Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Mezi přehrávači pro GTK+/Gnome je spousta takových, které se od sebe liší jen drobnostmi. V KDE tomu tak není. Přehrávačů existuje poněkud menší množství a jednotlivé přehrávače si příliš nekonkurují, každý totiž nabízí o něco jiné provedení a jinou funkční výbavu.
Pro úplnost dodávám, že jsem testoval na notebooku IBM ThinkPad T40 (Pentium M 1.6 GHz a 512 MB RAM) s operačním systémem PCLinuxOS 2007.
Amarok (amaroK - přehrávač hudby nové generace) je standardním přehrávačem pro KDE. Mnoho uživatelů si jej pochvaluje pro příjemný vzhled a funkce, které obsahuje. Další jej naopak zatracují kvůli těžkopádnosti.
Co tedy Amarok umí? Především uchovávat informace o hudbě v databázi (MySQL, PostgreSQL, SQLite). Na Internetu vyhledává obaly k albům a texty k písničkám. Vytváří si žebříčky hranosti a oblíbenosti jednotlivých skladeb i alb. Kolekcí lze procházet na základě žánrů, umělců či alb, lze ji zobrazit jako seznam ve stylu iPodu, lze v ní vyhledávat.
Z dalších funkcí jmenujme kupříkladu ovládání z traye [systémová oblast panelu], ekvalizér, podporu skinů a pluginů, komunikaci s Last.fm atd. Je toho opravdu hodně, ale ne každý využije všech možností.
Amarok bývá občas kritizován kvůli rozdělení částí okna. Vlevo se nachází panel určený k procházení kolekcí a zobrazování informací o skladbě. Vpravo je playlist [seznam skladeb] a dole pak proužek s vizualizací (nejhezčí jsou poskakující sloupky ^_^) a ovládání přehrávání aktuální skladby. Spodní část se má v Amaroku 2 (součást KDE 4) přesunout nahoru.
Jedna z mála věcí, které lze Amaroku vytknout, je pomalost, s níž kráčí ruku v ruce i paměťová náročnost. Start na mém počítači trvá až k deseti sekundám a při vyšším zatížení procesoru se mi seká jednoduchá vizualizace.
Backendy: MPlayer, GStreamer, xine.
JuK je, podobně jako Amarok, správcem hudební knihovny. Oproti Amaroku je ale výrazně "lehčí".
Nejoplácanější pohled na sbírku obsahuje panel vlevo (procházení kolekcemi) a plochu vpravo. Tato plocha je rozdělena na spodní část, umožňující pohodlnou úpravu ID3 tagů bez otvírání nového dialogu, a horní část se seznamem skladeb ve frontě, resp. v kolekci.
Z ostatních funkcí stojí za zmínku především stahování obalů alb a odhadování informací o skladbě na základě známých údajů. Ovládání je možné provádět z traye, bez nutnosti vytahovat okno do popředí.
Zatímco ostatní přehrávače pro KDE jednoznačně preferují engine xine (ač umožňují i změnu), JuK se orientuje na aRts (bohužel) nebo GStreamer.
JuK po přehrání všech skladeb z fronty začne přehrávat další skladby v kolekci, což mě osobně vadilo, ale to je ryze subjektivní.
Backendy: aRts, GStreamer, akode.
Kaffeine je především přehrávač videa, ale má i hezký playlist pro přehrávání hudby a zvládá ripování (a přehrávání) audioCD.
Rozvržení obrazovky je obdobné jako u Amaroku. Dole je ovládání přehrávání, vpravo playlist, vlevo panel pro výběr souborů.
Správu kolekce nelze v tomto případě pochválit -- databáze není, ID3 tagy se upravují špatně, obrázky alb a texty písní nejsou podporovány... Na obyčejné přehrávání to ale bohatě stačí.
Dlouho jsem nevěděl, že Kaffeine má i ekvalizér. Spustíte jej klávesou 'e'.
Backendy: GStreamer, xine.
Noatun je jednoduchý přehrávač, který v sobě ukrývá funkce, jež by od něj na první pohled nikdo nečekal. Třeba ekvalizér, vizualizace nebo syntetizér. Dokonce i playlist je šikovně ukryt. Za drobnou nevýhodu považuji to, že každá komponenta se spouští v novém okně. Lze jej však ovládat z traye.
Zajímavě (ale nepříliš elegantně) je řešeno skinování. V nabídce si zvolíte vzhled a v novém okně se spustí front-end s odlišnými ikonkami.
K Noatunu bych měl jednu zásadní výhradu, která se ale týká pravděpodobně jen mě -- odmítal otevřít jakoukoliv skladbu.
Backendy: aRts
FALF Player je jednoduchý přehrávač s propacovanou podporou playlistů. Vznikl proto, že autor (mimochodem Polák) byl znechucen těžkopádností Amaroku.
Domovská stránka projektu slibuje podporu playlistů v záložkách (tabech), úpravy ID3 tagů a zobrazování textů písní. Vypadají podle toho i oficiální screenshoty. Program je lokalizován do polštiny, angličtiny, ČEŠTINY, zulukaferštiny a několika dalších jazyků.
Balíčky jsou k dispozici ke stažení pro Arch, Debian, FreeBSD a SUSE. Vzhledem k distribuci, kterou používám, jsem se rozhodl pro kompilaci. Stáhl jsem si poslední verzi a příkazem sudo sh install.sh
(občas se hodí číst README) jsem ji přeložil. FALF Player je poměrně jednoduchý přehrávač, umí to co Kaboodle (skoro nic), ale navíc zvládá úpravu ID3 tagů a playlistů. Některé funkce uvedené na webu jsem ve své verzi nenašel -- konkrétně záložky v playlistu a texty písní.
FALF Player je, stručně řečeno, nenáročný.
Backendy: xine.
Kaboodle je nejjednodušší možný přehrávač. Jeho jedinou zvláštní funkcí je opakování písně v nekonečné smyčce, popřípadě ukončení sebe sama po ukončení písně.
Myslím, že Kaboodle si své uplatnění najde -- někdy si člověk chce přehrát nějaký zvukový soubor, aniž by se obtěžoval zbytečnými funkcemi.
Backendy: aRts
Pro KDE existují dva schopné front-endy: KPlayer (nadstavba pro MPlayer) a KMPlayer (který umí používat i Xine a GStreamer). Šikovný a rychle vyvíjený SMPlayer se neváže na KDE, pouze na Qt (i když jej lze zkompilovat s podporou KDE). Tyto se orientují na video, ale hudbu v nich samozřejmě také přehrajete. Mezi jejich nejsilnější stránky patří velké množství podporovaných formátů.
KPlayer, z pohledu přehrávání hudby nejzajímavější z trojice, nabízí dokonce správu více playlistů.
KMPlayer má zase uložené odkazy na mnohá internetová rádia a televize (včetně těch českých). Vytknul bych mu, že se při přeskočení na další skladbu (mimochodem playlist v KMPlayeru není upravovatelný) zmenší, ač by měl zůstat maximalizovaný jako předtím.
Žádný z uvedených přehrávačů není špatný, ač všem by šlo něco vytknout. Navíc každému vyhovuje něco jiného. Nutno podotknout, že pro KDE není tolik alternativ jako pro GTK+/Gnome.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
po nakym xmms v qt nebo necem jinym krom gtk to primo vola!
amarok mam na vsechno co mam v kolekci a radne otagovany, bmp na vsechen ten ostatni chaos a bordel kterej v kolekci neni ...Zapamatovat si seznam neni to same, jako zapamatovat si pozici v seznamu!.Ale on to opravdu umí. A ve výchozím nastavení je to opravdu zapnuto. Donedávna jsem dokonce musel Amarok kompilovat kvůli podpoře libmtp (teď už je to součástí debianního balíčku Amarok) a i tak to fungovalo (s čistou konfigurací).
Nastavení/ Přehrávání/ Obnovit přehrávání při spuštění
"
Automaticky pokračuje přesně tam, kde posledně skončil.
apt-get upgrade
stahuje aktuálnější verze, ale to je pravděpodobně dílo údržbářů v Debianu. BMP jsem zkoušel, padal.
BTW jak zvládají popisované přehrávače s knihovnou kompilace, tj. alba sestavená z více interpretů? Rozházejí takové album do dvaceti po jednotlivých interpretech nebo se s tím umí vypořádat lépe?Takovéhle album se mi uhnízdí pod "Různí interpreti" a tam už je to podle alba. A pokud neuhnízdí, tak se tomu dá pomoci kliknutím pravým tlačítkem nad album a vybráním 'Zobrazovat pod "Různí interpreti"'.
jaksi je to vsechno z nouze cnost
Tak tohle je opravdu síla