Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Nejprve mi dovolte stručný komentář k modelům. V rámci řady „Haswell“ buď již na trh zamířilo, nebo v nadcházejících týdnech a měsících zamíří několik produktových řad. Je zde ta obligátní desktopová, kterou reprezentuje zejména nejvyšší model Core i7-4770K (ten je v recenzích a testech nejvíce vidět, je to logické), pak jsou zde procesory rodiny M, tedy mobilní. Ty mají různé přívlastky podle toho, jestli jde o běžnou, quad-core, nebo Extreme verzi. Opět čekejme záplavu modelů též i v serverovém segmentu, a protože já jsem tento týden v Haswellu až po lokty, dovolím si vás s drzostí sobě vlastní tentokrát odkázat na průběžně aktualizovaný přehled modelů na Wikipedii.
Obecně lze říci, že na trh míří či zamíří ekvivalenty „Ivy Bridge“ procesorů, tedy jak výkonné čtyřjádrové desktopové modely (ty měly u „Sandy Bridge“ TDP na 95 W, u „Ivy Bridge“ na 77 W a u „Haswell“u na 84 W), tak nižší verze s TDP 65 W, resp. 45 a 35 W. V mobilním segmentu čekejme všechno možné mezi 20 a 65 W, v ultramobilním ještě méně, obecně je architektura „Haswell“ co do řízení spotřeby a 22nm tock proces co do kvality natolik flexibilní, že Intel jím pokryje vše kromě nejnižšího segmentu. Tam jsme se před časem bavili o 22nm Atomech Silvermont. Jinak Intel umí pro mobilní segment umístit na jedno pouzdro jak „Haswell“ čip, tak PCH čip, tedy „čipset“. Ultrabooky „Haswellové“ generace budou ještě tenčí, lehčí a prostorově úspornější.
Jak je již delší dobu známo, Intel opět ukousl kus výbavy typické pro desku a přihodil ji do CPU. Tentokrát došlo na napěťové regulátory, což je jedna z částí celé napájecí kaskády, kterou základní desky nesou. Neznamená to to, co si mnozí mysleli, a sice konec desítek součástek kolem socketů, které Intel mávnutím zázračného proutku nacpal na procesor, vše toto samozřejmě na deskách zůstane, jen řekněme ona závěrečná třešnička na dortu v regulaci napětí pro CPU se přesunula přímo na něj. Pro výrobce desek to samozřejmě znamená určité zjednodušení v návrhu, ale opticky do na deskách moc vidět nebude, však většina hi-endovějších Intel Z87 desek nese nadále desítky malých kvádříčků a velké chladící bloky kolem socketu.
Opět již známá věc: procesory „Haswell“ jsou schopny běhu ve dvou ještě úspornějších režimech, než jejich předchůdci. Odběr z 12V větve při nich dosahuje tak nízké hodnoty, že mnohé napájecí zdroje s tím mohou mít problém a ukončovat svůj běh. V BIOSech/UEFI základních desek proto pravděpodobně najdete podporu C6/C7 režimů deaktivovanou s možností ji zapnout, pokud máte zdroj, který to zvládne. Každý trochu slušný výrobce již zveřejnil seznam kompatibility svých zdrojů.
Jak demonstruje obrázek, tak v režimu běhu jsou podporovány režimy C0 až C7. C0, C1, C1E a C3 známe z dřívějška, C6 navíc přidává ukládání stavu jednotlivých jader (od nichž následně odpojí napájení) a C7 pak navíc vyprázdní L3 cache (do které se předtím při C3 přesunul obsah L1 a L2 cache), což je s ohledem na 8MB velikost opravdu hodně velká část s tranzistorů v CPU. „Haswell“ procesory jsou tak schopny v klidovém běhu, kdy se po nich téměř nic nepožaduje, uspořit něco energie navíc.
Z dalšího grafu plyne, že rozdíl mezi C0 a C6/C7 by měl představovat zhruba 4W rozdíl v odběru CPU a to také potvrzují měření v testech. Samozřejmě pak o něco déle trvá, než se procesor probere z této „hlubší letargie“, ale myslím, že rozdíl mezi 100 a 1 ms je něco, nad čím bez problémů běžný uživatel rád mávne rukou. Zejména v mobilním a ultramobilním použití se uspořené watty hodí.
Stručně a jednoduše, „Haswell“ dostal do vínku AVX2 (Advanced Vector Extensions 2) a FMA3 (Fused Multiply-add 3). Pro lepší paralelizaci tu máme TSX (Transactional Synchronization Extensions), dále pak vylepšenou VT-d.
Celkově nic, z čeho by člověku „vlhly kalhotky“, tedy minimálně do doby, než bude pořádné využití instrukcí ve výpočetně náročných aplikacích. Jako dobrý příklad mě napadá projekt x264. Z hlediska rozhodování o nákupu „Haswellu“ lze říci po zkušenosti se „Sandy Bridge“ i „Ivy Bridge“ jedno: ani „Haswell“ nejspíš nebude za půl roku až rok levnější než dnes při uvedení.
S „Haswellem“ přicházejí na svět i nové čipsety. Spadají do 8. „novodobé“ řady a přidávají na všech frontách. PCI Express 3.0 je samozřejmostí stále jen u CPU, čipset samotný je nadále s CPU propojen po DMI 2.0, což je v podstatě 4linkový PCI Express 2.0 s maximální propustnostní 2,0 GB/s – přes ni proudí vše, ať již 6× SATA (tentokrát však kompletně 6,0Gbps), nebo 14× USB (až 6 portů současně utáhne rychlost USB 3.0). Jinými slovy, čipset toho u 8. řady obslouží více, ale s procesorem je nadále spojen stejně úzkým hrdlem (které, upřímně, bylo úzké uý u 7. řady, tedy „Ivy Bridge“).
Jinak z čipsetu již zcela odpadá jakákoli podpora staré sběrnice PCI. Zůstává zde případná obsluha analogového VGA výstupu, ty digitální si obsluhuje přímo procesor.
Novinky grafického jádra lze shrnout takto: záleží na tom, jaký typ procesoru koupíte. Pro většinu z nich lze říci, že pokroky oproti předchozí generaci budou minimální až takřka žádné. Obecně ale platí, že Intel opět dokázal do procesoru nacpat více grafických jader (konkrétně až 40) a také přizpůsobit návrh GPU pro lepší, efektivnější podporu technologií v Direct3D 11, tedy včetně tesselace.
Z hlediska videa je samozřejmě podporováno i 4k video, a to jak při zpracování a dekódování, tak na výstupech: DisplayPort 1.2 utáhne až 3840×2160 při 60 Hz, HDMI 1.4a pak 4096×2304 při 24 Hz. Pro encoding je podporováno jak použití speciální obvodové části v procesoru (úsporná, rychlá, ale s pevnými parametry), tak právě 3D jednotek GPU, které více baští a trvá jim to déle, ale zato jsou plně programovatelné. Post-processing videa při hardwarové akceleraci je plně v režii speciálního obvodu.
Více se tentokrát o GPU části rozepisovat nebudu, jelikož pořádný článek na toto téma již napsal Jirka „no-X“ Souček. Snad jen jedna závěrečná věc pro pobavení, která nemá naprosto žádný praktický dopad: AMD podporuje Direct3D 11.1 od Radoenu HD 7970 (leden 2012), Intel podporuje Direct3D 11.1 od „Haswellu“ (květen 2013). Nvidia dodnes Direct3D 11.1 nepodporuje, pouze Direct3D 11 (ale to jen tak pro legraci, Intel na to nemá výkon a jemné nuance D3D 11.1 se stejně vlastně ještě nepoužívají 
.
Jak jistě víte, mnohé české i slovenské redakce si buď s „Haswellem“ hrají, nebo již pohrály. Obecně se shodují, že posun kupředu oproti „Ivy Bridge“ je minimální, resp. zanedbatelný. Pro majitele „Ivy Bridge“ i „Sandy Bridge“ prakticky nemá smysl o upgradu uvažovat (a to i přesto, že „Sandy Bridge“ umí jen PCI Express 2.0, nikoli 3.0) a kupodivu jsou slyšet i majitelé architektury „Lynnfield“, že ani jim vlastně nic nechybí. Jedna věc je nové grafické jádro a úsporné režimy, ale to v herních desktopech nikoho nezajímá a notebook se upgraduje obvykle z jiných důvodů než proto, že „Haswell“ vydrží o pár hodin déle.
Navíc Intel asi opět vysadil pilulky proti šílenství, jelikož chtít za procesor, který nabízí ~0-5% nárůst oproti předchozí a ~0-10% nárůst oproti 2,5 roku staré předpředchozí generaci celých 8 000 Kč, je drzost omluvitelná jen tím, že konkurenční AMD prostě tenhle závod nestíhá. Jenže její FX-8350 stojí 4 500 Kč. Ano, v zátěži baští daleko víc, ale to je asi tak jediný neduh (vyvážený pro změnu jinými pozitivy, ale do debaty o tom, jestli je lepší jablko nebo hruška bych se dnes nerad pouštěl). V mobilním segmentu ale „Haswell“ rozhodně bude krokem vpřed, o tom jsem přesvědčen.
Přesvědčil vás „Haswell“?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a to i přesto, že „Sandy Bridge“ umí jen PCI Express 2.0, nikoli 3.0Tak tohle mi zrovna přijde jako něco téměř absolutně nepotřebného. Oproti tomu je lepší IPC mezi SB/IB a Haswellem spolu s AVX2/FMA a TSX mnohem větší lákadlo.
FX-8350 stojí 4 500 Kč. Ano, v zátěži baští daleko víc, ale to je asi tak jediný neduhPak už je tu jen jediná drobnost, špatnej výkon v singlethreadu a často asi i v multi (ale tam to asi většinou dožene cenou, protože konkuruje těm pomalejším Core i5). Tedy ač zavylí AMDéčkář, tak musím říct, že tady Intelu křivdíte. Ano, ze SB a vůbec čtyřjader málokdo potřebuje updatovat. Ale vodcuď pocuď. Kdybyste chtěli být takhle kritičtí pořád, tak byste museli cokoliv od AMD naprosto strhat. Třeba Richland, pro začátek. P.S. Fakt jsem ámdéčkář jako poleno. Nic jiného ani nezvažuju ke koupi, ale poslední dobou je třeba hodně zapracovat na vlastních požadavcích, aby z toho AMD vylezlo konkurenceschopně. Třeba pro mě je ještě pořád dobrou volbou protože sice nehraju, ale chci mít IGP na MAdVR, zároveň potřebuju něco lepšího než Celer/Pentium na x264, a prachy na nic lepšího nejsou :D Když AMD nebude pro mé potřeby vycházet konkurenceschoně, tak budu muset odložit nákup :) /do dalšího upgradu je naštěstí hafo času/
)))
Můžou prodávat i pozlacené hovno a stejně se bude prodávat, protože bude jediné kompatibilní s tím jejich procesorem.
7.6.2013 08:30
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
7.6.2013 10:44
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
.
I'm disappointed too. Going back in time, Sandy Bridge processors and earlier used some sort of solder between the core and integrated heat spreader which gave good heat transfer. With Ivy Bridge, and now Haswell, they use a cheap thermal paste between the core and IHS. So even if you do have a good cooler temps aren't going to be the best. People do de-lid and replace the thermal paste which typically gives a pretty good decrease, but this obviously voids your warranty and can be a bit risky to attempt. So yes you can basically confirm temps are going to suck, and this is the reason why. I'm sure Intel got a lot of negative feedback on Ivy Bridge for the same reason, yet they would rather ignore their customers just to save maybe 5 or 10 dollars (if even that) on the production cost of each CPU.
Docela by to sedělo s tím, co jsem se dočetl na diitu v sumarizaci plusů a mínusů dole, by David Ježek.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz