Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Včera bylo firmou Coverity vyhlášeno, že našli a opravili nejzávažnější bezpečnostní chybu v X Window Systemu za posledních šest let. Chybějící závorka v kódu verzí X11R6.9.0 a X1R7.0.0 umožňovala lokálně vykonat libovolný kód s právy roota.
Tiskni
Sdílej:
)) uz daaavno zdrojaky Windows maji! Nemluve o tom, ze oprava je dostupna v podstate okamzite a ze kdo OPRAVDU potrebuje bezpecny system, tak ze si ji muze OKAMZITE zaplatovat.
2, To, ze udelas preklep "NanotubeZ/S" je normalni - jak ukazal nedavny vyzkum, tak kydz psies sovla prezahene, tak to lidi "normalne" proctou - proste "provozni slepota". Podivej se naschval do opravy: http://xorg.freedesktop.org/releases/X11R7.0/patches/xorg-server-1.0.1-geteuid.diff - jedna se opravdu o hnusne prehlednuti.
3, Crypto SW - tady se jedna o dost odlisny kus SW - Xka jsou hroznej balast (at uz protokol, tak implementace). Crypto SW byva vetsinou relativne (!) jednoduchy, spravnost algoritmu se dokazuje "na papire" matematicky a pak se kontroluje implementace vuci "papirovemu algoritmu".
Rekl bych ze v realu tu radku cte casto jen jeji autor.Na podobný chytrý výplody si vzpomenu vždycky, když si čtu kód nějakého programu, abych se z něj něco naučil nebo abych zjistil, jak je něco konkrétně uděláno
Ale chybu bych asi moc nerozpoznal… No, když se tak dívám na ten patch, možná škoda, že jsem si nepročítal zdrojáky Xek
Pane GURU.
to je docela ostuda.Proc? Schvalne jsem navrhl anketu, abych zjistil, jestli uvedene verze s chybou nekdo pouziva. Ja osobne mam Ubuntu 5.10 se vsemi updaty a mam verzi X11R6.8.2, ktera vysla mimochodem minuly rok. To, ze se jedna o nejvetsi chybu za poslednich 6 let, neznamena, ze je 6 let stara
$ ls -l `which Xorg`
-rws--x--x 1 root bin 1830912 2005-09-26 02:37 /usr/X11R6/bin/Xorg*
$ ps axu |grep X
root 3860 0.4 4.3 182996 33364 ? R May03 5:01 /usr/X11R6/bin/X
...
(Slackware)
$ ls -l `whereis X` ls: X:: není souborem ani adresářem -rwsr-sr-x 1 root root 7860 2005-09-02 00:44 /usr/bin/X11/X -rwsr-sr-x 1 root root 7860 2005-09-02 00:44 /usr/X11R6/bin/XOpravdu ne?
-rwxr-xr-x 1 root root ... /usr/X11R6/bin/xinit* lrwxrwxrwx 1 root root ... /etc/X11/X -> ../../usr/X11R6/bin/Xorg* -rwxr-xr-x 1 root root ... /usr/X11R6/bin/Xorg*
if (getuid() == 0 || geteuid() != 0) dangerous_privileged_mode=TRUE;a pak jednak používat
if(dangerous_privileged_mode) a taky to používat co nejmíň? Už jen fakt, že se takovýhle test dělá dvakrát (a možná i víckrát) ve mně nevzbuzuje moc důvěru, trošku mi to připomíná tu esej „How To Write Unmaintainable Code (Ensure a job for life
)“. (No dobře, podle té eseje by to bylo spíš: Nejlépe testovat jednu a tutéž podmínku na více místech a třeba ještě ji pokaždé zapsat jinak, ale aby dávala stejný výsledek...a maintenancer ať si třeba dupe vzteky...
)
? Je fakt, že když má člověk něco zveřejnit, tak se většinou snaží ten kód uhladit (to je výhoda OSS), ale ne vždycky se to povede.