Hory v létě

21.6.2006 20:46 | Přečteno: 1398× | Cestování

Pro ty z Vás, kteří rádi cestují a neví kam se vydat, mám snad dobrý nápad na výlet. S dvěma kamarády jsem se domluvil, že navštívíme nějaké to pohoří.

Sice jsme ostřílení lezci a slanili jsme vše, co na horizontu alespoň o kousíček převyšovalo běžnou zástavbu, ale řekli jsme si, že začneme na něčem menším a trochu levnějším. Volby byla tedy jasná – slovenské Tatry. Zbylo ještě vybrat jaké. Už podle názvu jsme se shodli na Vysokých Tatrách (přeci jenom říkat neznalcům: „Byl jsem v Nízkých Tatrách,“ by bylo trochu ponižující :) ) No tímto bych skončil s deníkem výpravy a přejdu raději k něčemu užitečnějšímu…

Termín

Kdy vlastně jet? U nás to bylo jasné - vyrazit 13. června protože pak už neměl nikdo volno. Nakonec jsem zjistil, že to bylo snad největší štěstí mého cestovatelského života. Hory částečně pokryté sněhem vypadaly opravdu úžasně a na začátku nebylo ani moc horko. Poslední výstup jsme absolvovali již po holé skále a za vedra. Sníh roztál a slunce proměnilo skály v topení. Prostě nic příjemného – představa jak to tam vypadá v srpnu mě děsí. Tento termín je také vhodný, protože většina letních cest se otevírá 15.6. – takže po příjezdu a krátké túře na rozchození můžete na jakou stezku se vám zlíbí. Jako úplně největší plus ovšem beru opravdu minimum lidí v horách. Není nad pocit, když patří skály jen Vám. A naopak, když se do kempu navalí karavany s jódlujícími Němci a všude se procházejí důchodci a školky, není to, alespoň pro mě, nic překrásného. Délka pobytu záleží na Vás. My jsme stihli všechno, co jsme chtěli vidět za týden. Sečteno – jeďte co nejdříve, ale uvědomte si, že letní cesty jsou otevřené až v půlce června.

Výchozí bod a ubytování

Jelikož jsem student a moc peněz nemám, zvolil jsem stan. Stanování v přírodě vzhledem k pokutám a nepříjemnostem nedoporučuji. A pro věčné bivaky - stan se opravdu hodí(k tomu se ještě dostanu). Jediný použitelný kemp široko daleko je FIC Eurocamp v Tatranské Lominici. Při třech lidech a jednom stanu 140 Sk na jednoho na noc. Kousek před ním je ještě jeden kemp, ale nemá takové zázemí a je dražší. U místa, kde budete bydlet je asi nejdůležitější dopravní spojení směrem k horám. Kemp leží 4 km od nádraží v Lomici (všude se říká že je to kilometr, ale to je od konce kempu k začátku vesnice, a to je někde v polích). Jde to ujít pěšky a navíc do kempu jezdí malý motorový vlak a autobus. Není problém nalézt spoj jedoucí ráno do města. Vrátit se večer je horší, ale pořád můžete jít po svých (ale komu by se chtělo po 10 hodinách lezení, chození, skákání a bůh ví čeho ještě) nebo můžete stopovat. Stopnout někoho zde není problém a že Vás někdo vybourá na rovné silnici snad také moc pravděpodobné není. Večer také jede do kempu vlak, ovšem časy 17:00 a 22:00 se Vám asi moc nehodí. Většinou se dostanete do Lomince po šesté.

Jídlo

Největší chyba je kupovat si potraviny v Čechách. Potáhnete je na nádraží a ve vlaku a pak zjistíte, že kousek od nádraží je Billa a přímo v Lominici menší supermarket. Ceny jsou stejné jako v ČR, takže se nebojte a vemte si jen něco na cestu. Co mě příjemně překvapilo byly ceny v restauracích a chatách. Kotel polévky za 30 Sk a k tomu masem plněné knedlíky za 90 Sk asi mluví za vše. Takže pokud máte peněz trochu navíc a neumíte moc vařit dá se najíst za rozumnou cenu i v hospodách a restauracích. Moc dobré jídlo bylo v restauraci Stará Mama za vlakovým nádražím. Do hor si vezměte jen nějakou čokoládu nebo banány, ale to snad každý ví.

Pití

Tak s pitím je to horší – mají tam jen drahý Kozel a stejně drahý patok jménem Šariš. Ale za pivem jsme tam stejně nejeli ;) Jinak doporučuji koupit v lékárně nějaké vitamínové šumáky. Naberete vodu v kempu hodíte šumák a máte pití skoro zadarmo. Do hor si ho vemte do jedné PETky, protože, na všech cestách potkáte průzračná jezírka a potůčky a můžete pak nabrat z nich (pitnost vody ověřena – za ten týden se nikdo nepo****). Počkejte s tím radši do 2000m n.m.. Třeba Štrbské pleso, u kterého je velká chata, mi moc čisté nepřipadalo.

Cesta

Čím vlastně jet? Nejlepší varianta je určitě vlakem. Je to ekologické, pohodlné a levné. Cena je 870 Kč tam i zpět (doba trvání zpáteční jízdenky je jeden měsíc). Doporučuji jet přímým vlakem jedoucím z Českých Budějovic přes Jihlavu, Brno, Ostravu do Popradu. Poprad je poměrně velké město, kde je kousek Billa a dál ve městě spusta obchodů se vším možným – zde nakoupíte nějaké to jídlo, pití a na co jste zapomněli. Vlak jede přibližně ve čtyři hodiny z ČB a v Popradu jste kolem páté ráno. Ve vlaku je možné koupit si lůžka. Nevím jak Vám, ale mě se zdá 300 Sk za minipostel a drncající kajutu docela hodně. Takže zbývá kupíčko. V kupíčku se pěkně natáhneme a hajáme. POZOR! Po sdělení mnoha cestujících, že se tu krade jsme si raději stanovili, kdo bude hlídat a kdo spát. Cestou zpět se do kupé vedle nás nastěhovalo asi 6 cikánů, za kterými musela chodit na každé zastávce policie. Takže tomu věřte a raději nechte rozsvíceno a zamčeno. Po příjezdu do Popradu si na nádraží kupte asi za 20 Sk jízdenku do Tatranské Lomince. Vlak jezdí často tak se nenervujte, že jste ten nejbližší nestihli. Po příjezdu do Lomnice zkuste mrknout na vlaky jedoucí na směr Studený potok. Ty zastavují u kempu, ale jen na požádání tak nezaspěte a včas zmáčkněte čudlítko . Jestli nic v dohledné době nejede musíte pěšky a doufáte, že Vám někdo cestou zastaví.

Kemp

Po příjezdu do kempu musíte navštívit recepci. Jsou tam vyvěšené jízdní řády autobusů a vlaků tak si je vyfoťte ať můžete v horách dobře volit tempo zpět na vlak. Stan si postavte co nejblíže sprchám a co nejdál od popelnice (my jsme ho měli kousek od popelnice, takže nám neustále dělali společnost mikromušky lidojedky). Jak jsem říkal je dobré mít stan – uvědomte si, že někde musíte nechat velké batohy, abyste mohli skákat po horách s nějakým menším zavazadlem. Měli jsme stan pro tři lidi. Skutečně byl pro tři, ale bohužel bez batohů. Batohy by tedy musely zůstat venku. To by ale za bouřky moc dobré nebylo. Naštěstí se dá na recepci domluvit, a nechají Vám batoh na noc u nich pod střechou a zamčený. V kempu jsou sprchy s teplou vodou zdarma. Takže se nekonají mincové automaty, které Vás obšťastní minutovým oteplením vody na pět stupňů. Voda v kempu je pitná (opět ověřeno ;))

