AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »[přidána anketa] Nedávno jsme si mohli ve zdejším blogu přečíst povzdech nad tím, že začátečníci se nezřídka vrhají do dobrodružství "svaté trojkombinace", tedy hledají, stahují a "ručně" kompilují programy pro své čerstvé linuxové instalace. Anebo si jen stahují připravené balíčky a instalují je jaksi mimo správce balíčků. Protože je k tomu navádějí ti zkušenější svými texty a návody.
V diskusi mě napadl návrh na úpravu sekce Software, který pak poněkud zapadl, proto ho teď znovu oprašuji a po spoustě keců, shrnujících ještě jednou problematiku, na konci textu znovu přednáším. Třeba mi k tomu něco napíšete, např. že (a proč) se mýlím.
Ponechme teď stranou windowsácký instinkt, který velí chovat se v Linuxu stejně jako při instalaci programů v nejrozšířenějším OS. Soustředím se na to, že bohužel i zdejší "abíčko" takové chování nováčků když ne přímo vyvolává, tak alespoň podporuje taky.
Patřičnou kapitolu ve zdejší Učebnici patrně po minulé diskusi konečně dobré duše sice poněkud přestavěly, ale stále zůstává v tak důležité kapitole Instalace softwaru na prvním a tedy z psychologického i didaktického hlediska nejvlivnějším místě pojednání o instalaci ze zdrojových kódů, ač již označeno jako "Poslední záchrana".
V tomto uspořádání tedy stále naše Učebnice následuje zažraný zvyk z dřevních dob Linuxu, kdy nadšenci pořádali hony zdrojáky či na RPM a DEB balíčky po netu, aby si mohli sestavit jakž takž funkční desktop. Muselo to být už dost dávno, protože před pěti lety, kdy jsem se o Linux začal zajímat, už to potřeba nebylo. Přesto jsem jako začátečník tehdy na prvním místě snad všude, kde jsem hledal, našel na prvním místě onen krkolomný a často frustrující styl vpravdě nouzové ruční instalace z ručně stažených balíčků či dokonce kompilace.
Můžete na mě křičet, že jsem špatně hledal, že jsem nečetl dost pozorně manuál, že... To je všechno možné - pamatuji si jen tolik, že jsem se jako totální nováček pokoušel získat informaci a také jsem ji zdánlivě poměrně lehce našel. Smůla byla, že tu špatnou. K dalšímu hledání mě přinutily až některé neúspěchy při instalaci a také vědomí, že to přeci nemůže v tak opěvovaném Linuxu být tak neohrabané. A opravdu, nakonec to tak není.
Situace se za posledních pět let možná o dost zlepšila, neboť se stále více distribucí věnuje programově "běžným uživatelům", což pomalu dohánějí i různé návody a úvody. "Svatá trojkombinace" a "ruční instalace" však stále straší. Ačkoliv spíše postupy pro velmi zkušené, pro testery a vývojáře, pro ty, kteří potřebují speciální parametry, straší i na místech, kam zabloudí prakticky jen nováček. Jako tady, na AbcLinuxu v rubrice Software.
Je ovšem dovedně skryta, a to pod položkou "Adresa ke stažení", která stejně jako adresa homepage přináleží každému kousku software. Co na této adrese nezkušený nováček, který se vydá do sekce Software vyhledat si nějaký ten program či přímo alternativu známou ze světa Windows, asi tak najde? Často zdrojový kód. Velmi často balíček ke stažení, jak byl dosud zvyklý z Windows, jen někdy i výběrové upozornění, že dotyčný program lze v té které distribuci nainstalovat přes správce balíčků.
Co udělá nadšený nováček? Stáhne si z "Adresy ke stažení" požadovaný balíček a začne pátrat, co s tím, tedy, jak ho nainstalovat. Když bude mít smůlu, tak se to dozví a absolvuje často frustrující zkušenost s řešením závislostí na jakýchsi "knihovnách" anebo různých "errorů" při kompilaci, už jen když zapomene správně opsat nějaký ten příkaz či zadat parametr.
Tenhle dlouhý a tak trochu emotivní
úvod je vlastně plaidoyer pro návrh, který zakrátko pošlu jako vzkaz správcům či do bugzilly: Z rubriky Software kolonku "Adresa ke stažení" odstranit.
Jistě se tento návrh setká s nevolí, protože zdejší osazenstvo právě už dávno začátečnickými problémy netrpí. Bude se zdát nevhodné něco odstraňovat, o to víc, má-li to být vstřícný krok k začátečníkům. Často to bývá proto, že na své vlastní začátečnické problémy jsme už dávno zapomněli. Anebo naopak proto, že je nám blízký postoj: Když jsme si to vytrpěli my, tak ať si to vytrpí i ostatní!
Proto ještě na závěr tyto argumenty:
Na uvolněné místo "Adresy ke stažení" pak navrhuji nějakou obecnou větu či odkaz na text o tom, jak se v Linuxu pohodlně a jednoduše dá instalovat software.
Příklady totiž opravdu táhnou. A kolonka "Adresa ke stažení" je podle mě pro nováčka příklad špatný, je to takový falešný ukazatel vedoucí zpravidla do slepé uličky.
Tak to jsem zvědavý, kdo mě podpoří, anebo naopak mi nějakými argumenty můj dojem vyvrátí
Tiskni
Sdílej:
. Pak jsem chtěl zprovoznit webovou kameru. Spca5xx ... zase ta trojice. Naštěstí s úspěchem. Tak to chodí: balíčků je spousta, ale když něco člověk potřebuje, na potvoru zrovna není
Nojo, to je hezké, že dnes již máme na téměř všechno balíčky pro svou distribuci. Ale potřeboval jsem zprovoznit wifi kartuAle o to přece nejde. Tady jde o to, že najdete-li program madwifi, budete jako zkušený nejprve zkoušet správce balíčků a teprve potom hledat balíčky či zdrojáky "ručně". A potřebujete k tomu kromě homepage programu ještě extra odkaz na stránku ke stažení? To je, oč tu běží, tudíž mi není jasné, jak se vaše reakce vztahuje k mému textu i návrhu.
.
Zkušený uživatel si homepage softváru najde lehce sám.O homepage ovšem nejde, homepage je užitečný údaj. Jde o link na stažení balíčků/zdrojáků.
A co se mi líbí ještě o něco víc je schéma, kdy se o počítače starají odborníciA než tento ráj na zemi nastane, pokusme se alespoň zřetelně oddělit úlohy a návody pro BFU od těch pro zkušené administrátory (odborníky).
Dejte tam místo odkazu název balíčku a kde ten balíček roste (repositář, distribuce).Jestli jsem to správně pochopil, tak by právě tohle také bylo proti duchu navrhované změny. Když si totiž začátečník stáhne balíček pro svou distribuci, místo aby použil svého správce balíčků, který to stáhne za něj, tak si moc nepomůže. Naprostá většina balíčků má totiž nějaké závislosti. Takže stažením jen toho jediného balíčku s daným programem se začátečník ocitá na počátku dependency hell, jelikož ten stažený balíček nepůjde samostatně nainstalovat. Kdežto když se instalace provede pomocí automatizovaného systému správy balíčků, bude o závislosti postaráno, aniž by s tím měl uživatel starosti.
sudo apt-get -f install
Bylo by dobré začátečníkům ukázat, že Linux není Windows a že má mnoho cest na výběr, kterými se může ubírat. Kompilace je jednou z nich a nevidím na ní nic špatného. Je ale pravda, že by v učebnici nemusela být předložena v odkazovaném článku Instalace softwaru nahoře, ale právě až dole.
Instalace softwaru ze zdrojových textů je užitečná a je velmi dobré ji ovládat, protože ve výjimečných případechTady ale nejde o "výjimečný příklad", ale o seznam (alternativního) software pro Linux. A o smysl odkazu na stažení specifického balíčku či zdrojáku.
Gentoo: emerge foo Debian/Ubuntu: aptitude install foo Redhat/Fedora: yum install foo Mandriva: urpmi foo Arch: pacman -S foo # snad je to dobre LFS: ./configure && make && make install
Výborný blog, naprostý souhlas. I když, kompilace mám pocit má své místo i v řekněme třeba RPM distribucích. Určitě ale ne jako základní řešení problému. Dneska se mi hodnotilo dobře