Inkscape - 6 (vizitka)

25. 1. 2008 | Vítězslav Válka | Návody | 51482×

Jako správný linuxový guru se jistě potřebujete umět „prodat“. Základem toho, aby si vás zapamatovali, je slušná vizitka neboli navštívenka. Pojďme si v Inkscape jednu opravdu reprezentativní zpracovat.

Základní pravidla

Ještě než otevřete Inkscape, měli bychom si zopakovat pravidla, která pro vizitky obecně platí. Základem je rozměr 90 × 50 mm, který striktně dodržujte. Pokud budete chtít v tomto případě experimentovat, buďto se do běžné složky na vizitky ta vaše nevejde, nebo tam bude působit jako chudý příbuzný. Stejně tak je to s použitím papíru o minimální gramáži 200 g/m (lépe 300 g/m) a volbou tiskárny, která by rozhodně neměla být inkoustová (není nic horšího, než podávat rozmazanou vizitku na pomačkaném kancelářském papíru o gramáži 80 g/m).

Přípravné práce

Rozmyslete si, co chcete na vizitce propagovat. Jestli firmu nebo vaši osobnost. V ideálním případě to bude jedna věc. Propagovat současně „Odbornou znalost Linuxu“ a „Prodej ovoce“ nepůsobí právě skvěle. Lépe uděláte, když se budete prezentovat jako specialista na jednu věc (pokud opravdu prodáváte přes den ovoce a večer se zdokonalujete v Linuxu, udělejte si dvě sady vizitek). Snadno můžete uplatnit staré dobré pravidlo: „Méně je více“.

Obsah vizitky

Máme tedy jasný rozměr a víme, co chceme na vizitce mít. Základní sada informací je: titul, jméno, pozice (zaměření), telefon, email, web a případně logo. Pokud máte pocit, že příjemce ocení i Jabber, ICQ či Skype, můžete to přidat také. Mnohdy stačí, když tyto „další“ kontakty uvedete až na svém webu nebo v patičce emailu. Co se týče poštovní adresy, tu bych uváděl pouze v případě, že „k vám“ chcete někoho pozvat. Vhodné je to pro firmy, které mají reprezentativní kanceláře, ale pokud u vás doma klávesnice volně přechází ve svačinu, mohli byste být takovou návštěvou nepříjemně překvapeni.

Otevřete si Inkscape, změňte v nastavení dokumentu jednotky na „milimetry“ a nastavte formát na 90 mm šířky a 50 mm výšky. Vizitka na výšku není problém, ale opravdu profesionální vizitky na výšku nebývají. Je to proto, že se používají držáky, složky, podavače, které jsou koncipovány výhradně na šířku.

Připravte si tedy text podobný tomuto:

Ing. Vladimír Tux
Poradce v oblasti Linuxu

Tel.: +420 609 112 777
Email: vladimir.tux@abclinuxu.cz
Web: http://www.abclinuxu.cz/blog/tux

Doporučuji dodržet dělení telefonního čísla po třech cifrách. Pomáhá to přehlednosti a když pak číslo z vizitky opisujete, jde to lépe.

Samotná sazba vizitky

Máme správný formát a připravený text. Pojďme to dát dohromady. Doporučuji zachovat odsazení obsahu nejméně 4 - 5 mm od okraje vizitky. Může se jí náhodou ohnout okraj nebo může být v držáku s rámečkem. Velikost písma by neměla v běžných případech přesáhnout 14 - 16 bodů velikosti písma. Stejně tak by neměla klesnout pod 9 bodů, protože vizitku může číst někdo s horším zrakem. Zvolený font nechám na vás; pokud však nechcete ohrozit svou důvěryhodnost, nepoužívejte nečitelná písma, ručně psaná písma a obecně příliš neexperimentujte – opět je cílem, aby bylo možné vizitku použít k účelu, k němuž je určena.

Okraje si vyčleníte snadno pomocí vodítek, které „vytahujete“ kliknutím a tažením myší z postranních pravítek (Pokud máte pravítka skryta, stačí zmáčknout Ctrl+R nebo hledat v menu Zobrazit). Pokud některá vodítka nechcete, snadno je zase „zatáhněte do“ pravítek.

Zvolte nástroj Text v levém panelu (ikona „A“ resp. klávesa F8) a klikněte někam do plochy vizitky. Připravený text si přesuňte ze schránky nebo rovnou napište ten váš. Já jsem zvolil rozdělení textu na dvě poloviny. V první mám jméno a zaměření. Zbytek tvoří kontakty.

Volbou vhodného fontu a nastavením jeho velikosti (označte textový objekt nebo některé slovo v něm a zmáčkněte Ctrl+Shift+T nebo použijte opět nástroj Text v levém panelu resp. klávesu F8) dosáhnu požadovaného výsledku. Další práci s textem se můžete naučit ve čtvrtém díle seriálu, který byl věnován textu (Inkscape - 4 (text)). Pak už jen zarovnáme textové objekty (Ctrl+Shift+A nebo ikona v horní nástrojové liště) tak, aby výsledek odpovídal naší představě.

Ještě logo

Pouze textová vizitka nepůsobí právě elegantně. Je vhodné ji obohatit o vaše logo. Pokud žádné nemáte, klidně můžete použít obrázek Tuxe z Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Tux); který je tam přímo ve formátu SVG, který Inkscape používá jako svůj nativní. Stažený obrázek pomocí Ctrl+I vložíte přímo do vašeho rozpracovaného souboru s vizitkou.

Obrázek 6: Vizitka včetně loga

A je to! Teď už vizitku jen uložte jako PDF, protože formát SVG pro tyto účely není běžný. A pošlete výsledek do tiskárny na rohu.

Tip – tisk vizitek na vlastní tiskárně

Pokud chcete ušetřit nebo věříte tomu, že vaše domácí tiskárna je to nejlepší na světě, můžete se svým dílem ještě chvíli pracovat tak, aby jej pak bylo snadné vytisknout doma v teple.

Pod vizitku si vložte světle šedý obdélník (přesun objektu dospodu lze provést pomocí klávesy Page Down, nahoru zase Page Up), přesně velikosti vizitky (90 × 50 mm) a ten zarovnejte na střed stránky pomocí Ctrl+Shift+A. Vše označte a seskupte pomocí Ctrl+G. Otevřete si úplně nový soubor, který má standardně rozměry A4 (210 mm × 297 mm ale standardně uvedeno v pixelech). Pomocí schránky si do nového okna přesuňte zpracovanou vizitku (Ctrl+C a Ctrl+V).

Umístěte ji do levého horního rohu a pomocí Ctrl+D zduplikujte. Duplikát pak pomocí levého tlačítka myši a přidržení Ctrl posuňte vodorovně doprava, přesně vedle originálu. To stejné pak 5× udělejte s oběma vizitkami, ale ve svislém směru dolů. Vejde se vám tam 10 vizitek s tím, že něco zbylo na okraje. Označte levý sloupec vizitek (ideálně obdélníkovým označením) a otevřete okno s nástrojem zarovnání Ctrl+Shift+A, kde kliknete na srovnání mezer mezi vizitkami (pasáž Rozmístit).

To stejné uděláte s pravým sloupcem vizitek. Následně je všechny označte, seskupte pomocí Ctrl+G a opět nástrojem zarovnání dejte zarovnat, tentokrát na střed stránky.

Ořezové značky

Amatérům by stačily okraje obdélníků kolem vizitek a nůžky. Pokud však chcete dosáhnout maxima, připravte si ořezové značky tak, aby na okrajích vizitky nezůstaly vytištěny nehezké čáry.

Vytvořte si černý obdélník o rozměru 5 mm na 0,3 mm. A zarovnejte jej s horní hranou vizitek. Duplikujte jej a přesuňte za pomocí Ctrl vodorovně doprava (tak, aby se okraje vizitek ani v jednom případě nedotýkal). Obdélníky seskupte a duplikujte pomocí Ctrl+D. Pomocí Ctrl přesuňte svisle dolů a zarovnejte se spodní hranou vizitek. Následně 4× duplikujte jednu z těchto dvojic a pak je všechny označte, ale neoznačte vizitky. Opět pomocí nástroje zarovnání (Ctrl+Shift+A) sjednoťte mezery mezi dvojicemi a potom tyto ořezové značky seskupte (Ctrl+G) a vyrovnejte na střed strany (Ctrl+Shift+A). Postupujte podle tohoto odstavce obdobně i při tvorbě svislých značek.

Pak už jen pomocí Ctrl a levého tlačítka myši označte a smažte jednotlivé šedé podklady vizitek (Ctrl umožňuje označit objekt v rámci skupiny). Výsledek vytiskněte na své tiskárně a potom pomocí ocelového pravítka a ostrého řezáku rozřezejte na jednotlivé vizitky. Nemusíte se bát, že si jednotlivé značky odříznete, pokud uděláte nejprve svislé a potom vodorovné řezy a budete pevně tlačit ocelové pravítko k podložce, nic takového nehrozí.

Zdrojové dokumenty

Linuxová vizitka ve formátu SVG
Sada deseti vizitek ve formátu SVG

       

Komentáře

[Stepan]

Vyuzil bych poznamky o orezovych znackach resp. naslednem rezani. Pokud povedu nejprve doporucovane svisle rezy, tak si odriznu bocni horizontalni znacky. Proste si nedovedu predstavit postup jak to doma na stole s temito znackami rozrezat. Nebo k tomu je nutny nejaky "profesionalni" stroj?

Diky

[zager]

Je to jednoduche: Nesmite rezat celou delku, ale jen od znacky po znacku. Papir pak bude tvorit ramecek, jenz bude drzet pohromade vizitky i znacky. Tj. pak vam zustane obelnikovy papir a z neho "vyloupete" vizitky. To jsem asi uvedl nepresne, to je fakt :)

[Tomas Vesely]

Jednoduše, prostě na jedné straně nedořízneš okraj(všechny vizitku budou přeřízlé, ale okraj ne). Takto je nařízneš všechny v jednom směru. V druhém směru začneš vést řezy dál od okraje, který je spojuje.

[Luban]

Pěkný článek. Díky. Škoda, že neumí jako Corel sám zduplikovat a rozmístit potřebny počet vizitek na A4 v náhledu. Udělal jsem vizitku a zbytek (rozmístění na A4 a ořezové značky) bylo na 2-3 kliky myší.

[zager]

Jojo. Jeste me napadla finta, ze pri duplikaci lze namisto Ctrl pouzit Alt. Pak jde o propojenou duplikaci a staci pro zmenu vsech deseti vizitek menit jednu z nich a rovnou se to promitne do vsech.

[mrzout]

Nemohu uvěřit, že neexistuje script nebo program, který na vstupu dostane postscript a na výstupu mi z něj udělá archovou montáž včetně ořezek. Už jsou to roky, co jsem se kolem DTP motal, ale paměť mi říká, že tuto operaci by měl umět i script napsaný v poststcripu. A že něco takového jsme používali u RIPu u osvitky.

[petr]

Co tohle. Koneckonců samotný Acrobat či Illustrator umí vytvářet ořezové značky okolo vybraných objektů...

[petr]

Potřebujete řezačku s pravítkem. Odříznete levý a pravý okraj, pak jedete po 90 resp. 50 mm. Plus mínus 0,5mm je běžná tolerance a plně vyhovující. Přesahy se dělají 3mm přes okraje.

[xindl]

Za koliko by vývojáři předělali tenhleten prográmek pod QTčko? Jednoduše GTK oblek je už oprostě out... Udělal bych klidně i nějakou zbírku. )

[abr]

na wiki inkscape ve faq pisi, ze "99% of inkscape slowness is in the renderer", takze pouzij qt-gtk engine

[xindl]

takže cairo... nebo jak seto píše...

[hjlhu]

ne. kresli si to sami

[dayvee]

"na wiki inkscape ve faq pisi, ze "99% of inkscape slowness is in the renderer", takze pouzij qt-gtk engine" znamena ze prave cairo ne, s tim by te qt-gtk zpomalovalo jak devka

[Daniel Kvasnička ml.]

Yep, uz pred par mesici mi bylo v inkscape jabber konferenci sdeleno, ze nutnost kompletniho rewrite render. jadra je verejnym tajemstvim

[J. M.]

Tak zrovna romuto tvrzení nemám důvod věřit. Onen člověk, který to psal (v reakci na žádost, aby to bylo přepsáno pod Qt kvůli rychlosti), tvrdil, že použitý toolkit nemá na rychlost programu prakticky žádný vliv. Což je totální hovadina, to ví každý aspoň trochu zkušenější a vnímavější uživatel, který vidí všecnny ty chronické pomalosti v GTK+ i to, jak moc utrpěly všechny grafické a multimediální programy přechodem na GTK+ 2.x, jak strašně to jejich uživatelské rozhraní zpomalilo (typický příklad, abychom zůstali u vektorových grafických editorů: Xara používající GTK+ je na mém 2.4GHz počítači v Linuxu pomalejší než byla na 10 let starém 233MHz počítači pod Windows). Tohle je na tom nejhorší: pokud jsou sami vývojáři tak ignorantští a neznalí (jejich tradiční odmítání veškerých výkonnostních problémů, které vidí každý uživatel, který není slepý, slovy „žádný problém s rychlostí tam není, ten toolkit je úplně v pohodě”), pak není šance, že se to někdy zlepší.

[David Jaša]

Tahle tvrzení je často potřeba brát relativně: pokud 90 % propadu výkonu způsobuje geometrická část, tak si změnou toolkitu opravdu moc nepomůžeš, obzvlášť pokud je změna toolkitu náročnější než změna geometrické části.

[jik]

Na vizitky již nějaký čas používám Scribus - dnes mám šablonu, kterou zedituji skrz vim a Scribusem vyrobím pdf, které pošlu do tiskárny; v případě rychlosti barevný laser a řezačka (potom ovšem neskládám 2x5, ale 3x4 na ležato) - 'tisíce spokojených vizitek'. Ovšem za KDE verzi toho molocha Inkscape bych se přimlouval a taky bych přispěl. Stejně tak ovšem ani Scribus není bohužel KDE aplikací, je jen Qt pozitivní - jiné ovládání, schránka, ...

[s0]

S tou KDE integrací se možná (bez záruky) blýskne na lepší časy. Páč KDE 4 už na win zkouším, takže zřejmě volitelná integrace (asi pouze dialogy) může časem být.

Mimochodem, jaká oddělená schránka? Klipbórd funguje(TM).

[xindl]

dej číslo učtu po vejplatě ti klidně něco pošlu.

[jik]

Zkuste vzít Scribus a otevřete třeba v OOo nějaký delší text a zkuste ho přelít do nějakého textového rámu. Je to loterie.

[s0]

ale, OOo neni z KDE, coz? Problemy s kopirovanim pres schranku z OOo bych (nejspis) hledal v OOo. Kazdopadne je dobre vyzkouset, jestli je kopirovany text i v klipperu.

[Krakonoš]

Často se snažím okopírovat například citaci z prohlížeče do OOo a vždy končím neúspěchem. Nemám tušení, čím to je.

Nechápu, proč všechny programy nepoužívají totožný systém? Kde je ten čas, kdy jsem označil test a prostředním tlačítkem vložil - a fungovalo mi to všude.

[Pavel Vymetálek]

Jak autor píše, řezat pomocí nože, ale ne až do kraje, tak aby vizitky visely co nejdéle v okrajích se značkami.

Co se QT a Inkscape týče: GTK nebylo určitě zvoleno jen pro svůj vzhled. QT rovněž není jen o vzhledu. Od toho jsou témata a GTK jde skinovat opravdu hodně, stejně jako QT. Ony ty knihovny obsahují spoustu dalších udělátek, bez kterých ten program nemůže být. To je podobné jako kdyby jste chtěl své rezavé plechové (samonosná karoserie) auto převléknout do bakelitu, který nikdy nezrezaví...

Možná by neškodilo něco si o GTK a QT přečíst, než slibovat finanční částky na úplně jiný program. Máte vůbec představu kolik je v tom práce?

Jinak článek se mi líbil, jednoduše, jasně, pro začátečníka.

[xindl]

hele s autama je to tak. samonosná plechová rezavějící konstrukce je všude, ba i v tom nerezavějícím bakelitu, protože bakelit není už z principu samonosnej a takováto konstrukce by byla nahovno. A z tý samonosný plechovky jde udělat bakelit vždicky, odřežu boční nenosné plechy, víka, dveře, namontuju na to papundekl a ejhle z mám bakelit!

Z čehož plyne několiko věcí: 1) pokud je program dobře napsanej tak má vždicky železnou nosnou kostru. 2 ) Poz bakelitu jde udělat železo a naopak. 3) že víte o autech prd. a doufám že víte alespon něco o programování....(bez urážky...)

[Pavel Vymetálek]

No věděl jsem, že mé přirovnání k autu brzo někdo vyvrátí. Ale všimnul jste si co všechno s tím musíte udělat? Brnkačka, ne? Troufám si tvrdit, že o programování něco vím. Rok práce, dva?

[xindl]

tak to přirovnání s náročností už sedí. A jakožto já jsem blázen tak bych se do toho klidně pustil.

[jik]

To jako vážně?

[xindl]

když by byli prachy na materiál tak udlám cokoliv. Za muj čas platit nepotřebuju za matroš ano. ))

[emorjino]

A jak jsi na tom s tím CADem?

[xindl]

nooo špatně špatně, sám to nenaprogramím... to bych musel mít nějakýho progresovýho itala, kterýho by to bavilo.... Jedině matiku bych dokázal nějak dát do kupy a co bych nedal sám tak bych sehnal(kontakty jsou). lae jak naprogramit nějaký jádro to fkat nedám. Mužu akorát říct že je potřeba vytvořit kupu geometrických obektů který jsou definovaný parametricky a pak vymyslet k tomu tu matiku... ale jak naprogramit zobrazování nebo ukládání třebas bodů do něčeho to fakt nevím...

[Robo]

to sa dalo cakat, ze sa nato vybodnes; mal si sa pridat k nejakemu existujucemu projektu, aspon by si niecim pomohol; takto je to strata casu

[xindl]

když budou prachy tak bych se do toho vrhnul zase... Ale to jak mluvíš o tom že bych se měl k něčemu připojit. Ty víš o nějakém funkčním projektu? Nevidím pořádně ani jeden...

[dayvee]

jediny o cem vim je qcad, ale myslim ze je to jenom 2d cad :/ a ted si uvedomuju ze ani nevim jestli je to oss

[xindl]

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

Zbytečně vulgární.

Zobrazit komentář

[rastos]

Dejte mi lidi, já to udělám!

[xindl]

počkat. co uděláš?

[dayvee]

budou skupinove dal citovat "horkyze slize" jinak bych (dle toho ze reagoval na "když by byli prachy na materiál tak udlám cokoliv. Za muj čas platit nepotřebuju za matroš ano. ))") soudil, ze pustil do "preplechovani" inkscape

[okbob]

:). O programovani neco vim. Zrovna graficke programy nejsou ty, ktere by se daly snadno portovat. Nevim nakolik je inskape modulove napsany, ale spodni vrstva je nejspis Cairo, ktere Qt nepodporuje (ma vlastni), takze bych to nevidel tak ruzove. Jinak jestli chcete trochu modernejsi vzhled pro Gtk doporucuji www.gnome-look.org.

[jik]

Co pořád všichni máte s tím vzhledem. Ten mám akorát k tomu, abych to pustil a vytahoval se s tím (dle vkusu) buď před holkama, nebo windowsákama. Potřebuji funkčnost a výkonnost. A Inkscape mě připomíná prchajícího hlemýždě. Nelíbí se mi na něm i další věci, ale vzhled to určitě není.

[jik]

Nejde mi o vzhled, ale o jednotné ovládání, integraci s desktopem a efektivní práci. Chápu, že takový vektorový editor je hodně náročný na zdroje, ale ve srovnání s KDE prostředím (a v něm) je až přespříliš žravý. Samozřejmě chápu, že předělat GTK na KDE/Qt není sranda, ale uvítal bych to. Vlastně by se měl zmínit Karbon z KOffice - také se s ním dá řada věcí udělat.

[xindl]

karbon ven a inkscape dovnitř!

[xsubway]

k uspořádání objektů je taky možné použít "objekt > uspořádat do mřížky ..."

[zager]

Super! Diky. Clovek se porad uci :)

[helemesecotonese]

Hm, jako ukazka naprosto spatne typografie a nedostatku jakehokoli estetickeho videni to jiste staci. Ale, nezlobte se, takovou vizitku kdybych dostal, tak ji asi radeji zahodim. :)

[zager]

:)

[vencour]

Souhlasim, jako ukázka činnosti dobrý, ale ... nějaký vyvážení, optickej střed stránky, píše se o velikosti, ale stejně tak uvést, že je podstatná velikost těch cca 12-14 pro dobrou čitelnost na vzdálenost cca 30-50 cm, tedy ať se na ni můžete zadívat, projevit zájem, když ji dostanete. K tomu člověk dospěje praxí nebo vzdělánim. Taky jsem v Corelu začínal s vizitkama.

[zager]

Clanek ma naucit cloveka, ktery nikdy nic nedelal, alespon trosku respektovat zakonitosti. Vizitka neni kreativni, ani originalni. Ale smysl tohoto clanku byl v tom aby nebyla "remeslne spatne". Vizualni napad uz si ted muze kazdy dodat svuj. Ja chtel jen zopakovat co se slusi a patri a predvest to na Inkscape...

[vencour]

Jj, dík za to předvedení. Nejen u vizitky při tom platí, věřím tomu, něco jako "optický střed". Typograficky jsem laik, vždy mne dtp přitahovalo, tak mam doma aspoň "Typografický manuál". Když někdo může, ať prosím doplní.

[petr]

12 až 14 pt na vizitce? No to jste se snad zbláznil, ne? Tak velkým písmem se netiskne snad ani slabikář pro slabozraké :-o

[vencour]

Teď střílim od boku, něco bylo k textu firmy a něco menšího, text, pro třeba adresu.

[Hans]

Pište e-mail, nikoliv email. Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/E-mail

[Robert Krátký]

Nezdá se mi, že by se tvar "e-mail" vžil, kdežto "email" ne, jak píše paní Smejkalová. Zvláště přihlédneme-li k tomu, že v angličtině, ze které je to slovo přebíráno, se běžně používají obě možnosti.

[Honza Jaroš]

Přiznám se, že pod slovem email jsem si vždy představoval něco takového...

[J. M.]

Angličtina a čeština jsou dva rozdílné jazyky (což už dnes chápe čím dál méně lidí). V angličtině se vžilo email, v češtině mail. Když už elektronický mail, tak v češtině e-mail (což je také správná, plná podoba).

[Robert Krátký]

Když už elektronický mail

Spíš elektronická pošta, ne? Email/e-mail jsou přejaté výrazy. A to, jak je převezmeme, záleží na tom, jak se používají v původním jazyce.

[J. M.]

Převzatá slova se velmi často upravují do místního jazyka. Máme plno počeštěných slov (např. tým, hendikep, manažer), případně i variant anglických slov, které se v angličtině až tolik napoužívají (např. v angličtině se dodnes notebookům běžně říká laptop, zatímco v češtině to slovo postupně zastaralo). Stejně je to s e-mailem. V Americe je zažitá i varianta bez pomlčky, u nás ale ne.

[J. M.]

Navíc i v angličtině je ta varianta s pomlčkou ta správná, oficiální, původní a hlavní (zanesená ve slovnících). Bez pomlčky je to taková neformální americká obměna.

[David Jaša]

V Americe je zažitá i varianta bez pomlčky, u nás ale ne.

Pokud používáš majestátní plurál, tak možná. :-P

[J. M.]

To, že to tak pár lidí u nás píše neznamená, že to u nás zdomácnělo. V Americe se to tak píše masově, u nás okrajově. Jednoznačně hlavní používaná varianta u nás je s pomlčkou (stačí si např. projít všechny naše známé freemailové služby, nejnavštěvovanější všeobecné weby atd.). Navíc to neznamená, že když to tak někdo píše, že to je správně. Spousta lidí u nás píše třeba „vyjímka” nebo „standart”. Užívání samo o sobě nic nevypovídá o správnosti. Bez ohledu na to, že jsou někteří lidé líní psát pomlčku (z toho ten bezpomlčkový, víceméně slangový tvar taky vzniknul), správně je to s pomlčkou, tak je to oficiálně zaneseno ve všech hlavních slovnících.

Abych zůstal u linuxových serverů, na konkurenčním Rootu mají pěkný slovníček správných termínů (jako např. e-mail), včetně příkladů častých chyb (jako např. email):

http://www.root.cz/texty/spravna-terminologie/

[al]

Na YouTube je možno najít dobré návody. Například tyto od heathenxyt: http://www.youtube.com/profile_videos?user=heathenxyt&p=v

[Zasraný Hipík]

Na vizitky je užitečná funkce Dláždit pomocí klonů (Úpravy -> Klonovat -> Dláždit pomocí klonů) Za pár vteřin si můžu nasládat vizitky třeba na A0. Druhá výhoda je že když upravím originál, změní se i klony.

[zager]

Pokud máte ambice být kreativnější než já v tomto článku, nabízím inspiraci:

http://faveup.com/...

http://creativebits.org/...

[vencour]

Dost dobrý ... já zatim narazil na meze u dostupnosti třeba extra papíru, vypadal jako jemná bavlna z jedné strany, nebo tiskárny, kde jsem dostal vizitky s částečně vylisovaným textem.

[zager]

Pro vyzavače Scribusu je zde podobný návod: http://www.scribus.cz/clanky/rady/vizitka