Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Už víc než 10 let se samostatné grafické karty neprodávaly tak mizerně jako nyní. Na situaci, která takto trvá už od loňska, se podílí několik faktorů. Tím prvním je samozřejmě holá skutečnost, že je postupem let stále menší a menší zájem o desktopy a samostatné grafiky se poklesem vezou ještě rychleji, protože často jsou desktopy osazeny jen integrovanou grafikou (ať již v APU AMD, nebo CPU Intel). Navíc už několik let přešlapuje vývoj grafických procesorů na místě, protože přes všechny snahy AMD i Nvidie, výroba GPU je stále 28nanometrová, jelikož TSMC stále nic lepšího nenabídla - to se naštěstí změní příští rok.
Bohužel jde ale stále o předpoklad budoucího vývoje, nejnovější stávající GPU, ať již Nvidia GM206, nebo AMD Fiji, jsou vyráběny stále 28nm technologií. Oba výrobci tak kouzlí se stále menším kloboukem, možnosti posuvu kvality výroby jsou na 28 nanometrech prakticky vyčerpány a schopnosti zlepšovat provozní parametry stále sofistikovanějšími metodami řízení spotřeby už o moc dál jít nemohou. Trh zkrátka potřebuje ten zpropadený 16nm FinFET proces pro velká GPU. Na tento pokrok čekají jistě i stavitelé superpočítačů, kteří už 28nm Keplery či FirePro dávno nasadili a přechod na cokoli menšího než 16nm čipy s výrazně vyšším počtem výpočetních jednotek a zcela novou architekturou se jim nevyplatí ani zvažovat.
Dalším faktorem, který má na nezájem o nákup nové grafiky mezi zákazníky vliv, je dostatečný výkon posledních generací. Kdo kupříkladu koupil Radeon HD 7970 (uvedený v prosinci 2011) či GeForce GTX 680 (uvedenou na jaře 2012), ten si na monitorech s rozlišeními od 1920×1080 po 2560×1600 dodnes s takovou kartou může vystačit. UltraHD rozlišení, tedy zejména 3840×2160 (ale i 3440×1440) se probojovávala na trh pomaleji a se současnými 28nm GPU je ten problém, že dostatečného výkonu pro 3840×2160 dosahují jen ty nejvyšší z nich, a to za cenu jakž-takž dosahovaného plynulého fps a často i za cenu nižších detailů. Mnozí si tak říkají, že v tu chvíli mohou vyčkat na to, co za skok přinese 16nm FinFET generace a do té doby setrvat u běžného rozlišení a starší grafiky.
To ale hovořím jen o hi-endu. Majoritu prodejů samostatných grafik ale tvoří levnější karty a tam ruku na srdce, je těch zajímavých produktů ještě méně. Ani AMD, ani Nvidia nedokázaly za poslední více než rok nabídnout nic,. co by skutečně stálo za řeč - ty tam jsou doby extrémně levného a extrémně výkonného Radeonu HD 4850, který trhal prodejní rekordy a s jehož pomocí zavařila AMD konkurenční Nvidii s jejími předraženými GeForce řady 9800. Tato situace se od té doby prakticky nezopakovala. A tahounem jistě mezi současnými GPU není ani to, že se jen velmi pomalu adaptují na podporu 4k H.265 videa a HDMI 2.0 (byť kupříkladu nejnovější GeForce GTX 950 toto obojí umí).
Konečně byly také oficiálně odhaleny parametry miniaturního Radeonu Fury Nano. Připomenu, že jde o miniaturizovanou verzi plnohodnotného Radeonu Fury, resp. Radeonu Fury X, tedy nejnovější grafiky AMD s HBM pamětmi přímo na GPU. Verze Nano se vyznačuje jinak nastaveným řízením spotřeby a mírně nižšími takty, díky čemuž je karta až o 100 W úspornější ve srovnání s velkými bratry a vejde se i se standardním vzduchovým chlazením do minimálních rozměrů, což kartu činí vhodnou do herních strojů postavených na formátu ITX.
Ale zde je právě ten kámen úrazu. Karta je tedy o něco pomalejší, ale její cena je stanovena na poměrně vysokých 649 dolarů. Zájem o ni tak budou mít víceméně opravdu jen ti, kdo potřebují tento konkrétní rozměr grafiky, neboť mají tak malou skříň, že se jim tam nevejde nejen běžná grafická karta, ale i mnoho nereferenční / zmenšené grafiky AMD / Nvidia od různých výrobců. Radeon Fury Nano tak lze vnímat spíše jako inženýrské cvičení, než něco, co by AMD otevřelo srdce nadšených hráčů her.
Karta je mimochodem firemním marketingem cílena na hraní právě ve 4k rozlišení, tedy 2160p, což ji odlišuje kupříkladu od zmenšených GeForce GTX 970 v ITX provedení, které dle AMD utáhnou spíš tak 1080p, případně 1440p. Jistě tím naráží na svižnost 4096bitových HBM pamětí, ale na rozuzlení celé této spletitosti si budeme muset počkat až do 10. září, kdy je povoleno vydat recenze obsahující herní testy.
Karta Nano nese stejné GPU AMD „Fiji“ nesoucí 8,9 miliardy tranzistorů vyráběných 28nm procesem u TSMC. Obsahuje 4096 stream procesorů doprovázených 4 GB 4096bit HBM DRAM, to vše v TDP 175 W. Ke škodě AMD je i to, že tato první generace HBM umožňuje mít na Radeonech Fury „pouze“ 4 GB paměti. Dvojnásobek by byl pro UltraHD hraní lepší, zejména i s ohledem na případné použití dvou karet v CrossFire. Nvidia plánuje HBM až druhé generace, a to u GPU řady Pascal.
Spekulace případně „vlhké sny“ mnoha nadšenců končí. Ani Samsung, ani GlobalFoundries nebudou zajišťovat výrobu příští generace hi-endových GPU obou výrobců (AMD a Nvidia). Tyto firmy nemají s obrovskými čipy s odhadovanou více než desítkou miliard tranzistorů žádné zkušenosti a tak AMD i Nvidia zůstávají u TSMC, která konečně dotáhla 16nm FinFET výrobu do použitelného stádia pro ARMy a podobné čipy a nyní finišuje přípravy výroby velkých GPU.
V tuto chvíli je otázkou, kdy se finální čipy v dostatečně objemné výrobě objeví na trhu. Očekávat lze cokoli od předčasného optimistického uvedení začátkem příštího roku až po vlekoucí se dolaďování detailů a uvedení za tři čtvrtě roku až 1 rok odteď. Jasné je, že AMD i Nvidia to potřebují stihnout co nejdříve, protože stávající situace se 28nm čipy je už dlouhodobě neudržitelná a vedle hi-endových čipů pro desktopy je potřeba pohnout zejména také s mobilním segmentem a výkonnějšími GPU pro herní notebooky.
Minimálně u AMD ale lze předpokládat, že GlobalFoundries jistě zabezpečí výrobu určitých GPU na bázi 14nm FinFET technologie. Otázkou je, o která půjde a kdy se objeví na trhu. Očekávat lze výhledově mainstreamové, případně mobilní čipy a k tomu určité typy firemních x86 APU. Hi-end ale umí jen TSMC.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
osobne to vidim tak ze thinkpad x220/t420/w520 + dokyna je rozhodne lepsi volba nez desktop tower
Jednak se žádný z těchto modelů už neprodává, jednak bych za jejich cenu (s docking station tím spíš) pořídil výrazně výkonnější počítač (i s tou UPS) a ještě by mi zbylo na hodně velký monitor.
Notebook má dneska smysl v podstatě jen jako (grafický) terminál. Na skutečnou práci je potřeba se tímto terminálem někam připojit.Dělal jsem weby a různý software, kreslil desky, spravuju servery (kde bych se samozřejmě připojoval po SSH i z desktopu), a ladím hardware připojovaný po sériáku, USB nebo ethernetu. I deku, které jsem věnoval poslední dobu dost času, bych spouštěl na výpočetním serveru i kdybych měl desktop, a klientská část (sniffer) je zase USB…
Co myslíš tou skutečnou prací?Dobře, tak jsem tam možná nemusel to adjektivum dávat, ostatně v diskusi i v mém komentáři šlo spíš o to, že u notebooku se velice rychle narazí na výkonový strop (za exponenciálního nárůstu ceny), přičemž ve ekvivalent světě desktopového hw je někde na mid end za cenu možná 1/10. A to ještě se všemi nevýhodami notebooku, které se cenou odstranit nedají (rozšiřitelnost). Pokud se bavíme o notebooku za rozumnou cenu, tak jsme v ekvivalentu desktopu těžce v low endu. Pochopitelně, pokud to někomu stačí, tak nic proti. Pokud to někomu nestačí, tak je pro něj notebook jen jako terminál. Ostatně je to vidět i tady v diskusi, kde kdo si k notebooku připojuje velký monitor. Jaký je potom přínos takového zařízení? Vlastně se jen kombinují nevýhody desktopu (stacionární stroj) s nevýhodami notebooku (velmi malý výkon). Vím o čem mluvím, mám T530, což není úplně nejhorší stroj, v práci v je v dokyně (takže s mobilního přístroje je stacionární) a jinak ho vytahuju jen na pivku, když kámošům ukazuju fotky a zrovna s sebou nemám ipad (s mnohem lepším displayem). Já jsem úchyl na data, pokud mám v ostré produkci 2TB+ databáze, tak si to musím někde nacvičit. Pokud mám 8TB+ na desktopovém pomalém HW, a jede to, tak na produkci už to bude pohodička (protože na většinu problému, které mohou nastat, už jsem dřív narazil na pomalé přetížené plečce). Stejně tak dělám zpracování dat (což souvisí s předchozím problémem efektivního uložení dat), takže se hodí mít víc cores (a klidně po síti) na hraní. AMD workhorse postavím za cca 10 tis. (fx+mb+ram) a mám na síti dalších 8 cores. Někdo tady podotkl, že intel je 2x výkonnější (ale za 2x větší cenu a polovinou cores) a pro mě má větší smysl si ty amd pracanty pořídit třeba rovnou 2, protože potom budu mít na síti 4x tolik cpu (proti intelu), s čímž přicházejí další problémy v řízení (některé deadlocky mají pravděpodobnost vzniku exponenciální s počet threadů, takže čím víc byť pomalých cpu, tím pro tento typ problému lépe, aspoň se dřív odhalí). A já hrozně nerad hážu své problémy na někoho jiného, takže si někdo třeba myslí, že mu stačí tablet z výkonem 1GFLOPS (nebo kolik), ale to, že se někde v datacentru potí procesor 160GFLOPS už je pro něj jaksi neviditelné. Prostě někde se ta data zpracovat musí a někde se to musí vyzkoušet apod. Tak asi tolik jsem myslel tou skutečnou prací.
Jaký je potom přínos takového zařízení?Můžu to během deseti sekund zabalit do batohu a rozbalit někde jinde a nemusím řešit synchronizaci dat (což jde rsyncem) a stavu aplikací (což typicky nejde).
a rozbalit někde jinde a nemusím řešit synchronizaci datTakže když ti během toho sbalení do batohu ten ntb spadne na zem a v hdd upadnou hlavičky, tak máš data v prdeli. Já teda při práci (až už na desktopu, ntb, nebo serveru) dělám git commit / push, už jen pro případ výpadku (zásek os / výpadek proudu proudu / výpadek konektivity / atp.), abych mohlo volně pokračovat dál na jiném místě nebo stroji). Jinými slovy synchronizace dat by měla probíhat i z jiných důvodů, než je mobilita.
a stavu aplikací (což typicky nejde)No, tak potom tmux na nějakém serveru (tak to řeším já) a mít tam trvale otevřené to co potřebuji.
Takže když ti během toho sbalení do batohu ten ntb spadne na zem a v hdd upadnou hlavičky, tak máš data v prdeli. Já teda při práci (až už na desktopu, ntb, nebo serveru) dělám git commit / push, už jen pro případ výpadku (zásek os / výpadek proudu proudu / výpadek konektivity / atp.), abych mohlo volně pokračovat dál na jiném místě nebo stroji).Ach jo. Ten stav znamená otevřené soubory a pozice v nich, otevřené taby v prohlížeči, rozmístění oken po ploše, rozladěné programy ve Firebugu či gdb atd.
No, tak potom tmux na nějakém serveru (tak to řeším já) a mít tam trvale otevřené to co potřebuji.Používám i dost grafických aplikací, navíc někdy by to znamenalo posílat na server a zpátky velká data. A nenašel jsem emulátor terminálu který by si rozuměl se screenem/tmuxem (typicky nefunguje scrollování).