Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Ani neviem preco, ale v poslednej dobe som si z nicoho nic zacal vsimat, o com sa ludia bavia. Doteraz som nad tym nepremyslal a bral som rozhovor ako nejaku samozrejmu entitu v nasich zivotoch, no uvedomil som si, ze tomu tak nie je a studiom rozhovorov by sa mohla zaoberat nejaka veda (mozno sa aj zaobera, co ja viem).
K napisaniu tohto prispevku ma "prinutil" vcerajsi diel diskusnej relacie Pod lampou.
Temou boli "dobre skutky". Vacsina diskutujucich boli krestania. Nechcem sa nikoho dotknut, ale toto nabozenstvo ludstvu velmi nepomohlo a mali same reci o tom, ake je pozitivne konat dobre skutky a stastny moze byt aj ten, kto nema nic, atd.
Naproti tomu, tam bol jeden skromny clovek Vladimir Svantner, ktory pomaha drogovo zavislym a nehovoril do vetra, ale o dobrych skutkoch rozpraval z vlastnej skusenosti. Je to neuceny clovek so zdravym sedliackym rozumom, hovori len narecim, ale velmi mi imponuje, ako dokaze posobit na ludi, coho dokazom su okrem ineho aj stovky deti, ktore vyliecil. Bohuzial sa mi na nete nepodarilo o nom nic najst
So, back to sem. Moje hlavne uvedomenie: su len tri kategorie.
Tieto kategorie sa navyse vselijako premiesavaju a skutocne je velmi zaujimave sledovat ludi, ako obsah svojho mozgu presuvaju do sveta.
Aky mate na to nazor? Respektive, rozmyslali ste uz nad tym vobec, alebo ste to tiez brali ako samozrejmost?
Alebo sa vam zda, ze nie je nad cim premyslat a tento moj clanok su len prazdne reci?
Tiskni Sdílej:
Objektivní, obecně platné, názory by měla mít právě ta věda, o které se zmiňujete.Musim s vami nesuhlasit, ziadna veda nie je objektivna a vseobecne platna (a uz vobec nie taka, ktora sa zaobera ludmi), hoci zo vsetkych ostatnych nazorov ma k tomu najblizsie, pretoze sa svoje tvrdenia snazi v nejakej miere dokazovat. Napriek tomu vzdy veda stoji na axiomatickych zakladoch, ktore vznikli dohodou urcitej skupiny ludi.