Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Za pekařem přišel zástupce dodavatele elektřiny. "Máme nárok na šestinu z každého rohlíku, který upečete pomocí energie z naší sítě. Vybudovali jsme nákladné elektrárny a distribuční síť, proto nemůžeme připustit, abyste na naší energii snadno vydělával." Že něco takového není možné? Omyl - jen se nejedná o elektřinu a pekaře, nýbrž o datové sítě a serverové služby.
Používání zvrácené logiky není až tak neobvyklé. Po nápadu degradovat Internet na jeho demoverzi tu máme nový hit. Ve stručnosti ho shrnuje článek od Aleše Miklíka. Obsáhlejší pojednání si můžete přečíst v článku na BusinessWeeku.
O co jde? Některým provozovatelům komunikačních sítí se nelíbí, že někdo prostřednictvím těchto sítí poskytuje služby, na nichž dobře vydělává. A mají pocit, že by se s nimi o své zisky měl rozdělit. Někomu by to možná připadalo spravedlivé, ale přitom je to celé postavené na hlavu. Bylo by to totiž úplně stejné, jako v mém úvodním příběhu s pekařem. Není rozdíl v tom, jakou síť někdo používá k výdělečné činnosti, ani jaký druh služeb poskytuje.
Vždycky jsem si myslel, že to na Internetu chodí (a má chodit) tak, že provozovatelé sítí dostávají za služby normálně zaplaceno. Jejich zákazníci (ať už ti koncoví nebo provozovatelé serverů) jim platí za to, že jsou do jejich sítě připojeni a využívají určité přenosové pásmo, případně že přenesou objem dat. Tedy úplně stejně, jako odběratelé elektřiny platí za využívání elektrické sítě.
Pokud jsou provozovatelé sítí špatní obchodníci a nasadili na své služby příliš nízké ceny, je to jejich problém. Není sebemenší důvod, proč by se měli hojit na těch, kdo s pomocí sítě podnikají úspěšněji. "Síťaři" měli stejné podmínky (resp. díky vlastnictví sítě dokonce lepší), proto je jejich podnikatelský neúspěch pouze jejich vina.
Co z toho plyne? Měli bychom si dát pozor, aby nějakou vládu nenapadlo, že majitelům sítí pomůže a přisoudí jim část zisku poskytovatelů služeb (třeba stylem "univerzální služby"). Bez toho jsou totiž síťaři poměrně bezmocní - odstřižením vybraných serverů od Internetu by si totiž vykoledovali pouze to, že by jejich sítě z byznysu vypadly úplně. Pro tak silné firmy jako je třeba Google by asi nebyl problém vybudovat si vlastní infrastrukturu a rebelující síťařské firmy tím zcela vyšachovat.
Tiskni
Sdílej:
Navic v trznim prostredi, kde blokovanim nejake sluzby donutim sve zakazniky nikoli pouzivat vlastni verzi one sluzby, ale prejit ke konkurenci...Tolik teorie. V praxi to je ponekud slozitejsi.
v USA prve riesia pravnici, druhe outsorcing do indie a tretie sa vysvetluje akcionarom, preco sa to neda. tolko ku konzumnemu kapitalizmu.
a znova prichadza kriza osobnosti
odporucam knihu (resp, zatial seriu) K. Anderson: Saga sedmi slunci (to len tak mimochodom, v piatok som ti kupil a prave som docital ...)
Tam byl na mysli asi jiný subjekt.
To jsou dvě rozdílné věci - komisní prodej a odměna za opětovný prodej.
Knihy v knihkupectví se většinou prodávají komisním způsobem, u výtvarníků v galeriích (při výstavách) je to téměř pravidlem.
Já jsem měl ale na mysli jiný případ. Koupím od malíře obraz (dostane ihned zaplaceno), a pak ho prodám dál - a malíř dostane (prostřednictvím OSVU) znovu zaplaceno. Přesněji řečeno, jen tehdy, je-li OSVU zastupován a dílo řádně ohlásil. OSVU ale peníze vyinkasuje v každém případě. Ustanovení totiž zní takto:
Jasné?§24 odst. 2: Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván, má autor právo na odměnu stanovenou v příloze tohoto zákona, uskutečňuje-li prodej provozovatel galerie, dražebník, a dále jiná osoba při výkonu svého podnikání (dále jen "prodávající"), bez ohledu na to, jedná-li na svůj účet, nebo na účet vlastníka.
Osoby uvedené v § 24 odst. 2 jsou povinny příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob, odvést při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky odměnu z prodejní ceny, která činí:
a) 5 % při prodejní ceně nad 30 000 Kč do 150 000 Kč
b) 4 % při prodejní ceně nad 150 000 Kč do 1 500 000 Kč
c) 3 % při prodejní ceně nad 1 500 000 Kč do 7 500 000 Kč
d) 2 % při prodejní ceně nad 7 500 000 Kč.