Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Dalo by se říci, zejména s ohledem na povahu výstavy („show pro spotřebitele“), že letošnímu CESu nevládl ani tak Intel s architekturou „Sandy Bridge“, ani AMD s APU Fusion (o těch zase příště), ale právě ARM. Relativně malá britská firmička ARM Holdings založená roku 1990 v Cambridge má ve svých rukou stále lepší a lepší intelektuální vlastnictví nad vlastní silně optimalizovanou RISC architekturou a řadou dalších prvků. Na rozdíl od Intelu či AMD ale má ruce otevřené a své vlastnictví ráda licencuje prakticky každému, kdo projeví zájem, sama procesory nevyrábí a nemá v nejmenším problém, když jsou „její CPU“ kombinována v čipech s dalšími cizími produkty. Právě tato strategie je nedílnou součástí vítězného tažení vysoce specializované ARM architektury světem převážně mobilních a mobilnějších zařízení. ARM byl na CESu přítomen na mnoha stáncích v produktech rozličných kategorií, my však začneme trochu od podlahy.
„Project Denver“ je označení, které bychom si měli velmi dobře zapamatovat. Zatímco Intel opustil (alespoň v desktopovém segmentu) myšlenku „Larrabee“ a se „Sandy bridge“ soustředí pozornost na jednodušší integrovanou grafiku naleptanou přímo na křemíku s hlavním CPU a zdá se, že se mu to tentokrát velmi slušně povedlo (podporu IGP v Linuxu nyní nehodnotím) a AMD jde cestou univerzálních APU čipů rodiny Fusion, Nvidia potřebuje sjednocení CPU a GPU v jedno vyřešit oklikou. Na x86 zkrátka nemá, nikdy tuto architekturu nedělala a tak je vlastně nepodstatné jestli má, může mít či vůbec (ne)potřebuje nějakou licenci na x86 a návazné technologie (amd64, MMX/3Dnow!, SSE 1-5, AVX atd.), protože jen naivní člověk by uvěřil, že kdyby měla licence na všechny instrukční sady, dokázala by „do roka a do dne“ uvést vlastní, plně konkurenceschopný x86 procesor (dvě klíčová hesla: AMD Bulldozer a Intel Sandy Bridge).
Takže jak na to? Pokud můžeme věřit slovům Jen-Hsun Huanga, prezidenta Nvidie, pak již řešení mají a vyvíjejí reálné produkty. Řešení se skrývá v minulosti relativně vzdálené, prvních generacích čipů typu Tegra, které ke GPU Nvidia přilepily ARM CPU a další prvky a nabídly na trhu all-in-one řešení, kterých je sice na trhu samo o sobě hodně moc (Qualcomm, Samsung a další nabízejí podobné čipy), ale jméno Nvidie má také jistou váhu. Jednoduše řečeno, Nvidia do budoucna ve svých produktech počítá s procesorovými jádry ARM. Kolik jich bude a jak budou zkombinována s firemními GPU, to se dozvíme až přespříští rok, ale faktem je, že s ohledem na rostoucí výkony ARM CPU je toto řešení poměrně elegantní jak v mobilním segmentu, tak v desktopech i superpočítačích.
Právě posledně jmenovaných se týká nejnovější oznámení společnosti. Nejenže si Nvidia licencovala nejnovější ARM architekturu, ale do budoucna na ní bude sama hodně pracovat, aby výrazně rozšířila její možnosti tak, že ji bude moci nasadit do nejvýkonnějších superpočítačů světa. Již dnes jsme svědky stále silnější penetrace CPGPU karet do superpočítačů, jeden takový za všechny vzniká v Národních laboratořích v Oak Ridge, Číňané zase sázejí více na Radeony/FireStream od AMD, ale budoucnost paralelních výpočtů je jasná: GPU s double-precision (posléze možná i quad, ale nepředbíhejme) doprovázená o nějaká ta CPU (v řádu tisíců
).
Nvidia rozeběhla „projekt Denver“, jehož výstupem budou právě řešení na bázi ARMu pro HPC – High Performance Computing, a hodlá ARM integrovat do serverů i superpočítačů. Z nejnovějšího prohlášení šéfa Tegra divize je jasné, že prvním takovým produktem kombinující klasickou GPU/výpočetní architekturu s CPU ARM bude architektura Maxwell plánovaná na rok 2013.
U Nvidie ještě krátce zůstaneme, protože dvě další zprávy s výše zmíněnými skutečnostmi tak trochu souvisejí. První se týká automobilového průmyslu, kde Nvidia na CESu oznámila kontrakty s automobilkami BMW a Tesla Motors (ta vyvíjí elektromobily), které od nynějška ponesou řešení od tohoto kalifornského výrobce GPU. V rámci platformy Tesla Automotive nalezneme v navigačních a multimediálních systémech obou automobilek Nvidia Tegra. U BMW se to týká řad 3, 5, 7, Mini Cooper a X-Series, zpráva hovoří o displeji s rozlišením 1280×600.
Tesla Motors Model S, sedan s elektrickým pohonem, dostane pro změnu 12,3palcový LCD s vysokým rozlišením pro běžné uživatele, navigace a další prvky obsluhy automobilu pak bude možné řídit na 17palcovém dotykovém displeji.
A do třetice jedna taková spíše propagační zpráva. Nvidia se chlubí tím, že na trh dodala již celou miliardu grafických procesorů (GPU) vyrobených u TSMC. Pojem „GPU“ se datuje od roku 1999, kdy přišla na svět první GeForce 256 se 4 pixel pipeline a 32 MB paměti, trvalo to tedy něco přes deset let. Bylo by rozhodně fajn moci si toto číslo porovnat s počtem dodaných GPU firmami ATI (později AMD), ale to jsou samozřejmě čísla, která nikdy nikdo nevytáhne na světlo boží.
Oslí můstek přes AMD nás vede k další hodně zajímavé zprávě. Neoficální drby říkají, že jedním z důvodů odchodu Dirka Meyera z pozice CEO společnosti AMD (o tom zase někdy příště, není to nějak extrémně důležitá zpráva) je právě jeho propásnutí nástupu Intel Atom a zejména ignorování produktů stavějících na ARM platformě. AMD sice má vlastní Fusion, ale potřebuje i ARM a tak se rozhodla, že dá také ARMu trochu vydělat na licencích.
Otázkou je, nakolik bude v tomto úspěšná, protože vstupem na ARM trh přichází na opravdu líté bojiště plné válečnických mazáků a míst, kam již pronikla i konkurenční Nvidia Tegra (2). Jsme velmi zvědavi, s čím na bázi ARMu se nakonec AMD v nadcházejících měsících (letech?) pochlubí a jak to zapadne do Fusion/Bulldozer strategie. Faktem ale je, že si AMD i ATI dříve „nakadily“ do vlastního hnízda, divizi SoC čipů ATI Imageon prodala AMD firmě Qualcomm v roce 2008, ještě předtím si zas Broadcom pořídil u AMD divizi čipů Xilleon – toto jsou věchno války, které AMD bude bojovat a k jejichž vzniku si sama přispěla.
Pokud je vám nadpis této zprávy poněkud proti srsti, pak se omlouvám, ale s tématem článku velmi silně souvisí. Microsoft se po letech naprostého ignorování jiných platforem než x86 („Wintel“) rozhodl k obrovskému kroku – prezident divize Windows a Windows Live Steven Sinofsky oznámil, že příští verze Windows („Windows 8“, „Windows Next“, to je fuk) poběží i na ARM architketuře. Z hlediska softwaru nás to na linuxovém webu nemusí vůbec zajímat, ale z hlediska hardwaru to znamená opravdu mnoho.
Microsoft pochopitelně cítí stejnou příležitost jako výrobci železa a budoucí Windows se doufejme stanou na ARMu konkurencí pro Google Android a podobné další systémy, které s ARMem nemají problém. Takto výrazná konkurence může rozvoji softwarové podpory pro pomalejší ARMy jen prospět, ale faktem je, že Microsoftu se tradičně na ultramobilních platformách spíše nedaří (Windows Mobile neměly nikdy moc dobrou pověst a od uvedení Windows Phone 7 je také po tomto systému nějak podezřelé ticho). Microsoft dále pro ARM představí i odlehčenou verzi kancelářského balíku Office. Tuto zprávu si samozřejmě dosaďme i do konktextu sílících pozic trhu tabletů, kde stále hraje prim Apple iPad.
Druhou stránkou je však zjevný políček do tváře Intelu, tahouna x86 platformy. Toto je samozřejmě běh na delší trať, Windows 8 poháněné tablety zde nebudou za pár měsíců, ale bude zajímavé sledovat, jak do míchanice jménem ARM přidá další šlehač právě Microsoft.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
, nicméně k dispozici je kompilátor a mechanismus meziprocesorové komunikace je taky popsanej.
Ja si osobne myslím že ak sa deklarovaný zámer aby bežal nový Windows a Office na ARM Mirosoftu skutočne podaríOtázka nezní, jestli se podaří, ale jak to bude vypadat.
Linux je stále tam kde v tedy).Neříkej, že před lety byl linux pomalu na každym druhym telefonu. Pravda, na skoro každym domácím routeru byl už tenkrát, ale to je jiná věc. ARMové netbooky s linuxem jsem viděl sice ojediněle, ale přesto viděl, v rukách laiků, kteří si to sami vybrali, aniž by měli nějakého toho linuxáka při ruce.
Až pobeží Windows na ARM bude to dostatočná motivácia pre výrobcou HW aby začali používať tieto procesory vo svoich produktoch (myslím hlavne desktopy a notebooky).To už nezmění nic na tom, že linuxoví hráči jsou v tuhle chvíli daleko napřed a s několikaletýma zkušenostma. Dá se předpokládat, že je ze dne na den nikdo z trhu nevystrnadí.
Až pobeží Windows na ARM bude to dostatočná motivácia pre výrobcou HW aby začali používať tieto procesory vo svoich produktoch (myslím hlavne desktopy a notebooky).
Bohužel nebude. Windows (i když se to pomalu mění) jsou jen operační systém, správce oken, webový klient a přehrávač (některých) multimédií. To se vůbec nedá srovnávat s linuxovou distribucí. Uživatelé chtějí aplikace. Výrobci proprietárních aplikací ale chtějí jenom jednu platformu, jedny Windows na jedné architektuře. amd64 stroje se prodávají jen pro to, že jsou kompatibilní s i386. Kolik osobních počítačů se prodává s 64b Windows? Ne ne. Příchod armových osobních počítačů bude stejně, ne-li více, pomalý jako nástup amd64 Windows.
Až pobeží Windows na ARMNevěřím, že poběží. Spíš se budou plazit při vekých nárocích na spotřebu. Ono optimalizovat (čti přepsat) tu spoustu neefektivního kódu tak, aby to na ARMových procesorech bylo použitelně rychlé není tak jednoduché jak by si manažeři přáli. Po roční zkušenosti můžu říct, že mi sedmičky běží mnohem pomaleji, než když byly čerstvě instalované (a to když to jenom trochu jde bootuju Mandrivu, takže to ani celý rok není). A dovede si někdo představit, že bude dělat reinstalaci systému na mobilu ? Takže tuhle zprávu beru spíš jako zbožné přání někoho ve vedení MS.
Nevěřím, že poběží. Spíš se budou plazit při vekých nárocích na spotřebu. Ono optimalizovat (čti přepsat) tu spoustu neefektivního kódu tak, aby to na ARMových procesorech bylo použitelně rychlé není tak jednoduché jak by si manažeři přáli.Manažeři tímto způsobem nepřemýšlí... to už je pravděpodobnější, že koupí nějaký hotový OS a nazvou ho "Windows for Netbooks". Od té doby přece poběží windows na netbooku. Navíc tenhle trik už umějí.
Takže říkáš naskinovaná distribuce linuxu?To je sice extrém, ale úplně vyloučit to nelze.