Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické … více »
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Jak již bylo řečeno, KateOS je polská distribuce, jejíž první verze byly založeny na Slackware. To jí předurčuje k použití hlavně uživateli, kterým nevadí práce v příkazové řádce. Přesto se vývojáři snaží nalákat nováčky i grafickými aplikacemi na správu balíčků nebo různá nastavení.
Velká výhoda, kterou KateOS čerpá ze Slackware, je celková svižnost systému, a to i na starším stroji. Podle webových stránek projektu by měl pro tu nejzákladnější práci v konzoli bez grafického prostředí stačit jakýkoliv i486 procesor, 32 MB RAM a alespoň 300 MB volného místa na disku. Pokud plánujete používat KDE, GNOME nebo některé multimediální aplikace, pak je doporučen i686 procesor se 196 MB RAM a alespoň 4.5 GB volného místa na disku. Podle toho jsou také balíčky kompilované s různými optimalizacemi. Multimediální aplikace a velká grafická prostředí jako KDE nebo Gnome jsou kompilovány pro i686 procesory (procesory PII nebo vyšší), ostatní pro i486.
Systém můžete dostat na disk z několika různých instalačních médií. Na výběr máte ze dvou metod. První je instalace z live CD pomocí grafického instalátoru, který je podobný tomu v Ubuntu. Při druhé jsou použita dvě instalační CD nebo jedno DVD. Na DVD je obsah obou CD a navíc rozšiřující moduly s KDE a Gnome. Protože live CD KateOS 3.2 je stále ještě ve verzi beta, budeme se zabývat druhou metodou, tedy instalací (v tomto případě) z DVD.
Instalátor je po grafické i funkční stránce velmi podobný tomu ze Slackware, jen je doplněn o některá další nastavení. Instalace probíhá v textovém režimu. Po standardním nastavení rozložení klávesnice, použitého jazyka instalátoru (polsky, anglicky) a rozdělení disku se dostáváme k jedné ze zajímavostí instalace. Tou je určení souborového systému pro root adresář. Na výběr je krom běžně používaných xfs, ext2/3, jfs a reiserfs, také Reiser4. Je sice označen jako experimentální, ale to mi nezabránilo ho vyzkoušet.
Poté, co se mi nepodařilo nainstalovat zavaděč, jsem hledal důvod. Zjistil jsem, že Grub s Reiser4 zatím neumí pracovat. Bylo tedy nutné vytvořit nový oddíl - /boot a použít na něm jiný souborový systém. Očekával jsem sice nějaké nepříjemnosti, výpadky, ztrátu dat, adt., ale nic takového se naštěstí nekonalo. Musím říct, že mě Reiser4 mile překvapil jak svou rychlostí, tak i tím, že se s ním za celou dobu testování distribuce neobjevil žádný problém.
Po úspěšném naformátování a připojení potřebných oddílů disku můžeme vybrat požadované balíčky. Zde vidíme další vylepšení oproti Slackware. Tím je řešení závislostí mezi balíčky už při instalaci. Pokud to někomu nevyhovuje, je samozřejmě možné hlídání závislostí vypnout. Po výběru požadovaných balíčků proběhne velice rychlá instalace. V mém případě to byla instalace téměř všech balíčků s vyjímkou těch z Gnome, dokumentace a XFce, která zabrala sotva 10 minut. Nevím, jestli je to použitím Reiser4 či z jiného důvodu, ale bylo to jistě další příjemné překvapení.
Tím ale příjemná překvapení končí, protože po následném nastavení systému, která zahrnuje nastavení typu myši, instalaci zavaděče, nastavení hodin nebo přidání uživatele, se dostaneme až k nastavení jazyka. Tam nás čeká pohled na výběr z několika světových jazyků, čeština ale bohužel chybí. Nedá se nic dělat, budeme ji muset později doinstalovat ručně. Osobně si myslím, že by vývojáři mohli plně podporovat také jiné jazyky než angličtinu, polštinu, francouzštinu, italštinu, němčinu a španělštinu. Nové uživatele může jazyková bariéra od používání systému v jazyku, kterému nerozumí, odradit.
Balíčky v KateOS lze spravovat v konzoli pomocí příkazu updateos nebo pohodlněji grafickou nadstavbou KatePKG. Ta je netradičně napsána v PHP pomocí PHP-GTK2 knihovny. KatePKG dokáže spravovat několik různých repozitářů, které lze jejím prostřednictvím také aktivovat. Dále zvládne instalovat balíčky z určeného lokálního adresáře. Umí ale samozřejmě i zákládní operace s balíčky: instalace nových z repozitářů, odinstalace, update, atd. V množství funkcí se sice ostatním správcům balíčků nejspíš nemůže rovnat, pro základní práci je však dostačující. V současné době se pracuje také na KDE portu.
Další aplikací pro správu balíčků je Update-Notifier. Jak už jeho jméno napovídá, stará se o upozorňování na aktualizace balíčků. Kliknutím na jedno tlačítko lze jednoduše updatovat všechny označené balíčky. Po zadání hesla správce systému se v konzoli spustí updateos a automaticky zauktualizuje označené balíčky.
KateOS 3.2 běží na kernelu verze 2.6.18.4 a aplikace jsou kompilovány pomocí GCC 4.0.2. O grafické prostředí se stará Xorg 7.1 spolu s XFce 4.4RC2, KDE 3.5.5, Gnome 2.16.2, aj. Vývojáře potěší přítomnost Pythonu ve verzi 2.4.3, Perlu 5.8.8 nebo Ruby 1.8.5p2. Distribuce také poskytuje několik vývojových prostředí jako KDevelop, Anjuta, Bluefish editor nebo Quanta. Mezi kancelářskými aplikacemi nesmí chybět kancelářský balík OpenOffice.org ve verzi 2.0.4. Popřípadě lze použít balík KOffice nebo AbiWord spolu s Gnumeric. Prohlížet webové stránky můžete s Firefoxem 2.0, případně Konquerorem nebo použijte Epiphany. Čtení pošty obstará Thunderbird 1.5.0.8, Evolution či KMail. Mezi multimediální aplikace, která nám KateOS nabízí, můžeme zařadit např. MPlayer, Amarok, JuK, GXine, aj.
Uvedené verze berte ale s rezervou. Updaty balíčků vycházejí velmi často. V době psaní článku bylo k dispozici již kolem 120 aktualizací. Mezi nejvýraznější patří kernel 2.6.19.3, nové KDE ve verzi 3.5.6, Wine 0.9.32 nebo Xorg 7.2.
KateOS sice při instalaci nedává na výběr češtinu, ale není nemožné přimět téměř všechny programy mluvit česky. Podařilo se mi to u KDE, Gnome, XFce, Firefoxu, Thunderbirdu, aj. Jen OpenOffice.org se počeštění bránil, v distribuci totiž úplně chybí balíček s češtinou. Možností by ale bylo odstranit anglickou verzi a ručně nainstalovat českou.
Nejdůležitější krok v procesu počešťování je úprava souboru /etc/conf.d/locale. Nahraďte en_US za cs_CZ. Tím bychom měli zajistit použití češtiny ve většině aplikací. Pokud používáte KDE, je potřeba nainstalovat z repozitářů balíček kde-i18n-cs. To můžete udělat pomocí konzolové aplikace updateos nebo její grafické nadstavby KatePKG, jak je popsáno výše. Pak už stačí jen nastavit rozložení klávesnice v konfiguračním souboru Xorg a náš nový systém během několika minut zvládá i češtinu.
Co říct na závěr? KateOS je rozhodně povedená, rychlá a spolehlivá desktopová distribuce. Ocenit můžeme bleskovou instalaci, nízké systémové nároky, aktuálnost softwaru a snadnou aktualizaci celého systému. Zamrzí jen nutnost ručně nastavovat češtinu. Distribuci můžeme doporučit uživatelům, kteří mají rádi pohodlí grafických nástrojů, ale v případě potřeby se nebojí použít příkazovou řádku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.3.2007 17:11
slapt-get, nebo swaret, tak je to na stejné úrovni, co balíčky vytvořené pomocí checkinstall.
Jak rozsáhlé to má repository?
BTW: grafická aplikace napsaná v PHP může způsobit, že se na tuto distribuci bude spousta lidí dívat trochu nevěřícně 
Od verze 3.1 KateOS přestává používat a oficiálně podporovat balíčky Slackware. Používá své vlastní balíčky rozšířené o možnost popisu v několika různých jazycích (nyní jen v angličtině a polštině) a řešení závislostí.
Jsou přístupné celkem 4 repozitáře - hlavní (distfiles), testing, community-stable a community-unstable. Rozsáhlost bych přirovnal asi k Archu, i když to je těžké takhle posuzovat.