Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
O smlouvě s Novellu s Microsoftem se napsalo mnoho. Moje první reakce byla tvrdě odmítavá, docela mě to šokovalo. Pak přišlo období, kdy jsem si říkal, že se zas tak moc nestalo. Historie sice ukazuje, že Novell, minimálně podle statistik, bude využit, zneužit a odkopnut, ale doufal jsem, že to možná opensource i něco přinese. Od té doby však ve mě pomalu ale jistě převládá názor, že Novell dělá všechno proto, aby jako poskok Microsoftu, plíživým, nenápadným a obvzášť propracovaným způsobem opensource zaříznul. Nebudu zde rozebírat aktivní podporu FUDu Microsoftu, že Linux porušuje jeho IP, a proto jediný správný Linux je ten od Novellu - neb Novell zaplatil, a všichni ostatní jsou zloději. Mnohem nebezpečnější je to co provádí skřet Miguel de Icaza pod taktovkou Novellu v projektech, které se mohou dostat i do jiných distribucí.
Dovolil bych si pro mé osobní potřeby udělat takový malý průzkum. (nevím, kam to zde dát, tak to strčím do blogu)
1) Jaký je podle vás nejlepší poskytovatel služeb sítě Jabber?
2) Jaký je podle vás nejlepší Linuxový klient pro Jabber?
Stačí mi jen heslovité odpovědi, případně pokud budete tak ochotní můžete napsat vaše důvody.Velmi intenzivně se posledních pár dnů zajímám o Gnome desktop. Se zájmem jsem si tedy přečetl rozhovor s Miguelem de Icaza, který tady vyšel. V tom rozhovoru mě zaujala jedna pasáž a dovolím si ji ocitovat...
Kladu si řečnickou otázku: Jak používat Gnome, a zároveň se navždy zbavit GStreameru?
KDE4 má sjednocující vrstvu Phonon, kterou používají všechny aplikace a výstup z Phononu si pak můžu nastavit na jakýkoli backend chci. Z předchozích diskuzí jsem se od uživatele Freshmouse douzvěděl, že Gnome nic jako Phonon nemá, protože má prostě GStreamer. Zní to logicky, problém nastává v momentě, pokud je právě GStreamer to, co člověk chce vyhodit.Tak jsem začal číst seriál o KDE4 (1), (2), (3), (4). V průběhu vývoje jsem tuto verzi KDE taky párkrát vyzkoušel na vlastní kůži, včetně posledních KDE4.1 v beta verzích distribucí. Následkem toho jsem tak trochu ztracen. Co teď? Proč už KDE není KDE? Nevadí mi bugy. Ale ta filozofie ovládání je buď neskonale revoluční (a já konzervativní) nebo je naprosto pitomá.
Ohledně balíčkovacích systémů jsem tzv pole neorané. Přečetl jsem si tisíc flamů po internetu, desítky popisů v encyklopediích a různých wiki, ale odpověď na mou otázku jsem nedostal. Dnes jsem narazil na tento slade: RPM benefits