Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Jenže předmětem žaloby není fakt, že mají připojení bez limitu ale podezření, že přes bittorent sdíleli data. A jak zprávička celkem trefně tvrdí, připojení bez limitu opravdu pomáhá lidem sdílet nelegální data
.
Trochu to rozhořčení některých místních přispěvatelů nechápu.
Samozrejme. Vsak prave toho principu vyuziva nas autorsky poplatek :-). Autorskemu poplatku se da vyhnout jedine v pripade, kdy pocitac nema zadne datove medium nebo kdy si ho vyrobite sami.
Definice: Nelegalni data jsou takova data, ktera schovas, kdyz zaklepe BSA.
To, že ty data nenajdou ale neznamená, že nejsi pirát a zločinec z okraje společnosti
.
Já s vymáháním autorských práv dvakrát nesympatizuju. Na druhou stranu je potřeba si nalít čistého vína a říct - ano, přiznávám, kradu, a vadí mi, že po tom někdo pátrá
.
Ani jeden film stažený přes bittorent? V tom případě čest výjimkám! :-)
Pardon? Internetové připojení je tu od toho, aby po něm proudila data. Osobně za připojení k internetu považuji takovou linku, kde se nemusím bát posílat či přijímat jakákoliv data a v jakémkoliv množství (s ohledem na rychlost přípojky). Cokoliv jiného (limit na data, filtraci i jen logování se kterým počítačem můj počítač komunikoval) nepovažuji za připojení na internet. Bohužel, stále vice lidí přijímá filtry a sledování a (co považuji za ještě horší) stále némě lidí požaduje například veřejnou IP. Mám neblahý pocit, že internet, tak jak jsme jej znali, je beznadějně pryč. Přišla doba filtrace a dokonce už i ISP musí bonzovat své zákazníky.
Takže, ISP vůbec nemá co strkat nos do dat, které jeho zákazníci přenášejí. Pokud je šíření nějakých dat ilegální (např. se tím porušuje autorské právo) policie má zasáhnout u distributora těchto dat (pokud na něj dosáhne) nebo pokud je i samotné stahování těchto dat ilegální, tak u příjemce. I když mi není jasné, jak mohu dopředu vědět zda stahuji autorské dílo takto chráněné - dokud to nestáhnu, tak nevím co daný soubor obsahuje.
Pardon?
Za co? :-) Ja s tebou ve vsem souhlasim. Ale to tvrzeni, na ktere reagujes (neomezena konektivita pomaha sdileni) neni nepravda.
Jo asi někde na někoho M$ a BSA (nebo jak je ta zkratka) zatlačili .....
ani ne tak umelci jako distributori
Přesně. Uživatné jsou s autory v podstatě na jedné lodi. Distributoři, agentury a podobní nás okrádají všechny. Snad by mohlo stačit, že "autorské poplatky" jsou zahrnuty v ceně každého média (CD, DVD, flash i hard disky, dokonce i papíry do kopírky) a v ceně každého zařízení schopného dělat kopie a to bez ohledu na to, k čemu se použije. Televize a rádia platí do stejných fondů spoustu peněz. Všichni si užívání *předplácíme* a potom můžeme jít k soudu za to, že jsme si něco z toho, co jsme už přímo nebo zprostředkovaně zaplatilli stáhli z internetu.
BTW:
The lawsuit was co-filed by a 34 film and affiliated companies including Village Roadshow, Universal Pictures, Warner Bros. and 20th Century Fox as well the Seven Network, an Australian television broadcaster
)
AFACT tvrdí, že když iiNet nabízí tarify s neomezenými přenosy dat, pomáhá tím zákazníkům sdílet data chráněná copyrightem
Mohu se zeptat, kde toto AFACT tvrdí? Na odkazované wiki se nic takového nepíše. Jediné, co se mi povedlo vygooglit je:
iiNet is being sued by seven Hollywood movie studios for failing to disconnect users who allegedly swapped pirated movies via BitTorrent (zdroj)
Což je, dle mého, obrovský rozdíl. Respektive to na zprávičku vrhá trochu jiné světlo (pomiňme to "allegedly", majitelé autorských práv mají určitě nárok naprošetření podezření).
Ptám se především proto, že tuto kauzu chci zmínit v diplomce. Nerad bych naběhnul, protože na netu nemůžu najít žádný spolehlivý zdroj informací o kauze
.
Mohu se zeptat, kde toto AFACT tvrdí?Přímo v odkazovaném článku stojí: AFACT contends that by allowing its customers to use the web without download limits, iiNet is helping its customers exchange copyrighted files and it should identify those offenders to AFACT.
Ano, omlouvám se, opravdu to tam takhle stojí. Každopádně bych rád zdůraznil, že to není předmětem samotné žaloby, jak možná ze zprávičky (mylně) vyplynulo.
A když už jsme u toho tvrzení - myslíte si, že není pravdivé? 
A když už jsme u toho tvrzení - myslíte si, že není pravdivé?Pravdivé pravděpodobně je, ale stejně pravdivé tvrzení je "Existence živých lidí na této planetě ulehčuje možnost nelegálně sdílet data". Jedná se snad o argument k tomu začít všechny lidi na planetě sledovat, nebo eliminovat?
Ovšemže ano! Nebo tady snad někdo pochybuje o nutnosti legislativy typu ACTA? 
Na zprávičce mi vadí to, že je zavádějící. Spojuje tvrzení, které není předmětem žaloby (ale je "šokující", byť fakticky pravdivé) se žalobou samotnou, čímž bez dalšího čtenářova studia vytváří dojem, že neomezená kapacita připojení je právě tím, co filmová studia považují za nelegální.
Rád bych tedy zopakoval, že žaloba se zaobírá tím, proč iinet neodpojil uživatele, kteří "údajně" sdíleli data chráněná copyrigtem. S tím postupem můžete nesouhlasit, ale myslím, že na prošetření mají vlastníci autorských práv nárok.
Ještě pár takových zpráviček a navrhu přejmenování abclinuxu na abcbulváru
.
Dle legislativy i obecně platné morálky mají. Když budeš mít podložené podezření, že ti soused na zahradě zakopal manželku, taky to půjde PČR prověřit.
Nevím, co s tím mají společného elektrárny. Když mi soused zabije manželku, určitě mu "za to" nepůjdu krumpáčem rozbít elektrorozvaděč.
Zapomínáte na podstatnou věc - žijeme v právní společnosti a tedy aby vám šel někdo kopat na zahradu nebo aby vás mohl odpojit od Internetu, musí mít k tomu povolení od soudu. Né že si nějaký kretén z MPAA, RIAA či obdobných organizací myslí, že je pán světa a může omukoliv nařídit ať někoho jiného odpojí od Internetu jen na základě jeho "podezření".
Ale to samozřejmě není tento případ iiNetu, kde probíhá regulérní soudní proces.
Bohužel třeba ve Francii si odhlasovali možnost odpojování lidí od Internetu bez soudu a Sarkozy se to snaží prosadit do celé EU. Doufejme, že takovéto ohrožení právního státu, práva na soukromí, osobních svobod a vlastně i demokracie mu jen tak neprojde. Více viz zprávičky (1, 2, 3, 4).
Souhlasím. To je však jiný případ. Tady se bavíme o regulérním soudním procesu v Austrálii. Nahrávací společnosti nejdříve mimosoudně požádaly o odstřižení od Internetu těch lidí , kteří porušují platnou legislativu země. Ve chvíli, kdy jim iiNet z nějakého důvodu totou mimosoudní cestou nevyhověl, mají právo zkusit to soudní cestou. Nerozumím tomu, proč v tomto případě vyvolal soud takovou vlnu emocí.
Vy vlastně píšete, že právo krást je Vaše osobní právo a pokud se Vás někdo snaží potrestat, ohrožuje funkci právního státu a je to zloduch nebo satan sám
.
Explicitně píšu, že se bavím o iiNetu, nikoliv o dlouhodobých tendencích v EU, potažmo v Austrálii (která je také jedna ze zemí ACTA).
Tiskni
Sdílej: