Gentoo Linux - majstrovská inštalácia

26. 1. 2006 | Matej Gagyi | Systém | 15017×

Toto nie je inštalačná príručka Gentoo! Tipy a triky, ktoré v tomto článku nájdete, môžete použiť na urýchlenie aj iných distribúcií. Dnes si ale urobíme malý úvod do Gentoo.

Distribúcia Gentoo Linux priniesla do Linuxu BSD porty a tým zanechala v histórii Linuxu hlbokú stopu. Gentoo a jeho filozofia naozaj stoja za skúšku.

Mnohé z trikov, ktoré užívatelia Gentoo využívajú, by ocenili aj užívatelia iných distribúcií. Vedomosti, ktoré som pri snahe vytvoriť čo najrýchlejší operačný systém získal, som sa rozhodol zapísať a publikovať, aby z nich mohlo profitovať viac ľudí.

Riešenia, ktoré budem v nasledujúcich dieloch seriálu opisovať, je najjednoduchšie aplikovať v distribúcii Gentoo. Napriek tomu, že som mnohé z nich na iných distribúciách neskúšal, budem ich opisovať tak, aby bol postup na iných distribúciách jasný každému.

Základné kroky inštalácie

Inštalácia Gentoo väčšinou nie je triviálna záležitosť. V niektorých prípadoch môže zabrať aj celý týždeň. Ale to sa nemôže stať, ak poznáte a rozumiete celému jej priebehu. Takže bude dobré si vyjasniť jej princípy.

Filozofia Gentoo je založená na možnosti slobodného výberu. V Gentoo sa musíte často rozhodovať, čo chcete a čo nie. Preto si treba dopredu rozmyslieť, koľko času ste ochotný svojmu systému venovať. Za dostatočnú pozornosť vás Gentoo odmení rýchlosťou a komfortom, za jej nedostatok len frustráciou.

Prvý krát ste postavený pred vážne rozhodnutie už pri sťahovaní inštalačného, alebo skôr "štartovacieho" Live CD. Existuje viacero ISO obrazov, pre rôzne platformy a pre rôzne druhy inštalácie. Rozhodovanie si môžete zjednosušiť tým, že si stiahnete "univerzálne CD pre x86", na ktorom máte všetko potrebné na inštaláciu a funguje aj na 386-kách.

Po stiahnutí, napálení a nabootovaní z Live CD vás čakajú nasledovné kroky:

1. konfigurácia siete
2. delenie disku
3. pripojenie partícií

Tu prichádza ďalšie rozhodovanie: výber začiatočného stage. Existujú tri stage:

1. V prvom (stage1) necháte skompilovať základne nástroje na kompiláciu a dostanete sa do fázy stage2.
2. Ak začínate od stage2, kompilujete už len nutné systémové nástroje.
3. Stage3 je už celkom použiteľný systém, treba ešte skompilovať ďalšie systémové nástroje, tu sa znovu rozhodujete ktoré.

Po výbere stagu vás čakajú tieto kroky:

1. Skopírovanie balíku s vybraným stage na disk.
2. Nastavenie systému pre inštaláciu.
3. Kroky v stage1, stage2 a stage3.
4. Kompilácia kernelu (existuje automatizovaný generátor konfiguračného súboru kernelu).
5. Príprava bootovacieho manažéra (LILO, alebo Grub).
6. Reštart do novej distribúcie a doinštalovávanie ďalších programov (X.org a pod.).

Portage

Srdcom distribúcie Gentoo je systém Portage. Portage je správca balíčkov, ktorý na povel automaticky stiahne, skompiluje a nainštaluje (prípadne odinštaluje) určený program. Portage vie inštalovať a vytvárať aj binárne balíky, ale jeho primárnym poslaním je automatizovaná kompilácia.

Informácie o jednotlivých balíkoch sú uchovávané v súboroch zvaných ebuildy. Tie sa predvolene nachádzajú v adresári /usr/portage, rozumne usporiadané v kategóriách. V uvedenom adresári sa nachádzajú aj ďalšie súbory, napríklad stiahnuté zdrojové kódy v podadresári distfiles.

Všetky ebuildy usporiadané v kategóriách sa nazývajú Portage tree (Portage strom). Gentoo aktualizuje oficiálny Portage strom denne. Svoju lokálnu kópiu môžete synchronizovať s oficiálnym stromom a potom aktualizovať staré programy. Robte to približne raz za mesiac.

/etc/make.conf

Hlavným konfiguračných súborom Portage je /etc/make.conf. Tu sa nachádzajú všetky parametre kompilácie (USE flag, parametre kompilácie a podobne).

/etc/env.d/*

Adresár /etc/env.d/ obsahuje niekoľko súborov nazvaných XXabc (XX - číslo, abc - názov balíku). Každý z týchto súborov je určený na konfiguráciu jedného balíku. Nastavenia v adresári /etc/env.d/ premieta do pravých konfiguračných súborov program env-update.

Syntax týchto súborov je pre všetky rovnaká. To vytvára istú abstraktnú vrstvu na konfiguráciu niektorých dôležitých programov v systéme. Cez tieto súbory môžete nastavovať zväčša užívateľské programy a programy na správu systému. Nie systémových démonov a iné služby.

/etc/init.d/*

Tu nájdete všetky systémové služby, ktoré máte v Gentoo nainštalované, od nastavení času a sieťoviek, cez grafický login (xdm a pod.) až po Apache, firewall a routovanie.

Spustenie a vypnutie služby je jednoduché:

/etc/init.d/služba start
/etc/init.d/služba stop

Do procesu bootovania môžete služby pridávať a potom ich z neho odoberať programom rc-update:

rc-update add služba default
rc-update del služba default

/etc/conf.d/*

Podobne ako v adresári /etc/env.d/, aj tu sa nachádzajú súbory s nastaveniami. Tentokrát sa ich mená zhodujú so súbormi v adresári /etc/init.d/.

Jednotlivé súbory obsahujú nastavenia pre tú službu, ktorej názov sa zhoduje s názvom dotyčného súboru s nastaveniami. Je to celkom jednoduché a praktické. Všetky súbory, až na nastavenia sieťových kariet, majú rovnakú, jednoduchú syntax.

Znovu je to užitočná abstraktná vrstva nad pravou konfiguráciou systému. Tentokrát ale nie je potrebný žiaden nástroj na premietanie nastavení do konfiguračných súborov.

USE flagy

USE je názov premennej prostredia, ktorá v Gentoo určuje, ktoré programy a funkcie bude systém podporovať, a ktoré nie. Hodnota tejto premennej sa skladá zo slov oddelených medzerou. Každé slovo vyjadruje jednu vlastnosť alebo funkciu.

Portage nastaví a skompiluje každý program tak, aby vyhovoval nastaveniam v USE flagoch. Ak nechcete používať oss, ale alsa (zvukový systém), všetky tie programy, ktoré sa takto dajú nastaviť budú používať zvukový systém alsa:

USE="alsa -oss"

USE flagy sa dajú nastaviť v súbore /etc/make.conf. Najlepšie ale je, že USE flagy sa dajú nastaviť osobitne pre každý balík pri jeho kompilácií a nemusíte sa uspokojiť s jednotným nastavením celého systému:

$ USE="dodatočné use flagy pre inštalovaný balík" emerge balík

Na výber je množstvo USE flagov, treba si len vybrať. Všetky popisy nájdete vo svojom Gentoo v súboroch /usr/portage/profile/use.desc a /usr/portage/profile/use.local.desc.

Záver

Krátke zoznámenie zo základnými princípmi distribúcie Gentoo Linux máme za sebou. Teraz aspoň viete, o čom to asi je. Nabudúce sa už pustíme do skutočnej optimalizácie systému a na svoje si príde každý pokročilý užívateľ Linuxu, aj keď nepoužíva distribúciu Gentoo.

       

Komentáře

[Prcek]

Prislo to s krizkem po funuse - zrovna jsem doinstaloval . Bohuzel nekterym chybickam jsem se nevyhnul, ale nic tragickeho. Po precteni tohohle serialu bych byl ale urcite moudrejsi... No nevadi, uz se tesim na dalsi dil!

[David Watzke]

Těším se na další díl(y).

[Heron]

Já taky, celkem už jsem nahlodaný, zkusit gentoo na svém stroji a po tomhle díle, mi konfigurace gentoo připadá hrozně přehledná, zkutečně je to tak?

[David Watzke]

Skutečně je. A to se Yin nezmínil o etc-update.

[Heron]

njn čeština...

[jRave]

doporucuju nejak updatovat sig, je to imho asi stejne tak mimo, jako kdyby heterous hlasil : jsem hetero, jsem na to hrdy (leda ze by za tim ovsem stalo delsi casove obdobi tvrde prace a odrikani atd, pak by bylo na co byt hrdy ))

[Heron]

Noo, to je fakt, přemýšlel jsem, co tam dát... "jsem za to vděčný"? Komu? Prostě nic lepšího jsem nevymyslel... Když něco navrhneš (buď sem nebo na mail/jabber), bud rád.

[trancelius]

co je prosimtě na etc-update pozitivně hodnotitelnýho ? :))

[David Watzke]

Nepřepíše nastavení (teda jen když mu to dovolíš ), pěkně ukáže rozdíly a tak. IMHO dobrej tool.

[trancelius]

naprosto zaostává za dispatch-conf, kterej se např. zeptá jen na soubory, který jsi opravdu měnil (narozdíl od etc-update, kterej na tebe vyklopí všechny lišící se verze souborů) ... kdybys měl etc-updatovat na 20 počítačích (každej s trochu jinou konfigurací, aby byla sranda :), tak bys z toho cvoknul :D

[J]

jj, navic si umi schovavat zmeny, tudiz kdyz se neco po.. a prestane to fungovat, neni problem zmenu vratit.

[Ivanhoej]

Tiez si myslim, ze programku etc-update by nezaskodila mala uprava, vie size "vim -d" ale to je tak vsetko.

[Spike]

$ USE="dodatočné use flagy pre inštalovaný balík" emerge balík

Já bych tento zápis snad ani nezmiňoval, nebo jenom jako poznámku pod čarou, pokud chce člověk otestovat třeba závislosti balíku s nějakým USE flagem.

Jinak pro individuální (a trvalé) nastavení slouží soubor /etc/portage/package.use.

[iZaak]

Ne tak docela. Pro flagy, ktere jsou platne pro cely system a hned tak se menit nebudou, je make.conf idealnim mistem. Proc napriklad, pokud nechci mit s KDE nic spoecneho, psat ke kazdemu balicku -kde, kdyz to mohu mit jednou v make.conf. Individualni flagy se samozrejme pisi do package.use

[Jan Kundrát (jkt)]

IMHO myslel autor puvodniho postu spis to, ze se USE flagy rozhodne nemaji psat jako promenne prostredi pro jeden prikaz.

[Yin]

IMHO presne to myslel. Nedávať individuálne USE flagy do packages.use je môj zvyk, ale súhlasím, že o alternatívach som mal zmieniť..

[Jirka]

Pekne blby zvyk davat USE flagy pred prikaz emerge. Pri aktualizaci systemu se totiz nezachovaji a program se zkompiluje s defaultnima USE flagame. Ja davam do make.conf jen ty nejhlavnejsi (USE="-gnome -tcpd mmx sse sse2 posix unicode nptl") a zbytek si poladim v /etc/portage/package.use. To je asi tak ta nejspravnejsi cesta.

[Spike]

Komentoval jsem samozřejmě možnosti individuálních USE flagů, tak sem nepleť make.conf.

[trancelius]

/etc/env.d/* bych nenazýval konfigurací uživatelských aplikací, je to jednoduše konfigurace proměnných prostředí. Číslo v názvu určuje pořadí (prioritu) zpracování env-update, který ze souborů obsahujících např.

05gcc:
PATH="/usr/i686-pc-linux-gnu/gcc-bin/4.1.0"

45qt3:
PATH=/usr/qt/3/bin

udělá spojením proměnných v určeném pořadí soubor /etc/profile.env, který by obsahoval

export PATH="/usr/i686-pc-linux-gnu/gcc-bin/4.1.0:/usr/qt/3/bin"

Tento soubor je pak sourcován z /etc/profile. Je to velmi přehledný způsob, jak nastavit nějakou proměnnou prostředí (ve srovnání s přímou editací bashrc a podobných scriptů).

[Petr Bravenec]

Jsem zvláštní - místo oken už nějakých dvanáct let honím po obrazovce kurzor s křížkem. Na počítači mám vyfrézovaný štítek "Linux inside". K mému počítači jakživ nikdo nesedne, protože je zmatený z černé obrazovky bez tlačítka start (kdepak já a KDE, Gnome či XP). Když se někomu zašmodrchá papír v tiskárně, nenapadne mě nic lepšího, než jedovatě prohlásit "No jo, Outlook!" Lidi si na mě ukazují - to je ON, co má ten divný počítač. Jenom mezi svými, mezi lidmi, kteří rozumějí Linuxu stejně dobře jako já, se cítím průměrný - nevyčnívám. Naštěstí mi byla shůry seslána distribuce Gentoo a stage 1! A opět mohu mezi mandrikisty, redhatisty, fedoristy a ostatními -isty dělat chytrého - vždyť vrazit placku do mechaniky a během hodiny zprovoznit desktop dovede každá lama, ale nainstalovat Gentoo, to je jiné kafe.

Zajímalo by mě, jak jste, lidi, přišli na to, že v dnešní době záleží na tom, jestli je systém o pár procent rychlejší? Gentoo je ve skutečnosti dost problémový systém s nepřehlednou dokumentací (znovu to na abclinuxu opakuju, klidně mě sežerte) a normálnímu uživateli bych jej jakživ nedoporučil... i když: Sám mám Gentoo nainstalovaný na mnoha serverech a přes rozporuplné pocity jsem s ním velice spokojený a to z několika důvodů - rychlost nebo úspornost to ale není:

Kontinuita vývoje.

Běžná distribuce je něco jako živá fosilie. Nainstalujte si někam na server řekněme FC1 a za pět let tam bude FC1 pořád - nevyhovující, děravá, nesmírně problémová, upgradovatelná pouze s novým železem. Systém na serveru se nedá obvykle přeinstalovat přes noc a ráno musí být server opět funkční. Gentoo lze poměrně snadno upgradovat za běhu, i když problémy lze samozřejmě očekávat kdekoliv.

Přehledná konfigurace

Konfigurační soubory jsou vždy aspoň přibližně tam, kde bych je hledal. Gentoo naštěstí není postavené na klikací konfiguraci, takže když sáhnu do některého souboru v /etc, nemusím mít strach, že mi po restartu nějaký praštěný had škrtič přepíše konfiguraci a já budu zjišťovat, proč se najednou systém chová naprosto idiotsky (což je zvlášť pikantní, když od rekonfigurace do restartu uběhlo několik měsíců).

Minimalistická instalace

Těší mě, že Gentoo lze nainstalovat s poměrně malým počtem balíků a udržet tak svinčík v systému na snesitelné úrovni. Vždycky mě iritovalo, když jsem instaloval na server RH, půl hodiny jsem vybíral balíčky a po odkliknutí "Jdeme na to!" začal instalátor prskat "Ještě chybí mp3 přehrávač a dalších devadesát balíků na obsluhu zvukové karty".

Tož tak. Můžete se do mě pustit.

[Legion]

Myslim, ze takychto komentarov by malo byt viac. Otvorilo mi to dalsie dvere v premyslani nad vecami. Vdaka :)

[s0]

proč pouštět?

Používám G na desktopu v ~x86 a problémy se mi víceméně vyhýbají. Nic to ale nemění na tom, že na ostatních strojích běží binarní distra, protože to bylo rychlejší ku sprovoznění. "Nainstaluju a zmizím. A už mi o těch strojích nikdy nic neříkejte. Díky."

Jakožto vývojáře mne ale na G nejvíc vyhovuje to, že nemusím instalovat hromadu *-devel balíků s chorobnými závislostmi. A to se počítá.

Sakrapes, kdyby bylo nějaké distro s kontinuálním vývojem, předkompilovanými balíky (tak ja je chci já) a zároveň s ".h" ku kompilaci, tak bych do něj možná šel. A to i kdyby mělo tu nejmíň gýk pověst. Není?

A na závěr pár zaslepených výkřiků: portage je chladné a vládnoucí. A ViNiLovo: "If John Wayne had been a Linux user, he would have used Gentoo." A Johna W. mají rádi i Robíci, takže je to pravda.

[Pavel Píša]

Slackware je celkem rozumný v tom, že těch pár balíčkům, co v distribuci je, většinou přímo obsahuje hlavičkové soubory a knihovny. Výjimkou je samostatný balíček zdrojáků jádra, X11 či KDE developmentu. Nestalo se mi však, že bych měl problém proti těm knihovnám co instaluje kompilovat. Slackware je taky dokonalý v tom, že se nesnaží být chytřejší než původní autoři projektů => pokud se vezmou zdrojáky z originálního projektu, lze je skompilovat a přidat či nadradit výsledkem to co je v distribuci. Například na Debianu mě vždy udeří sprostotou to, že naleznu popis balíčeku na Debian.org, který jako jediného maintainera uvádí toho, kdo to oprasuje pro Debian. Odkaz na stránky původního projektu tam !!!vůbec nemá položku!!!, jako by si Debiani přáli, aby se opravy nedaly snadno hlásit do původního projektu. Jako by nechtěli být jen distributoři, ale bozi. Přitom kvalitní primární projekty jsou to, co dodává úspěšnost a kvalitu GNU prostředí, at již na Linuxu či BSD. Na druhou stranu striktní odělení Debian patchů od originálních zdrojáku je chválihodné.

Na druhou stranu uznávám, že správa balíčků ve stylu Debianu či Mandrivy je opravdu jiný level než Slackware a většinou moc Slackware lidem nedoporučuji a to i přesto, že mi dobře slouží asi od roku 1994 nebo 5 a zatím jsem ho na svých desktopech (spíš host počítačích pro vývoj embedded aplikací) nedokázal opustit.

[stativ]

a pomoci swaretu neni problem ho za behu upgradovat

[ch-in-A]

jasne ze je, jmenuje se Archlinux :@)

Archlinux je binarni, clovek si v nem vsecko musi nastavit rucne, je kompilovan pro 686, ma dobry balikovaci nastroj a reseni zavislosti. presel jsem ze slacka prave kvuli balikovacimu systemu Archu a jsem cca rok naprosto spokojenym uzivatelem.

[Pista]

Aj distro DEBIAN ma kontinualny vyvoj a ma skompilovane baliky aj zdrojove baliky. Nie je to sice Gentoo, ale je podla mna niekde medzi Gentoo a ostatnymi distrami.

[Dunric]

Běžná distribuce je něco jako živá fosilie. Nainstalujte si někam na server řekněme FC1 a za pět let tam bude FC1 pořád - nevyhovující, děravá, nesmírně problémová, upgradovatelná pouze s novým železem. Systém na serveru se nedá obvykle přeinstalovat přes noc a ráno musí být server opět funkční. Gentoo lze poměrně snadno upgradovat za běhu, i když problémy lze samozřejmě očekávat kdekoliv.

Tohle jsem nějak nepobral. Proč by měl jeden release, ke kterému se už nevydávají aktualizace, hnít na stroji 5 let ? Fedoru sice nepoužívám, ale určitě ji lze, až nazraje čas, upgradnout na novější. Mám zkušenost s upgradem binárního distra (Slackware) od verze 8.1 až po současnou 10.2 . Nikdy to nezabralo víc než hodinu a to se dist-upgradovalo 2x - referenční server a provozní server. Nehledě na to, že bych zrovna Fedoru pro její experimentální povahu nebo Gentoo pro systém aktualizací na server zrovna necpal, ale chápu, že jsou případy, kdy mohou vyhovovat.

[podlesh]

Živě si pamatuji kdysi dávno RedHaty, které se upgrdovat nedaly. Jedině přeinstalovat.

Na jednom serveru jsem prováděl upgrade (tuším 3 na 4 nebo tak něco) ručně. Pekně balíček po balíčku, na jednom terminálu jsem rpm -i a na druhém jsem přes ftp tahal co bylo zrovna potřeba.

No a od té doby šel všude jedině Debian.

A příště si, milé děti, povíme jak jsem potkal Žižku.

[Dunric]

Blahopřeji k tak dobré paměti, ale nějak mi unikla souvislost jako reakce na můj příspěvek.

Co se týče té manuální instalace balíček po balíčku z ftp, zřejmě kvůli požadovaným závislostem, nebylo to kvůli absenci automatizačního nástroje jako yum nebo apt4rpm ? AFAIK současné verze RHEL nebo FC yum implicitně používají.

[tulpik]

Ano. Svata pravda, jsi zvlastni, takovej clovek se jentak nevidi

[Petr Bravenec]

Jé, ty mě znáš!

[r080]

gentoo je o moznosti volby
tvuj post povazuji za zbytecny
citim z neho plameny

[Michal Vyskočil]

Naštěstí mi byla shůry seslána distribuce Gentoo a stage 1! A opět mohu mezi mandrikisty, redhatisty, fedoristy a ostatními -isty dělat chytrého - vždyť vrazit placku do mechaniky a během hodiny zprovoznit desktop dovede každá lama, ale nainstalovat Gentoo, to je jiné kafe.

Afaik není na instalaci Gentoo nic, co by nezvládl člověk, který umí číst a opisovat příkazy z klávesnice (o instalátoru nemluvě). Mimo to Gentoo není vhodný systém, pokud je potřeba velmi rychle něco udělat, kompilační daň je neúprosná.

Zajímalo by mě, jak jste, lidi, přišli na to, že v dnešní době záleží na tom, jestli je systém o pár procent rychlejší?

100% souhlas, Gentoo není o pár procentech optimalizací na konkrétní hardware. Přestože to všichni omílají, já neviděl rychlostní rozdíl mezi Slackware a Gentoo.

Gentoo je ve skutečnosti dost problémový systém s nepřehlednou dokumentací

Nechápu. Ostatně přehlednost dokumentace je velmi subjektivní pojem. V době, kdy mi Google (msn, yahoo) najdou příslušnou stránku v dokumentaci, mi to nepřijde, jako smysluplný argument.

A normálnímu uživateli bych jej jakživ nedoporučil... i když: Sám mám Gentoo nainstalovaný na mnoha serverech a přes rozporuplné pocity jsem s ním velice spokojený a to z několika důvodů - rychlost nebo úspornost to ale není:

Rozumím, také nedoporučuji Gentoo začátečníkům. Myslím, že pro ně mohou být vhodnější Suse, nebo (K)Ubuntu.

Běžná distribuce je něco jako živá fosilie ...

Odhlédněme od skutečnosti, že na server bych dal raději CentOS, nežli Fedoru. Ale onen zmiňovaný systém rolling updates není pouze doménou Gentoo, ale třeba i Slackware a Archu, což jsou binární distribuce.

Těší mě, že Gentoo lze nainstalovat s poměrně malým počtem balíků a udržet tak svinčík v systému na snesitelné úrovni.

Taky souhlasím. Přestože jsem byl ze Slackware zvyklý na minimální systémy, tak musím konstatovat, že v Gentoo není nic (co si člověk explicitně nenainstaluje). A to jde až do té míry, že v modulárním KDE jsou kicker, nebo konqueror pouze volitelné závislosti při instalaci KDE.

[m$ lipo $m]

a co je na tom za vyhodu ze to nesvede nainstalovat lama ? (i kdyz o teto "vyhode" silne pochybuji)

[David Watzke]

Gentoo je IMO hodně čistý systém, má výborně řešené závislosti, nemá problémy s -devel balíky (jak už někdo psal) a po nainstalování není složitý na údržbu... Nedávno jsem měl ještě Windows XP a teď jedu na 2006.0 profilu ~amd64 a zatím se nevyskytl větší problém - no, zezačátku jo, ale.. to není nic divnýho, no a přesto nemám problémy (kromě těch, které si zaviním sám hrabáním do konfigurace Kernelu, když tomu prd rozumím...) Nemůžu hodnotit rychlost, jiný distro neznám, ale z doslechu (dočtení) je to daleko lepší...

[Jan Kundrát (jkt)]

Gentoo je ve skutečnosti dost problémový systém s nepřehlednou dokumentací (znovu to na abclinuxu opakuju, klidně mě sežerte)

Mas nejake konkretni veci, kterymi muzes toto sve tvrzeni podlozit? Bugzilla je IMHO celkem znama, to se zase opakuju ja...

[Michal Kubeček]

Gentoo naštěstí není postavené na klikací konfiguraci, takže když sáhnu do některého souboru v /etc, nemusím mít strach, že mi po restartu nějaký praštěný had škrtič přepíše konfiguraci a já budu zjišťovat, proč se najednou systém chová naprosto idiotsky (což je zvlášť pikantní, když od rekonfigurace do restartu uběhlo několik měsíců).

Prosím vás, lidé, nechte už konečně toho FUDu. Distribuce typu FC/Mandriva/SuSE mají spoustu nepříliš dobře vyřešených míst. Není potřeba si vymýšlet neexistující problémy, když máte chuť na ně nadávat, máte k dispozici dost těch skutečných…

[White Raven]

Nuž. Dnes buď dobre nevidím, alebo si to po sebe aj raz čítal :) Všimol som si akurát "Prvý krát" - píše sa spolu.

Rušivo pôsobia slovné spojenia "ste ochotný", či "ste postavený" - vykanie v článku, ktorý je smerovaný viacerým vyznieva zvláštne.

Cudzie podstatné mená sa neskloňujú (stagu, ebuildy, flagy), ale to asi na technicky zameranom serveri nikoho netrápi ;)

[J]

Najlepšie ale je, že USE flagy sa dajú nastaviť osobitne pre každý balík pri jeho kompilácií a nemusíte sa uspokojiť s jednotným nastavením celého systému:

$ USE="dodatočné use flagy pre inštalovaný balík" emerge balík

Teda fuj, kdyz uz, tak tohle ma smysl leda pri testovani s jakymi flagy mi to pujde/nepujde prekompilovat. Pokud ovsem hodlam nejaky balik pouzivat, patri jeho nastaveni do /etc/portage/

[Michal Vyskočil]

Přesně, zásadně pouze

$ USE="dodatočné use flagy pre inštalovaný balík" emerge -pv balík

abych viděl které závislosti to chce. Ale samotný zápis patří do /etc/portage/package.use, ono dohledávat to přes equery není moc přítulné.

[Marek Vágner]

Dle titulku jsem čekal spíše rozebrání klíčových bodů instalace, nejen další derivaci hand-booku. Například méně známé možnoti CFLAGS, některé zásadní USE flagy, zajímavé možnosti jádra... Zkrátka pokročilé tipy a triky pro Gentoo postižené.

[Robert Krátký]

Budou další díly...

[Jan Kundrát (jkt)]

Uz mi to prijde trosicku jednotvarne opakovat, ale instalace z cehokoli jineho nez ze stage3 neni oficialne podporovana, cili pokud k ni neni nejaky dobry duvod (obecne a zjednodusene receno, pokud spoustite puvodni bootstrap.sh), vyhnul bych se ji.

[EiFFeL]

takovej další pokus o handbook, nezlob se na mě, ale podle handbooku z gentoo.org nainstaluje gentoo i cvičená opice pokud umí trošku anglicky, i kdyz je tam vlastně uz i CZ verze...

[David Watzke]

Tohle byl jen úvod, na dalších dílech si myslím smlsnem.

[EiFFeL]

no to doufam, s gentoo sem zacal tak pred 4 mesicama, tak bych se rad dozvedel neco noveho

[David Watzke]

Já před sedmi a taky se nechám přiučit.

[Ax]

Akorát k

rc-update add služba default
rc-update del služba default

bych zmínil

rc-update show

a důležié

rc

[Ivanhoej]

aj rc-status nie je k zahodeniu :)

[FreeBSD, SunOS, HP-UX]

Dovolil bych si nekolik upresneni. Dekuji take predem moc za clanek. Autorovi davam poklonu, neb umi mnoho lidi "kecat" a mene "makat" - klobouk dolu

Ale zde (+ par dalsich drobnosti):

Distribúcia Gentoo Linux priniesla do Linuxu BSD porty a tým zanechala v histórii Linuxu hlbokú stopu. Gentoo a jeho filozofia naozaj stoja za skúšku.

TOTO MYSLITE VAZNE?

Ale zadny Linux BSD jak je uvedeno hore neexistuje. Bud mate system BSD, nebo SYSTEM V UNIX. Pak mate jadro OS a to treba OS Linux, QNX a podobne.

Puvodni UNIX mel pouze dve vetve a tou je vyse zminovana vetev BSD, z ktere vznikly BSD systemy a vetev SYSTEM V - komercni, treba AIX, HP-UX, SunOS.

Linux vznikl v inspiraci ze SunOS, kterej mel Linus pod rypakem ve skole. (Dale jiz znate....)

Ale Linux BSD neexistuje. Gentoo ma jadro OS Linux, nema jadro BSD! To je velky rozdil.

Pokud mne pamet nepomylila, pak BSD systemy - vladly spicovym system portu a balikua Linux a jine OS to solidne obslahly

Nehlede na to, ze Gentoo vzniklo v inspiraci z operacniho systemu FreeBSD :) A ten porty mel jiz davno.

Takze to jste trochu popletli, ne? :)

Tvurci distribuce Gentoo se vzhledli v BSD - kompilace, porty, cistota, atp. Ale nikoliv naopak, pls, vzdyt si prosim prectete neco o Gentoo Linux a jeho "historii"

Pokud mne pamet nesali, i OS Linux - distribuce Slackware se zachtelo portu a je to myslim rok a trictvrte, co to zacli "implementovat" do dane distribuce.

(Nehlede na to, ze SunOS mel system portu jeste drive - sice chaby, ale mel jiz pred 15 lety, to Linux jeste jako takovy neexistoval).

Pekny clanek, jen tak dale

[Jan Kundrát (jkt)]

Zkus si to po sobe precist jeste jednou. Kde se tam rika o "BSD Linuxu"? Kde se rika, ze porty Gentoo vynalezlo? Ja nevim, ale at ctu jak ctu, prijde mi, ze clanek rika, ze je Gentoo prevzalo. A detail na konec - vzdycky jsem slychal o tom, ze si Linus hral s MINIXem :)

[dratek]

No, ja cetl o SunOS, ze meli na serveru a ten se mu libil vic - jenze SunOS byl a je komercni (Solaris nemam nyni na mysli). Ukrast jej mohl, ale to by sel sedet. Taksi "napsal" neco podobneho.

Je to v Podrobny pruvodce instalaci FreeBSD, Michael Lucas, FreeBSD Jim Mock, Umeni programovani v UNIXu Eric S. Raymond.

[Yin]

Linus sa na škole hral so SunOS, lebo to bol použiteľný a komerčný systém. Minix je referenčná implementácia UNIXu, ktorú napísal Andrew Tannenbaum (ten čo povedal "linux is obsolete").

Možno sa Linus učil o Minixe povinne, alebo ho preberali len okrajovo, to neviem. Dôležité je, že Linus prevzal veľa myšlienok Minixu do prvých verzií Linuxu. Linus chcel SunOS, ale postavil si vlastný Minix.

[trancelius]

Distribúcia Gentoo Linux priniesla do Linuxu (koho, co) BSD porty a tým zanechala v histórii Linuxu hlbokú stopu. Gentoo a jeho filozofia naozaj stoja za skúšku.

[DjAARA]

No nerekl bych, ze Gentoo BSD neexistuje... Vyvojari usilovne pracuji na Gentoo/kFreeBSD

[Yin]

Myslel som: Gentoo = (BSD porty) + Linux.

[Chx]

http://forums.gentoo.org/viewtopic.php?t=231170&start=0

Par tipov a trikov, ktore sa asi vyskytnu v dalsom dieli... Niektore su celkom useful.

[Lee]

Proč jsem přešel na gentoo:

Začínal jsem s linuxem někdy v roce 97-98 tehdy myslim RH 5,0 nebo 5,2 uz si nevzpomínám, a jediné co jsem se o linuxu mohl dovědět byla tuším kniha Používáme linux (ta s koněm). Takže tu máme balíčky a závislosti, ruční vypínání toho co nepotřebuji, podpora jenom v anglictine a zhruba kazdy 1-2 roky preinstalace na novou verzi protoze ta stara uz se prestala podporovat.

Pak přišlo Suse a přešel jsem na něj kvůli podpoře v češtině a českému manuálu. Rodný jazyk je rodný jazyk. Takže tu máme zase balíčky a závislosti, ruční vypínání toho co nepotřebuji a českou podporu a porad co 1-2 roky preinstalace. Fajn aspon nejkae ulehčeni.

Výše popsany system funguje, ale instalaci přibývá a kdo to sakra má pořád přeinstalovávat! Lidi se pak na mě nedívají dobře když jim slibuji že jim na pul dne vypnu server na kterym jsou data ktera potrebuji k praci ......

Pak přišlo gentoo:

Díky promenym USE nadefinuji velmi rychle jak bude system vypadat a co v nem bude: žádná zdržovačka s vypínáním tun balíků které nepotřebuji.

Zadna preinstalace co 2 roky system se updatuje diky portage průběžně podle potřeby.Odpadly narazove přeinstalace po vyjiti novych verzi a tim odpada vypadek stroje, nastvani uzivatele a nasrany sef za prostoje.

servery updatuji pomoci ssh a screen na dálku a není problém mít 3 roky server na housingu v praze, mít neustale aktualni verze programu uz si nepamatovat jak vlasne vypada v realu.

diky package.keywords, package.mask, package.unmask a package.use muzu detailne nastavit jak se system bude chovat při upgrade. Rídím si přesne ktere verze programu budu pouzivat (ocenite kdyz mate firemni intranet odladeny na nejakou konkretni verzi apache php mysql)

díky kompilaci kazdeho programu proti aktualnimu stavu systemu se mi prakticky nestalo ze by neco nefungovalo protoze instalovany program nefungoval protoze mam spatnou verzi knihoven.....

tohle byly moje volby a gentoo mi tak usetrilo spoustu práce jako adminovi a mohl jsem ji věnovat užitečnějším věcem než jenom sedet pred terminalem

Vytýká se gentoo ze ta kompilace je hrozne dlouhá, a ona je dlouhá, ale jenom na poprvé, pak přichází na řadu distcc (pokud máte více strojů na síti tak můžete část kompilace přenést na ně a tím zrychlit kompilaci celkem podstatně. Ani kompilace na produkčním serveru nemusí nijak omezit práci, nastavíte pro portage nízké NICENESS (prioritu) a nikdo nemá ani potuchy že se kompiluje.

Vytýká se gentoo že některé programy nejsou v portage stromu a některé tam skutečně nejsou. Není ale nic jednoduššího než si stáhnout zdrojové kody a ručně nainstalovat. A zase získáte výhodu díky kompilaci přímo na daném stroji protože nebudete řešit už zminovane nekompatibility s hlavičkovymi soubory jako u binarek.

Zapoměl jsem na něco ? Určitě ano tak mě opravte jestli se mýlím vždyt je to tak lidské

[David Watzke]

Vytýká se gentoo že některé programy nejsou v portage stromu a některé tam skutečně nejsou. Není ale nic jednoduššího než si stáhnout zdrojové kody a ručně nainstalovat. A zase získáte výhodu díky kompilaci přímo na daném stroji protože nebudete řešit už zminovane nekompatibility s hlavičkovymi soubory jako u binarek.

Zapoměl jsem na něco ? Určitě ano tak mě opravte jestli se mýlím vždyt je to tak lidské

Místo ruční instalace je lepší si napsat (nebo stáhnout 3rd party) ebuild a hodit ho do Overlaye.

[Heron]

sice jsem to nečetl celé (moc dlouhé), ale:

a zhruba kazdy 1-2 roky preinstalace na novou verzi protoze ta stara uz se prestala podporovat

To opravdu není potřeba... Mám FC, a přechod z FC3 na FC4 byl otázkou stažení 900MB balíčků (mám toho dost installed) a jednoho restartu... To platilo i pro RH8 (jako to bylo dřív nevím, ale při každé instalaci RH z CD, jsem si všiml položky "Upgrade old version") -- někdo na abíčku psal, že od dob RH8 do FC4 upgraduje systém za běhu a no problém.

[J]

No nevim, ja kdysi pouzival nejaky cas RH7/8 a ten bordel kterej tam panoval v zavislostech a v /etc ... . Jen kvuli nastaveni site a routovani sem musel menit konfiguraci tusim ve 3-4 souborech, kazdy nekde jinde. Aktualizace = preinstalace kompletniho systemu, s tim ze mi 1/2 veci prestala fungovat (zmenilo se umisteni souboru, pripadne diky pouziti uplne jinych verzi puvodni nastaveni nebylo funkcni).

Od te doby co pouzivam Gentoo tyhle problemy resit nemusim.

[LS_999]

To co pisete muze byt pravda - pro spravce serveru. Domacimu uzivateli ale urcite nevadi, kdyz si tu reinstalaci anebo upgrade jednou za 1 rok udela... stejne jednou za 2 roky meni disk, pripadne cely pocitac...

[Ivanhoej]

Preinstalacia na desktope by mi teda vadila. Ked menim stary disk za novy, staci naformatuvat, namontovat, skopirovat (cp -a) a mam Gentoo na novom disku a fukcne tak za 5-10 minut podla toho kolko bordelu a filmov tam mam. A aj binarna distribucia by zabrala tak 1-2 dni, kym by poriadne slapala, na desktope je toho dost co nastavovat.

[Fredy72]

Tak nevím, všichni píšete o urychlení programů optimalizací pod Gentoo o pár procent, ale teorie je, že urychlení může být až závratných 30-40% oproti jiné distribuci. Dobře je to vidět na benchmarku nbench, je psaný celý v C a testuje několik oblastí (CPU, FPU, MEM aj.). Prográmek je v ebuildu. Zkuste jej schvalně spusti s různými optimalizacemi CFLAGS. Několik výsledků přikládám. Test 18. je klasické dangerous CFLAGS pro procák Athlon XP a beží na tom normálně celá distribuce. Pro šťourali to bez úprav přeloží GCC s ok testy i GLIBC (je třeba vypnout -ffast-math) s ok testy. Všechny běžné ebuildy (gcc, glibc, xfree, kde, gnome, perl ...) si s tím poradí, a případné sporné flagy odfiltrují. Hodně distribucí je kompilováno pro i386 a -O2, nekteré ani neexistují pro něco jiného (Slackware pro 64 bit, vím o Slamd64). Takže to berte jako zpestření, je to jen benchmark, ale Gentoo vám udělá i celé distro...

Test no. 1 MEM=8198 67 % INT=6801 61 % FP=13471 77 % CFLAGS=-march=i386 -O2 Test no. 2 MEM=8517 70 % INT=6761 61 % FP=13265 76 % CFLAGS=-march=i486 -O2 Test no. 3 MEM=8357 68 % INT=6853 61 % FP=13073 75 % CFLAGS=-march=i586 -O2 Test no. 4 MEM=8869 73 % INT=8198 74 % FP=14624 83 % CFLAGS=-march=i586 -O3 Test no. 5 MEM=8175 67 % INT=8116 73 % FP=14635 84 % CFLAGS=-march=pentium4 -O2 Test no. 6 MEM=9943 81 % INT=9820 88 % FP=15191 87 % CFLAGS=-march=pentium4 -O3 Test no. 7 MEM=8150 67 % INT=8209 74 % FP=14518 83 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O2 Test no. 8 MEM=9994 82 % INT=9627 87 % FP=14543 83 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O3 Test no. 9 MEM=10021 82 % INT=9608 86 % FP=14851 85 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O3 -mtune=athlon-xp Test no. 10 MEM=8320 68 % INT=7205 65 % FP=12862 73 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O1 Test no. 11 MEM=8024 66 % INT=8209 74 % FP=14484 83 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O2 -mtune=athlon-xp Test no. 12 MEM=6904 56 % INT=7348 66 % FP=10954 62 % CFLAGS=-march=athlon-xp -Os -mtune=athlon-xp Test no. 13 MEM=10184 83 % INT=9903 89 % FP=14725 84 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O3 -pipe -fomit-frame-pointer Test no. 14 MEM=8037 66 % INT=8215 74 % FP=14395 82 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O2 -pipe Test no. 15 MEM=10047 82 % INT=9566 86 % FP=14871 85 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O3 -msse -mfpmath=sse -mtune=athlon-xp -malign-double -minline-all-stringops Test no. 16 MEM=10131 83 % INT=10034 90 % FP=14733 84 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O3 -mtune=athlon-xp -fomit-frame-pointer -ftracer -pipe Test no. 17 MEM=8209 67 % INT=8419 76 % FP=14814 85 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O2 -frename-registers -malign-double -maccumulate-outgoing-args -mno-align-stringops -mfpmath=387 -fbranch-probabilities -fomit-frame-pointer Test no. 18 MEM=12121 99 % INT=11058 99 % FP=17184 98 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O3 -m3dnow -msse -mfpmath=sse -mmmx -pipe -fforce-addr -fomit-frame-pointer -funroll-loops -frerun-cse-after-loop -frerun-loop-opt -falign-functions=4 -maccumulate-outgoing-args -ffast-math -fprefetch-loop-arrays Test no. 19 MEM=10299 84 % INT=10162 91 % FP=16138 92 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O3 -pipe -fomit-frame-pointer -mmmx -msse -m3dnow -fforce-addr -mfpmath=387 -ftracer -ffast-math -fgcse-lm -fgcse-sm --param max-gcse-memory=512 Test no. 20 MEM=10028 82 % INT=9552 86 % FP=15029 86 % CFLAGS=-pipe -O3 -msse -mfpmath=sse -march=athlon-xp -mtune=athlon-xp -malign-double -minline-all-stringops Test no. 22 MEM=12111 99 % INT=10544 95 % FP=17078 98 % CFLAGS=-march=athlon-xp -O3 -m3dnow -msse -mfpmath=sse -mmmx -pipe -fforce-addr -fomit-frame-pointer -funroll-loops -frerun-cse-after-loop -frerun-loop-opt -falign-functions=4 -maccumulate-outgoing-args -ffast-math -fprefetch-loop-arrays --param max-gcse-memory=512

[Fredy72]

je dobre nbench kompilovat staticky

[Fredy72]

Taky tady nikdo zatím neřekl, že pro Gentoo existuje nějakých 130 tis. ebuildů, tj. 130 tis. potencionálních balíčků. To asi nemá jiné distro. Všech těch x tis. buildů je pěkně seřazeno v portage, takže když hledáte nějaký program např. pro p2p, tak je tam najdete jeden za druhým. Stačí si vybrat. Instalace není primitivní, ale ze stage3 ji lze dobře zvládnout. V podstatě stačí v chrootu uričt destinaci, rozpakovat stage, zkopírovat resolv.conf a dát emerge -u system, emerge -u world, emerge -u kde a základ jede (pro šťourali je to emerge -u --newuse world či emerge -e world apod). Myslím, že kdo někdy něco psal na příkazové řádce a má trošku ponětí o umístění souborů v /etc, tak to musí zvládnout. Mandriva a spol. to ale není, ta udělá vše za vás, avšak taky bez vás, často natvrdo. Názory o tom, že Gentoo je jeden velký devel jsou nemístné. Existuje stabilní větev a devel větev, stejně jako u většiny ostatních dister. Ve stable to chodit má, v devel nemusí, jako u jiných dister. Ale ani v devel se balíčky netestují na uživatelích rovnou, nejprve jsou v zamaskovaných buildech, to je ten pravý devel. Jen si třeba slackwaristi zkuste na čisté a nové instalaci S. přeložit balíček /source/ap/bin/SlackBuild (ver. bin-10.2), ono vám to taky moc nepůjde... a pak tvrďte něco o tom, že to musí fachat, když to je z orginálních zdrojáků, je to relativní. O nesrozumitelné dokumentaci bych vůbec nemluvil, je i v češtině, je na wiki, je původní v angličtině a zatím jsem našel vše, co mi kdy zajímalo. A ta doba kompilace? Ano, kompilace nějaký čas zabere. Kdo nechce kompilovat, ten si pořídí třeba UTUTO distro. Na dnešních 4 GHz procácích se dvěma jádry je možné základ Gentoo s KDE zkompilovat za delší odpoledne... Tolik mých pár postřehů z užívání Gentoo.

[Jan Kundrát (jkt)]

Taky tady nikdo zatím neřekl, že pro Gentoo existuje nějakých 130 tis. ebuildů, tj. 130 tis. potencionálních balíčků. To asi nemá jiné distro.

Tohle jsi prosim cetl kde? Gentoo nema ani desetinu Tebou zmineneho cisla, nejvic jich ma jeste porad Debian.

Na dnešních 4 GHz procácích se dvěma jádry je možné základ Gentoo s KDE zkompilovat za delší odpoledne...

Kde se daji takove procesory koupit?

[Fredy72]

130 tis. ebuildů v portage je. Jistě, jde z většiny o různé verze téhož, ale vždyť píši "potencionálních balíčk" a z každého buildu jej lze za určitých podmínek vytvořit. CPU AMD - Athlon 64 X2 4800+ BOX se dá koupit v každým lepším krámu, mají i pomalejší. Vím, že běží jen na 2,4 GHz, aleto je zase jiná kapitola.

[Jan Kundrát (jkt)]

130 tis. ebuildů v portage je. Jistě, jde z většiny o různé verze téhož, ale vždyť píši "potencionálních balíčk" a z každého buildu jej lze za určitých podmínek vytvořit.

Celkovy pocet souboru je zcela irelevantni. Co to jsou "potencialni balicky" (pokud predpokladame, zes opravdu myslel "potencialni" a nikoli "potencionalni")?

CPU AMD - Athlon 64 X2 4800+ BOX se dá koupit v každým lepším krámu, mají i pomalejší. Vím, že běží jen na 2,4 GHz, aleto je zase jiná kapitola.

No u me teda "4GHz procesor" znamena taktovaci frekvenci, nikoli realny vyokn prepocteny na jakysi obskurni model primeho konkurenta.

[Fredy72]

Dobře, vzdávám se. Máš pravdu.

[PinoM]

Vážení kolegové. Po přečtení všech dosavadních reakcí musím říct, že jsem v některých případech poměrně znechucen. Jsem sice skalní přiznivec a dlouhodobý uživatel Gentoo, ale svou reakci pojmu co možná nejobjektivněji a nejseriózněji.

Co Vám chci říct je poměrně jednoduché, přímočaré, viditelné a snad i pochopitelné, ovšem někteří jedinci a věřím že spíš ti, kteří nemají až takové zkušenosti s Gentoo nebo s Gentoo versus jiné distro, si potřebují léčit svoje komplexy.

Nahlédněte do jakékoliv diskuze na jakémkoliv serveru. Uvidíte nepřiměřené, sprosté, drzé, nepodložené až do nebe volající příspěvky. Lidé si vjíždějí do vlasů pro maličkosti, někdo holt nesnese fakt, že někdo může mít jiný názor. Napadají se, nešetří sprostými a přehnanými výrazy. Odborníky ze sebe dělají Ti, kteří toho moc nevědí atd... Abych pravdu řekl, dost mi to vadí.

Já jsem přesvědčen a snažím se všude propagovat fakt, že Open-Source je hlavně o svobodě a možnosti volby. Předpokládám, že většina lidí, kteří tohle budou číst, jsou uživatelé Linuxu a mají k tomu vlastní důvod. Jsme ve světě Open-Source, to ovšem neznamená jen fakt, že můžeme nějaký produkt používat a redistribuovat zdarma. Znamená to také to, že máme možnost si vybrat, zda to či ono nám vyhovuje či ne, zda to či ono chceme používat či ne a nikdo před námi nic neskrývá.

Uvědomme si, že ať už jsme uživatelé jakékoliv distribuce, jsme na jedné lodi, používáme většinou stejné nebo podobné programy, tendence, přístup a víceméně filosofii. Není podstatné, jestli používáte Windows, GNU/Linux tuto distribuci, GNU/Linux tamtu distribuci, GNU/Linux úplně jinou distribuci, BSD, MAC, Solaris atd... Podstatné je zde to, že jste si vybrali (doufám), že jste zakotvili u systému, který vám vyhovuje, který vás neomezuje a se kterým jste spokojeni.

Pokud někdo prohlašuje, že Gentoo není dobrý systém, že to není vhodný systém atd..., pak se jedná o jeho subjektivní názor a je potřeba to tak brát, každý OS má svoje + a -, každý uživatel Gentoo měl možnost si vybrat, zda mu vyhovuje či nikoliv jeho podstata, filosofie, portage atd... To znamená, že jakékoliv výroky o tom, zda je dobrý či ne, jsou zde naprosto irelevantní. Stejným způsobem bychom mohli uvažovat obecně. Instalační dokumentace Gentoo jasně uvádí, na čem je založen, jakým způsobem pracuje se softwarovými celky atd...

Já patřím k lidem, kterým Gentoo naprosto vyhovuje, neboť se jedná o čistou distribuci, kterou si krok po kroku poskládám přesně podle svých představ, nemusím šílet z toho, když vyjde nová verze, vyhovuje mi kontinuální update nainstalovaných celků, vyhovuje mi fakt, že mi na konfigurační soubory nikdo a nic nesahá. Vyhovuje mi princip, že mám naprostý přehled o tom, co v systému mám či ne, co mi tam běží či ne. Vyhovuje mi po všech stránkách. Kompilaci nevidím jako problém, neboť nemám rád balíky, vyhovují mi příme zdrojové kódy a vlastní kompilace. Gentoo mi vyhovuje po všech stránkách a proto jsem po různých zkušenostech s jinými distro zakotvil právě zde.

Co tím chtěl básník říci? Básník tím nechtěl říci, že ostatní je špatné, básník tím chtěl říci, že si vybral Gentoo z těch a těch důvodů. Básník je schopen uznat a pochopit, že jiní uživatelé mají zcela jiný názor, nebo jim vyhovuje jiná distribuce, to ovšem neznamená, že něco je špatné a něco je dobré. Každému může vyhovovat něco jiného a o tom to vážení je! Nic není dokonalé, nic není nejlepší, pro každého je nejlepší to, co mu vyhovuje. Celý lidský život je prakticky o principu pokus / omyl a o možnosti se v určitých situacích nějak rozhodnout.

Já osobně nevidím největší kámen úrazu v souboji Windows versus zbytek světa, Windows versus GNU/Linux nebo GNU/Linux versus GNU/Linux. Existuje tady daleko větší a důležitější problém, se kterým je potřeba něco dělat a to je business. Vím že to zní naivně a ono to opravdu velice naivní je, já si to opravdu uvědomuji, ale věřím tomu, že alespoň částečně by se to mohlo zlepšit. Vadí mi skutečnost, že každá druhá internetová stránka bliká reklamou jako vánoční stromeček, stejně tak některé programy. Vadí mi fakt, že zde zatím neexistuje jednotný dokumentový otevřený formát, který by podporovaly softwarové společnosti na celém světě. OpenOffice a OpenDocument vidím rozhodně jako krok vpřed a krok vpřed tím správným směrem, ovšem podívejme se na aroganci a nadřazenost nám všem známého softwarového gigantu, který si zkrátka myslí, že nám všem bude diktovat standardy a nejlépe všude, že nás bude nutit k tomu, abychom si prostě museli pořídit licenci na jejich software jen proto, abychom si mohli přečíst dokument veřejně prezentovaný někde na webu. A vsadím se, že až přijdou se svým otevřeným formátem, nebude OpenDocumentu sahat po kotníky, ovšem bude kolem toho hrozná ceremonie, reklama a zázrak, stejně jako v případě Tabbed Browsing nebo XML struktury souborů dokumentů. Já nikoho nenutím, aby nepoužíval jejich produkty, jen zastávám názor, že každý člověk má právo zdarma na přístup k informacím a na to vybrat si, v jakém softwarovém produktu bude pracovat a žádná společnost nemá právo vynucovávat si výhradně svoji dominanci. Lidé kteří počítačům nerozumí, jej dostanou od někoho nainstalovaný a v něm Windows a IE, je jim jedno, že existuje lepší prohlížeč, prostě používají IE, protože ho tam mají hned na ráně. Nikdo jim nenabídl možnosti, mají ho tam a basta. A potom se řekne, že IE je nejrozšířenější. Omlouvám se za únik mé rekace někam jinam.

Dalším problémem vidím nejednotnost v distribuci ovladačů. Proč by člověk, který si koupí nějaký HW, musel být odkázán na konkrétní operační systém? Proč výrobci HW neposkytují pro svoje produkty zdrojové texty ovladačů, nebo proč neexistuje nějaké jednotné ovladačové rozhranní? Spousta lidí řekne, že v Linuxu jim nic nejde, ale neuvědoují si, že za to Linux jako takový nemůže.

Blahopřeji všem, kteří to dočetli až dokonce, všechny zde napsané výroky jsou výhradně mým osobním názorem a přeji všem, které tato reakce zaujme, aby přispěla řekněme k novému pohledu na SW / HW prostor, ve kterém žijeme a se kterým se denně setkáváme.

Pusťte se do mě, ale vemte na vědomí, že pokud to uděláte, pak jste zcela nepochopili, co jsem vám chtěl sdělit.

[David Watzke]

To je spíš na blogpost

Spousta lidí řekne, že v Linuxu jim nic nejde, ale neuvědoují si, že za to Linux jako takový nemůže.

Bohužel jim to není nic platný, že za to nemůže. Naneštěstí takoví lidé potom prohlašují o GNU/Linuxu hnoje. Pak jsou tací, kteří (přestože vědí o GNU/Linuxu) mluví o Windows jako o PC. Nezeptají se, kolik Windows potřebují RAM, aby neswapovaly, ale kolik PC potřebuje RAM, aby neswapoval. Když jim to jeden vytkne, "obhajují" se tím, že každý v jejich okolí používá Windows. Fakt důvod. Ale to jsem trochu (víc) odbočil...

[Qidoš]

čus lidi prosim poradil by me nekdo jak dlouho muzu chovat škrtiče od mladěte cca 60CM v terarku o 54 široký 99 dlouhy a 130 ne vejšku? je to samo v centákach.respektive nejlíp do jakých rozměrů hada se to hodí?díkes lidi Qídoš