Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
O to těch vad má mnohem víc. Lze nastavit jen určité hodnoty DPI, ne plynule libovolnou. Zvětší se samozřejmě vše a ty jejich bitmapové ikony 16x16 pak vypadají dost otřesně. Druhou možností je nastavit jen velikost písma, ale většina aplikací to ignoruje, mnohdy i ty MS.
* za předpokladu, že máš hlavu ve středu monitoru bude asi dobré roztáhnout oba stejně, to je na tobě, pohraj si s tím
za předpokladu, že máš hlavu ve středu monitoru bude asi dobré roztáhnout oba stejně, to je na tobě, pohraj si s tímJo, tak tohle bude problém. Chodím tam tak ožralej, že se kymácím ze strany na stranu, takže leda by ty panely nějak snímaly polohu hlavy a podle toho se zobrazovaly...
BTW jako co tě zaměstnali, smím-li se teda ptát(Aspoň zatím) bez komentáře.
Prozradím jen to, že zatím platím za kecala a rejpala. Poznámka: nedělám u MS.
Asi aby se lidi nesebrali a nešli na bus, když to jde.Nebo nejeli jiným vlakem. Před pár lety jsem takhle tvrdnul v Kolíně v jednom vlaku EC s porouchanou lokomotivou, zatímco odjelo mým směrem několik vlaků různých kategorií (a všemi bych tam byl dřív než tím původním). Kdyby řekli hned, že to bude trvat 80 minut, mohl jsem jet klidně třeba courákem.
Jel jsem do Prahy. Jel bud rychlik v case T a nebo courak v case T+10 minut. Jenze rychlik mel zpozdeni a tak courak prijel driv. Tak jsem si rikal, pojedu courakem, nebudu cekat. Jenze courak nemohl vyject, protoze by pak trat blokoval tomu rychliku, takze i ten courak cekal, nez prijede rychlik. Tak kdyz prijel rychlik, tak jsem prestoupil do rychliku a jel rychlikem
Nehledal bych v tom hned zlou vůli.Já jo. Nebo možná ne tak zlou vůli, ale blbost. Jestliže vlak na přejezdu sestřelil auto, tak začít hlášením o deseti minutách zpoždění je výsměch. To samé v případě, že vlak přejel nějakého sebevraha. Tam je jasné, že to bude trvat, protože se to musí vyšetřit a do té doby ten vlak prostě na kolejích bude stát a překážet.
Jistě, vypadají na pohled ošklivě, ale uvědomme si, jak dobrá technika to musela na začátku být a jakou péči jí museli věnovat, když po padesáti letech pořád ještě jezdí!To si dovedu představit, jakou péči věnoval za-socialistický ajznbonák, který měl své jisté, vagónům. To, že ty věci ještě jezdí, je spíš zázrak, než co jiného. Nehledě na to, že to občas vede k problémům, kdy něco z té staré techniky, která pořád ještě jezdí, chytne za jízdy plamenem. A když se ještě vrátím k těm výjimečným událostem, kvůli kterým vlak nejede, tak v hodně případech se to dá docela dobře řešit, ale ČD prostě nezvládají. Např.: - spadne trolej. To se stává docela často - obzvláště staré panťáky, co pořád ještě jezdí mezi Prahou a Benešovem či Prahou a Berounem, shazují trolej docela často. Nicméně pokud neleží dráty na kolejích, tak by neměl být takový problém to odpojit od napájení a poslat do daného úseku dieselovou lokomotivu, která bude vlaky přes postižený úsek přetahovat. Oprava může proběhnout v noci nebo v nějakém podobném čase, kdy není provoz. Řešení, které používají ČD je ale jiné. Prostě se zastaví doprava a čeká se, až se to opraví. Při troše štěstí to může trvat půl hodiny, při troše smůly si počkáš čtyři. - rozbije se lokomotiva. Opět ten samý případ, nejjednodušší řešení je poslat tam jinou a ten vlak prostě někam odtáhnout. Tahle relativně jednoduchá operace (lokomotivy jsou zaparkované na každém větším nádraží) drahám trvá nejmíň půl hodiny (to byl opravdu rekordní čas)
To si dovedu představit, jakou péči věnoval za-socialistický ajznbonákJe to vidět ještě teď. Některé lokomotivy vypadají, že za těch 50 let se jim ještě nedostalo nového nátěru.
