Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Slovenský denník SME.sk informuje o požiadavke europskych telekomunikačných operátorov pre OSN, aby sa vyberali od poskytovateľov internetového obsahu poplatky za to, že môžu využívať sieť. Uniknutý dokument zverejnil ešte začiatkom leta server cnet, avšak združenie európskych prevádzkovateľov telekomunikačných sietí (ETNO) návrh začalo obhajovať až tento týždeň.
Tiskni
Sdílej:
rofl
Anebo jsem sám telco a platím ostatním za peeringPoznamka - za peering se obvykle neplati. Podle jakehosi pruzkumu OECD odkazovaneho v analyze, na kterou odkazuju v postu niz, je vic nez 99 % peeringu bezplatnych. A to je vlastne klicova cast onoho navrhu ETNO - oni chteji, aby se za peering obecne platilo (a platil ten, ktery odesila data).
Ani ten "debilní" Youtube nemá přípojení zadarmo.Relativne ke svemu traffiku ho ma prakticky zadarmo. Rozdil je v tom, ze on neplati za 'pripojeni k Internetu', ale za provoz vlastni sitove infrastruktury, takze je vcelku v poradku, ze pripojeni ma pak prakticky zadarmo.
Bráni niečo operátorom účtovať si poplatok od A, keďže robí taký nepomer, resp. pýtať to v nejakej podobne od koncových zákazníkov?Však oni si zato nechávají platit od koncových zákazníků. Ta služba se obvykle laicky nazývá připojení k internetu, ale převážně se jedná o platbu za stahování dat a i rychlost se uvádí právě v tomto směru. Zvyšování cen zákazníkům brání trh. Zákazníci by přešli jinam. Zákazníci nechtějí operátory až tak moc přeplácet, tak si to zkoušejí nakrást někde jinde.
To ale ignorujes fakt, ze ruzni akteri maji znacne odlisny pomer prichozich a odchozich dat.Pokud se někomu ten přímý peering nevyplatí, nikdo ho přece nenutí ho držet, ne?
ze je rozumnejsi na nej nahlizet jako na vzajemne vyhodnou symbiozu.A pokud pro jednu stranu výhodná není, může jednat o změně podmínek nebo peering rovnou zrušit. Není potřeba do toho montovat byrokraty, pravidla a nařízení shora.
Dle zprávičky jde o "poskytovatele obsahu". Takže smysl je trochu jiný, asi. zkrátka aby když někdo na internetu podniká a profituje, tak aby nějak přispíval na infrastrukturuA on nepřispívá? To bych si rád nechal poradit, jak si mám legálně zřídit tlustou přípojku pro poskytování obsahu, a přitom za ni neplatit :).
To budou mít sondu na síti a zkoumat každý jednotlivý paket, aby zjistili, jestli náhodou není z Youtube nebo Facebooku? A pokud se jim zdá, že mají málo peněz, tak ať zdraží služby svým zákazníkům, tedy těm, s nimiž mají uzavřené smlouvy a kam prodávají svoje služby. Už vidím, jak mi přijde odněkud z Francie faktura za to, že si nějaký jouda stáhnul soubor, který jsem měl na svém serveru.