Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Jak již bylo řečeno, KateOS je polská distribuce, jejíž první verze byly založeny na Slackware. To jí předurčuje k použití hlavně uživateli, kterým nevadí práce v příkazové řádce. Přesto se vývojáři snaží nalákat nováčky i grafickými aplikacemi na správu balíčků nebo různá nastavení.
Velká výhoda, kterou KateOS čerpá ze Slackware, je celková svižnost systému, a to i na starším stroji. Podle webových stránek projektu by měl pro tu nejzákladnější práci v konzoli bez grafického prostředí stačit jakýkoliv i486 procesor, 32 MB RAM a alespoň 300 MB volného místa na disku. Pokud plánujete používat KDE, GNOME nebo některé multimediální aplikace, pak je doporučen i686 procesor se 196 MB RAM a alespoň 4.5 GB volného místa na disku. Podle toho jsou také balíčky kompilované s různými optimalizacemi. Multimediální aplikace a velká grafická prostředí jako KDE nebo Gnome jsou kompilovány pro i686 procesory (procesory PII nebo vyšší), ostatní pro i486.
Systém můžete dostat na disk z několika různých instalačních médií. Na výběr máte ze dvou metod. První je instalace z live CD pomocí grafického instalátoru, který je podobný tomu v Ubuntu. Při druhé jsou použita dvě instalační CD nebo jedno DVD. Na DVD je obsah obou CD a navíc rozšiřující moduly s KDE a Gnome. Protože live CD KateOS 3.2 je stále ještě ve verzi beta, budeme se zabývat druhou metodou, tedy instalací (v tomto případě) z DVD.
Instalátor je po grafické i funkční stránce velmi podobný tomu ze Slackware, jen je doplněn o některá další nastavení. Instalace probíhá v textovém režimu. Po standardním nastavení rozložení klávesnice, použitého jazyka instalátoru (polsky, anglicky) a rozdělení disku se dostáváme k jedné ze zajímavostí instalace. Tou je určení souborového systému pro root adresář. Na výběr je krom běžně používaných xfs, ext2/3, jfs a reiserfs, také Reiser4. Je sice označen jako experimentální, ale to mi nezabránilo ho vyzkoušet.
Poté, co se mi nepodařilo nainstalovat zavaděč, jsem hledal důvod. Zjistil jsem, že Grub s Reiser4 zatím neumí pracovat. Bylo tedy nutné vytvořit nový oddíl - /boot a použít na něm jiný souborový systém. Očekával jsem sice nějaké nepříjemnosti, výpadky, ztrátu dat, adt., ale nic takového se naštěstí nekonalo. Musím říct, že mě Reiser4 mile překvapil jak svou rychlostí, tak i tím, že se s ním za celou dobu testování distribuce neobjevil žádný problém.
Po úspěšném naformátování a připojení potřebných oddílů disku můžeme vybrat požadované balíčky. Zde vidíme další vylepšení oproti Slackware. Tím je řešení závislostí mezi balíčky už při instalaci. Pokud to někomu nevyhovuje, je samozřejmě možné hlídání závislostí vypnout. Po výběru požadovaných balíčků proběhne velice rychlá instalace. V mém případě to byla instalace téměř všech balíčků s vyjímkou těch z Gnome, dokumentace a XFce, která zabrala sotva 10 minut. Nevím, jestli je to použitím Reiser4 či z jiného důvodu, ale bylo to jistě další příjemné překvapení.
Tím ale příjemná překvapení končí, protože po následném nastavení systému, která zahrnuje nastavení typu myši, instalaci zavaděče, nastavení hodin nebo přidání uživatele, se dostaneme až k nastavení jazyka. Tam nás čeká pohled na výběr z několika světových jazyků, čeština ale bohužel chybí. Nedá se nic dělat, budeme ji muset později doinstalovat ručně. Osobně si myslím, že by vývojáři mohli plně podporovat také jiné jazyky než angličtinu, polštinu, francouzštinu, italštinu, němčinu a španělštinu. Nové uživatele může jazyková bariéra od používání systému v jazyku, kterému nerozumí, odradit.
Balíčky v KateOS lze spravovat v konzoli pomocí příkazu updateos nebo pohodlněji grafickou nadstavbou KatePKG. Ta je netradičně napsána v PHP pomocí PHP-GTK2 knihovny. KatePKG dokáže spravovat několik různých repozitářů, které lze jejím prostřednictvím také aktivovat. Dále zvládne instalovat balíčky z určeného lokálního adresáře. Umí ale samozřejmě i zákládní operace s balíčky: instalace nových z repozitářů, odinstalace, update, atd. V množství funkcí se sice ostatním správcům balíčků nejspíš nemůže rovnat, pro základní práci je však dostačující. V současné době se pracuje také na KDE portu.
Další aplikací pro správu balíčků je Update-Notifier. Jak už jeho jméno napovídá, stará se o upozorňování na aktualizace balíčků. Kliknutím na jedno tlačítko lze jednoduše updatovat všechny označené balíčky. Po zadání hesla správce systému se v konzoli spustí updateos a automaticky zauktualizuje označené balíčky.
KateOS 3.2 běží na kernelu verze 2.6.18.4 a aplikace jsou kompilovány pomocí GCC 4.0.2. O grafické prostředí se stará Xorg 7.1 spolu s XFce 4.4RC2, KDE 3.5.5, Gnome 2.16.2, aj. Vývojáře potěší přítomnost Pythonu ve verzi 2.4.3, Perlu 5.8.8 nebo Ruby 1.8.5p2. Distribuce také poskytuje několik vývojových prostředí jako KDevelop, Anjuta, Bluefish editor nebo Quanta. Mezi kancelářskými aplikacemi nesmí chybět kancelářský balík OpenOffice.org ve verzi 2.0.4. Popřípadě lze použít balík KOffice nebo AbiWord spolu s Gnumeric. Prohlížet webové stránky můžete s Firefoxem 2.0, případně Konquerorem nebo použijte Epiphany. Čtení pošty obstará Thunderbird 1.5.0.8, Evolution či KMail. Mezi multimediální aplikace, která nám KateOS nabízí, můžeme zařadit např. MPlayer, Amarok, JuK, GXine, aj.
Uvedené verze berte ale s rezervou. Updaty balíčků vycházejí velmi často. V době psaní článku bylo k dispozici již kolem 120 aktualizací. Mezi nejvýraznější patří kernel 2.6.19.3, nové KDE ve verzi 3.5.6, Wine 0.9.32 nebo Xorg 7.2.
KateOS sice při instalaci nedává na výběr češtinu, ale není nemožné přimět téměř všechny programy mluvit česky. Podařilo se mi to u KDE, Gnome, XFce, Firefoxu, Thunderbirdu, aj. Jen OpenOffice.org se počeštění bránil, v distribuci totiž úplně chybí balíček s češtinou. Možností by ale bylo odstranit anglickou verzi a ručně nainstalovat českou.
Nejdůležitější krok v procesu počešťování je úprava souboru /etc/conf.d/locale. Nahraďte en_US za cs_CZ. Tím bychom měli zajistit použití češtiny ve většině aplikací. Pokud používáte KDE, je potřeba nainstalovat z repozitářů balíček kde-i18n-cs. To můžete udělat pomocí konzolové aplikace updateos nebo její grafické nadstavby KatePKG, jak je popsáno výše. Pak už stačí jen nastavit rozložení klávesnice v konfiguračním souboru Xorg a náš nový systém během několika minut zvládá i češtinu.
Co říct na závěr? KateOS je rozhodně povedená, rychlá a spolehlivá desktopová distribuce. Ocenit můžeme bleskovou instalaci, nízké systémové nároky, aktuálnost softwaru a snadnou aktualizaci celého systému. Zamrzí jen nutnost ručně nastavovat češtinu. Distribuci můžeme doporučit uživatelům, kteří mají rádi pohodlí grafických nástrojů, ale v případě potřeby se nebojí použít příkazovou řádku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.3.2007 17:11
slapt-get, nebo swaret, tak je to na stejné úrovni, co balíčky vytvořené pomocí checkinstall.
Jak rozsáhlé to má repository?
BTW: grafická aplikace napsaná v PHP může způsobit, že se na tuto distribuci bude spousta lidí dívat trochu nevěřícně 
Od verze 3.1 KateOS přestává používat a oficiálně podporovat balíčky Slackware. Používá své vlastní balíčky rozšířené o možnost popisu v několika různých jazycích (nyní jen v angličtině a polštině) a řešení závislostí.
Jsou přístupné celkem 4 repozitáře - hlavní (distfiles), testing, community-stable a community-unstable. Rozsáhlost bych přirovnal asi k Archu, i když to je těžké takhle posuzovat.