Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Nedávno jsem flešoval nový firmware do svého routeru a nedopadlo to dobře. S pomocí dvou lidí tady se mi nakonec podařilo router vzkřísit. Rád bych této problematice, tedy flešování firmu a všeho kolem porozuměl lépe a proto vznikl tento článek, ve kterém chci položit pár otázek ohledně věcí, kterým nerozumím a doufám, že na ně dostanu odpověď.
Tady jsou dvě poměrně dlouhá vlákna, ve kterých jsem to řešil: TP-Link Archer C50 - instalace OpenWrt a Jak unbiknout router TP-Link Archer C50 pře SPI s RPi?.
1) Nejprve bych se chtěl ujistit, jestli jsem správně pochopil problém?
Pokud to tedy správně chápu, tak celý problém byl v tom, že poslední verze recovery firmwaru, kterou jsem flešoval z TFTP neměla uboot. A protože se to v mém případě nestandardně zapisovalo od 0x0, přehrál se bootloader firmwarem bez bootloaderu. Bylo tedy třeba flešnout nový firmware s bootloaderem. Ten jsem vyseparoval z full dumpu a přibalil na začátek souboru OpenWRT.firmware.18.6.0.bin. A protože flashrom před zápisem firmwaru provádí mazání (pokud se nepoužije parametr layout), musel jsem udělat zálohu briknutého firmwaru, uříznout poslední 4 bloky ve kterých je veškerá konfigurace a MAC adresa a tento kousíček souboru jsem musel přilepit ještě k tomu OpenWRT.firmware.18.6.0.bin. Dělalo se to samozřejmě naráz. Pak jsem to tam flešl a router naběhl. Takže jsem nahrál zpět bootloader, firmware a konfiguraci. Správně?
2) Tady se píše, že při instalaci z TFTP se bootloader nepřepisuje. Tady zase, že se na začátek nepřidal uboot. Jak to tedy je? K čemu uboot, když se při instalaci z TFTP nepřeinstalovává bootloader?
3) Umí každý bootloader natáhnout firmware z TFTP?
4) Jak je to s ubootem?
 a) Jedná se vždy o mtd0.bin?
 b) Má vždy stejnou velikost?
5) Jak je to s konfigurací?
  a) Je konfigurace vždy v posledních 4 blocích, tedy 4x64 bajtů, nebo to může být někdy jinak?
  b) Jak je to konkrétně v mém případě teď s MAC? Narážím na tu "botu" v ubootu.
6) Před flešováním mi přijde dobré udělat full dump.
  a) Jde to pomocí TFTP?
  b) Pokud ne, tak pomocí SPI takto? Parametr -V ano, nebo ne?
7) Kompilace binárky flashrom.
make CONFIG_ENABLE_LIBPCI_PROGRAMMERS=no CONFIG_ENABLE_LIBUSB0_PROGRAMMERS=no CONFIG_ENABLE_LIBUSB1_PROGRAMMERS=no
Absolutně nechápu, jak jsi na tohle přišel? Asi Google, že? Díval jsem se do rozbaleného archivu a taky do manuálové stránky make
, ale nenašel jsem nic, co by ukazovalo na ten příkaz pro kompilaci.
8) Program flashrom jde nainstalovat i z terminálu. Udělal jsem to po úspěšném vzkříšení kvůli manuálové stránce. Myslím, že je lepší jej mít kvůli aktualizacím nainstalovaný.
  a) Po instalaci jsem ale nemohl najít adresář flashrom. Koukal jsem do /usr/bin/
, ale nic tam nebylo. Kdybych si tedy flashrom nainstaloval z terminálu, odkud se pak provádí flešování nového fw? Na stránkách flashrom jsem nic nenašel.
  b) Musel bych pak taky něco kompilovat?
9) Spíše zapojit VCC a ne adaptér.
Platí to obecně, nebo jen v daném případě?
11) A proč se tady vynechal parametr -V?
12) Jak zjistit velikost souboru v terminálu? ls -l myslím zaokrouhluje: v terminálu /etc/ ls -l fstab=4
. Ve správci souborů má ten stejný soubor 458 bajtů.
13) Co to je a co je z toho poznat?
Tiskni
Sdílej:
mv blog/zapisek poradna/
12) Jak zjistit velikost souboru v terminálu? ls -l myslím zaokrouhluje: v terminálu /etc/ ls -l fstab=4. Ve správci souborů má ten stejný soubor 458 bajtů.Na to sluzi prikaz du. Vychodiskovo vypisuje v kB. -h vypise "ludsky". -m je mega atd.
# vypis v Bajtoch du -b FILE
13) Co to je a co je z toho poznat? (http://www.abclinuxu.cz/poradna/hardware/show/439056#126)Hexadecimální editor (wiki)
O tom jsem nikdy ani neslyšel. Zajímavé.
Snad někdo i zodpoví, co z toho v danou chvíli mělo být poznat?
Díky
Program file neznám. Právě jsem zjistil, že v Mintu jej mám předinstalován. Pokud jsem tě správně pochopil, tak to funguje tak, že program má nějakou databázi souborů a podle ní ověří daný soubor, ano? A jak to funguje? To porovnává podle velikosti, názvu a obsahu?
Narážíš na to, že ten hexadecimální editor zkontroloval název+velikost+obsah souboru, ano? To by bylo ale zvláštní, protože jsme jej slepili. Bootloader byl z jednoho dumpu, který někdo nahrál na web, firmware byl z OpenWRT stránek a conf byl ze zálohy mého briknutého fw. Velikost se povedlo zachovat, takže pokud by se to porovnávalo podle velikosti, tak by to prošlo. Podle obsahu by to taky mělo jít udělat i zkontrolovat, ale tady už spíše tuším, než vím.
velikostiNe.
názvuNe.
obsahuMožná. Z dokumentace (
man file
):
There are three sets of tests, performed in this order: filesystem tests, magic tests, and language tests. The first test that succeeds causes the file type to be printed. [...] The filesystem tests are based on examining the return from a stat(2) system call. The program checks to see if the file is empty, or if it's some sort of special file. [...] The magic tests are used to check for files with data in particular fixed formats. [...] If a file does not match any of the entries in the magic file, it is examined to see if it seems to be a text file. [...]
(decimal) 137 80 78 71 13 10 26 10 (hexadecimal) 89 50 4e 47 0d 0a 1a 0a (ASCII C notation) \211 P N G \r \n \032 \nTakze ak by si sam pisal testovac na png obrazky, tak by si si overoval, ci maju prvych 9 bajtov suboru taku hodnotu. Aj napriklad, program na zobrazovanie obrazkov musi kontrolovat, lebo pripona je smerodajna, ale 100% istota, ze je spravna. (Link pouzity napr. aj hovori, preco prave zvolili tych 9 bakjtov prave tak ako zvolili. Takze v hexa editoru si Ty sam mozes aj hovorit, ze preco Ty nezobrazi obrazok, ze preco ten subor s priponou jpg nezobrazi. A ak by si sam chcel vediet, co je zac a svojimi sposobmi by si nechcel alebo nevedel uz, tak das programu file (nevie vsetko, lebo si moses vytvorit binarny subor a nikomu nepovies, ako data ukladas). Su zakladne 2 typy reprezentacia dat: textova a binarna. ... Textovu asi mas predstavu. Binarna vychdza z principu/filozofie ze data su v subore ukladane tak, ako v pamete. Takze ak si das vypisat cez cat binarny subory (napr. v /bin ich mas dost), tak budu pre teba "haky/baky". A ze musis ist na to inac. Su aj textove(http1, IRC)/binarne protokoly(http2, DNS, ...).
Tak tohle je fakt hodně zajímavé. Určitě se na to podívám.
Díky debian+Zrovna teď nemůžu, ale určitě se na to taky podívám. Když už jsem se do toho dal, tak tedy pořádně.
Všiml jsem si, že bydlíš v Brně. Byl jsem v base48 a chci tam chodit. Na #base48 jsem si všiml, že jsi v adresáři. Zajdeš někdy na Čápkovu?
Btw: tohle, i když je to staršího data se četlo dobře.
Zdar a díky4) b)Obecně ne, záleží jaké drivery do něj zakompiluješ a jaká architektura to bude. Ale obvykle se zarovnává na velikost bloku ve flash, takže u různých verzí jednoho zařízení by mohl být, ale určitě bych se na to nespoléhal.
1] Ano. 2] Bootloader je v kostce maly program, ktery zavadi operacni system/firmware. Bezne se aktualizaci operacniho sytemu neprepisuje, protoze s nim nema moc spolecneho. Tady, ale vyrobce udelal vyjimku a pro aktualizaci operacniho systemu je potreba prepsat i zavadec(loader). 3] Ne. 4] U-boot umi pouzivat TFTP. 4a] Ano, loader je vzdy prvni. MTD je neco jako partition, ale pro flash chip. 4b] Ne. 5a] Ne, muze to byt jinak. 5b] V tomto pripade si bootloader taha MAC z konfigurace na konci takze to bylo safe, ale obecne to muze byt i jinak. 6a] Ne, ale teoretickky ano ;). 6b] Ano, parametr -V(verbosity) neni povinny. 7] Pokud jsem nepletu jsou to direktivy pro prekladac, aby se nekompilovalo vsechno. 8a] Flashrom existuje i jako balicek pro Raspbian ve verzi 0.9.9. 8b] Ne. 9] Osobne bych rekl, ze by fungovalo oboji stejne. 10] -V(verbosity) proto, aby bylo videt vice info o pripadnem problemu a spispeed=30000 proto, aby to probehlo rychle a bezbolestne ;). 11] Protoze, bylo jasne, ze uz je to ok a netreba vypisovat dalsi balast. 12] wc -c < file 13] Je poznat, ze na zacatku souboru je kus uboot.Snad jsem nikde nenapsal nejakou kravinu. A jeste k u-boot. Ten si vyrobce modifukuje podle potreby, takze na jinem zarizeni muze byt vse jinak. Tady si to TP-Link udelal trochu po svem..z dalsich loedru muzu napsat libreboot/coreboot.
10] ... a spispeed=30000 proto, aby to probehlo rychle a bezbolestne ;).
k3dAR to napsal správně:
... a spispeed protoze se tim snizi rychlost kdy to nekdy muze byt potreba, protoze pri vyssi rychlosti muze dochazet k problemum/nestihani/vypadkum.
Na Wiki je to zmíněno v článku o ROM:
More recently, ROM has come to include memory that is read-only in normal operation, but can still be reprogrammed in some way. Erasable programmable read-only memory (EPROM) and electrically erasable programmable read-only memory (EEPROM) can be erased and re-programmed, but usually this can only be done at relatively slow speeds, may require special equipment to achieve, and is typically only possible a certain number of times.Takže jsme to nezrychlili, ale zpomalili, NN
To jsou skvělé a cenné informace. Budu si to muset ještě párkrát přečist a když tak se pak ještě na něco zeptám.
Každopádně vám oběma VELICE DĚKUJI!
Jsem nečekal tokovéhle rozsáhlé odpovědi. Jsem si myslel, že se o to nějak podělíte a nakonec jste se perfektně trefili do takřka současné odpovědi Ale vůbec to neva, tedy alespoň mě ne. Tím lépe