.com/products/crossover-linux/ A jako kupodivu dobry. Zkusil jsem jen tak ze zvedavosti Irfanview a Totalcmd - vse jen tak ze zvedavosti. K dispozici je i mnoho komercnich aplikaci treba MS office, produkty Adobe pro grafiku, audio. Pro stazeni a pouzivani komercniho SW treba se registrovat a zaplatit pozadovane castky. Celkove aplikace vypada jako spravce softwaru v Ubuntu ale nabizi SW pro windows. Pravdepodobne je vse postavene na Wine uz podleva obsahu instalacniho .deb baliku. Takovy muj poznatek ze Wine vyparane z instalacniho archivu pro Linux distra Teamvieweru mi prijde takove "vykonnejsi" a windows programy tam bezi tak nejak hladceji nez s distribucnim Wine. Mozna je to jen moje zdani. Kazdopadne nemam nijaky duvod k provozovani windows aplikaci takze ciste ze zvedavosti jsem zkusil.

[k3dAR]

Zrovna TotalCmd i IrfanView funguji pod normalnim Wine stylem:
- dam tahat setup.exe
- ve stazenejch na to tuknu
- v setup wizard aplikace dam dalsi,dalsi,dalsi,finish
- pustim ze startmenu/find pres ikonu

[AsciiWolf]

Takovy muj poznatek ze Wine vyparane z instalacniho archivu pro Linux distra Teamvieweru mi prijde takove "vykonnejsi" a windows programy tam bezi tak nejak hladceji nez s distribucnim Wine.

Záleží na tom, na jaké verzi Ubuntu jsi to zkoušel. Ono bylo totiž distribuční Wine v Ubuntu 16.04 již při vydání neskutečně zastaralé a dodnes tam nebylo aktualizováno.

[Onanym]

Crossover je samozřejmě založen na Wine (aktuálně 2.8), hlavní vývojáři Wine jsou zaměstnanci Codeweavers, dále poskytují infrastrukturu, pořádají konference a podobně.

[jsk]

Tak nevím, Notepad++ mi nefunguje korektně . Co sám nevytvoří to nevidí.

jsk