Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
[přidána anketa] Nedávno jsme si mohli ve zdejším blogu přečíst povzdech nad tím, že začátečníci se nezřídka vrhají do dobrodružství "svaté trojkombinace", tedy hledají, stahují a "ručně" kompilují programy pro své čerstvé linuxové instalace. Anebo si jen stahují připravené balíčky a instalují je jaksi mimo správce balíčků. Protože je k tomu navádějí ti zkušenější svými texty a návody.
V diskusi mě napadl návrh na úpravu sekce Software, který pak poněkud zapadl, proto ho teď znovu oprašuji a po spoustě keců, shrnujících ještě jednou problematiku, na konci textu znovu přednáším. Třeba mi k tomu něco napíšete, např. že (a proč) se mýlím.
Ponechme teď stranou windowsácký instinkt, který velí chovat se v Linuxu stejně jako při instalaci programů v nejrozšířenějším OS. Soustředím se na to, že bohužel i zdejší "abíčko" takové chování nováčků když ne přímo vyvolává, tak alespoň podporuje taky.
Patřičnou kapitolu ve zdejší Učebnici patrně po minulé diskusi konečně dobré duše sice poněkud přestavěly, ale stále zůstává v tak důležité kapitole Instalace softwaru na prvním a tedy z psychologického i didaktického hlediska nejvlivnějším místě pojednání o instalaci ze zdrojových kódů, ač již označeno jako "Poslední záchrana".
V tomto uspořádání tedy stále naše Učebnice následuje zažraný zvyk z dřevních dob Linuxu, kdy nadšenci pořádali hony zdrojáky či na RPM a DEB balíčky po netu, aby si mohli sestavit jakž takž funkční desktop. Muselo to být už dost dávno, protože před pěti lety, kdy jsem se o Linux začal zajímat, už to potřeba nebylo. Přesto jsem jako začátečník tehdy na prvním místě snad všude, kde jsem hledal, našel na prvním místě onen krkolomný a často frustrující styl vpravdě nouzové ruční instalace z ručně stažených balíčků či dokonce kompilace.
Můžete na mě křičet, že jsem špatně hledal, že jsem nečetl dost pozorně manuál, že... To je všechno možné - pamatuji si jen tolik, že jsem se jako totální nováček pokoušel získat informaci a také jsem ji zdánlivě poměrně lehce našel. Smůla byla, že tu špatnou. K dalšímu hledání mě přinutily až některé neúspěchy při instalaci a také vědomí, že to přeci nemůže v tak opěvovaném Linuxu být tak neohrabané. A opravdu, nakonec to tak není.
Situace se za posledních pět let možná o dost zlepšila, neboť se stále více distribucí věnuje programově "běžným uživatelům", což pomalu dohánějí i různé návody a úvody. "Svatá trojkombinace" a "ruční instalace" však stále straší. Ačkoliv spíše postupy pro velmi zkušené, pro testery a vývojáře, pro ty, kteří potřebují speciální parametry, straší i na místech, kam zabloudí prakticky jen nováček. Jako tady, na AbcLinuxu v rubrice Software.
Je ovšem dovedně skryta, a to pod položkou "Adresa ke stažení", která stejně jako adresa homepage přináleží každému kousku software. Co na této adrese nezkušený nováček, který se vydá do sekce Software vyhledat si nějaký ten program či přímo alternativu známou ze světa Windows, asi tak najde? Často zdrojový kód. Velmi často balíček ke stažení, jak byl dosud zvyklý z Windows, jen někdy i výběrové upozornění, že dotyčný program lze v té které distribuci nainstalovat přes správce balíčků.
Co udělá nadšený nováček? Stáhne si z "Adresy ke stažení" požadovaný balíček a začne pátrat, co s tím, tedy, jak ho nainstalovat. Když bude mít smůlu, tak se to dozví a absolvuje často frustrující zkušenost s řešením závislostí na jakýchsi "knihovnách" anebo různých "errorů" při kompilaci, už jen když zapomene správně opsat nějaký ten příkaz či zadat parametr.
Tenhle dlouhý a tak trochu emotivní úvod je vlastně plaidoyer pro návrh, který zakrátko pošlu jako vzkaz správcům či do bugzilly: Z rubriky Software kolonku "Adresa ke stažení" odstranit.
Jistě se tento návrh setká s nevolí, protože zdejší osazenstvo právě už dávno začátečnickými problémy netrpí. Bude se zdát nevhodné něco odstraňovat, o to víc, má-li to být vstřícný krok k začátečníkům. Často to bývá proto, že na své vlastní začátečnické problémy jsme už dávno zapomněli. Anebo naopak proto, že je nám blízký postoj: Když jsme si to vytrpěli my, tak ať si to vytrpí i ostatní!
Proto ještě na závěr tyto argumenty:
Na uvolněné místo "Adresy ke stažení" pak navrhuji nějakou obecnou větu či odkaz na text o tom, jak se v Linuxu pohodlně a jednoduše dá instalovat software.
Příklady totiž opravdu táhnou. A kolonka "Adresa ke stažení" je podle mě pro nováčka příklad špatný, je to takový falešný ukazatel vedoucí zpravidla do slepé uličky.
Tak to jsem zvědavý, kdo mě podpoří, anebo naopak mi nějakými argumenty můj dojem vyvrátí
Tiskni
Sdílej:
Nojo, to je hezké, že dnes již máme na téměř všechno balíčky pro svou distribuci. Ale potřeboval jsem zprovoznit wifi kartuAle o to přece nejde. Tady jde o to, že najdete-li program madwifi, budete jako zkušený nejprve zkoušet správce balíčků a teprve potom hledat balíčky či zdrojáky "ručně". A potřebujete k tomu kromě homepage programu ještě extra odkaz na stránku ke stažení? To je, oč tu běží, tudíž mi není jasné, jak se vaše reakce vztahuje k mému textu i návrhu.
Zkušený uživatel si homepage softváru najde lehce sám.O homepage ovšem nejde, homepage je užitečný údaj. Jde o link na stažení balíčků/zdrojáků.
A co se mi líbí ještě o něco víc je schéma, kdy se o počítače starají odborníciA než tento ráj na zemi nastane, pokusme se alespoň zřetelně oddělit úlohy a návody pro BFU od těch pro zkušené administrátory (odborníky).
Dejte tam místo odkazu název balíčku a kde ten balíček roste (repositář, distribuce).Jestli jsem to správně pochopil, tak by právě tohle také bylo proti duchu navrhované změny. Když si totiž začátečník stáhne balíček pro svou distribuci, místo aby použil svého správce balíčků, který to stáhne za něj, tak si moc nepomůže. Naprostá většina balíčků má totiž nějaké závislosti. Takže stažením jen toho jediného balíčku s daným programem se začátečník ocitá na počátku dependency hell, jelikož ten stažený balíček nepůjde samostatně nainstalovat. Kdežto když se instalace provede pomocí automatizovaného systému správy balíčků, bude o závislosti postaráno, aniž by s tím měl uživatel starosti.
sudo apt-get -f install
Instalace softwaru ze zdrojových textů je užitečná a je velmi dobré ji ovládat, protože ve výjimečných případechTady ale nejde o "výjimečný příklad", ale o seznam (alternativního) software pro Linux. A o smysl odkazu na stažení specifického balíčku či zdrojáku.
Gentoo: emerge foo Debian/Ubuntu: aptitude install foo Redhat/Fedora: yum install foo Mandriva: urpmi foo Arch: pacman -S foo # snad je to dobre LFS: ./configure && make && make install