Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
MV: Předem podotýkám, že nemám s balíkem KOffice žádné větší zkušenosti, takže nejsem schopen přesně říct, jak je na tom nadcházející druhá verze (v současnosti označená jako Alpha10) v porovnání s předchozí. Pouze jsem si všiml, že byla věnována pozornost větší integraci a navíc všechny aplikace (s výjimkou Kexi) vypadají a chovají se podobně. Proto jsem zkoušel především schopnost importu a exportu do ODF (přičemž jsem bral OpenOffice.org jako referenční). KWord při čtení mého testovacího dokumentu ve formátu ODT padal, ale jednoduchý dokument zvládl dobře. Ovšem s uložením to bylo horší, protože ačkoli jsem neudělal žádnou změnu, byla část písma podtržená.
KOffice2: Kword je přeci jen v alfa verzi
KPresenter import nezvládal a navíc se nedokázal vejít na výšku displeje (rozlišení 1024x768). S exportem to bylo ještě horší, protože výsledný dokument nedokázal importovat ani Impress, ani samotný KPresenter (přičemž skončily na stejné chybě).
KOffice2: Export se tedy nepovedl
KOffice2: Ani Impress si s dokumentem neporadil
MV: Tabulkový kalkulátor KSpread naopak mile překvapil - i když nepočítal data v tabulkách, tak jeho importní schopnosti jsou vcelku dobré a exportem ztratil pouze formátování (obsah tabulek i vzorce zůstaly zachovány).
|
Databázová aplikace Kexi vypadá a ovládá se zcela jinak než zbytek KOffice, ale zdá se, že současná verze nemá velkou část funkcí ještě implementovánu. Navíc s tímto typem programů nemám žádné zkušenosti, takže je nedokážu porovnat s konkurencí. KChart vypadá velice efektně, ale zatím neumí prakticky nic. Karbon sice vypadá efektně, ale ve zkoušené verzi padal i při nejjednodušších operacích. Ovšem pokud se tyto problémy vyřeší, mohlo by se jednat o docela dobrý vektorový editor. Editor rovnic KFormula se rozloučí se světem při libovolné akci. Kivio se velice podobá editoru Karbon, nicméně jeho chování editor toků (flow chart) zatím moc nepřipomíná (i když je možné, že jsem spíše nepochopil koncept ovládání). Nejlépe jsem chtěl hodnotit program Krita, který se tvářil funkčně, ale chybička se ještě vloudila, protože spadnul při ukončení. Tým KOffice, zdá se, rovněž daleko pozorněji sleduje Bugzillu, takže na každý nahlášený bug bylo brzy nějak zareagováno.
KOffice2: Karbon docela padal
MŽ: i když KOffice také nikdy nepoužívám (doby, kdy OpenOffice.org startovala na průměrném počítači neúnosně dlouho, jsou ty tam), novou verzi jsem přeci jen vyzkoušel. Je to zajímavé, ale na popisované padání KWordu při načítání textů z OpenOffice.org 2.4 jsem nenarazil. Použil jsem už existující dokumenty obsahující vložené rámce a různé formátování. Dokumenty se sice načetly, ale převod složitějšího formátování byl horší - z vloženého textového rámce se (nevím proč) načetly pouze 2 řádky. Zkoušel jsem načíst i svoji diplomku psanou v historickém T602 vyexportovanou kdysi do formátu MS Word. Formátování se převedlo vcelku bez problémů. Jinak mě ale moc nepřesvědčil. KSpread sice vzorce přepočítával, ale vložený graf se nepřevedl. Zůstanu u OpenOffice.org.
MV: Když jsem se před několika lety dostal k Linuxu, byla situace s multimediálními programy KDE špatná. Pokud si správně pamatuji, tak existovaly přehrávače Noatun a Kaboodle, z nichž ani jeden za mnoho nestál. Takže jediná schopná kombinace byla XMMS/MPlayer. Od té doby došlo k určitému posunu. Programy Juk a především Amarok situaci ohledně přehrávání hudby v KDE zlepšily. Kaffeine sice disponoval složitějším grafickým rozhraním, nicméně se jednalo o všeuměla, pokud šlo o přehrávání filmů. Pro příznivce MPlayeru existovala ještě nadstavba KMPlayer/KPlayer (případně excelentní SMPlayer napsaný v Qt4).
MV: Největším tahákem pro KDE4 je připravovaný Amarok2, nicméně Juk je v současné verzi už (prohlášen za) stabilní, takže mu dáme přednost. Juk je na první pohled poměrně jednoduchý přehrávač, který může být skvělou volbou pro ty uživatele KDE, jimž přijde Amarok příliš přeplácaný. Nabízí základní funkce přehrávání, podporu pro kolekce a to je vše. Respektive není, protože i Juk nabízí pokročilé funkce jako správce obalů nebo třeba editor tagů či více pohledů na přehrávaný obsah. Jediné, co mu chybí, je podpora pro přehrávání streamů z Internetu.
Juk - KDE Jukebox - první spuštění
Juk - KDE Jukebox - v akci
Juk - KDE Jukebox - má více funkcí, než by se na první pohled mohlo zdát
MV: Amarok2 prošel oproti předchozí verzi velkými změnami. Bohužel už nenabízí kompaktní režim, v němž je zobrazeno pouze malé okno přehrávače a nic víc, takže je nutné mít zobrazeno celé hlavní okno. To už je naštěstí poněkud kompaktnější než předchozí verze (která se mi nevešla na obrazovku), takže se s přehledem vejde i na menší rozlišení. Nově Amarok nabízí integraci s více službami než jen last.fm, které jsou realizovány pomocí pluginů, takže přidat podporu pro novou službu by mělo být jednodušší než dříve. Zajímavostí je prostřední okno, které se zjevně inspirovalo Plasmou, takže je možné na něj přidávat applety, pomocí nichž je možné si upravit informace poskytované přehrávačem.
Amarok2 - úvodní obrazovka
MV: Nový je i přehrávač Dragon Player, který jakoby ani nebyl program z prostředí KDE. Minimum voleb, podpora pro MP3, Flac, MPEG a DVD. Oproti Kaffeine, na jehož portu pro KDE4 se pracuje (zkoušená verze měla označení svn860578), vypadá jako z jiného světa (prostředí). Dragon Player jsem bohužel nedokázal přesvědčit k přehrání ničeho, což je u programu honosícího se verzí 2.0 poměrně tristní. Ostatní KDE programy též odmítaly spolupracovat, jenže to se instalací xine backendu pro Phonon zlepšilo. Ne tak Dragon Player, jenž do konzole dokázal maximálně vypsat
QCoreApplication::postEvent: Unexpected null receiver
Ale jako DVD přehrávač je dobrý, i když při přehrávání v okně nepříjemně blikal.
DragonPlayer - úvodní obrazovka
DragonPlayer - přehrávání DVD
MV: Kaffeine naopak dokázal přehrávat hudební soubory, ale u DVD se mi zobrazovalo pouze modré okno namísto obrazu. Velká vada současné verze Kaffeine je v tom, že nedokáže korektně skončit po uzavření okna, takže ačkoli obraz zmizí, zvuk je slyšet stále a proces Kaffeine4 běží. Je tedy nutné jej ukončit z konzole. Podpora videa je v KDE4 zatím všelijaká, a pokud nechcete kombinovat více programů, doporučuji v tomto případě používat buďto Kaffeine pro KDE3, nebo cokoli jiného (třeba SMPlayer).
MŽ: Z počátku jsem měl problémy s kartou SB x-Fi, u které jsem rozchodil zvuk jen s OSS, a dlouho se mi nedařilo přemluvit KDE, aby tento zvukový systém používalo. Nový Amarok vypadá pěkně, rozhraní ladí s KDE. Uprostřed mezi seznamem skladeb a playlistem je prostor pro widgety - například přidání do playlistu apod., ale jejich skutečná funkce mi zůstala utajena - nedokázal jsem do playlistu dostat žádnou písničku. Amarok prošel adresář s muzikou, sestavil alba, ale po rozkliknutí alba nezobrazil ani jednu skladbu. I když jsem přidal album do playlistu, zůstal prázdný. Když jsem přidal MP3 přímo přes "otevřít soubor", fungovalo to. Takže mám trochu rozporuplné pocity a vrátil jsem se ke starému osvědčenému Amaroku z KDE3. Vzhledem k výše uvedeným problémům s rozcházením a konfigurací OSS používám "staré" aplikace (VLC, Kaffeine, Amarok).
MV:
Nová verze Akregatoru obsahuje synchronizaci s online čtečkami (momentálně Google Reader).
Výchozí zobrazení souborového dialogu
Přepnutí
MV: Ačkoli mnoho programů má svojí KDE4 verzi, u mnoha programů to neplatí - příkladem může být KPowerSave, KNetworkManager, IRC klient Konversation a další. Program K3b sice je portován na KDE4 a vypadá skutečně skvěle, a pokud po něm člověk nechce, aby vypaloval, tak by mohl být hodnocen jako výborný. Ovšem právě zmíněná funkce je u vypalovacího programu klíčová. Bohužel se mi nepodařilo s jeho pomocí vypálit vůbec nic.
|
MŽ: Dvěma slovy: KDE3 aplikace. Ne vše, co bych si přál, je portované. Není tak velký problém se vzhledem – ten jde při troše dobré vůle sladit – KControl pro KDE3 je stále k dispozici. Nastavíte shodné barvy a podobné téma a je to skoro k nepoznání. Dekorace oken se použijí bez jakéhokoliv nastavení. Když používáte KWallet pro ukládání hesel (což je hodně pohodlné), pak staré aplikace vyžadují otevření staré úschovny. Řešení je buď pro ně nepoužívat KWallet a ukládat hesla mnohdy nezabezpečeně (jak je psáno například v KMailu při prvním použití), nebo se smířit s tím, že se nás při startu bude KDE ptát na 2 hesla pro dvě úschovny.
Z výčtu nových a křupavějších technologií, které navnadily spousty dychtivých uživatelů, se postupem času stala realita. Akonadi, Decibel a Sonnet ve zdrojovém stromu projektu KDE sice figurují, ale zatím nejsou propojeny se zbytkem aplikací. Nepomuk a Strigi o sobě dávají vědět především velkým využitím procesoru a disku a prvně jmenovaný i pády při ukončování KDE. Nejvyspělejší a nejvychytanější ze zbývajících pilířů KDE4 je tak Solid (ač ještě nemá NetworkManager backend), který někde v útrobách spokojeně přede a nedává o sobě nijak negativně vědět.
Velká zátěž při používání Strigi
MV: Vydání 4.1 představuje notný kus cesty vpřed. I když jsou tu a tam ostré hrany, tak je jich méně a jsou méně kritické než ve 4.0 (viz Jaké je KDE 4.0.0). Uživatel se ovšem musí smířit s tím, že některé programy na svoji KDE4 verzi stále ještě čekají, takže po přechodu musí vzít za vděk verzí pro KDE3, anebo lovit úplně odjinud. Pokud vaše distribuce neumí současný běh KDE3/KDE4, tak vám zbývá vyčkávání, či vlastnoruční kompilace. Na jedné straně mě děsí, že se někteří klíčoví vývojáři zamilovali do zkoušení a tvorby nových konceptů, namísto o poznání nudnějšího opravování chyb. Ovšem na straně druhé vznikají věci typu BugSquad, provokující stávájící vývojáře k sázkám ohledně počtu zavřených chyb v Bugzille, což je pro nás, uživatele, jednoznačně pozitivní trend.
MV: A pokud už hovoříme o trendech, v současné době je dalším takovým trendem opouštění KDE3. Po distribuci Fedora, která odhodila KDE3 jako první, následuje Ubuntu, jehož nová verze Kubuntu 8.10 Intrepid Ibex KDE3 už obsahovat nebude. Respektive, bude obsahovat knihovny z KDE3, ale nikoli kdesktop, kicker a spol. Vlastence může potěšit, že k rozhodnutí došlo na vývojářském setkání v Praze. V případě distribuce openSUSE 11.1 proběhla bouřlivá diskuse, jejímž výsledkem je, že tato verze bude obsahovat KDE3, ale bude při instalaci "schováno" mezi XFce a WindowMakerem. Pro následující dobu bude KDE3 pro openSUSE dostupné v Build Service repozitáři KDE:KDE3, přičemž na další údržbě (updaty na nová opravná vydání) by měli spolupracovat zájemci z řad komunity.
MŽ: Do KDE 4.1 jsem šel, kromě zvědavosti, hlavně z důvodů popisovaných na začátku. To mi KDE 4.1 bohatě splnilo. Pokud hodnotím celkový dojem z hlediska uživatele, který chce "přijít, nainstalovat, přizpůsobit a používat", pak už takový optimista nejsem. Stále je co zlepšovat. Obyčejný uživatel se nechce rozčilovat s maličkostmi typu neukládaná konfigurace rozhraní nebo vymýšlet postupy, jak zamezit zmiňovaným problémům (viz padání Kopete a filtrace v KMailu), ale navíc ho občasné pády dokážou přesvědčit, že "ty KDE4 jsou [......!!!]" což rozhodně není pravda. Proto je zatím nutno přistupovat ke KDE4 jako k neustále se vyvíjející verzi, kde se chyby více méně opravují. Až bude KDE4 oficiálně prohlášeno za stabilní verzi, tak jej komukoliv s klidným svědomím doporučím.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
je vlastně nepoužitelné ... Ale používat se to dá.zajimavy zaver. :)
Takže jediná schopná kombinace byla XMMS/MPlayer.sakra, a ze ja takovou dlouhou dobu pouzival(m) bez problemu xine.
Kaffeine sice disponoval složitějším grafickým rozhraním, nicméně se jednalo o všeuměla, pokud šlo o přehrávání filmů.a to je dobre, nebo spatne? z kontextu toho odstavce to nejde poznat.
A musi to nutne byt dobre nebo spatne?no, nemusi... na to jsem stravil(m) na prednaskach z fuzzy logiky vic casu nez je zdravo ;-] nicmene, bez toho mi ta veta nedava smysl.
sakra, a ze ja takovou dlouhou dobu pouzival(m) bez problemu xine.Nojo, na xine jsem zapomněl, ale to bude tím, že mi jeho přehrávač mi k srdci nikdy nepřirostl. Xine používám jenom jako backend pro KDE programy.
Kaffeine sice disponoval složitějším grafickým rozhraním, nicméně se jednalo o všeuměla, pokud šlo o přehrávání filmů.Jak pro koho - mě to nevadí, Daniel Kvasnička by jistě nadával
Jak pro koho - mě to nevadí, Daniel Kvasnička by jistě nadávalUz je to par let, co jsem Kaffeine pouzival, ale co se pamatuju, tak byly i o dost horsi kousky
Při upgrade z jedné verze Amarok 2 na novější se mi stalo totéž, co popisuje autor článku. Problém vyřešilo smazání databáze s kolekcí a vytvoření nové.Hmm to je zvlastni. Vyzkousim doma. Ja nedelal upgrade, byla to cista instalace (pro testovani jsem chtel mit system vycisteny docista
Version 4.1.2 (KDE 4.1.1(KDE 4.1>=20080828))
a K3B (1.95-svn) jede bez problemu... Systém je hodně svižný, a to můj komp nestojí za nic (AMD3500+,512MB ram + 6600GT(mesa 7.2)).Co se týče mě KDE4.1.1 přesvědčilo k přechodu z gnome.
Nemas pravdu! Zde jsem zadny hovno nenasel, ani velky, ani maly...
A kolik, ze ti je?KPresenter import nezvládal a navíc se nedokázal vejít na výšku displeje.Nepouziva nahodou standartni qtdock? Takze by ty jednotlive kusy "panelu" sly kamkoliv presunout, schovat a nebo zarolovat?
A co asi uzivatel bude robit? presuvat si skvele MEGA graficke plazmoidy hore dole??? Na co stoji a pada desktop pre normalneho uzivatela? predsa na aplikaciach.To mi pripomina jeden genialni blogpost:
Maybe some day, Mark Shuttleworth will turn up to work and say "I'm sick of all this pointless ugly Compiz crap and having to pretend in interviews that I sincerely think Compiz is in any way 'better' than or even remotely related to what Apple has, or even a sensible thing to pay any attention to. I understand now that transparency or wobbliness or shadows isn't what makes a good desktop: good apps make a good desktop, and from now on we're only going to stick apps on the Ubuntu menu if I can honestly stand in front of a non-fanboy audience and say 'this app works, and works well' and not be jeered off stage; in fact, I'm going to start kicking the worst ones off the menu unless they shape up, and we'll roll up our sleeves and fix the least worst, based on the rulings of a benevolent UI dictator".http://elliotth.blogspot.com/2008/09/desktop-linux-suckage-wheres-our-steve.html
Nová verze Akregatoru obsahuje synchronizaci s online čtečkami (momentálně Google Reader).
-> zkoušel to někdo ? Zadal jsem přihlašovací údaje, ale nic se neděje :(
poctem lidi, kteri se mu KWordu.......poctem lidi, kteri se mu venuji.......
Hlavne, ze meli dost casu na mudrovani o OOXML...To bylo dost laciné... (a ani moc trefné).
jejich kritika OOXML a vyzdvihovani ODF prijde usmevne, kdyz uz nic jineho...... (cti "pokrytecke")Až na to, že kritika OOXML může být oprávněná, i kdyby KOffice neotevřel ani .txt - naprosto to spolu nesouvisí.
tady jde o to, že odrazují od používání technologie X (OpenXML), ale sami nenabízejí alternativu v podobě X (podpora ODF).To je fakt. Je však nutno podotknout, že nutnost zabývat se dalším formátem jednoznačně neprospěje vyhlídkám na solidní podporu aspoň jednoho.
Programátorům KOffice dělá potíže správná podpora formátu ODF. S tím _vůbec_ nesouvisí to, že kritizují jiný formát...pokud by zaroven nepropagovali ten ODF, ktery nejsou sami schopni implementovat, jako alternativu k tomu, co kritizuji.
když už přistoupíme na to, že ho skutečně kritizovali, jak tvrdí Dan, ačkoliv on pravděpodobně myslel open source komunitu obecně, ale vztáhl to zrovna na KOffice, když se tu o něm mluvíhttp://dot.kde.org/1194021253/ Asi jejich chovani neodpovida presne definici slova "pokrytecke", ale minimalne trapne a amaterske to je. Pokud neco kritizujou, pak propagujou alternativu a ani ji nejsou sami schopni rozumne podporovat, tak sorry, ale neco tady smrdi....
...pokud by zaroven nepropagovali ten ODF, ktery nejsou sami schopni implementovat, jako alternativu k tomu, co kritizuji.Řekl bych, že je zcela v pořádku říct: "Už teď nezvládáme, a to musíme implementovat "jen" podporu ODF. Dejte pokoj s dalším formátem, který navíc vypadá nekvalitně, má ukrutně dlouhou specifikaci a tlačí ho MS přes mrtvoly."
Pokud neco kritizujou, pak propagujou alternativu a ani ji nejsou sami schopni rozumne podporovat, tak sorry, ale neco tady smrdi....IMO ne - viz výše. Jeden nepodporovaný formát je pořád lepší než dva nepodporované formáty (které mají dělat totéž). Připadá mi to jako docela rozumná argumentace.
Řekl bych, že je zcela v pořádku říct: "Už teď nezvládáme, a to musíme implementovat "jen" podporu ODF. Dejte pokoj s dalším formátem, který navíc vypadá nekvalitně, má ukrutně dlouhou specifikaci a tlačí ho MS přes mrtvoly."Pokud tohle reknou v nejakem rozumnem terminu, tak prosim. Ale pokud jim to tolik ujizdi, tak je to dukaz toho, ze pro ne ODF asi neni tak dulezity, jak tvrdi a to neni OK. Hlasit, jak je OpenDocument super a temer rok pote nebyt schopen ani ulozit spravne primitivni formatovani textu...? At to vezmes z jakekoliv strany, tohle proste neni ani trochu pozitivni vizitka pro ten projekt.
At to vezmes z jakekoliv strany, tohle proste neni ani trochu pozitivni vizitka pro ten projekt.No, o to se však nepřeme, že?