Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
)
.
.
A taky to nijak nebrání snadnému přepočtu bez magických konstant (dvě na různěmoc není magická konstanta, narozdíl od převodu rakouské poštovní míle na kilometry), což je dost smysl SI, už jenom proto, že nemá moc cenu to na něco přepočítávat, a taky je to mnohem účelnější s ohledem na povahu těch jednotek a jejich obvyklá užití. Kolik jiných jednotek často píšete binárně, nebo v nějakém jiném příbuzném základu (8, 16) (nebo vás aspoň vždy hodně zajímá kolik to binárně je)? Kdo řekne, že do Plzně je to 0x224340 metrů…
:pdf a du to s parametrem -h přepočítaj.Když z něčeho vyleze údaj 2 TB, je to 2*10^12 nebo cca 2.199*10^12 bajtů? Proto se zavedly ty "nové" jednotky KiB, Mib, ... aby to bylo jasné.
~> df -h Souborový systém Velikost Užito Volno Uži% Připojeno do /dev/mapper/root 11G 6,9G 3,5G 67% / … /dev/mapper/jenda 56G 39G 17G 70% /home/jenda ~> df -H Souborový systém Velikost Užito Volno Uži% Připojeno do /dev/mapper/root 12G 7,4G 3,7G 67% / … /dev/mapper/jenda 60G 41G 19G 70% /home/jendaPřesně. Teď mám dva údaje se stejnou jednotkou, které se ovšem docela dost liší.
Když z něčeho vyleze údaj 2 TB, je to 2*10^12 nebo cca 2.199*10^12 bajtů? Proto se zavedly ty "nové" jednotky KiB, Mib, ... aby to bylo jasné.Já to chápu, že tohle chtěli lidi odlišit, jenže mě vadí vůbec ten důvod, že je potřeba to odlišit - totiž že se začaly používat jednotky 10^x. Protože ty jsou totiž úplně nahouby. 2TB má být 2* 2^40, žádný 2*10^12, ani 2.199... *10^12, prostě 2*2^40, nic na tom není.
U přenosových rychlostí či propustnosti se jedná o nesmyslný požadavekProč?
Nebo byste tedy chtěl aby pro bajty byly mocniny dvou, pro vodu hrnky a džbery a pro délku lokte a podobně?
Hádej kolik bajtů přenesu na megabitové lince za sekundu? Myslíš že to bude 1048576? Nebude.Nevím, proč by to tak nemohlo být.
).
Ale v jiných případech, kdy počítáme počet bajtů, nemají násobky dvojky žádné opodstatnění. Například u těch rychlostí.Aha, takže někdy to opodstatnění má a někdy ne. Takže někdy je lepší poižít 2^x, jindy je to jedno. Z toho vychází, že je celkově lepší použít vždy 2^x, aby z toho nebyly zmatky.
Zase nepravda, u sítí je velmi důležité například kolik tisíc (10^3) bitů (nikoliv těch dvojkovejch kilobitů) přenesete při určité délce v metrech či tisících metrů (10^3 metrů) kabelu, než můžete začít znovu vysílat a podobně.Je důležité, kolik 10^3 bitů? Co je to za větu? Důležité, je kolik bitů se přenese, ne? A je jedno, jestli to počítáš v násobcích 10^x nebo 2^x. Ten 10^x nemá žádnou viditelnou výhodu. Kdežto když mám údaj v 2^x bitech tak se to mnohem líp převádí na bajty, protože bajt má 8 = 2^3 bitů, ne 10 bitů.
Je to asi tak stejně praktické...
Nedělám to jen já, nejsem jaksi jediný kdo megabitové lince říká megabitová.... Mám jí říkat 0,95367...bitová?
Aha, takže někdy to opodstatnění má a někdy ne. Takže někdy je lepší poižít 2^x, jindy je to jedno. Z toho vychází, že je celkově lepší použít vždy 2^x, aby z toho nebyly zmatky.
Nikoliv, někdy má smysl použít 2^x (aby 65535 vypadalo kulatě) a někdy 10^x (aby tisíc bitů bylo stejně mnoho bitů jako tisíc vajec je vajec).
Je důležité, kolik 10^3 bitů? Důležité je kolik bitů se přenese, ne? A je jedno, jestli to počítáš v násobcích 10^x nebo 2^x.
Není, je rozdíl jestli řeknu že mám 10 megabitovou linku, nebo 9,5367431640625 megabitovou linku. Právě z tohoto důvodu (líp se to píše) se začly používat kilobajty (1024).
Ten 10^x nemá žádnou viditelnou výhodu. Kdežto když mám údaj v 2^x bitech tak se to mnohem líp převádí na bajty, protože bajt má 8 = 2^3 bitů, ne 10 bitů.
"Když máš údaj v mocnině dvojky" tak jo. Jenže jak napíšete naměřenou hodnotu (rychlost) 1 000 000 bitů za sekundu jako číslo v mocnině dvojky? Dost blbě...
Jo a ocenil bych, kdybys neodpovídal ve 3 komentářích
ok. Ale udělám něco horšího, přidám odpověď na komentář který je bůh ví kde: Jsi to ty ten co měl "závažnou votázku" proč je rychlost světla taková jaká je? Doporučuji hezký článek od prof. Kulhánka.
ok. Ale udělám něco horšího, přidám odpověď na komentář který je bůh ví kde: Jsi to ty ten co měl "závažnou votázku" proč je rychlost světla taková jaká je? Doporučuji hezký článek od prof. Kulhánka.Ok, díky, odpovídam do tý druhý diskuse...
Málokdo si nadefinuje odesílací buffer s velikostí 1000 bajtů (No zrovna u té sítě člověk nikdy neví co je na síťové vrstvě a jaký tam je čeho overhead a kolik se kde jakých nabalí hlaviček. Na ethernetu (značná část komunikace po internetu teče alespoň jeden hop přes nějaký ethernet) jsou pakety (ethernet frames) maximálně 1518 bajtů, z čehož je 1500 bajtů data (kde že jsou ty mocniny dvojky? :) "Optimální" posílací buffer pro TCP/IP rozhodně nebude mít velikost co je mocninou dvojky, i když 1000 bajtů to teda asi taky nebude :)).
Bych si připadal jak ňákej metrosexuálKdyby jenom metrosexuál. Tohle nemělo nikdy vzniknout. Je to blbost. Beztak — jediná situace, kde se počítačové kilo používá špatně, je u disků. U pamětí je to "správně". A i tak každý datasheet obsahuje v poznámkách pod čarou použitý koeficient. Ikdyž — možná se mýlím. Hardware už pěknou řádku let nekupuji.
Beztak — jediná situace, kde se počítačové kilo používá špatně, je u diskůA u sítí (a vůbec datové propustnosti) je IMHO „dvojkové kilo“ taky zbytečné. A vůbec – co ti vadí na tom, že když chci vyjádřit 2^20, použiju Mi, když 10^6 M? Ten název „mebi“?
A vůbec – co ti vadí na tom, že když chci vyjádřit 2^20, použiju Mi, když 10^6 M? Ten název „mebi“?Přesně tak. Starého vola těžko tahati učit.
A vůbec – co ti vadí na tom, že když chci vyjádřit 2^20, použiju Mi, když 10^6 M? Ten název „mebi“?Přesně.
Jsem naštěstí na koleji, ale doma aby se člověk bál hledat "size of kilobyte"
já také
Nevíte vo něčem lepším ohledně Darwina?existují porty osx86, nejnovější je myslím SnowOSX86, tak to asi testnuNepokradeš.
Nebo snad existuje přikázání #11: Neporušíš EULu prorokem Stevnem Jobschiášem ti danou?
Nevíte vo něčem lepším ohledně Darwina?PureDarwin. Ale zatím z toho není žádná ucelenější distribuce, takže je to spíš jen tak na nakouknutí.
Navic ma dost velky naroky na CPU(nemyslim vykon, ale technologie jako sse2/3 atd..)Je to úplně stejné jádro co běží v MacOS, ne? Takže nároky naprosto stejné. IMHO se není čemu divit. Prostě Apple.
Vzhledem k tomu ze 10.5 jede na G4 a PureDarwin 9 je zalozenej prave na 10.5, tak to tim rozhodne nebude.Aha. No tady jsem našel vysvětlení:
This list does not consider the PowerPC platform since no PowerPC hardware is available in the marketplace any more to our knowledge, other than used vintage Macs (which already come with Mac OS X).Takže bez kompilace a spousty času a trápení smůla. Možná nějaký starší projekt(GNU-Darwin, OpenDarwin,…)
Navic tam maj i NEvannila kernel, tusim ze nejakej Voodoo.
Jen to asi nebude zabalené v nějakém pohodlném isu.
- The Apple vanilla kernel
To s tim "Proste Apple" jsem nepochopil, muzes me to osvetlit?Jen blbé rýpnutí, které určitě není potřeba dále nijak rozvádět.
Na vyskusanie ci ste schopny na tom fungovat tieto klony Mac OS X schvalujem.
No, a já jsem úplně překopal Arch, že by ho pomalu tvůrci nepoznali
Konfiguráky jsem naházel do initscriptů kvůli I/O při startu notebooku a pár initscriptů jsem přepsal + na 10 pokusů ideálně zkompiloval jádro 2.6.32.2 (athlon64_x86_64 = x86_64 + optimalizace pro athlon64).
Až zapomenu, co jsem kde udělal, tak na tom budu jako admin, co pod silným vlivem alkoholu měnil hesla.
Ono i prosté nahrazení disku rychlou CF kartou na notebooku může dost pomoct...
Zatim se mi to vsechno ale podarilo opravit a ted to spolehlive jede... s prichodem 9.10 to byl nejvetsi boj ve zprovoznovani maminyho pocitace... Sama rika ze se boji aktualizaci at to radsi odkliknu ja ze ji potom vzdycky neco prestane jit
Ale jinak Stastnej novej rok, pocitac sem dal dedeckovi a koupil si novej, mam vadnou grafiku, tak az ji sezenu novou tak pojedu na Debianu, doufam ze me nezklame
))
nebo treba /etc/resolv.conf ted to panove z debianu nejak dynamicky vesti od buhvikud...Nebude to z DHCP?
Ale nostradama bych nepodcenovalSrandisto...
.
. A to ani nemám HW na Compiz a jeho užitečné funkce pro uživatelský komfort.
Co když budu dál používat Linux, ale ne spokojeně? Nebo co když zkusím Linux (nebo na něj úplně přejdu), ale nakonec (stále v r. 2010) se vrátím k Windows? Nebo co když nepoužívám Linux, nepřejdu na něj a ani ho nezkusím, ale k Windows se přesto nevrátím? Nebo co když Linux opustím, začnu používat Windows, ale nevrátím se k nim (protože jsem je dosud nikdy nepoužíval)? Proč není v anketě volba Jiná možnost?A co kdyz nepouzivam pocitac?!!!

Mozno by ste mohol vyskusat slackware, ale tu je problem s tym ze nema moc balickov, takze v niektorych pripadoch musite stahovat a kompilovat kniznice a soft "on your own" ale vase poziadavky splnuje.. ja mam na Desktope Slack 12.0 uz 2 apol roka a vsetko funguje v pohode. na desktope 12.2 asi tristvrte roka takisto bez problemov, no zo zaciatku to chce nejake to vyladenie a upravu tak aby vam vyhovovalo nastavenie
taky mam slackware a tez bych jej doporucoval.
ja nyni jedu na slackware 13 a to z toho duvodu, ze 13ka je prvni, ktera prisla s x86_64, na coz jsem se tesil a i s KDE 4.2.2 naprosto spokojenej. jeste bych mozna zkusil nejaky updaty z testing, pro nektere aplikace, ale jinak jsem vice nez spokojen.
slackware pouzivam od verze 9.1
Pokud si vyberes stred tech podminek a pragmatickou distribuci, ktera ma bezproblemovy upgrade, tak si myslim ze ani ten pulrocni cyklus neni problemPresne tak. Používam "distribúciu" PC-BSD a tam sú mimoriadne kvalitné bezbolestné upgrady.
ale na Gentoo nemám stroj ani časJseš si tím jistý?
a na Archlinux je třeba jiného dobrodruhaProč?
1.) Jsem, notebook bych na tom uvařil.Neuvařil, akorát by to trvalo o něco dýl, než na high-end desktopu... Když ale člověk veme v úvahu, že gentoo instaluješ jednou za uherskej rok, tak je to celkom jedno.
2.) Na vedlejším stroji by mi nevadil, ale na svém primárním potřebuji něco, co funguje a můžu se na to spolehnout.Jedinný důvod, proč by ses nemohl spolehnou na Arch je problémový hardware. Například na mým desktopu, kde mám radeon grafiku, to pořádně nešlo. Ale jinak by neměl být se spolehlivostí problém.
xrandr jsi zkoušel?kernel26 do IgnorePkg.
Ještě mám případně v cache aj binárku, ale jen 64bit (a má 30mega).
Btw - na Windows nepoužívám freeware ale opensource, kde dle zdejších agitátorů nemůže dojít ke smrti projektu, takže nemám o nic strach :)Věř a víra tvá ...
kde dle zdejších agitátorů nemůže dojít ke smrti projektu, takže nemám o nic strach :)To by mě zajímalo, který expert to tu takhle tvrdil
.
. Já reagoval na tohle:
na Windows nepoužívám freeware ale opensource, kde dle zdejších agitátorů nemůže dojít ke smrti projektu, takže nemám o nic strach :)…což tu snad nikoho ani nenapadlo.
Package: * Pin: release a=testing Pin-Priority: 900 Package: * Pin: release a=unstable Pin-Priority: 800 Package: * Pin: release a=stable Pin-Priority: 700Stabilní verze Debianu nemá dle mého názoru na desktopech smysl.
testing je dost stabilní a když je libo něco novějšího: aptitude install -t unstable package či aptitude install package/unstable.
uz 7 let rozhodne jen linux.
wokna musim, bohuzel, pouzivat v praci a tam to nevypada slibne s prechodem :(
Chybí tam „už úplně přejdu na OpenSolaris“. 
Je snad OpenSolaris „distribuce“ specializovaná na grafiku a fotografii? (Nebo se snažíte naznačit něco jiného?)
Zásadní nepochopení pointy.
Pointa byla, že je hloupé hanět operační systém jen proto, že nemá určitou sadu nástrojů. Prostě je zatím nemá. A co má být??? Komu se to nelíbí, ať mu prdel políbí a ať ho nepoužívá.
Chtěl jsem zkrátka říct, že pokud by se (čistě hypoteticky) OpenSolaris tvářil jako systém určený pro profesionální grafiku a neměl by konvertory po raw, byla by kritika oprávněná. Nicméně OpenSolaris žádné takové speciální zaměření nemá. Proto se klidně může stát, že ten či onen nástroj zatím nepodporuje.
Možná je dobré položit si ještě otázku, proč tam daný program není. Je dobře portovatelný? Není příliš závislý na specifických vlastnostech GNU nebo přímo Linuxu? Není náhodou založený na technologiích s problematickou licencí? Důvodů může být spousta a není třeba hned obviňovat OpenSolaris nebo komunitu kolem něj.
Hmm a teď s dovolením zaměníme Open Solaris za Windows ... stále bude výše uvedené platit ?Pointa byla, že je hloupé hanět operační systém jen proto, že nemá určitou sadu nástrojů. Prostě je zatím nemá. A co má být???
Chtěl jsem zkrátka říct, že pokud by se (čistě hypoteticky) OpenSolaris tvářil jako systém určený pro profesionální grafiku a neměl by konvertory po raw, byla by kritika oprávněná. Nicméně OpenSolaris žádné takové speciální zaměření nemá. Proto se klidně může stát, že ten či onen nástroj zatím nepodporuje.
Samozřejmě. Do posledního písmene.
Otázkou zůstává, kdy a kde lze zaměnit OpenSolaris za Windows. Srovnávat jeden z nejvyspělejších současných UNIXových systémů a firmware pro herní konzole je dost divné.
Tebe někdo nutí používat OpenSolaris místo Linuxu? Pokud má operační systém nevýhodu, kterou neumím překonat, nepoužívám ho.
Z jakého důvodu bych měl něco vysvětlovat? Jménem koho? Mám snad takovou povinnost?
Nějak mi stále nedochází, o co tady jde.
Povinnost? Ne, tu nemáš. Ale když už se za OpenSolaris tak biješ, tak bys mohl být trochu vstřícnější a odpovědět na zcela v klidu položené otázky.
1. Proč se mi půl roku po vydání nenabízejí žádné aktualizace?
2. Jak z nesrozumitelné změti číslic u jednotlivých balíčků ve správci poznám verzi aplikace?
3. Proč z jednoho repositáře nainstaluju Gimp bez stahování jakýchkoli závislostí (objem stažených dat cca 8 MB), kdežto z jiného repositáře (byť neoficiálního) to chce stahovat přes 250 MB dat? To totiž může být stejně dobře chyba správců daného repositáře, jako problém celého systému. Nebo jenom uživatelská nepřívětivost podobná druhému dotazu.
A mimochodem - já OpenSolaris nijak nenapadám. Zaujal mě, tak jsem ho chtěl vyzkoušet. Bohužel jsem narazil na tyhle [zvláštnosti |nesrovnalosti|speciality|...] (říkej si tomu jak chceš). Tak jsem se nad nimi podivil a zeptal jsem se. A myslím že ve vší slušnosti.
Kde se za OpenSolaris biju? Marně to ve svých příspěvcích hledám a nenacházím.
Tak jsem se nad nimi podivil a zeptal jsem se. A myslím že ve vší slušnosti.
Otázka je, zda je ABCLinuxu to správné místo. Třeba se tu najde expert na OpenSolaris, který bude zná todpověď. Já jsem pouze uživatel.
nojo, to mi pripomina me casy na stredni skole.
pocitace jsme meli v ramci odborneho vycviku. mistrova, jak mi to pripadalo, se to ucila s nama, takze taky vubec nevedela, ktera bije. aby taky jo, kdyz v roce 1995 prohlasi, ze 386 na nejakych 25MHz byl v ty dobe standard. a znala jen dos, t602, m602 a windows 3.1 (mozna i 3.11 :) ). po upgrade na pentia, uz to byly windows 95 tim, tebou zmineny word, excel a podobne.
uz jen jeji odpoved "ANO" an otazku, zda budeme programovat byla smesna, kdyz jediny, o cem vedela byla foxbase, nebo jak se to jmenovalo
no, zkratka tihle vyucijici vubec nemaji zadne povedomi ze sveta IT, software, hardware apod.
osobne jsem ale na stredni o zadnem linuxu nevedel, tak mi to ani neprislo, az na ten zpusob vyuky, ale ted uz se nad tim pozastavuju. - kde ja moh ted byt :)
a tresinka na konec :) kdyz jsme se ucili vytvaret web stranky, hadejte v cem :) no, samozrejme ve WORDu
...och pri starom svatom nortone
Mac OS není Linuxu blízký vůbec. Jeho jádro ani není založeno na Unixu. Kdežto Mac OS X ano.Jak jádro Mac OS X (založený na mikrokernelu Mach, stejně jako GNU Hurd s mikrokernelem GNU Mach). Linux se tedy liší v tom, že to je monolitické jádro. Jinak o tom co je Unix a co ne rozhoduje jestli si svůj systém někdo rozhodne takhle zaregistrovat u The Open Group, za což (tuším) zaplatí, a musí to dělat s každou novou verzí. Unix je v podstatě jenom trademark.
Technicky je bližší spíš BSD, ale to je můj osobní pohled, protože narozdíl od tebe jsem jádro Mac OS X nestudoval.Jo, v Mac OS je i BSD kód, což je v souladu s tím, že Mac OS je blízký GNUsLinuxem. Mac OS je Unix a GNU/Linux je Unix-like systém. To mi příjde blízké. Něco nemusí obsahovat ten samý kód, aby to bylo technicky blízké.
Co se týče způsobu vývoje, velmi by mě zajímaly podrobnosti.No, a tohle je právě ono:
Vzhledem k tomu, že veškerý vývoj co Apple dělá se provádí v utajení, ...
O tom co je nebo není Unix není třeba diskutovat. Je mi vcelku ukradené, že Linux je Unix-like systém, stejně tak jako že má Mac OS X certifikaci na Unix. Používám ho od dob Tigera (tzn chvíli) a nijak zvlášť se mě ta certifikace nedotkla. Čímž netvrdím, že by to pro nikoho nemohlo být výhodou...
Co se týče toho vývoje, tak to mi přijde docela logické. Víš, Apple je komerční firma. Vydělává peníze. A protože si chce udržet technologický náskok před konkurencí (ponechme stranou jestli tomu tak skutečně je - to by bylo fakt už na flame), tak proto si své plány do budoucna tají. A věř tomu nebo ne, je to základ jejího úspěchu už drahnou dobu let...
Do jádra se podívat můžu, ale moc mě to nebere...
Mě licence Mac OS X neomezuje, naopak mi systém dává dostatek volnosti a příležitostí pro mou tvorbu, takže jej používám. On používá Linux, protože ctí ideály absolutní svobody. Co z toho je lepší? To co vyhovuje danému člověku, ale pssss. Kdyby tohle věděli všichni lidé, tak zaniknou všechny diskuze a na světě by byla příšerná nuda
Ale každého baví něco jiného. Kolega vedle mě zase pořád hraje hry. I v práci.
Někdo tu psal, že Microsoft Windows jsou firmware pro herní konzole. Já bych podle tohoto patternu mohl s klidem prohlásit, že Linux je pro mě firmware pro databázové servery.
velmi rád rýpeš do lidí co nerozlišují GNU/Linux a Linux.IMHO frdrx nerýpe do lidí co nerozlišují GNU/Linu a Linux, ale do lidí co nemají o něčem jako je GNU projekt a vůbec celé historii nejmenší ponětí, ale rozlišují systémy tak maximálně na úrovni Billův Windows, Linusův Linux a Stevův Mac. A dle mého názoru je to jen dobře.
O tom co je nebo není Unix není třeba diskutovat.Jen tak čistě pro zajímavost,
X is Not Unix. Tak a teď babo raď co je jasné a co ne.
Dobrý postřeh
Jen tak čistě pro zajímavost,To mi není vůbec jasný... co tam je to 'X'? Kdyby to bylo "XNU is Not Unix", tak dejme tomu, ale "X is Not Unix"?X is Not Unix. Tak a teď babo raď co je jasné a co ne.
)
...a na cirkevnim pocitaci...co je to?

Nejzajimavejsi je ovsem na nem databaze vericich s tak kouzelnymi poli jako "kdy uveril" :)Hm, to je skoro jak svědkové facebookovi
Já se furt ještě nedostal k tomu, abych se zašel odněkud vymazat, ať už to je kdekoli...
Řekl bych, že slovo 'Vánoce' pochází (čistě etymologicky) z křesťanského kontextu
Tu etymologii bych chtel videt nejak dolozenou, mne se to vubec nezda - co je na slove vanoce krestanskeho? Navic to neni podstatne, etymologie ma cesty krivolake
Bylo by pro tebe přijatelné tvrzení, že vánoce jsou(mohou být) také(nejen) křesťanský svátek, v křesťanském kontextu či pro křesťany?
jiste, vanoce jsou pro vsechny, tys tu tvrdil, ze je tro vylucne krestanska vec :) btw, pekna fotka :)))
Tu etymologii bych chtel videt nejak dolozenou, mne se to vubec nezda - co je na slove vanoce krestanskeho?Jen ta doba, kdy se to slovo začalo používat. Respektive slovní spojení weihnachten. viz wiki http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce#Etymologie. Zřejmě se to slovní spojení začalo používat až v koncem 1. tisíciletí (podle toho, co tam píšou), a tedy už se (asi) používalo pro křesťanské vánoce.
jiste, vanoce jsou pro vsechny, tys tu tvrdil, ze je tro vylucne krestanska vec :)Ne tak docela, Vánoce tu jsou určitě pro všechny, s tím souhlas, jen si myslím, že je to pojem z křesťanské doby... Můžeš někde v historii (starší jak posledních pár století) najít případ, kdy se slovem 'weihnachten' označoval pohanský svátek?
Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc)[2].snad tady? co?
Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.neprisli sem tihle panove sirit krestanskou viru? takze termin vanoce byl prevzat jeste v dobe pohanske
Pfeiferův slovník odvozuje německé weihen od staroindického vinákti, třídit, oddělovat.[3]ze by satri indove byli krestani?
Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií, je z výrazu dvé noce, který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.a jsme u te astronomie, o ktere celou dobu mluvim
snad tady? co?ne, netvrdim to.
neprisli sem tihle panove sirit krestanskou viru? takze termin vanoce byl prevzat jeste v dobe pohanskeNe, ti přišli šířit křesťanství na velkou moravu. V Německu už tou dobou bylo. Ovšem kdy přesně tam vzniklo slovo weihnachten je nejasné, stejně tak s tím křesťanstvím se to tak nějak mlelo...
ze by satri indove byli krestani?Hint: v té větě o Indii jde jen o původ slova weihen, ne pojmu weihnachten, tedy tohle je irelevantní...
a jsme u te astronomie, o ktere celou dobu mluvim"Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií" aha
"Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií" ahalidova etymologie mozna nedokazuje puvod slova, nicmene velmi pekne ukazuje, jak lid slovo chapal/chape. a o to tu bezi :)
nejsou tak docela přesvědčivénejsou vubec zadne :)
y jsi zatím neuvedl jedinou evidenci, kdy by "weihnachten" bylo použito v kontextu pohanskémuvedl si ji sam - import k nam v dobe pohanske :)
lidova etymologie mozna nedokazuje puvod slova, nicmene velmi pekne ukazuje, jak lid slovo chapal/chape. a o to tu bezi :)Běží tu o to, jak lid chápal to slovo v době, kdy se začalo používat, a o tom ten nepodložený lidový názor o dvou nocích neříká vůbec nic :)
uvedl si ji sam - import k nam v dobe pohanskeJo, zapomínám, že tvoje chápání historie je tak trochu (no spíš hodně) zjednodušené.
Jen tvrdím, že etymologický původ toho slova je z už křesťanského Německa, což si myslím, že je pravda. Ještě jsem se kouknul do anglické wiki (česká není nic moc), kde píšou, že toto spojení pochází z middle high german, kterou se mluvilo mezi léty 1050 ~ 1350. Samozřejmě, že oba základy - 'weih' a 'nacht' jsou mnohem starší, ale to spojení 'wihennahten' je opravdu poměrně nové, zřejmě ještě o dost novější, než tvrdí česká wiki - podle wikitionary 12th century.
(asi jsem měl přidat nějaký hint)
.
.
Mým osobním tajným přáním je, aby vznikla alespoň jedna, příp. 2-3 silné linuxové distribuce s podílem na trhu min. 30%. MS se pak konečně začne chovat normálně, všichni se nakonec rádi dohodnou na standardech, takže základním parametrem každé office aplikace nebude to, jestli je kompatibilní s docx a žádný normální výrobce HW si nedovolí podporovat pouze Win.
-- Prosím neposílejte mě do blázince, všichni můžeme mít nějaké nesplnitelné přání.
A jenom škoda, že v open source světě je taková roztříštěnost. Já věřím tomu, že kdyby se síly v open source více sjednocovaly a méně špěpily, tak bychom tomu mému snu mohli být blíž.
Ona svoboda je krásná věc, ale někdy je lepší se sjednotit než zemřít svobodný.
PS: Taková databáze HW, kde by bylo jasné, s čím jsou problémy (třeba v konkrétní verzi Ubuntu) a nemám si to tedy kupovat by možná tak trochu zabila 2 mouchy jednou ranou. - Méně nových uživatelů linuxu by se vracelo k Win kvůli "nevhodnému HW" a výrobci by se možná přeci jenom více snažili, aby ten jejich HW byl ten vhodný.
už úplně přejdu na Linux
Tiskni
Sdílej: