PyPy (Wikipedie), tj. implementace Pythonu v RPythonu, alternativa CPythonu v C, byla vydána v nové major verzi 8.0.0. Podporuje Python 2.7, 3.11 a 3.12.
V jádře Linux byly nalezeny a v upstremu ve verzích 5.10.270, 5.15.221, 6.1.188, 6.6.157, 6.12.109, 6.18.50 a 7.2.4 již opraveny 4 kritické zranitelnosti umožňující eskalaci práv: DirtyAH6 (CVE-2026-80844), TUNderflow (CVE-2026-81000), PPPoEject (CVE-2026-68121) a DiagSpill (CVE-2026-74469).
Německá policie a celníci zneužívají ke čtení zpráv komunikačních aplikacích WhatsApp, Signal, Telegram nebo Threema velice jednoduchý trik, který nevyžaduje prolomení šifrování, spear phishing, odposlech SMS či jinou technicky náročnou metodu. Příslušníkům státního aparátu pouze stačí získat krátký přístup k odemčenému telefonu a prostřednictvím QR kódu propojit účet s oficiální desktopovou nebo webovou aplikací v policejním
… více »Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »rpmrebuild, ale používá na to /usr/bin/build
2. Pokud dojde k problému při x86_64 s přeinstalováním půlky systému tak je to prostě na bugzillu.
3. To že v závislostech debianích balíčků by byl menčí bordel kvůli tomu, že by záviseli jen na balíčcích samotných je pěkná hloupost
Výhoda debianu je v tom, že má policy takové jaké má a tedy, že v jeho repositářích může růst každý balíček a nedochází tam tak k situacím jako například v openSUSE, kdy polovina balíčků roste v Packmanovi, který neumí při změně závislosti libA přebuildit všechny aplikace které na libA závisí. Proto musí aktualizace hlídat balíkáři, kdyby byly ty balíčky součástí distribuce, tak by si to ohlídal autobuild a balíčky by tak byly konzistentní. A ani závislosti jen na balíčcích k ničemu nepomůžou... Mimochodem ono se to automatické registrování závislostí dá vypnout a pak to může být přesně jako v debianu...
v deb balíčcích je menší bordel, protože závisí jen na balíčcích a z toho taky vyplývá, že musí balíčkovač stahovat méně dat a celý proces není tak náročný na solver. - výhoda pro deb.Na druhou stranu možnost souborových závislostí zase zjednodušuje práci vývojáře. Výhoda není tak jednoznačná na jedné ani druhé straně.
Dalším postřehem je, že v rpm/suse lze mixovat i586 a x86-64 baliky, a kdyz je v zavislosti nejaky problem, balíčkovač je schopen navrhovat výměnu půlky systému z x86-68 na i586 bez mrknuti oka. deb/ubuntu se na i586 a AMD64 díva jako na rozdilné architektury a běžně balíčky nemichá (pouze na vyslovne vynuceni adminem přes dpkg). Takže pouze 32bit baliky jako wine maji baliček pro i586 a AMD64 v ubuntu zvlášť v suse stačí jeden. Což je dalsi vyhoda pro deb.Mně přijde jako výhoda mít systém 64bitový a v něm bez problémů pár 32bitových balíčků, u kterých je to potřeba. Čili spíš výhoda pro RPM.
V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm.Já jsem četl pravý opak. Sám dělám ale pouze RPM balíčky, takže nemůžu srovnávat.
Nebudu hodnotit strukturu balíku, neb tomu nerozumím, ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva.Ne, žádná taková potřeba neexistuje, to by byla pitomost.
Mně přijde jako výhoda mít systém 64bitový a v něm bez problémů pár 32bitových balíčků, u kterých je to potřeba. Čili spíš výhoda pro RPM.Ony ty nejpoužívanější 32bit balíky mají verzi pro architekturu AMD64. Rozdíl je IMHO v tom, že Debian udělá změnu AMD64->i586 pouze na výslovné přání uživatele. RPM distro tu změnu na výslovné přání neudělá. Výsledek je de-facto stejný, jen mi přijde, že RPM musím kvůli tomu více hlídat pokaždé, když něco instaluju.
ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva.To je naopak velmi nedoporučované. Vše v RPM samozřejmě závisí na uživatelském nastavení, žádné takové "absolutní povinné cesty" neexistují.
V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm.Nevím, ve vytváření deb balíčků se nevyznám. Nicméně k vytvoření RPM vám stačí jeden .spec soubor (něco jako recept na sestavení) a jeden soubor se zdrojovými kódy (tarball). To mi připadá velmi přehledné.
Je třeba mít na paměti, že množina distribucí používajících RPM je značně heterogenní. DEB balíčky byly donedávna výsostnou doménou Debianu, to spoustu věcí zjednodušuje. K výhodám RPM: co třeba rollbacks ? To se může docela hodit.
Mne na rpm chybi urovne zavislosti jako v Deb. Cili neco jako - depends, recommends, suggests.Škoda, že máme každý jiné suse :D Software Management/Dependencies
Tiskni
Sdílej: