Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czrpmrebuild, ale používá na to /usr/bin/build
2. Pokud dojde k problému při x86_64 s přeinstalováním půlky systému tak je to prostě na bugzillu.
3. To že v závislostech debianích balíčků by byl menčí bordel kvůli tomu, že by záviseli jen na balíčcích samotných je pěkná hloupost 
Výhoda debianu je v tom, že má policy takové jaké má a tedy, že v jeho repositářích může růst každý balíček a nedochází tam tak k situacím jako například v openSUSE, kdy polovina balíčků roste v Packmanovi, který neumí při změně závislosti libA přebuildit všechny aplikace které na libA závisí. Proto musí aktualizace hlídat balíkáři, kdyby byly ty balíčky součástí distribuce, tak by si to ohlídal autobuild a balíčky by tak byly konzistentní. A ani závislosti jen na balíčcích k ničemu nepomůžou... Mimochodem ono se to automatické registrování závislostí dá vypnout a pak to může být přesně jako v debianu... 
v deb balíčcích je menší bordel, protože závisí jen na balíčcích a z toho taky vyplývá, že musí balíčkovač stahovat méně dat a celý proces není tak náročný na solver. - výhoda pro deb.Na druhou stranu možnost souborových závislostí zase zjednodušuje práci vývojáře. Výhoda není tak jednoznačná na jedné ani druhé straně.
Dalším postřehem je, že v rpm/suse lze mixovat i586 a x86-64 baliky, a kdyz je v zavislosti nejaky problem, balíčkovač je schopen navrhovat výměnu půlky systému z x86-68 na i586 bez mrknuti oka. deb/ubuntu se na i586 a AMD64 díva jako na rozdilné architektury a běžně balíčky nemichá (pouze na vyslovne vynuceni adminem přes dpkg). Takže pouze 32bit baliky jako wine maji baliček pro i586 a AMD64 v ubuntu zvlášť v suse stačí jeden. Což je dalsi vyhoda pro deb.Mně přijde jako výhoda mít systém 64bitový a v něm bez problémů pár 32bitových balíčků, u kterých je to potřeba. Čili spíš výhoda pro RPM.
V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm.Já jsem četl pravý opak. Sám dělám ale pouze RPM balíčky, takže nemůžu srovnávat.
Nebudu hodnotit strukturu balíku, neb tomu nerozumím, ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva.Ne, žádná taková potřeba neexistuje, to by byla pitomost.
Mně přijde jako výhoda mít systém 64bitový a v něm bez problémů pár 32bitových balíčků, u kterých je to potřeba. Čili spíš výhoda pro RPM.Ony ty nejpoužívanější 32bit balíky mají verzi pro architekturu AMD64. Rozdíl je IMHO v tom, že Debian udělá změnu AMD64->i586 pouze na výslovné přání uživatele. RPM distro tu změnu na výslovné přání neudělá. Výsledek je de-facto stejný, jen mi přijde, že RPM musím kvůli tomu více hlídat pokaždé, když něco instaluju.
ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva.To je naopak velmi nedoporučované. Vše v RPM samozřejmě závisí na uživatelském nastavení, žádné takové "absolutní povinné cesty" neexistují.
V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm.Nevím, ve vytváření deb balíčků se nevyznám. Nicméně k vytvoření RPM vám stačí jeden .spec soubor (něco jako recept na sestavení) a jeden soubor se zdrojovými kódy (tarball). To mi připadá velmi přehledné.
Je třeba mít na paměti, že množina distribucí používajících RPM je značně heterogenní. DEB balíčky byly donedávna výsostnou doménou Debianu, to spoustu věcí zjednodušuje. K výhodám RPM: co třeba rollbacks ? To se může docela hodit.
22.9.2008 15:35
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
22.9.2008 21:46
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Mne na rpm chybi urovne zavislosti jako v Deb. Cili neco jako - depends, recommends, suggests.Škoda, že máme každý jiné suse :D Software Management/Dependencies
23.9.2008 10:03
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Tiskni
Sdílej:
22.9.2008 14:22
22.9.2008 14:38
23.9.2008 08:23