Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Není to tak dávno, co se Amarok vrátil s verzí 2.1 – z hlediska funkcí nejnabitější hudební přehrávače vůbec – a už tu máme další verzi, která jej zase o něco přibližuje dokonalosti. Co je tedy nového ve verzi 2.2?
V Amaroku 2.0 bylo často kritizováno přidání středního panelu s applety, ve verzi 2.1.1 se „konečně“ objevila možnost tento panel zcela skrýt a nyní je tu ještě revolučnější vylepšení – rozvržení panelů si lze zcela uspořádat podle svého. Každý z trojice panelů jde nejen zmenšit, nebo zvětšit, či přesunout na jiné místo v rámci okna, ale i zcela osamostatnit – vytrhnout jej do okna samostatného.
Ani veliká základní ovládací tlačítka (pauza, přeskočení skladby atd.) nebyla dříve příliš chválena. Ve verzi 2.2 je tedy možné zvolit si alternativní vzhled této lišty. Stačí vyvolat kontextovou nabídku nad oblastí ovládacích tlačítek nebo posuvníku pro pohyb ve skladbě – výběrem hlavní lišty „NG“ ušetříte docela dost místa.
Drobné změny se dotkly panelu s kolekcí. V nejvyšší úrovni stromu se usadily docela uhlazené ikonky, přes něž se lze dostat ke kolekci, lokálním souborům, datům v multimediálních přehrávačích, internetovým službám a nově i ke zvukovým CD. V horní části panelu se zobrazuje tzv. drobečková navigace, na niž jsme zvyklí ze spousty webových stránek.
Co se týče samotné kolekce, došlo k interním úpravám. Skenování obsahu disku je nyní výrazně rychlejší, zlepšil se také import databáze z Amaroku 1.4, což ale v tomto směru není největší novinka. Již dříve byla poptávána podpora externí databáze (MySQL) a v této verzi na zájemce o tuto funkci již došlo.
Z nabídky internetových služeb z technických důvodů zmizel Shoutcast Directory. Na druhou stranu došlo k vylepšení integrace s obchodem Magnatune. V kontextovém panelu zase přibyly applety pro video (podle přehrávané skladby vyhledává videa na webech typu YouTube a umí je přehrát) a fotografie (zobrazuje fotografie z Flickru podle metadat aktuální skladby), také applet stahující informace z Wikipedie se dočkal výrazného rozšíření funkčnosti – lze si zvolit (preferovanou) jazykovou mutaci Wikipedie a prohlížet jde články jak o umělci, tak o albu nebo skladbě, podporováno je také tlačítko Zpět (a Vpřed). Nesmím ještě zapomenout na jednu kosmetickou změnu: Když se do appletu zobrazujícího právě přehrávanou skladbu nevejde název skladby, nezobrazí se celý, ovšem po najetí kurzoru myši nad něj se začne posouvat.
Očekávané změny se také dotkly seznamu skladeb. Nejvýznamnější novinkou je možnost třídění a také míchání položek podle nejrůznějších kritérií z metadat, a to i ve více úrovních, což znamená, že si skladby můžete nechat setřídit podle kritéria jednoho a pak v další úrovni (když budou položky „na stejné úrovni“ – podle kritéria nerozlišitelné) podle jiného kritéria a tak dále. Dále se objevila možnost editovat metadata skladeb tzv. „inline“, tedy podobně jako se přejmenovávají názvy souborů v některých jejich správcích – nikoliv prostřednictvím dialogu, nýbrž „na místě“. Stejně tak přibyla možnost nechat si zobrazovat přímo v seznamu skladeb u přehrávané skladby drobné ovládací prvky pro posun ve skladbě, pauzu a tak podobně.
Kompletního přepracování se dočkal správce záložek, nyní připomíná běžného správce záložek například ve webovém prohlížeči (třeba ve Firefoxu). Abych připomněl funkci záložek – tyto slouží především k uložení si přesné pozice ve skladbě, přičemž Amarok je ukládá v podstatě ve formě URL, takže je můžete poslat třeba kamarádovi. Ale pomocí záložek se lze odkazovat nejen na libovolné místo v některé ze skladeb, ale také na libovolné místo v kolekci, v adresářové struktuře apod. – pak se ovšem již nepoužívá správce záložek integrovaný v Amaroku, nýbrž správce záložek celého KDE.
Co ještě? Třeba funkce Replay Gain, udržující zhruba stejnou hladinu hlasitosti mezi skladbami, je nyní dostupná i při použití Xine jako backendu pro Phonon. A je možné, že v některé z příštích verzí se ti, kdo se dožadují ekvalizéru, konečně dočkají – ve vývojové verzi jsem si všiml v nastavovacím dialogu položky „Ekvalizér“ s poznámkou, že tato funkce dosud není podporována Phononem, ostatně i v nabídce ve stabilní verzi je obsažena položka nesoucí toto jméno. Minoritní verze budou podle plánu vycházet co šest neděl, první z nich (2.2.1) bychom se měli dočkat v dohledné době. Měla by přinést krom jiného funkci pro odstranění duplikátů v seznamu přehrávaných skladeb.
Závěrem mi nezbývá než podotknout, že Amarok 2 už skutečně dospěl do stádia, v němž opět jde o jeden z nejlepších přehrávačů vůbec, teď už jen doladit drobnosti – opravdu mě již nenapadá nic, co by šlo přidat nebo radikálně vylepšit. Snad ještě ten ekvalizér.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
WMP má přehledné nepřeplácané uživatelské rozhraní (na rozdíl od Amaroku)Tak ako prehrávač hudby je Amarok oveľa lepší než WMP. A dokonca má prehľadnejšie a menej preplácané užívateľské rozhranie než WMP, i.e. pri prehrávaní je to len ikona a ovláda sa klávesovými skratkami Meta + Z,C a B, hlasitosť kolečkom myši. Možno existuje aj niečo jednoduchšie, ale WMP to určite nie je.
Amarok2 je nepoužitelný shit (jednička však byla taky).Jardo, ty máš dnes zas blbý den? Měl by sis to po sobě přečíst až vystřízlivíš
BTW, ten soukormý playlist… to je jak když pejsek s kočičkou vařili dort.
Huh?
Také bych tvrdil, že nějaká prastará verze uměla moc pěkně filtrovat - stačilo psát a už zůstávaly jen dopovídající položky. Ale nevylučuji, že si to pletu s iTunes
Podcasty - proč se nedají získat anotace pořadů -Přesně tak. Já amarok využívám hlavně na podcasty ČRo, k přehrávání rádií a k přehrávání hudby ani moc ne. Ve verzi 1.4 to fungovalo perfektně - jednoduché a přehledné přidávání a třídění podcastů bylo na jedničku, amarok doporučovali na podacasty i na webu ČRo. Teď ve verzi 2 je to jakési pokurvené...