Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Ohledně balíčkovacích systémů jsem tzv pole neorané. Přečetl jsem si tisíc flamů po internetu, desítky popisů v encyklopediích a různých wiki, ale odpověď na mou otázku jsem nedostal. Dnes jsem narazil na tento slade: RPM benefits
Jako uživatel suse a ubuntu znám rpm a deb pouze z uživatelského hlediska. Porovnám-li ubuntu/deb a suse/rpm, pak jedine prakticke závěry, ktere jsem schopen vyvodit jsou, ze v deb balíčcích je menší bordel, protože závisí jen na balíčcích a z toho taky vyplývá, že musí balíčkovač stahovat méně dat a celý proces není tak náročný na solver. - výhoda pro deb.
Dalším postřehem je, že v rpm/suse lze mixovat i586 a x86-64 baliky, a kdyz je v zavislosti nejaky problem, balíčkovač je schopen navrhovat výměnu půlky systému z x86-68 na i586 bez mrknuti oka. deb/ubuntu se na i586 a AMD64 díva jako na rozdilné architektury a běžně balíčky nemichá (pouze na vyslovne vynuceni adminem přes dpkg). Takže pouze 32bit baliky jako wine maji baliček pro i586 a AMD64 v ubuntu zvlášť v suse stačí jeden. Což je dalsi vyhoda pro deb.V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm. Nebudu hodnotit strukturu balíku, neb tomu nerozumím, ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva. Což je další výoda pro deb.
Jedina vyhoda, kterou jsem u rpm zaznamenal je delta-rpm, ovšem to je asi susí specialitka, mimo to update suse je i tak mnohem zdlouhavejší nez update ubuntu.
Zajímalo by mě tedy, v čem jsou takové výhody rpm, že jej využívá mnohem více distribucí než deb?
Asi jsem natvrdlý, neb mi to nějak nedochází, a nebo je to absencí praxe, kterou ovšem nevyčtu po manuálech.
Tiskni
Sdílej:
rpmrebuild, ale používá na to /usr/bin/build
2. Pokud dojde k problému při x86_64 s přeinstalováním půlky systému tak je to prostě na bugzillu.
3. To že v závislostech debianích balíčků by byl menčí bordel kvůli tomu, že by záviseli jen na balíčcích samotných je pěkná hloupost
Výhoda debianu je v tom, že má policy takové jaké má a tedy, že v jeho repositářích může růst každý balíček a nedochází tam tak k situacím jako například v openSUSE, kdy polovina balíčků roste v Packmanovi, který neumí při změně závislosti libA přebuildit všechny aplikace které na libA závisí. Proto musí aktualizace hlídat balíkáři, kdyby byly ty balíčky součástí distribuce, tak by si to ohlídal autobuild a balíčky by tak byly konzistentní. A ani závislosti jen na balíčcích k ničemu nepomůžou... Mimochodem ono se to automatické registrování závislostí dá vypnout a pak to může být přesně jako v debianu...
v deb balíčcích je menší bordel, protože závisí jen na balíčcích a z toho taky vyplývá, že musí balíčkovač stahovat méně dat a celý proces není tak náročný na solver. - výhoda pro deb.Na druhou stranu možnost souborových závislostí zase zjednodušuje práci vývojáře. Výhoda není tak jednoznačná na jedné ani druhé straně.
Dalším postřehem je, že v rpm/suse lze mixovat i586 a x86-64 baliky, a kdyz je v zavislosti nejaky problem, balíčkovač je schopen navrhovat výměnu půlky systému z x86-68 na i586 bez mrknuti oka. deb/ubuntu se na i586 a AMD64 díva jako na rozdilné architektury a běžně balíčky nemichá (pouze na vyslovne vynuceni adminem přes dpkg). Takže pouze 32bit baliky jako wine maji baliček pro i586 a AMD64 v ubuntu zvlášť v suse stačí jeden. Což je dalsi vyhoda pro deb.Mně přijde jako výhoda mít systém 64bitový a v něm bez problémů pár 32bitových balíčků, u kterých je to potřeba. Čili spíš výhoda pro RPM.
V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm.Já jsem četl pravý opak. Sám dělám ale pouze RPM balíčky, takže nemůžu srovnávat.
Nebudu hodnotit strukturu balíku, neb tomu nerozumím, ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva.Ne, žádná taková potřeba neexistuje, to by byla pitomost.
Mně přijde jako výhoda mít systém 64bitový a v něm bez problémů pár 32bitových balíčků, u kterých je to potřeba. Čili spíš výhoda pro RPM.Ony ty nejpoužívanější 32bit balíky mají verzi pro architekturu AMD64. Rozdíl je IMHO v tom, že Debian udělá změnu AMD64->i586 pouze na výslovné přání uživatele. RPM distro tu změnu na výslovné přání neudělá. Výsledek je de-facto stejný, jen mi přijde, že RPM musím kvůli tomu více hlídat pokaždé, když něco instaluju.
ale potřeba cpát před zabalením data do /usr/.../Redhat složky mi přijde nejen absurdní, ale i nepraktická, protože k tomu potřebu administrátorská práva.To je naopak velmi nedoporučované. Vše v RPM samozřejmě závisí na uživatelském nastavení, žádné takové "absolutní povinné cesty" neexistují.
V diskuzích jsem se dočetl, že tvorba deb balíčku je mnohem prehlednejsi nez tvorba rpm.Nevím, ve vytváření deb balíčků se nevyznám. Nicméně k vytvoření RPM vám stačí jeden .spec soubor (něco jako recept na sestavení) a jeden soubor se zdrojovými kódy (tarball). To mi připadá velmi přehledné.
Je třeba mít na paměti, že množina distribucí používajících RPM je značně heterogenní. DEB balíčky byly donedávna výsostnou doménou Debianu, to spoustu věcí zjednodušuje. K výhodám RPM: co třeba rollbacks ? To se může docela hodit.
Mne na rpm chybi urovne zavislosti jako v Deb. Cili neco jako - depends, recommends, suggests.Škoda, že máme každý jiné suse :D Software Management/Dependencies