Opět ten samý případ, nejjednodušší řešení je poslat tam jinou a ten vlak prostě někam odtáhnout. Tahle relativně jednoduchá operace (lokomotivy jsou zaparkované na každém větším nádraží)V mém případě skutečně přepřahali, lokomotiva se neopravovala na místě. Jenže ono to není zase až tak jednoduché. Těch lokomotiv není ani v Kolíně zrovna nadbytek - ale hlavně, bývají většinou dost daleko, na úplně jiné koleji. Takže se musí doposunovat k tomu vlaku, jenže nejdřív se musí odstranit ta rozbitá. Obvykle to celé dělá tatáž posunovací lokomotiva, a to všechno v nádraží, kde se pořád prohánějí nějaké vlaky.
Je to vidět ještě teď. Některé lokomotivy vypadají, že za těch 50 let se jim ještě nedostalo nového nátěru.No hrozně vypadaj snad akorát laminátky, všechno ostatní co má (nejspíš) ocelovou kastli je většinou ponatíraný (snad krom některejch brejlovců na trati Jihlava-Třebíč-Brno)...
Některé vagony jezdící na českých tratích jsou až padesát let staré. Jistě, vypadají na pohled ošklivě, ale uvědomme si, jak dobrá technika to musela na začátku být a jakou péči jí museli věnovat, když po padesáti letech pořád ještě jezdí! Hádám, že málokterý současný výrobek takový test časem vydrží.Kdyby jen některé vagony. Na padesát let starých soupravách stojí příměstská železniční doprava okolo Prahy, a podle tempa nákupu nových souprav lze soudit, že ještě několik let na nich stát bude.
Dneska jsem do toho koukal jen chvíli; zítra tam budu brejlit asi víc, takže pak řeknu, jak to je. Vlastně ne. Zítra (odpoledne) si jdu pro lepší (silnější) brejle, takže v pondělí nebo úterý budeme ještě moudřější.
Ale je pravda, že druhého oblíbeného efektu – rozmazaného obrazu – asi nejde na LCD vůbec dosáhnout, takže změnou vyráběné technologie mohlo dojít i ke zlepšení výsledného výrobku.
(asi i KDE)Pche. No samozřejmě - a pro konkrétní okna zvlášť a automaticky a ještě křupavější.
Navíc jsou natočené směrem k pozorovateli, takže je ta stěna lehce prohnutá - vypadá to jako velín ponorky nebo něčeho takového; zvlášť drsně to vypadá, pokud jsou na všech obrazovkách xtermy se zeleným fontem.
zvlášť drsně to vypadá, pokud jsou na všech obrazovkách xtermy se zeleným fontem.LOL
Dokážu si představit spořič

2) Uvidíme.
3) Sranda by teprve byla, kdybych to fakt zalepil.
4) Na věčné časy.



a na praci taky pohodlne se da pracovat ze 2 metrove dalky v pohodli obyvaku
a navic v PiP bezi jeste TV. no neni to nadherny ???
.
Když jsem ten monitor poprvé zapnul, tak jsem byl ochoten prohlásit, že je to nejlepší vylepšení počítače od dob 486DX4. A myslím si to doteď. Kam se hrabou všechny nové procesory, grafiky a zvukovky. Nic mi nezlepšilo práci (a hry) na počítači tak jako velký monitor (resp. velké rozlišení). Jen jsem zjistil, že množství využité paměti RAM je přímo úměrné dostupné pracovní ploše
.
Ale Windows půjdou asi pryč, resp. budou odsunuty na pozici sekundárního (a nepoužívaného) systému.
Stačí, když na Ubuntu rozjedu to, co potřebuju, což asi rozjedu.
A mimochodem, včera jsem použil podruhé v životě Xindows XP. A upřímně: je to blbější, než jsem myslel.
Stačí, když na Ubuntu rozjedu to, co potřebuju, což asi rozjedu.A vzhledem k tomu, že věci pro vývoj a pár dalších věcí rozjedu bez jakýchkoli problémů, je to jen otázkou toho, kdy budu mít trochu času...
Za ty prachy snad nic lepšího není, pokud je, tak mě, prosím, opravte, protože se mě to tak do tří měsíců bude týkat taky (jinak půjdu do tohohle.
)
Myslíš, že bude v Linuxu fungovat automatické otáčení obrazu? Jak je to řešeno?
Já ho viěl jen chvilku. Obraz to má IMHO dost fajnový, tak jsem s řekl, že do něj při nejbližší příležitosti pjdu taky.
Dobrou noc!
Tiskni
Sdílej: