Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
O to těch vad má mnohem víc. Lze nastavit jen určité hodnoty DPI, ne plynule libovolnou. Zvětší se samozřejmě vše a ty jejich bitmapové ikony 16x16 pak vypadají dost otřesně. Druhou možností je nastavit jen velikost písma, ale většina aplikací to ignoruje, mnohdy i ty MS.
* za předpokladu, že máš hlavu ve středu monitoru bude asi dobré roztáhnout oba stejně, to je na tobě, pohraj si s tím
za předpokladu, že máš hlavu ve středu monitoru bude asi dobré roztáhnout oba stejně, to je na tobě, pohraj si s tímJo, tak tohle bude problém. Chodím tam tak ožralej, že se kymácím ze strany na stranu, takže leda by ty panely nějak snímaly polohu hlavy a podle toho se zobrazovaly...
BTW jako co tě zaměstnali, smím-li se teda ptát(Aspoň zatím) bez komentáře.
Prozradím jen to, že zatím platím za kecala a rejpala. Poznámka: nedělám u MS.
Asi aby se lidi nesebrali a nešli na bus, když to jde.Nebo nejeli jiným vlakem. Před pár lety jsem takhle tvrdnul v Kolíně v jednom vlaku EC s porouchanou lokomotivou, zatímco odjelo mým směrem několik vlaků různých kategorií (a všemi bych tam byl dřív než tím původním). Kdyby řekli hned, že to bude trvat 80 minut, mohl jsem jet klidně třeba courákem.
Jel jsem do Prahy. Jel bud rychlik v case T a nebo courak v case T+10 minut. Jenze rychlik mel zpozdeni a tak courak prijel driv. Tak jsem si rikal, pojedu courakem, nebudu cekat. Jenze courak nemohl vyject, protoze by pak trat blokoval tomu rychliku, takze i ten courak cekal, nez prijede rychlik. Tak kdyz prijel rychlik, tak jsem prestoupil do rychliku a jel rychlikem
Nehledal bych v tom hned zlou vůli.Já jo. Nebo možná ne tak zlou vůli, ale blbost. Jestliže vlak na přejezdu sestřelil auto, tak začít hlášením o deseti minutách zpoždění je výsměch. To samé v případě, že vlak přejel nějakého sebevraha. Tam je jasné, že to bude trvat, protože se to musí vyšetřit a do té doby ten vlak prostě na kolejích bude stát a překážet.
Jistě, vypadají na pohled ošklivě, ale uvědomme si, jak dobrá technika to musela na začátku být a jakou péči jí museli věnovat, když po padesáti letech pořád ještě jezdí!To si dovedu představit, jakou péči věnoval za-socialistický ajznbonák, který měl své jisté, vagónům. To, že ty věci ještě jezdí, je spíš zázrak, než co jiného. Nehledě na to, že to občas vede k problémům, kdy něco z té staré techniky, která pořád ještě jezdí, chytne za jízdy plamenem. A když se ještě vrátím k těm výjimečným událostem, kvůli kterým vlak nejede, tak v hodně případech se to dá docela dobře řešit, ale ČD prostě nezvládají. Např.: - spadne trolej. To se stává docela často - obzvláště staré panťáky, co pořád ještě jezdí mezi Prahou a Benešovem či Prahou a Berounem, shazují trolej docela často. Nicméně pokud neleží dráty na kolejích, tak by neměl být takový problém to odpojit od napájení a poslat do daného úseku dieselovou lokomotivu, která bude vlaky přes postižený úsek přetahovat. Oprava může proběhnout v noci nebo v nějakém podobném čase, kdy není provoz. Řešení, které používají ČD je ale jiné. Prostě se zastaví doprava a čeká se, až se to opraví. Při troše štěstí to může trvat půl hodiny, při troše smůly si počkáš čtyři. - rozbije se lokomotiva. Opět ten samý případ, nejjednodušší řešení je poslat tam jinou a ten vlak prostě někam odtáhnout. Tahle relativně jednoduchá operace (lokomotivy jsou zaparkované na každém větším nádraží) drahám trvá nejmíň půl hodiny (to byl opravdu rekordní čas)
To si dovedu představit, jakou péči věnoval za-socialistický ajznbonákJe to vidět ještě teď. Některé lokomotivy vypadají, že za těch 50 let se jim ještě nedostalo nového nátěru.
Opět ten samý případ, nejjednodušší řešení je poslat tam jinou a ten vlak prostě někam odtáhnout. Tahle relativně jednoduchá operace (lokomotivy jsou zaparkované na každém větším nádraží)V mém případě skutečně přepřahali, lokomotiva se neopravovala na místě. Jenže ono to není zase až tak jednoduché. Těch lokomotiv není ani v Kolíně zrovna nadbytek - ale hlavně, bývají většinou dost daleko, na úplně jiné koleji. Takže se musí doposunovat k tomu vlaku, jenže nejdřív se musí odstranit ta rozbitá. Obvykle to celé dělá tatáž posunovací lokomotiva, a to všechno v nádraží, kde se pořád prohánějí nějaké vlaky.
Je to vidět ještě teď. Některé lokomotivy vypadají, že za těch 50 let se jim ještě nedostalo nového nátěru.No hrozně vypadaj snad akorát laminátky, všechno ostatní co má (nejspíš) ocelovou kastli je většinou ponatíraný (snad krom některejch brejlovců na trati Jihlava-Třebíč-Brno)...
Některé vagony jezdící na českých tratích jsou až padesát let staré. Jistě, vypadají na pohled ošklivě, ale uvědomme si, jak dobrá technika to musela na začátku být a jakou péči jí museli věnovat, když po padesáti letech pořád ještě jezdí! Hádám, že málokterý současný výrobek takový test časem vydrží.Kdyby jen některé vagony. Na padesát let starých soupravách stojí příměstská železniční doprava okolo Prahy, a podle tempa nákupu nových souprav lze soudit, že ještě několik let na nich stát bude.
Dneska jsem do toho koukal jen chvíli; zítra tam budu brejlit asi víc, takže pak řeknu, jak to je. Vlastně ne. Zítra (odpoledne) si jdu pro lepší (silnější) brejle, takže v pondělí nebo úterý budeme ještě moudřější.
Ale je pravda, že druhého oblíbeného efektu – rozmazaného obrazu – asi nejde na LCD vůbec dosáhnout, takže změnou vyráběné technologie mohlo dojít i ke zlepšení výsledného výrobku.
(asi i KDE)Pche. No samozřejmě - a pro konkrétní okna zvlášť a automaticky a ještě křupavější.
Navíc jsou natočené směrem k pozorovateli, takže je ta stěna lehce prohnutá - vypadá to jako velín ponorky nebo něčeho takového; zvlášť drsně to vypadá, pokud jsou na všech obrazovkách xtermy se zeleným fontem.
zvlášť drsně to vypadá, pokud jsou na všech obrazovkách xtermy se zeleným fontem.LOL
Dokážu si představit spořič

2) Uvidíme.
3) Sranda by teprve byla, kdybych to fakt zalepil.
4) Na věčné časy.



a na praci taky pohodlne se da pracovat ze 2 metrove dalky v pohodli obyvaku
a navic v PiP bezi jeste TV. no neni to nadherny ???
.
Když jsem ten monitor poprvé zapnul, tak jsem byl ochoten prohlásit, že je to nejlepší vylepšení počítače od dob 486DX4. A myslím si to doteď. Kam se hrabou všechny nové procesory, grafiky a zvukovky. Nic mi nezlepšilo práci (a hry) na počítači tak jako velký monitor (resp. velké rozlišení). Jen jsem zjistil, že množství využité paměti RAM je přímo úměrné dostupné pracovní ploše
.
Ale Windows půjdou asi pryč, resp. budou odsunuty na pozici sekundárního (a nepoužívaného) systému.
Stačí, když na Ubuntu rozjedu to, co potřebuju, což asi rozjedu.
A mimochodem, včera jsem použil podruhé v životě Xindows XP. A upřímně: je to blbější, než jsem myslel.
Stačí, když na Ubuntu rozjedu to, co potřebuju, což asi rozjedu.A vzhledem k tomu, že věci pro vývoj a pár dalších věcí rozjedu bez jakýchkoli problémů, je to jen otázkou toho, kdy budu mít trochu času...
Za ty prachy snad nic lepšího není, pokud je, tak mě, prosím, opravte, protože se mě to tak do tří měsíců bude týkat taky (jinak půjdu do tohohle.
)
Myslíš, že bude v Linuxu fungovat automatické otáčení obrazu? Jak je to řešeno?
Já ho viěl jen chvilku. Obraz to má IMHO dost fajnový, tak jsem s řekl, že do něj při nejbližší příležitosti pjdu taky.
Dobrou noc!
Tiskni
Sdílej: