Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Práva autora k jeho dílu jsou neomezená. Je tedy zcela na vůli autora, jakým způsobem umožní, či neumožní manipulovat se svým dílem. Pokud vytvořím fotografii a poskytnu ji s licencí, kde vysloveně ustanovím, že divák musí u koukání na fotografii jíst banán, tak to prostě tak bude. Pokud s licencí souhlasíte a já vám fotografii poskytnu, musíte u ní prostě chroupat banán.To bych netvrdil, protože tohle vůbec autorský zákon neřeší. Koukání na fotografii totiž není "užití díla" ve smyslu autorského zákona. Tím, že sledujete film, čtete knížku anebo se díváte na fotku, ještě dílo ve smyslu zákona neužíváte, a proto lze těžko určovat podmínky, za kterých se to má dít. BTW proto také "nepovolené" čtení anebo poslouchání prostě není krádež, ať se moralisti třeba staví na hlavu.
Tím, že sledujete film, čtete knížku anebo se díváte na fotku, ještě dílo ve smyslu zákona neužíváteTak teda čím? že si knížkou podložím skřínku, od které jsem předešlého večera v deliriu urval nohu a hodil jí po kvílejících m*dajících kočkách pod balkónem?
(4) Právem dílo užít je a) právo na rozmnožování díla (§ 13), b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14), c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15), d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16), e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17), f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména 1. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20), 2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21), 3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22), 4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23).Tím, že sledujete film, čtete knížku anebo se díváte na fotku, ještě dílo ve smyslu zákona neužíváteTak teda čím? že si knížkou podložím skřínku, od které jsem předešlého večera v deliriu urval nohu a hodil jí po kvílejících m*dajících kočkách pod balkónem?
), nebo je to schválně napsaný tak, aby to člověk s průměrným IQ ( 2x mi naměřili 132 ) nepochopil...
To ale znamená, že ta jejich právní definice je při nejmenšim tak trošku divná, nemyslíš
Proč to rovnou nemůžou definovat, třeba tak jak jsi mi to teď napsal ty, odpadlo by spoustu problémů s pochopením...
...jinak, k problému legálnosti stahování z internetu, muziku si kupuju rovnou, filmy...? stahuju. když je film na h*vno, mažu, když se mi líbí, tak si ho koupim, protože chci mít prostě originál, obal, všechno..., jestliže si něco nestáhnu a nevypálim (mám fyzicky médium), myslím že bych zákon porušovat neměl, protože je to podle mého to samé, jako půjčit si ho v půjčovně a pak si ho třeba koupit...
§ 30 Volná užití (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla. (3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby. (4) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy zřetelně označena. (5) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než tam uvedenému účelu. (6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.Tedy to rozkopírování DVD je dost podivné, protože někdo má DVD, a jeho kopii může vytvořit pro osobní potřebu, pak ale nemůže takovou kopii šířit dál (to není osobní potřeba), ani by neměl dál šířit původní DVD a kopii si nechat (opět, nemá k tomu licenci). To že je legální stáhnout cokoli z internetu je taky dost svérázný (i když oblíbený) výklad – vy si můžete pořídit kopii pro osobní potřebu takového díla, k jehož užívání máte oprávnění. Jenže to že někde něco najdete na internetu vám takové oprávnění rozhodně nedává.
Stáhnutím souboru z internetu pro vlastní osobní potřebu vytvořím rozmnoženinu. Nikdo nezkoumá z jakého zdroje vytvořena byla. Kdyby totiž byl posuzován i zdroj tak by mohlo být trestné podívat se na televizi, která odvysílá něco, co nekoupila. Dále se také neřeší, jestli mám nebo nemám originál díla ve svém vlastnictví, či ne. Tedy kopie DVD z videopůjčovny pro vlastní potřebu je volné užití díla. Doporučuji shlédnout onu citovanou diskusi.
…stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.Tj. je to užití, ne volné užití. A k užití potřebujete licenci.
záznam z přehrávaného DVD se do toho podle mne taky vejdeBlbost. To není "pořízení záznamu díla provozovaného ze záznamu", nýbrž zhotovení rozmnoženiny díla (viz § 13).
Když si tedy sám pustím DVD z půjčovny, nedochází ke zpřístupňováníDochází. „Zpřístupňování“ používá AZ jako termín pro to, kdy máte autorské dílo v nějaké podobě (kterou zpravidla nedokáže člověk přímo vnímat) a zpřístupníte ho v podobě vnímatelné lidskými smysly. Tedy pokud tu nezajímavou stříbrnou placičku vložíte do DVD přehrávače a začne se přehrávat obraz a zvuk, jde o zpřístupnění.
a chtel bych videt, kde mi to takto prodaji.
Nedokážu to definovat pomocí autorského nebo jiného zákona, ale citem bych řekl asi takhle na příkladu:
Autor svolil k šíření svého díla v televizi a na CD.
Dívám se na televizi a natočím si program na video. Je to oprávněná kopie pro osobní potřebu. Udělat si další kopii takto pořízeného záznamu (třeba od kamaráda) už v pořádku není.
Koupím si CD a s tím si koupím i právo na užívání díla. Jako majitel originálního CD si mohu pořídit jeho kopii pro osobní potřebu (třeba pro případ že se CD poškodí). Když si CD půjčím v půjčovně nebo od kamaráda, pak právo na užívání díla zůstává půjčovně nebo kamarádovi a kopii si už udělat nemůžu.
S tím souvisí i to, že pokud jsem hospodský nebo kolotočář, tak ve své hospodě nebo na kolotoči nemohu video nebo CD přehrávat bez bakšiše pro OSA (není to osobní užití, ale veřejné provozování).
Je to tak, nebo si to vykládám blbě?
Autor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3 [ochrana proti kopírování], i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30 [volné užití]; to nebrání autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin.„Autor může zpřístupnit své dílo, … , i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30“ – dává tahle věta někomu nějaký smysl?
obcházení účinných technických prostředů ochrany právje podle mě stejně ukázkový příklad doublethinku. Když jdou ty "technické prostředky" obejít, tak jsou už z principu zhruba stejně účinné jako byla Maginotova linie v roce 1940...
Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.
To že je legální stáhnout cokoli z internetu je taky dost svérázný (i když oblíbený) výklad – vy si můžete pořídit kopii pro osobní potřebu takového díla, k jehož užívání máte oprávnění. Jenže to že někde něco najdete na internetu vám takové oprávnění rozhodně nedává.A co na to říkají profesionálové?
Nyní je ještě třeba vypořádat se s právní povahou procesu ke zpřístupňování autorských děl pomocí Internetu opačného, totiž s jejich stahováním (download) uživateli peer-to-peer sítí. Dochází zde pochopitelně ke kopírování (terminologií autorského zákona zhotovování rozmnoženin) obsahu nabízených souborů, protože jejich originál zůstane na původním místě - na disku počítače jiného uživatele. Dle § 30 odst.1 a 2. autorského zákona je stažení (pořízení rozmnoženiny) autorského díla pro osobní potřebu toho, kdo rozmnoženinu pořizuje tzv. volným užití pro které není třeba souhlasu autora. Pokud tedy uživatel peer-to-peer sítí při stahování hudby nebo filmů nepřekročí meze jejich užití pro svou osobní potřebu autorský zákon tímto svým jednáním neporušuje. Na tomto místě je však třeba zmínit, že z povahy peer-to-peer sítí vyplývá, že každý její uživatel porušuje Autorský zákon, neboť nejen, že autorská díla stahuje, ale zároveň je i nabízí!(zdroj: web české pobočky IFPI) IANAL, ale vyplývá mi, že pokud si obsah stahuji, avšak nesdílím ho (stahováním na torrentu, dalším nabízením v p2p síti či půjčováním kamarádům)), nedělám nic, čím bych porušoval zákon.
Víte o jakémkoliv případu, kdy by byl někdo odsouzen za to, že si zhotovil rozmnoženinu pro osobní potřebu (tj. tak, že ji dále nešířil) z prokazatelně "černého" zdroje?Jsem si naprosto jist, že přinejmenším v Česku (a hovoříme o českém AZ, tedy případné rozsudky z jiných států ani nejsou podstatné) nikdy žádný takový rozsudek nepadl, a pokud vím, ani za toto nikdy nikdo nebyl stíhán.
Tiskni
Sdílej: