Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Velmi intenzivně se posledních pár dnů zajímám o Gnome desktop. Se zájmem jsem si tedy přečetl rozhovor s Miguelem de Icaza, který tady vyšel. V tom rozhovoru mě zaujala jedna pasáž a dovolím si ji ocitovat...
M.I: ...Myslím, že každá skupina měla odlišná rozhodnutí. Gnome je mladší, přišli jsme téměř o rok později, bylo to asi devět měsíců. Vždy jsme byli v nevýhodě co se týče vývojářů a takových věcí. Pár věcí ale bylo naší výsadou, prospívali jsme díky licenci GTK, což je LGPL. To znamená, že kdokoli může napsat aplikaci a nemusíte platit. S Qt musíte platit, pokud chcete psát komerční software. Tato licence tedy znamenala, že společnosti jako Sun řekly, že budou používat Gnome jako desktop, protože si nemohou dovolit prodat něco zákazníkům a pak od nich očekávat, že zaplatí ještě $2000 jiné společnosti, aby mohli psát software. Takováto LGPL licence zaujala také společnost Eazel, nevím jestli si to pamatujete, to byla společnost složená z bývalých inženýrů z Apple...
Odkazované tvrzeí SUN má svou logiku a alespoň mě se zdá, že licence GPL knihovny Qt je skutečně brzdou přijetí Qt v mnoha projektech. Na licencování Qt i vzhledem k obrovskému kusu práce, kterou TrollTech udělal, nevidím nic špatného, ale jsem realista. LGPL je pro grafický toolkit a Desktopové prostředí IMHO mnohem lepší licence. Statistiky, kdy de-facto všichni významní komerční hráči používají Gnome jsou jasné...
Zajímalo by mě jaký skutečný vliv má LGPL na popularitu Gnome? A bude podíl Gnome stáke více narůstat?
Tiskni
Sdílej:
If Miguel De Icaza hates it, I LIKE IT!
Co se týká freewaru, tak tady je asi bohužel nutný použít komerční licenci, opensource edice je určená pouze k vývoji pod GPL. Tohle je asi jediná trošku kontroverzní situace ohledně licencování Qt.A co si takhle o tom neco zjistit?
Je panáčku je, a obrovský. Open source soft, který používá GPL ___MUSÍTE___ vydat pod GPL licencí, zatímco u LGPL nemusíte.To není tak úplně pravda. Bavíme-li se konkrétně o Qt, tak od verze 4 (předchozí verze to měla řešené někde na webu Trolltechu jako FAQ, což asi nebylo příliš právně závazné), tak Qt GPL exception povoluje použít i další OSS licence ve spojitosti s opensource verzí Qt. Navíc, aby to bylo celé ještě složitější, existuje něco, čemu se říká GPL linking exception, která dělá z GPL licence defakto LGPL (LGPLv3 je v podstatě GPLv3 s linking exception). Tuto výjimku použil Sun v případě openjdk, kde jde ovšem o Classpath linking exception (z GNU Classpath).
Je potřeba vidět, že pro vývojáře opensource mezi GPL a LGPL až tak velkej rozdíl neni, Qt můžou používat rovněž zdarma.
Pouze pro vývojáře GPL licencovaného open source. Pro ty ostatní je to zatraceně velký rozdíl.
Jenom doplním, že to je jedno (v případě Qt4) i pro vývojáře software licencovaného pod BSD, zlib, MIT, Apache a dalšími OSS licencemi. Viz Qt GPL exception.Pouze pro vývojáře GPL licencovaného open source. Pro ty ostatní je to zatraceně velký rozdíl.
Muzu vzit QT slinkovat to s nejakym mym programem a vydat jako GPL + moje licence?Podle toho, jak ta licence bude vypadat. Pokud nebude splňovat podmínky v Qt licenci (tj. GPL + výjimky), tak ne.
Co kdyz v me licenci napisu, nesmis poskytovat jinym lidem a ze chci penize....Tak to nepůjde. To bys musel mít proprietární licenci.
Jde tedy slinkovat QT s freewarem nebo licenci, ktera neprikazuje otevri zdroj. kody? Ja jsem nazoru ze ne.Jde. S Qt pod proprietární licencí.
Co je tohle za blbost? Vždyť můžete klidně psát svobodný komerční (neproprietární) software!
Hlavně jsem chtěl říct, že kterákoli firma (jednotlivec) může psát a prodávat svobodný software. On totiž veškerý komerční software nemusí (a není) být proprietární!
Samozřejmě -- musí být pokryt (licencován) licencí GNU GPL.
Neříkám, že GNU GPL je nejlepší licencí svobodného softwaru, ale: aspoň "nepodporuje" proprietární software. Tzn. že firma XY nemůže vzít zdrojáky programu licencovaného GNU GPL a použít je ve svém proprietárním softwaru. Nebo ještě nemůže proprietární software využívat knihovny, které jsou pod GNU GPL.
A tohle mi právě vyhovuje.