Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Tiskni
Sdílej:
Prvni vec, ktera me napadla. A vidim, ze je to i prvni post.
I kdyz ona nas asi ta sebevedoma arogance s casem prejde.
Kdo to aspoň trochu pamatuje, tak si podle mně vybaví to samý...
Proč mi má komunistickoamerickej kalendář diktovat, kdy jí mám a nemám kupovat kytky. Kytku přece můžu koupit jen tak,Napadá mě jediné racionální vysvětlení: Třeba z toho důvodu aby ty kytky byly alespoň jednou ročně, když už nic.
možná jsem to napsal trochu neohrabaně, ale chtěl jsem tim dát najevo, že tohle datum mi přijde nejvhodnější s těch všech datumů, protože mi jediný příde takový přirozený...
Jinak kytky samozřejmě kupuju jen tak...
Kytku přece můžu koupit jen tak, když jí náhodou uvidim a né se řídit nějakejma Vendelínama, dušičkama, osmim březnem, nebo jánevim čím ještě...Ty jsi asi neviděl (nečetl) Takovou normální rodinku, viď?
já docela taky
Uf, jeste ze nejsem na kytky. Jinak bych mela depresi z toho, ze jsem dostala kytku tak akorat od Microsoftu
. Kterej z nich je rADo? A zda se mi to, nebo ma ten druhy zleva na modrem tricku napsano "Linux"?
Touhle znacne prastenou akci kupodivu jaksi zacala moje kariera "te linuxove Anicky, co ji zna kdekdo"
Jednoho krasneho dne, kdyz jsem chodila do prvaku na matfyz, moc nepracovala a mela jeste nejaky volny cas, jsem usporadala linuxackou vypravu na tenhle sraz. Bylo nas tam nakonec docela dost, pote co Johanka zverejnila pozvanku na rootu... a myslim, ze to nakonec bylo pekne, a to nejen pro ty linuxaky. (Ovsem ti windowsi uzivatele z toho zrejme meli trochu strach, tak se rozhodli me ve dverich odzbrojit pugetem
)
A dostal jsem tam 32MN flashdisk, co se pul dne na to rozpadl, tak jsem ho slepil a obcas slouzi dodnes. Ale jak mam vsude internet, tak flashdisk nepotrebuju.
Zdenek