Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
rpmrebuild
, ale používá na to /usr/bin/build
2. Pokud dojde k problému při x86_64 s přeinstalováním půlky systému tak je to prostě na bugzillu.
3. To že v závislostech debianích balíčků by byl menčí bordel kvůli tomu, že by záviseli jen na balíčcích samotných je pěkná hloupost v deb balíčcích je menší bordel, protože závisí jen na balíčcích a z toho taky vyplývá, že musí balíčkovač stahovat méně dat a celý proces není tak náročný na solver. - výhoda pro deb.Na druhou stranu možnost souborových závislostí zase zjednodušuje práci vývojáře. Výhoda není tak jednoznačná na jedné ani druhé straně.
Dalším postřehem je, že v rpm/suse lze mixovat i586 a x86-64 baliky, a kdyz je v zavislosti nejaky problem, balíčkovač je schopen navrhovat výměnu půlky systému z x86-68 na i586 bez mrknuti oka. deb/ubuntu se na i586 a AMD64 díva jako na rozdilné architektury a běžně balíčky nemichá (pouze na vyslovne vynuceni adminem přes dpkg). Takže pouze 32bit baliky jako wine maji baliček pro i586 a AMD64 v ubuntu zvlášť v suse stačí jeden. Což je dalsi vyhoda pro deb.Mně přijde jako výhoda mít systém 64bitový a v něm bez problémů pár 32bitových balíčků, u kterých je to potřeba. Čili spíš výhoda pro RPM.
V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm.Já jsem četl pravý opak. Sám dělám ale pouze RPM balíčky, takže nemůžu srovnávat.
Nebudu hodnotit strukturu balíku, neb tomu nerozumím, ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva.Ne, žádná taková potřeba neexistuje, to by byla pitomost.
Mně přijde jako výhoda mít systém 64bitový a v něm bez problémů pár 32bitových balíčků, u kterých je to potřeba. Čili spíš výhoda pro RPM.Ony ty nejpoužívanější 32bit balíky mají verzi pro architekturu AMD64. Rozdíl je IMHO v tom, že Debian udělá změnu AMD64->i586 pouze na výslovné přání uživatele. RPM distro tu změnu na výslovné přání neudělá. Výsledek je de-facto stejný, jen mi přijde, že RPM musím kvůli tomu více hlídat pokaždé, když něco instaluju.
ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva.To je naopak velmi nedoporučované. Vše v RPM samozřejmě závisí na uživatelském nastavení, žádné takové "absolutní povinné cesty" neexistují.
V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm.Nevím, ve vytváření deb balíčků se nevyznám. Nicméně k vytvoření RPM vám stačí jeden .spec soubor (něco jako recept na sestavení) a jeden soubor se zdrojovými kódy (tarball). To mi připadá velmi přehledné.
Je třeba mít na paměti, že množina distribucí používajících RPM je značně heterogenní. DEB balíčky byly donedávna výsostnou doménou Debianu, to spoustu věcí zjednodušuje. K výhodám RPM: co třeba rollbacks ? To se může docela hodit.
Mne na rpm chybi urovne zavislosti jako v Deb. Cili neco jako - depends, recommends, suggests.Škoda, že máme každý jiné suse :D Software Management/Dependencies
Tiskni
Sdílej: