Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Microsoft pod tlakem Evropské komise přišel s návrhem, že si uživatel při instalaci Windows bude moci vybrat, který prohlížeč chce používat. CTO společnosti Opera Software Håkon Wium Lie s ním vyjádřil spokojenost a zároveň uvedl, že by byl dobrý nápad, kdyby s podobným řešením přišly Apple a Ubuntu. Více najdete na OSnews.com.
Tiskni
Sdílej:
U me si to tim opera uplne posrala. Uz delsi dobu pouzivam ff, kvuli vyvojarskym nastrojum, ale operu jsem mel na takove to domaci brouzdani :) . Ted uz pujde odevsat pryc. Momentalne se mi nejvic zamlouva na domaci brouzdani chrome(chromium).
Tohle opatření je ale diskriminační – nahrává prohlížečům, které už nějaký podíl mají a diskriminuje ty, které teprve přicházejí.
Docela se mi líbilo řešení od jedné IT expertky (na Nově by ji tak určitě nazvali):
„Já bych všechny ty prohlížeče zakázala“
Věra Pohlová
Podľa mňa to zvrátené nie je. Nemám rád extrémizmy a ultrapravicový trh nie je žiadnou výnimkou. Na monopoly musí existovať kontrola od štátu a pod. A MS a jeho prehliadač rozhodne takýto monopol tvoria. Samozrejme, konkrétne riešenie je predmetom diskusie, ale ja nevidím žiadny problém s tým, že sa konečne prestane ľuďom cpať nepoužiteľný (resp. už polopoužiteľný v ostatných verziách) IE a budú si môcť rovno pri inštalácii vybrať (ak budú chcieť). Komu tým podľa teba uškodia, ak nie market share IE? Skutočne ťa až tak trápi, že sa zakročí proti monopolu?
Ale no tak. Používám na desktopu Linux a jako prohlížeč Firefox. Při prohlížení webu nijak netrpím. Párkrát jsem narazil na nějaký obchod, jehož stránky nefungovaly, tak jsem odešel, ale jinak problémy nemám. Ty dvě třetiny už dávno neplatí (pokud někdy platily).
Skončíme tak, že instalace Linuxu se protáhne z půl hoďky na několik dní, protože uživatel bude při ní muset odklikat všechny ty dialogy.
Nejen že se protáhne, ale uživatel bude navíc znechucený a zmatený, protože se bude muset rozhodovat, vybírat z několika možností, váhat, jestli zvolil správně… Proto se mi tak líbí instalátor Ubuntu – jen minimum voleb a nainstaluje se funkční systém vyhovující většině lidí. Kdo chce něco zvláštního, provede si změny dodatečně – ale hned po instalaci má fungující OS. (*BSD systémy na to jdou většinou úplně jinak – méně přívětivě).
BSD - systemy su predovsetkym neni urcene pre desktop, aj ked sa na nom pouzivaju (PC-BSD ...)
A proč by měla být instalace serverového systému méně přivětivá? Nebo složitější?
Vždyť i tady jsou potřeby uživatelů dost podobné – chci např. nainstalovat poštovní server – nainstaluji OS, pár balíčků, nastavím doménu, DNS záznamy, IP adresu, maildiry místo mboxů a v podstatě mám hotovo. U linuxových distribucí je instalace systému velice jednoduchá, člověk se pak může soustředit na vlastní práci a případně něco doladí dodatečně. Srovnám-li to s instalací FreeBSD, instalace OS jako takového je složitější, pracnější, vyžaduje větší znalosti uživatele – ale proč? Jakou to má výhodu?
len 92% Ferrari patri FIAT-u... :)))))
i tak by takovou analogii slo pouzit jen v takovem pripade ze by Ferrari (nebo v pripade Windows spise Trabant) ovladal 90% trhu s auty a vyuzival toho aby pred-instaloval do vsech aut podradne radio znacky "Ferrari". Ostatni vyrobci mnohem lepsich radii by toho moc neprodali protoze se nikomu nechce menit (byt podradny) radio ktery tam uz je. Tedy: likvidace konkurence na zaklade monopolu v jinem odvetvi = nelegalni praktika v EU.
lidi z Opery mohou mlít pantem odshora dolu, mohou si stěžovat od rána do večera, ale neznamená to vůbec nicNeznamená to vůbec nic? A proč potom na základě tohoto "nic" donutila EK Microsoft k něčemu, co nemá ve světě obdoby, tedy přibalit ke svému zboží konkurenční výrobek?
Ale je pravda, ze vzhledem k tomu ze jsou z mensi zeme, jejich hlas ma oproti tvemu o neco vetsi vahuNe, je ze země, která není členem EU (členství bylo odmítnuto v referendu), proto na orgánech EU neovlivní nic.
Většinu trhu žvýkaček ovládá firma Wrigley. Má podobný „monopol“ jako MIcrosoft na trhu operačních systémů. Kdy jí EU začne diktovat, jaké příchutě má také prodávat?
Politici nevyužili jiné možnosti jak napravit situaci (už jsem tu psal jaké) a tohle je jen vytloukání klínu klínem – jedno pokřivení trhu se „řeší“ jiným pokřivením (což je ale podstata EU).
A co obaly na žvýkačky? Co když budu vyrábět ty stříbrné papírky já a budu nárokovat, aby se alespoň část žvýkaček Wrigley balila do těch mých papírků? Normálně na trhu nemůžu prorazit – Wrigley okupuje všechny obchody a balí žvýkačky jen do svých obalů. Soudruzi by s tím měli něco udělat a zajistit odbyt mému výrobku!
Na tom přece vůbec nezáleží. Stát má stát na obecných pravidlech, které platí pro všechny stejně.
viz „Komu na nich zalezi? A proc? “ – jde o účel a dopady takových pravidel – jestli se to hodí někomu do krámu nebo ne. O to by jít nemělo – ty pravidla by měla být obecná a stanoverná předem.
Pravidlá sú presne od toho, že ich niečo môže nesplňovať. Keby už definície všetko pravidlá splňovalo, tak by boli úplne zbytočné. Doporučujem Vám zopakovať si základnú školu -- som si istý, že elementárne uvažovanie sa tam preberá
Ne – konkurence u obalů nepřijde kyknosovi užitečná, zatímco vynucená volba prohlížeče by se mu hodila – to jsou ta pravidla.
Mne je to fuk, nechcem sa zapájať do ďalšej planej diskusie, ktorá spočíva na podivných analógiách.
V podstate je to aj tak celé len o tom, že či je lepší úplne liberálny trh, alebo či má byť kontrola od štátu aspoň proti monopolom a do akej mierny. Ja osobne zastávam tú drobnú kontrolu štátu, ale nie som ekonóm, takže neviem objektívne posúdiť, ktorý systém je lepší (a pochybujem, že to vie vôbec niekto. Zrejme sú len empirické skúsenosti a žiadna poriadne teória). Naivne je lepší liberálny trh, lebo necháva svet aby sa reguloval sám a nie aby ho regulovali nejakí červení "inteligenti", ktorí presne vedia, aké majú byť ceny. Lenže nikde nie je zaručené, že takýto svet neskĺzne do nejakých sračiek a už tam nezostane (je to zrejme chaotický systém, takže stačí nejaký atraktor). Preto treba aj nejakú tú osvietenú diktatúru, ktorá tomu svetu nedovolí tam skĺznuť. Už druhá vec je, že taká diktatúra ho tam môže sama dostať, hoci by tam sám ísť nechcel Je to proste ťažký problém a osobne si myslím, že (ako väčšina zložitých reálnych problémov) nemá žiadne jednoduché riešenie, ktoré by ste tu odôvodnili na pár riadkoch a zvlášť analógiami so žuvačkami
Dobře, nechme analogií.
Monopoly jsou různé a někdy se tak označuje stav, kdy se o skutečný monopol nejedná.
Monopol může být zapříčiněný státem – např. někomu povolí vařit pivo nebo jezdit s taxíkem a nikdo jiný tuto činnost vykonávat nesmí – toto je asi nejhorší možnost. Pak jsou přirozené monopoly. Např. vodovod k tobě povede jen jeden, voda v lahvích nebo cisternách není konkurence a nikdo nebude kopat kilomentry příkopů, aby ti tam zavedl svoje trubky a konkuroval původnímu dodavateli. V takových případech by měl být tento monopol pod veřejnou kontrolou – státní nebo městský podnik*.
A pak jsou podníky s majoritním podílem na trhu, které si jednak svůj podíl zasloužily a jednak jim zákazníci umožnili takhle vyrůst – např. Microsoft. Nikde není dáno, že na celém světě by měl fungovat jeden operační systém – tenhle stav není nevyhnutelný, lidé můžou používat různé systémy a domluví se spolu díky otevřeným standardům a protokolům. Za ten současný stav si mohou zákazníci sami – kdyby se dívali víc dopředu, věděli by, že není dobré se vázat na jeden OS, protože časem může přijít jiný výhodnější a oni budou chtít přejít. Zákazníci by po svých dodavatelích měli požadovat multiplatformní aplikace, které je neváží na jeden OS a nebrání jim v případném přechodu.
V tom je právě prostor pro činnost státu – občan (malý uživatel) má relativně slabou vyjednávací pozici, ale stát (nebo velký podnik) když zavádí nový informační systém, může požadovat přenositelnost a otevřenost – měl by být připraven na to, že někdy v budoucnu třeba změní operační systém, ale nebude kvůli tomu muset pořizovat nové aplikace.
Myslím si, že pokud tohle stát bude dělat a bude efektivně hospodařit s penězi (neutrácet za licence, které nepotřebuje, nenechat se uplácet atd.), bude to dobré a pomůže to mnohem více než nějaké pokuty nebo „protimonopolní opatření“ (které jsou často stejně jen naoko, aby to vypadalo, že se „něco“ dělá**).
*) provozem může být pověřena soukromá firma, nemusí to být zaměstnanci státu nebo města, pokud nebude dělat svoji práci dobře, může být vyměněna jinou firmou, takže konkurence tu je – ale podnik jako takový je ve veřejném vlastnictví a mohou do něho zasahovat demokraticky zvolení politici.
**) asi jako když je hospodářská krize – politici se taky snaží, aby to vypadalo, že „něco“ dělají (i když to nemá žádný efekt, nebo i kdyby to mělo negativní efekt).
A pak jsou podníky s majoritním podílem na trhu, které si jednak svůj podíl zasloužily a jednak jim zákazníci umožnili takhle vyrůst – např. Microsoft.takze, kdyz si nekdo "zaslouzi" majoritni podil na trhu nelegalnimi praktikami (a Microsoft byl odsouzen i v USA), tak je to vlastne v poradku...
Samozrejme mi ide o tie monopoly, ktoré si svoju pozíciu tzv. "zaslúžili" a potom ju zneužívajú tým, že decimujú konkurenciu, aby si tú pozíciu udržali na veky vekov. Je to proste obyčajná cesta od demokracie k totalite, od voľného trhu k riadenému hospodárstvu a zrušeniu konkurečného boja. Raz sa tam dostanete a nie je cesty späť, totalitný režim už demokraciu znovu nenastolí a bude sa jej všetkými prostriedkami snažiť zabrániť Preto treba nejaký ten antimonopolný úrad. Inak súhlasím s tým, že protimonopolné zásahy sú často len na oko a pokrytecké a nie je to dobrá forma. Ideálne sa má štát snažiť už o predchádzanie tomu, aby vôbec nejaký monopol vznikol (samozrejme, ak sa to dá. Rozhodne by sa štát nemal starať do toho, aby mi doma zaviedli konkurenčnú prípojku vody
).
Lenže nikde nie je zaručené, že takýto svet neskĺzne do nejakých sračiek …Preto treba aj nejakú tú osvietenú diktatúru, ktorá tomu svetu nedovolí tam skĺznuť.
Ono to zní lákavě, ale vidím tu dvě úskalí:
Je ale otázka, aby cena za tu vlastní zkušenost nebyla příliš vysoká, resp. zničující – např. nemusíš zkoušet drogy, abys věděl, že je to cesta do pekla – taková zkušenost by byla příliš drahá a v tu chvíli bys byl závislý a prakticky mrtvý. Jenže jak to říct lidem? Nepoužívejte Windows, protože jsou špatné? …
Je ale otázka, aby cena za tu vlastní zkušenost nebyla příliš vysoká, resp. zničující – např. nemusíš zkoušet drogy, abys věděl, že je to cesta do pekla – taková zkušenost by byla příliš drahá a v tu chvíli bys byl závislý a prakticky mrtvý.a protoze jsi je nevyzkousel, podlehl si propagande a myslis si, ze drogy jsou cesta do pekla :) navzdory tem kvantum lidi, kteri je zkusili a peklo nepoznali. a navzdory tomu, ze jednu z tech nejtvrdsich ale statem z historickych duvodu posvecenych jsi urcite zkusil, ovsem nemas ji jako drogu zarazenou :)
Hm, ja pod drogy radím hlavne heroín a podobné silné drogy. Je pravda, že s alkoholizmom je to ťažké, ale AFAIK (a možno som ovplyvnený propagandou), nič človeká nezničí tak rýchlo a účinne ako heroín a nazvať ho cestou do pekla nie je žiadne zveličenie.
Ja viem zasa o dosť ľuďoch, ktorí v tom pekle skončili, videl som o nich dokumenty a bolo to desivé. A ak je aj len 50% šanca, že skončím v pekle (a protiváhou k tomu je nejaké chvíľkove zlepšenie nálady), tak je podľa mňa úplne logické, že sa tých drog bojím a nikdy v živote ich neskúsim Na rozdiel od toho alkoholu, ktorý si raz za čas konzumujem a nenecháva okrem prípadnej opice na druhý deň vôbec žiadne následky
Nerozumiem tomuto argumentu. Heroín je proste ruská ruleta. Buď sa zabiješ, alebo nie. Je jasné, že sa môžeš zničiť veľa spôsobmi aj v bežnom živote, ale aspoň to neplánuješ a snažíš sa žiť podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia a už je otázka, či sa to podarí. V heroíne s tým ideš do toho, že v komore zrovna nebude náboj
Alkohol nie je ruská ruleta ani omylom. Konzumuje ho relatívne pravidelne takmer celá spoločnosť a zďaleka nie je pravda, že by nejaké vysoké percento boli alkoholici
Adrenalínové športy pravdu sú v istom zmysle ruleta, lenže len v takom, v akom je ruleta jazdiť autom do práce a že ťa niekto nabúra a zabije. Proste úplne mizivá šanca, že sa ti niečo stane (ak už si v danom športe profík, čo obvykle adrenalínový športovci sú).
Presne preto sa okolo týchto vecí nehysterčí
Je jedno ako to nazveš, pokojne to môžeme volať riskantné jednanie, ak to tvojmu fanatickému antikresťanskému egu vyhovuje viac Otázka je, jak moc veľké je to riziko. Ja si stále myslím, že u heroínu relatívne vysoké, u tých ostatných vecí, čo si vymenoval relatívne zanebateľné. Preto sa drogy démonizujú
Nerozumiem. To s tými drogami už skúsili iní a nedopadli moc dobre. Samozrejme, ak to niekomu nevadí, nech si to kľudne skúsi, je to každého osobná vec. Ale ja tvrdím, že je pomerne vysoké riziko problémov a preto nemám žiadny záujem to skúšať (vidím len nevýhody, nie výhody), takže mi to nepripadá moc rozumné.
Ad propaganda: mohol by si mi dať odkaz na nejaký relevantný článok, ktorý potvrdí tvoje názory? Rád si opravím svoj chybný náhľad. Ale len v prípade, že je skutočne chybný, zatiaľ ti neverím.
Tak tvoj názor je, že heroín je relatívne neškodný, tak som chcel nejaké potvrdenie. Netuším, prečo si myslíš, že o tom niečo vieš, len preto, že máš zopár známych a že ja o tom nič neviem, keď som si o tom čítal a videl som dokumenty. Jediný správny zdroj vedomostí je akože len vlastná skúsenosť? Sprostredkovaná (pomocou článkov a dokumentov) je zlá? Alebo čo sa tu snažíš tvrdiť?
Kde som napísal, že o niečom nič neviem? To si asi zasa niečo zle pochopil. O drogách som napísal toľko, že o nich viem z dokumentov a z iných zdrojov. Nakoľko sú hodnoverné netuším a nemám to ako overiť. Ale verím im natoľko, nakoľko verím napríklad bežným údajom na wikipédii. Takže mám proste dosť dobrý dôvod veriť, že o tom trochu viem. A potom si prídeš ty s tým, že máš skúsenosť, ktorá tomu odporuje a z toho by malo akože hneď plynúť, že o tom nič neviem, alebo že moje tvrdenia majú menšiu váhu ako tvoje? Fakt nerozumiem.
Tak tvoj názor je, že heroín je relatívne neškodný, tak som chcel nejaké potvrdenie. Netuším, prečo si myslíš, že o tom niečo vieš, len preto, že máš zopár známych a že ja o tom nič neviem, keď som si o tom čítal a videl som dokumenty. Jediný správny zdroj vedomostí je akože len vlastná skúsenosť? Sprostredkovaná (pomocou článkov a dokumentov) je zlá? Alebo čo sa tu snažíš tvrdiť?Samozrejme ze vlastni zkusenost je vzdy lepsi nez clanek z pochybneho, navic zaujateho zdroje. Navic tech clanku jsem si precetl take dost, ostatne od toho to byla lekarska fakulta. Netvrdim ze je neskodny - tvrdim, ze vetsina lidi vcetne tebe ma naprosto hystericke nerealne predstavy, abych te ocitoval "cesta do pekel". Ale jsi to ty, takze zase vidis jen cernou a bilou "cestu do pekel" a "relativne neskodny".
Skutočne sa mi snažíš nahovoriť, že po požití heroínu je šanca jedno promile, že sa človek zničí? Je to v úplne strašnom rozpore s dokumentami, ktoré som o tom videl, faktami, ktoré som si zisťoval, napríklad, že heroín je silne návykový (obvykle sa ho už po jednej dávke nezbavíš), atď. Samozrejme uznávam, že to môže byť propagandou spoločnosti, ktorá chce umelo vytvoriť strach z drog (čo nepovažujem za úplne nerozumné), ale skôr som ochotný veriť tomu, že vôbec nevieš, o čom hovoríš Koľko máš inak známych, ktorý skúšali heroín? Je ich aspoň 100, aby to bola nejaká rozumne veľká vzorka? Alebo je to tak, že sú dvaja traja a náhodou zatiaľ žijú?
Ok tak dajme tomu, že to môže byť niečo medzi 1% a 10%. A z dokumentov, ktoré poznám ja skôr tak 50%. V každom je to brutálne vysoká šanca sa zabiť kvôli úplnej hovadine -> nič pre mňa.
Aha, takže všetko, čo odporuje tvojmu názoru je propaganda a nemá to žiadnu váhu. Opäť, neprekvapuje ma to.
Droga má vôbec veľmi nejasnú definíciu a rôzni ľudia si pod ňou predstavia rôzne veci. S vhodnou definícou je drogou napríklad aj voda a vzduch. Ale ak chceme nejakú rozumnú definíciu, tak podľa mňa by to boli látky, ktoré spôsobujú závislosť a nejakým spôsobom telu škodia. S tou definícou už by si ten alkohol tak ľahko nepretlačil, pretože ho konzumujem relatívne pravidelne (čiže mám bohatú skúsenosť a nielen ja), ale zas zďaleka nie tak často, aby sa jednalo o závislosť (vždy je to príležitostné), alebo že by mi nejak škodil. Cigarety už by asi prešli touto definíciou, pretože závislosť spôsobujú celkom silnú a človek si nikotínom relatívne dosť škodí. Tráva je otázka. Podľa mňa to veľmi návyková látka nie je, ale nepoznám všetky jej účinky na organizmus. Ale hovorí sa, že dlhodobé húlenie zhoršuje pamäť
1. som si toho vedomý. Ale osvietená diktatúra prostredníctvom demokraticky zvolených poslancov už neznie tak hrozne a v mnohých štátoch funguje relatívne slušne (a v mnohých horšie a v ďalších vôbec). Všetko záleži od strán, ktoré majú voliči k dispozícii a samotných voličov. Bohužiaľ je zrejmé, že väčšina voličov sa vždy musí skladať z priemerne inteligentných ľudí s IQ okolo 100, ktorí nemajú ani páru o tom, aký vplyv bude mať ich voľba na spoločnosť a politiku. Ale to je už problém demokracie a lepší systém nemáme
2. Ak bude nejaké "příště"
Netuším ako im to povedať, ak nie pomocou diktatúry, ktorá im to proste zakáže (diktatúrou tu rozumiem aj štátne zákony, ktoré vo svojej podstate nie sú často ničím iným než diktovaním podmienok, ktoré nedávajú zmysel a na ktorých dodržiavanie som nepristúpil). Presne preto je problém s tým, že necháte svet, aby sa sám reguloval a aby si sám fungoval. Je proste plný nepredvídateľných a živelných síl, ktoré ho môžu strhnúť k masívnym vojnám až hrozbe totálneho vyhladenia života (to už máme našťastie za sebou a snáď sa to nebude opakovať), atď. Tú osvietenú diktatúru bude IMHO potreba mať v nejakej podobe vždy. Ale samozrejme, vidím problém aj tam, lebo rovnako dobre ho k tým problémom môže strhnúť (a tiež sa to často v histórii stalo) tá diktatúra.
Celkovo: celé je to zložité a nie je žiadne rozumné a fungujúce riešenie. Proste treba nejak žiť a dúfať, že prežijeme. To je asi tak to najoptimistickejšie, čo sa dá k tomu povedať
Prečítaj si to znova a poriadne. Píšem tam, že mi nie je jasné, či regulovať, alebo nie, v oboch prípadoch vidím výhody aj nevýhody.
A za druhé si demagóg. Bavíme sa o ľudskej spoločnosti, ktorá ako fenomén meniaci tvár planéty a so schopnosťou vyhladiť na nej všetok život -- a teda najväčšia sila, aká kedy na tejto planéte bola -- existuje asi 50--100 rokov (od poslednej veľkej vedeckej revolúcie do vynálezu atómovej bomby) a rozhodne nám ten svet nefunguje nijak ideálne (takmer sme tu to vyhladenie života mali, stačilo jedno pošmyknutie)
A za druhé si demagóg. Bavíme sa o ľudskej spoločnosti, ktorá ako fenomén meniaci tvár planéty a so schopnosťou vyhladiť na nej všetok život -- a teda najväčšia sila, aká kedy na tejto planéte bola -- existuje asi 50--100 rokovach vy namyslene olysale opice s hypertrofovanym pocitem vlastni dulezitosti
Takže ty si za kompletnú anarchiu a liberálny trh? Len sa pýtam, som zvedavý. Ja osobne som tiež silne pravicovo založený človek, ale presne z toho dôvodu cítim potrebu zakročiť proti monopolom, ktoré sú (alebo aspoň majú možnosť byť) vlastne formou totality a potláčajú konkurenčný boj, ergo presný opak toho, čo by som ako pravicový človek chcel
Ty si úplný idiot. Prajem ti, aby na tvoj dom dopadla atómovka, možno zmeníš názor o ľudskej dôležitosti Jasné, že na Zemi je kopa silných javov, ktoré si fungujú bez nášho pričinenia: požiare, zemetrasenia, záplavy, atď. Ale ani jedno z nich sa ani zďaleka nevyrovná studenej vojne a hrozbe vyhladenia života
Chlapče, nechápem, či sa snažíš hrať na debila, alebo si nikdy v živote nevidel účinky jadrovej bomby (nie nutne naživo). A že ich boli pripravené na odpálenie tisícky. Nedokážeš si spočítať, aký by to malo efekt? Si skutočne až taký dement? Samozrejme, že to vyhladenie života bolo zveličené, ale veľká jeho časť by bola úplne zničená, radiáciou by bola na veľmi dlho poznačená celá planéta a nieslo by to so sebou kopu ďalších efektov.
Ok, uznávam, že nejaké mikroorganizmy to možno prežijú a prežijú to možno aj nejaké organizmy v mori (ktoré bude pravdepodobne menej zničené ako pevnina) a o 4 miliardy rokov sa nám tu vyvinie zasa nová civilizácia. Skvelé Pán asi nikdy nepočul slovo zveličenie, že? Jasné, že život sa nedá vyhubiť. A aj keby si ho vyhubil, tak znova vznikne, tak ako kedysi. Išlo mi o to, aký brutálny bordel by tu bol, v podstate rovnaký ako keď zem pred 4.5 miliardami rokov vznikla: nezostalo by tu skoro vôbec nič okrem tých najprimitívnejších organizmov. A ty mi ešte stále chceš tvrdiť, že tvor, ktorý dokáže takúto kataklyzmu spôsobiť nie je dôležitý?
Ty asi nie si schopný akceptovať názor, že ľudia nemusia byť extrémisti, že? Buď je niekto fanatický veriaci, alebo fanatický neveriaci, nemôže byť nič medzi. Ak je niekto pravičiar, tak to tiež musí byť z fanatizmu, nemôže ani len pouvažovať nad tým, či na niektorých ľavicových myšlienkach nie je niečo zaujímavé, že? Ale celkom mi to k tebe ladí, si proste fanatik neschopný uvažovania, s tým sa holt musím zmieriť a toto je posledný komentár, ktorý k tejto téme píšem
Ok, v tom prípade nie som prípade nie som pravičiar, pretože pravičiari sú podľa teba zjavne ľudia, ktorí sa nesmú zaujímať o názory druhej strany (to je len tak medzi nami totalitný zákaz zvedavosti, alebo ako je to? ), ergo zaslepení fanatici. Opäť raz a znova mi to na teba sedí, dík za upresnenie
Toto je skutočne posledný komentár odo mňa, nečakaj žiadnu odpoveď (nie že by si mal nejakú čakať, ale aby si to nebral ako prejav neslušnosti). Prospeje nám to obom, sme proste nekompatibilný jedinci a naše diskusie sú vždy zbytočne komplikované a nikdy nikam nevedú
Já dal taky mínus. Už mě ta věčná přirovnání, analogie a zpřesňování tady začínají pít krev.
Hm, do windows si tu operu muzes taky nainstalovat ne?
Jen ať klidně v Ubu na začátku takový dialog je. Ale musí nabízet jenom FOSS prohlížeče.Ani nahodou! K cemu? Jak muze uzivatel podle jmen prohlizecu nebo par screenshotu vedet, ktery mu bude vyhovovat? Instalace peclive vybraneho jednoho defaultniho prohlizece je zdaleka nejvyvazenejsim resenim. Lip to proste delat nejde. Vetsine uzivatelu vyhovuje, nemeni. Komu vadi, stahne jiny. Kdyz date do instalace takovy dialog, tak nejen, ze ji prodlouzite, ale lidi spokojene s defaultem naserete a ty co nevi co je pro ne lepsi zmatete.... Kdyby tu nebyl precedens typu Mozilla, tak by se jeste pojeti Opery dalo vzdalene chapat... ale takhle jsou to normalni krysy, ktery se snizily k evropskemu rektalnimu alpinismu, protoze samy nejsou schopne svuj prohlizec prosadit.
Mně přijde absurdní už jen to, že by mi (resp. Ubuntu) EU mluvila do toho, jaké soubory mohu vystavit na webu ke stažení – že pokud je to Linuxová distribuce, musím tam přihrát takové a takové soubory (další prohlížeče) a přidat takové či onaké menu do instalátoru. Prostě totalita – unijní politici se serou do oblastí, kde žádný politik nemá co dělat.
To Ubuntu sice má, ale default předinstalovaný je FF. A to je tatáž situace jako s IE ve Windows Muselo by se jednat o výběr prohlížeče už v průběhu instalace. Pomineme přitom problém s metabalíky (ubuntu-desktop) a vtažením Qt knihoven do Gtk prostředí Ubuntu při instalaci Opery... A potom by mohl Micro$oft chtít volitelnou instalaci IE v Ubuntu
... A Google svého Chrome taky...
Jako kdybych to neříkal
To Ubuntu sice má, ale default předinstalovaný je FF. A to je tatáž situace jako s IE ve Windows
Možná mi něco uniklo, ale ono se Ubuntu nedá nainstalovat bez webového prohlížeče? Nebo se Window dají nainstalovat bez MSIE?
A potom by mohl Micro$oft chtít volitelnou instalaci IE v Ubuntu
To by ho nejdřív musel naportovat a dát k dispozici pod akceptovatelnou licencí.
ad FF) při instalaci Ubuntu nejde zvolit volba instalace bez FF (obecně prohlížeče) , v té instalaci na 7 kliků to prostě nejde navolit...
V distribúcii pre BFU mi to pripadá skôr rozumné než hlúpe.
To je ale zvláštna výhrada. To je ako povedať, že ak niekto nie je automechanik nemá šoférovať auto
Viem o tom, že to tak funguje a osobne by som vraždil, keby to tak nebolo; lenže ten zvyšok distribúcii nie je určený pre BFU (napríklad v arch linuxe nie sú defaultne ani X ). Proste každému čo jeho jest. A pre BFU je vhodný ultra jednoduchý a funkčný systém, a tým ubuntu snáď je (už som ho dlho nevidel, ale hovorí sa to...).
To je ale zvláštna výhrada. To je ako povedať, že ak niekto nie je automechanik nemá šoférovať auto
Řídit ho může, stejně jako může používat operační systém. Ale když bude potřebovat něco opravit, udělá lépe, když to svěří tomu automechanikovi nebo servisu, stejně jako preventivní prohlídku. (Ponechme teď stranou, že s dnešními auty už toho nezřídka ani automechanik moc nepořídí, nemá-li příslušné vybavení.)
No, bola to blbá analógia, pretože auto sa neinštaluje Ničmenej, prečo by BFU nemali systém inštalovať, keď je to pri dobre spravenom inštalátore záležitosť na pár klikov, ktorú zvládne aj cvičená opica? Samozrejme, nebudú rozumieť tomu, prečo to funguje, ani to nebudú vedieť opraviť, ale s tým už pokojne môžu zájsť za odborníkom (alebo sa to naučiť sami). Fakt mi nie jasné, prečo by sa na inštaláciu každého systému mal volať "automechanik" (ad Vaše "BFU by nemali inštalovať systém").
dát k dispozici pod akceptovatelnou licencí.
Pokud bychom tuto podmínku uznali (a to bychom měli), mohl by i Microsoft vznést požadavek na licenci prohlížeče, který má být v nabídce. A mohl by požadovat tak nesmyslnou licenci, že by každý prohlížeč ztratil zájem. A nařízení Evropské unie by se stalo (zaslouženě) impotentním.
Ať zkusí Apple donutit k takové krávovině (nejraději bych použil jiné, podobně znějící slovo) a já si snad udělám menší výlet do Norska…
Ja bych daval operacni systemy bez prohlizecu, at si kazdej zajde do obchodu poradit se s profesionalnim prodavacem a prohizec zakoupi.
Doporučuju, s lidma z Opery se dobře chlastá. (I když si z toho večera už moc nepamatuju )
přesně tohle jsem čekal, že se ozve nějakej trouba kterýmu vadí, že je předinstalované Safari. pak to bude iTunes, pak to bude iLife, pak se ozve Adobe kvůli Preview a z Macu bude stejné sh*t jako ostatní OS. jak s prominutím praví klasik: "svět se v prdel obrací..."
Zásadně nesouhlasím. Je zbytečné nutit uživatele instalovat celé desktopové prostředí a pak ho zase dodatečně odinstalovávat a instalovat místo něj jiné jen proto, že má jiné preference než autoři distribuce. Zvlášť třeba při síťové instalaci (z nelokálního zdroje) to může znamenat obrovské zdržení. Navíc není vůbec nutné, aby možnost výběru zdržovala - do výběru software může jít jen ten, komu defaultní výběr nevyhovuje.
A co se týká vaší obavy, že uživatel nebude vědět, na co se ho to instalátor vlastně ptá, na to mám možná nepopulární, ale naprosto jednoznačný názor. Takový uživatel nemá co instalovat operační systém. Operační systém má instalovat někdo, kdo tomu aspoň trochu rozumí. Hlavní důvod, proč většina instalací Windows vypadá tak strašně, není v tom, že by Windows byly tak špatně navržené, ale v tom, že je instalovali a spravují lidé, kteří nemají tušení, co dělají. Jak s oblibou říkám: rozdíl mezi Windows a Linuxem není v tom, že Windows na rozdíl od Linuxu nepotřebují, aby je spravoval někdo, kdo jim rozumí, ale v tom, že Linux se na rozdíl od Windows nesnaží předstírat, že tomu tak není. Tedy aspoň donedávna tomu tak bylo…
Ak má niekto iné preferencie ako autori distribúcie, mal by zvážiť či radšej nepoužiť inú distribúciu, výber a variabilita sú dostatočné.
Aký je rozdiel v zdržaní keď to sťahujem na väčšom inštalačnom disku a keď to sťahujem dodatočne ako balík?
Aj keď ten systém bude inštalovať nejaký človek čo sa tomu rozumie, ako bude vedieť ktorý DE a prehliadač atď... je ten správny pre koncového používateľa? Keď budem inštalovať systém svojej mame, ako mám vedieť či jej bude v budúcnosti viac vyhovovať FF alebo Opera, KDE alebo Gnome, Mplayer alebo VLC, Amarok alebo Totem, atď...? Aký by bol pre moju mamu rozdiel v tom čo dostane defaultne od autorov distribúcie a čo dostane defaultne odo mňa?
Je zbytečné nutit uživatele instalovat celé desktopové prostředí a pak ho zase dodatečně odinstalovávat a instalovat místo něj jiné jen proto, že má jiné preference než autoři distribuce.
Ak má niekto iné preferencie ako autori distribúcie, mal by zvážiť či radšej nepoužiť inú distribúciu, výber a variabilita sú dostatočné.
Akorat ze distribuce neni jenom o tom, jake jsou balicky vybrane pro pocatecni instalaci.
Zvlášť třeba při síťové instalaci (z nelokálního zdroje) to může znamenat obrovské zdržení.
Aký je rozdiel v zdržaní keď to sťahujem na väčšom inštalačnom disku a keď to sťahujem dodatočne ako balík?
Treba ten, ze velky instalacni disk tech DE obsahuje zpravidla vic. Nehlede na fakt, ze rucnim vyberem balicku se nainstaluji jenom ty, ktere jsi vybral (+ zavislosti) zatimco predvolene budou nektere navic a nektere chybet.
Takový uživatel nemá co instalovat operační systém. Operační systém má instalovat někdo, kdo tomu aspoň trochu rozumí.
Aj keď ten systém bude inštalovať nejaký človek čo sa tomu rozumie, ako bude vedieť ktorý DE a prehliadač atď... je ten správny pre koncového používateľa?
Osobni zkusenost a odhad pomohou hodne.
Keď budem inštalovať systém svojej mame, ako mám vedieť či jej bude v budúcnosti viac vyhovovať FF alebo Opera, KDE alebo Gnome, Mplayer alebo VLC, Amarok alebo Totem, atď...?
Proste usoudis co je pro ni nejvyhodnejsi a hotovo. Ona si zvykne a menit uz nejspis nebude.
Aký by bol pre moju mamu rozdiel v tom čo dostane defaultne od autorov distribúcie a čo dostane defaultne odo mňa?
Ten, ze ty znas svou mamu lepe nez tvurci distribuce a budes tedy schopen lepe odhadnout jeji pozadavky.
Ak má niekto iné preferencie ako autori distribúcie, mal by zvážiť či radšej nepoužiť inú distribúciu, výber a variabilita sú dostatočné.
Kdybych si měl vybírat distribuci tak, aby se preference autorů stoprocentně shodovaly s mými, musel bych si ji udělat sám.
Aký je rozdiel v zdržaní keď to sťahujem na väčšom inštalačnom disku a keď to sťahujem dodatočne ako balík?
Řeč byla o síťové instalaci ze zdroje, který není v lokální síti. Pak je rozdíl přesně v tom vynuceném stažení toho prostředí, které je předvybrané, ale já ho nechci.
Aký by bol pre moju mamu rozdiel v tom čo dostane defaultne od autorov distribúcie a čo dostane defaultne odo mňa?
Právě že v nejhorším případě žádný; je tu samozřejmě šance, že když uživatele znám, dokážu lépe (než autoři distribuce, kteří musejí udělat jeden výběr pro všechny) odhadnout, co bude potřebovat a co mu bude vyhovovat. Když si to shrneme: pro uživatele, který neví, o co jde, to vyjde nastejno (ve skutečnosti má pro něj mnou navrhovaný model tu výhodu, že když mu bude systém instalovat někdo, kdo tomu rozumí, bude mu spíš rozumně fungovat), pro uživatele, který ví, o co jde, je mnou navrhovaný systém výhodnější.
Je zbytečné nutit uživatele instalovat celé desktopové prostředí a pak ho zase dodatečně odinstalovávat a instalovat místo něj jiné jen proto, že má jiné preference než autoři distribuce.Od toho jsou tu ty miliony distribuci, aby si lide vybrali. Ubuntu je cilene na urcity typ lidi, ma svoji cilovku a te vyhovuje, co pro ne autori pripravili. Je nesmysl, aby ta distribuce zaplevelovala instalator jen proto, ze by ji nahodou nekdy mohl chtit pouzivat nekdo, na koho nebyla cilena. Minimalismus.
Navíc není vůbec nutné, aby možnost výběru zdržovala - do výběru software může jít jen ten, komu defaultní výběr nevyhovuje.Ale nekdo ten aparat musi programovat, zabira to misto na instalacnim mediu atp... a proc? Pro nic.
A co se týká vaší obavy, že uživatel nebude vědět, na co se ho to instalátor vlastně ptá, na to mám možná nepopulární, ale naprosto jednoznačný názor. Takový uživatel nemá co instalovat operační systém. Operační systém má instalovat někdo, kdo tomu aspoň trochu rozumí.To je samozrejme hloupost, plynouci asi z nejakeho geekovskeho mlzneho oparu, ve kterem permanentne zijete... v realnem zivote je normlani -- a hlavne prakticky nevyhnutelne -- ze OS bude instalovat i clovek, ktery nevi jaky je rozdil mezi desktpovymi prostredimi a ze nejaka jsou... Ona je to hlavne pro drtivou vetsinu lidi naprosto redundantni informace a at se vam to libi nebo ne, tak verte, ze je opravdu mozne prozit kvalitni a spokojeny zivot a nevedet, ze neco jako DE existuje
rozdíl mezi Windows a Linuxem není v tom, že Windows na rozdíl od Linuxu nepotřebují, aby je spravoval někdo, kdo jim rozumí, ale v tom, že Linux se na rozdíl od Windows nesnaží předstírat, že tomu tak není.Neurazte se, ale citim z toho strach elitare o ztratu vyjimecnosti
To je samozrejme hloupost, plynouci asi z nejakeho geekovskeho mlzneho oparu, ve kterem permanentne zijete... v realnem zivote je normlani -- a hlavne prakticky nevyhnutelne -- ze OS bude instalovat i clovek, ktery nevi jaky je rozdil mezi desktpovymi prostredimi a ze nejaka jsou...
…Neurazte se, ale citim z toho strach elitare o ztratu vyjimecnosti
Vůbec ne, je to čirý pragmatismus. Když se mi rozbije televize, tak se podívám, jestli za to nemůže prasklá pojistka, a pokud ne, vezmu ji do servisu. Nebudu se v ní vrtat sám, protože vím, že to neumím; kdo tomu rozumí, ať se klidně vrtá. Když jsem u foťáku potřeboval seřídit autofocus, dal jsem ho do servisu, protože vím, že to neumím; na druhou stranu plně respektuji, že jsou lidé, kteří to zvládnou sami (ostatně jsem na webu našel i návod), a někteří z nich nejspíš i lépe než ten servis. Když jsem potřeboval udělat terasu, raději jsem si ji nechal udělat od někoho, kdo to umí, protože vím, že sám bych to dělal mnohem déle a výsledek by téměř jistě stejně za moc nestál.
A úplně stejně to vidím v případě počítačů, jediný rozdíl je, že tady jsem tím, kdo tomu (relativně) rozumí. V příkrém rozporu s tím, co o mně tvrdíte, si moc dobře uvědomuji, že většina lidí neví, co je desktopové prostředí. Jen si na rozdíl od vás myslím, že takoví lidé by si měli nechat operační systém nainstalovat od někoho, kdo tomu na rozdíl od nich rozumí aspoň natolik, aby ho podobný dotaz instalátoru nevykolejil. Stejně jako to dělám já v případě televize, foťáku nebo terasy.
Takže by se dalo říci, že v "geekovském mlžném oparu" (váš výraz) žijete spíš vy - v přesvědčení, že když vy si instalujete operační systém sám, měl by to tak dělat každý.
Jen si na rozdíl od vás myslím, že takoví lidé by si měli nechat operační systém nainstalovat od někoho, kdo tomu na rozdíl od nich rozumí aspoň natolik, aby ho podobný dotaz instalátoru nevykolejil.Nebo nechat někoho, kdo tomu rozumí, aby sestavil takovou distribuci, která bude použitelná a nainstalovatelná někým, kdo tomu až tak podrobně nerozumí.
Jenže v tom je rozdíl – většina IT ne-odborníků má na počítač stejné požadavky → proto jde udělat instalátor, který provede tímto procesem i úplně neznalého člověka a výsledek mu bude vyhovovat*. Takže instalace operačního systému na nový počítač (kde nehrozí ztráta dat) může být triviální záležitost i pro laika – prostě vloží CD, párkrát klikne na „Další“ a může počítač používat (aniž by platil nějaké nesmyslné peníze za licence, nebo práci odborníků) a o tom to je. Ale stavět si terasu (i na zelené louce) vyžaduje určitou odbornost a žádné instalátory k tomu nejsou.
*) pokud má nějaké zvláštní netypické nároky, ať se buď naučí s počítačem pořádně pracovat, nebo si zavolá toho odborníka – ale většina lidí žádné zvláštní nároky nemá a stačí jim typické nastavení.
Podle mne je ale instalace operačního systému tak jednoduchá záležitost, že ji i obyčejný uživatel může zvládnout bez odborníků (a „odborníků“).
Modelová situace: koupím si v obchodě holý počítač, jen HW a někde si seženu instalační CD Linuxu (dostanu ho k tomu počítači, nebo od kamaráda, nebo si ho sám stáhnu a vypálím třeba v práci nebo ve škole…). Doma připojím počítač do zásuvky a zastrkám všechny kabely (špatně tam ani zastrčit nejdou, leda hrubým násilím). Zapnu počítač, vložím CD a řídím se radami na obrazovce. Instalace úspěšně proběhne a můžu začít pracovat se svým počítačem. Můžu s ním pracovat klidně jako se spotřební elektronikou – zastrčím třeba anténu do DVB-T karty a Kaffeinem se budu dívat na televizi a nahrávat si pořady, kliknu na ikonu „Firefox“ a jdu si prohlížet Internet. A nic neřeším… nepotřebuji odborníka. Většinou – pokud něco nejde (DVD, Flash…), najdu na Internetu (ve wiki své distribuce) návod, kde je přesně krok za krokem popsáno, co mám udělat, jaké příkazy zadat (a nejsem takový dement, abych zapomněl heslo, které jsem zadal během instalace )
Ve kterých bodech tohoto postupu může BFU selhat? Zaseknout se a nevědět, co dělat? Jaké informace potřebuje (např. návod), aby ten postup zvládnul sám?
Ale člověk s tímto přístupem k životu nebude úspěšný s žádným operačním systémem (pokud mu ho nebude spravovat odborník).
Jenže to není o odbornosti – to je o tom, jestli se člověk vůbec snaží něco vyřešit a nebojí se. Instalaci Ubuntu na nový počítač zvládne kdokoli i bez odborníka. Připojit se na Internet při vhodných podmínkách (DHCP) taky, prohlížet si fotky nebo vytvářet dokumenty taky zvládne. Akorát jde o to, aby při setkání s prvním problémem na počítač nerezignoval a nezasekl se, že „to nejde“. Buď se zeptá, nebo zkusí použít nápovědu v počítači, nebo se pokusí najít návod na Internetu – ale to platí pro všechny, ne jen pro BFU – i odborník takhle postupuje: buď něco umí, nebo to nějak zkusí intuitivně udělat, nebo se podívá do manuálu, nebo se zeptá zkušenějších, nebo hledá na Internetu… v tomhle rozdíl mezi BFU a „pokročilým uživatelem“ není – ten přechod je plynulý, časem má člověk víc znalostí, ale metodicky může postupovat pořád stejně (ví, zkouší, hledá řešení, ptá se…).
Jen malá otázka k zamyšlení:
najdu na Internetu (ve wiki své distribuce) návod, kde je přesně krok za krokem popsáno, co mám udělat, jaké příkazy zadat
Proč ty příazy nemůže automaticky vykonat instalátor? Proč to musim lovit na webu a dělat ručně?
Něco by ten instalátor mohl zvládnout -- např. stáhnout podporu pro přehrávání DVD a nainstalovat, nebo nějaké "špatné" kodeky, Flash, ovladače pro nvidii -- Distro zaměřené vyloženě na BFU by to mohlo zvládnout automaticky a snad by to šlo udělat i tak, aby to bylo z právního hlediska v pořádku (ty věci by se nedistribuovaly na CD, ale distribuoval by se jen skript k jejich stažení a instalaci).
Na druhou stranu návody typu "sudo apt-get install ..." jsou primitivní -- zvládne je i začátečník a aspoň se něco přiučí (a taky získá lepší pocit z toho, že ten počítač ovládá).
jj – a proto si myslím, že na instalaci operačního systému není potřeba odborník.
ty věci by se nedistribuovaly na CD, ale distribuoval by se jen skript k jejich stažení a instalaci
Ty věci by měly být hlavně na tom CD. Co to je za hovadinu vyžadovat internetové připojení pro základní instalaci systému? Z právního hlediska v tom nevidím žádný problém. Navíc by tím distributor zajistil, že třeba ty ovladače jdou zkompilovat s jeho jádrem a s něčím nekolidují. Skripty mohou selhat, cizí distribuční balíček se může po čase přesunout do historie a URL nebude fungovat…
Na druhou stranu návody typu "sudo apt-get install ..." jsou primitivní -- zvládne je i začátečník a aspoň se něco přiučí
Přiučí, nepřiučí. Učit se může na nainstalovaném systému.
a taky získá lepší pocit z toho, že ten počítač ovládá
Alespoň trošku vyspělý člověk používá počítač jako nástroj. Nikoli aby si tím honil ego.
Ty věci by měly být hlavně na tom CD. […] Z právního hlediska v tom nevidím žádný problém.
Právě že to problém je. Zaprvé problémy licenční, kdy výrobce binárního ovladače porušuje GPL nebo kdy výrobce zakazuje redistribuci, za druhé patentové, kdy by distribotor musel začít platit třeba za ffmpeg, hinting ve freetype atd.
Ty věci by měly být hlavně na tom CD. Co to je za hovadinu vyžadovat internetové připojení pro základní instalaci systému?
viz petr_p. Samozřejmě, že by bylo lepší mít ty věci na CD a nevyžadovat připojení na internet – ale zřejmě to tak nejde – jinak by se to tak dělalo.
Skripty mohou selhat, cizí distribuční balíček se může po čase přesunout do historie a URL nebude fungovat…
Selhat může cokoli… ty soubory ke stažení, by měly být na nějakém serveru (ve vhodné zemi) ovládaném distribucí, aby se jen tak nepřesunuly.
Přiučí, nepřiučí. Učit se může na nainstalovaném systému.
Vždyť to tu celou dobu říkám – laik si nainstaluje systém → má fungující OS a pak řeší všechno ostatní – učí se, hledá návody, ptá se…
Alespoň trošku vyspělý člověk používá počítač jako nástroj. Nikoli aby si tím honil ego.
Lepší pocit je dobrý k tomu, aby uživatel neřekl, že to nejde a nevykašlal se na to, aby si víc věřil a zkoušel ty problémy řešit a něco nového se naučil.
Lepší pocit je dobrý k tomu, aby uživatel neřekl, že to nejde a nevykašlal se na to, aby si víc věřil a zkoušel ty problémy řešit a něco nového se naučil.Přesně. Taky mám dobrý pocit, když zjistím něco nového. A nemám pocit, že bych si nějak honil ego
musim souhlasit s prispevkem vyse. kdyz jsem presel z widli na linux, bylo to proto, ze mam moznost mit na pocitaci jen to, co chci, tedy behem instalace si navolit, ktere casti systemu chci nainstalovat.
jen proto, ze 49% populace pouziva KDE, 49% populace GNOME a zbyla 2% nejaky jiny manager (ty procenta berte s rezervou, je to jen priklad :) ), tak si musim defaultne instalovat vsechny? proc?
pripada mi to stejne, jako by me nekdo nutil mit v kernelu to a to. neco je default a kdyz chci neco navic, tak si to pridam sam, ne? vzdyt v opacnym pripade by to bylo stejny, jako s widlema, ze by nam za chvili nestacily ani 4GB RAM
zkrakta mit moznost volby, co si nainstalovat vitam a jsem rad, ze pouzivam distro, ktere toto pri instalaci umoznuje (a to u vsech komponent)
tak si musim defaultne instalovat vsechny? proc?Až na to, že se neinstalují všechna prostředí, ale jen jedno (jestli stále mluvíme o Ubuntu). Uživatel se podívá na obrázky a zjistí, že se mu víc líbí Kubuntu, tak si stáhne a nainstaluje Kubuntu a nediví se, proč to u něj najednou vypadá úplně jinak (protože při instalaci zvolil nějaké Gnome a ne KDE, protože ta písmenka mu stejně nic neříkají). Nevím, proč by každá distribuce musela být úplně stejná a zavalovat začínající uživatele zbytečnými volbami. Je dobře, že je tu systém, který se na pár kliknutí nainstaluje přímo z CD, netřeba nic během instalace tahat. Takhle má uživatel za chvíli funkční systém a může začít objevovat. Zkušenější uživatel použije alternativní instalační CD, Debian… nebo úplně jinou distribuci.
Úplný souhlas. Razit teorii že instalovat operační systém má jen "opravdový odborník" a proto musí být instalace složitá a pokud možno z textového režimu, ideálně z komandlajny mi připadá poněkud zcestné a pro rozšíření linuxu nežádoucí, protože potom si BFU stejně raději nainstaluje Windows. A navíc jsem nepozoroval rozdíl v "kvalitě" nainstalovaných Windows na desktopu ať už od značkové firmy certifikované Micro$oftem nebo samoinstalací od BFU.
a proto musí být instalace složitá a pokud možno z textového režimuTam ma byt nejaka souvislost? Podivej se treba na instalator OpenBSD. Jednoduchej, prehlednej, ... a v textovym rezimu.
Textový instalátor Ubuntu (alternate CD) je taky v pohodě. Ale takové FreeBSD nebo NetBSD jsou na tom o dost hůř (OpenBSD si nepamatuju).
ještě microsoft by mohl chtít po ubuntu, aby při instalaci nabízel explorer. tímto u mě opera skončila!
Proč ne, když ho dá k dispozici. Už mě nebaví ho složitě zprovozňovat přes Wine (kvůli odladění webu)
MS by měl předně ten svůj prohlížeč dotáhnout na úroveň ostatních, aby nebylo potřeba weby ladit a stačilo psát podle standardů.
Hm, do Ubuntu by ho chtěli? Takže Opera uvolní zdrojáky pod nějakou open source licencí? Super.
Obecně nemám M$ moc v lásce, ale tohle už EK a Opera trochu přehaněj!
Brzo asi budeme přeregulovamý.
Chápu, že to že je tam IE, znamená, že ho bude dost BFU používat (protože internet je přeci takový to modrý "E").
Mám ale strach aby se v dalších verzích nedošlo k tomu, že jedněm vadí to, druhejm to a pak bude instalace připomínat několikastránkový dotazník :)) a nahoře bude tlačítko "WTF?", který to nastaví normálně na M$. A dobrá hláška by byla "tento produkt není bezpečný, protože se pravidelně neaktualizuje. Doporučujeme IE. Oprvdu instalovat?"
Jak se vlastně zařídí že se nainstaluje opera? To si to ponese sebou? nebo stáhne? Co aktualizace? (opery) A proč tam není "můj prohlížeč"?
chjooo
Mám ale strach aby se v dalších verzích nedošlo k tomu, že jedněm vadí to, druhejm toTo lze teď očekávat - další a další stížnosti na Microsoft a požadavky na volbu dalších aplikací. Zafungovalo to jednou, proto je velká naděje, že to zafunguje znovu.
Sice si myslím, že Opera tuto aktivitu dost přehání, ale stejně ji používám i nadále. Neřídím se při používání věcí ideiologickými výstřelkami při snaze o jejich prodej, ale shodou funkčnosti a mých potřeb a tam browser Opera vede...
$ killall opera [1]+ Done opera:-P
# yaourt -R opera opera not found, searching for group... error: 'opera': not found in local db
Opera pravděpodobně kalkuluje s tím, že si ji někdo vybere. Hahahahaha.
To je dost zajímavý obchodní model a myslím, že pro Operu jediná šance.
A kdy přijde snaha napravit pokřivený trh hoven? Vždyť je téměř nereálné se uživit jejich tvorbou!
Já jsem narážel hlavně na to, že nikdo nemá implicitní nárok na odbyt pro svoje zboží – odbyt si musíš zaslouži, pokud zájem není, neměli by ti v tom politici uměle pomáhat a uměle ti vytvářet trh pro tvůj výrobek (proto ta zmínka o Lordovi – trh s hovny tu prostě není a nikdo mu uměle odbyt zajišťovat nebude).
Dejme tomu, že budu vyrábět tácky pod pivo a nebude o ně velký zájem, všichni si koupí (nebo dostanou) tácky od pivovaru, který jim dodává pivo. I s tímto by politici měli něco dělat a zajistit mi odbyt? Nebo prostě přijmeme jako fakt, že trh nezávislých tácků neexistuje, všichni kupují ty od pivovarů a nebudeme nic řešit?
Firefox si našel velké množství uživatelů a žádnou evropskou unii k tomu nepotřeboval. Prosazuje se i Safari nebo Chrome. Opera by se spíš měla víc snažit, zapracovat na kvalitě svého prohlížeče a na funkcích (inspirovat se Firefoxem). Možná by jí pomohlo, kdyby se stala svobodným softwarem…Ani dnes to není špatný prohlížeč, ale prostě jí něco chybí. Těžko říct co – mám tu nainstalovaný jak FF tak Operu, ale stejně radši používám FF (a Operu si spustím jen občas).
Už jsem to tu někde psal – politici by měli hledat chyby nejdřív u sebe* a ne svalovat vinu na soukromé firmy a ždímat z nich peníze. Jasně že upozorňovat na cizí chyby místo řešení těch vlastních a házení viny na ostatní je snazší… ale není to ta správná cesta.
*) poctivá výběrová řízení, neplýtvání veřejnými penězi, prosazování otevřených standardů a multiplatformních řešení ve státní správě a školství…
S tím souhlasím. Jak ale vysvětlíte, že se Explorer udržel i po té, co byl kvalitativně předehnán Mozilou a Operou? Byly snad s ním lidi spokojeni i nadále? Nebo snad jen zapomněli vyměnit prohlížeč po reinstalaci/upgradu operačního systému?
Já si válku prohlížečů nepamatuji. (Popravdě u nás v české kotlině ani žádná nebyla, protože než se tu web rozšířil, tak Netscape zemřel.) Za to si pamatuji následnou beznaděj, kdy tvůrci webu byli sami nuceni přiživovat hegemonii Exploreru tím, že pro něj optimalizovali stránky, protože jinak by jim uživatelé utekli, čímž uživatelé neměli motivaci přejít na lepší prohlížeč, a tím pádem bylo nutné Eplorer podporovat.
Začarovaný kruh rozsekla až Mozilla, když přesvědčila uživatele, že Firefox je lepší a že změna za to stojí.
Takže zopakuji svoji otázku: Proč uživatelé sami včas neutekli od Exploreru?
Jako menší nápovědu uvedu moje zkušenosti s podnikového působení: Hlavně ať nikdo nemusí nic nikam instalovat. Já si myslím, že začlenění Exploreru bylo velmi dobrou pojistkou, jak propojit monopol Windows s monpolem Exploreru a oba co nejdéle udržet.
Je to aspon neco. Ale nejlepsi reseni by bylo rozdeleni MS na dve nebo vice casti: system, aplikace, konsole...
Hlavně je to o svobodě:
Fajn, takže EU a kam její moc dosáhne nesmí provést jedno konkrétní protimonopolní opatření, protože je nesystémové a špatné (podle vás), ale je správné, když stanoví (jako zdaleka největší zákazník MS ever) paušální kvótu co se kupuje a co ne. Rozum zůstává stát. Fakt.Jestliže je EU natolik významný odběratel produktu, tak se určitě dokáže s MS domluvit na tom, že by měla zájem o instalační média Windows, z nichž bude možné nainstalovat tento systém bez IE, či jiných komponent, které nejsou klíčové pro běh systému. Věřím, že by jim MS vyhověl. A pokud ne, tak ať od něj zboží nenakupují, a nebo zatnou zuby a kupují to, co je. Mezi zákazníky a dodavateli to tak úplně běžně funguje. BTW, není to tak dávno, co nebyl problém nakupovat velmi kvalitní OS včetně kancelářského balíku od IBM. Proč to evropské země nedělaly? Kdo vytvořil z Microsoftu monopol?
Ano, je to nesystémové a špatné a taková opatření by se neměla zavádět.
Na druhé straně stát si může svoje peníze utratit, za co chce. V tom se zodpovídá jen svým občanům. Pokud občané usoudí, že nasazení svobodného softwaru (např. OpenOfficů, Linuxu atd.) místo utrácení desítek miliard za licence a služby Microsoftu jde proti národním zájmům, resp. proti zájmům občanů, zvolí si příště jiné politiky (nebo ty současné hrozbou nezvolení donutí), kteří „výhodné“ smlouvy s Microsoftem rádi uzavřou. Pokud ale vetšina občanů nebude proti, bylo by i rozhodnutí „nekupovat nic od MS“ v pořadku – je to jako když ty si řekneš, že nebudeš kupovat noviny v trafice u staré Procházkové, protože je to kráva – je to tvoje právo, za co a u koho budeš utrácet, tvoje volba.
A pokud vím, tak po kvótách tu nikdo nevolá – jen si pár lidí myslí, že by bylo dobré preferovat otevřený software – což je zcela legitimní požadavek. Navíc nikoho nediskriminuje – software včetně zdrojáků může dodávat kdokoli.
Dostupnost zdrojového kódu je jedna z vlastností softwaru – má nějaké funkce, nějakou kvalitu, nějaké výkonnostní parametry, limity, testovanou dostupnost, cenu… všechny tyhle parametry při výběrovém řízení zohledňuješ (nebo bys měl) – a bylo by velice moudré k těmto kritériím přidat i otevřenost a dostupnost zdrojáků – jelikož snižuje budoucí náklady, vytváří konkurenci u budoucích dodavatelů (úpravy a následný rozvoj SW), zvyšuje užitnou hodnotu… a v důsledku je to plus pro občany.
Jsou to dvě věci - otevřeností jsem myslel spíš otevřené standardy. Dostupnost zdrojáků by chtělo v praxi ošetřit -- např. požadouvat některou z vyjmenovaných licencí. Ale i "otevřený" SW, kde zákazník nemá právo zdrojáky dál šířit, je užitečný -- můžeš si zaplatit někoho, kdo ti napíše další verzi a nemusí to být původní dodavatel.
Na tom nevidím nic špatného. Kdyby se řeklo, že podstatným kritériem pro veřejná (státní) výběrová řízení na dodávku softwaru je dostupnost zdrojových kódů, nikdo by nemohl nic namítat – je to zcela obecné pravidlo, platné pro všechny a z dlouhodobého hlediska velice moudré.
Jestli by na tyhle pravidla MS přistoupil a chtěl by vyhrávat výběrová řízení, to už je jeho problém.
n
licencí systému Windows XP". Stejně tak FOSS licence by mohla/měla být podstatným kritériem při výběru IS/OS/aplikací.
Agresivní preferenci non-MS řešení jsem uváděl jen jako možnost ke zvážení (viz slovíčko "třeba"). Uvažoval jsem o ní ve dvou rovinách - jednak - pokud se EU nelíbí dominantní postavení MS a chce s ním něco dělat, přijde mi tak trochu pokrytecké, pokud od něj v pozadí stále masově nakupuje. To za prvé.
Druhou rovinou byla alternativa k pokutám, pokud MS skutečně nějaké zákony poruší. Proč? Pokud totiž EU na jedné straně pokutuje MS a na straně druhé od něj nakupuje kvanta licencí, působí na mne příslušná pokuta spíše jako vynucená sleva. Opět celkem pokrytecké.
Mám-li hovořit za sebe, považuji za postačující (a možná i nejvhodnější) to, co jsem uváděl mimo hypotetickou formulaci uvozenou slovíčkem "třeba", tj. adekvání zohlednění alternativ ve výběrových řízeních.
Opera actually complained about the use of icons, stating that it provides an unfair advantage to IE, as people will recognise the icon more easily.Ach jo
The page you are looking for could not be found. It may be temporarily or permanently unavailable, or you may have misspelled the address (URL).
To je cenzura nebo co?
404 - Not Found...