Kam jít

Pokud jste fyzicky zdatní a nebojíte se výšek tak navštivte přístupné štíty. Jsou to Jehněčí, Kriváň, Rysy, Vysoká). Cesta je vždy nádherná a hlavně s nadmořskou výškou ubývají lidé a na vrcholu hory jste buď sami a nebo jen s hrstkou fajn lidí. Je zvláštní, že čím výše jste tím přátelštější a sympatičtější lidi potkáváte. Když Vás už budou bolet nohy, že se skoro ani nevyspíte zkuste něco kratšího. Vydejte se buď hodně brzo nebo až odpoledne – nepotkáte tolik lidí a řvoucích školních výletů. Malé procházky se mi moc nelíbily. Bylo tam moc lidí a když zjistíte, že druhý den tudy stejně projdete, až půjdete někam výše… Z těch kratších cest se mi líbil asi nejvíc vodopád Skok. Na cesty stačí mapa (130 Sk v informacích v Lominci) Průvodce je celkem zbytečná věc. Na výchozí body jednotlivých tras se dostanete mítní električkou.

Návody typu co si vzít na sebe a která bunda je nejlepší a co jíst, tu uvádět nebudu. Všude jsou toho stohy a každý inteligentní člověk si batoh zabalí a najíst se taky dokáže. I když jestli někdo bude chtít… 

       

Komentáře

[Luk]

Moc dobré jídlo bylo v restauraci Stará Mama za vlakovým nádražím.

Tak to se museli tedy pořádně zlepšit. V roce 1999 to tam bylo otřesné.

[MyDahoo_]

Určitě jo, vevnitř je krásné prostředí, pěkný stoly a jídlo fakt dobrý. No i když intr udělá s chuťovýma buňkama krátkej proces :)

[JiK]

byli jste nekdy ve Slovenske Restauraci v Poprade? Pritelkyne je slovenka, z Popradu, a za sebe muzu rict, ze se mi na slovensku libi vsechno, lidi, jidlo, povaha, teda takova ta popradska tvrdohlavost a soutezivost, snaha starat se sam o sebe nebuzerovat ostatni....

[MyDahoo_]

Nebyli... v Popradu jsme byli jen dvakrát. A co se týče lidí - seznámil jsem se hlavně s cizincema (z Polska, USA, Španělska) a byli to opravdu skvělí lidé.

[klassik]

Z popradu na rysi to ste docela dobry..

[Dag]

Jako doprava do Tater není špatný dálkový autobus. 450 Kc a nekrade se tam. Ubytování s dá sehnat prý i slušně v privátech, ale to nevím z vlastní zkušenosti, já spím na chatách. Ty jsou ale cenově únosné spíš pro členy Horolezeckého svazu, kteří mají vyjednanou slevu. Ovšem přespat třeba pod Rysy, přímo v horách možná za ty prachy stojí.

Z turistických cest je zajímavý přechod z Malé do Velké zmrzlé doliny (povoleno jen tímhle směrem, aby nevznikl nával na řetězech), ale jen pro ty, kteří netrpí závratí (zabezpečené řetězy a nejlehčí z možných, ale už horolezecký terén). Velmi krásná je hřebenovka Roháčů v Západních Tarách. Ale ta vyžaduje už opravdu jistou základní horolezeckou zručnost, i když se jedná o turistickou značku.

[xxx]

Neni to spis Mala studena a Velka studena dolina, alespon podle tech retezu.

Jinak muj oblibeny vylet je Bielovodska dolina, hezky odspoda (1. nemusite stihat autobus zpatky, 2. opacnym smerem by to bylo ponekud zdlouhave). Hlavne tam nepotkate za celej vylet ani zivacka. (Teda do doby nez se dostanete na sedlo nad Sliezskym domem)

Jako nejhorsi vylet bych hodnotil asi Rysy. Cesta je to sice pekna, ale tech lidi je tam opravdu trochu moc.

[MyDahoo_]

Jak sme sli my, tak na ceste jsme potkali opravdu jen par dvojic. Ne vice nez 10 lidi. U chaty asi dva lidi. Pri ceste od chaty nahoru nikoho. A na vrcholu parta 4 cechu.

[Dag]

Jééé. Dík, Jasně. Mezi Zmrzlýma je sice také přechod a řetězy, ale je to turistům zapovězeno. Takže oprava -- Mala studena a Velka studena dolina.

V současné době se zvažuje, znovu otevřít i pro turisty některé další cesty. Zatím, pokud Vám Tatry učarují, to chce vstoupit do ČHS nebo James (horlezeckých spolků). Těch legálně přístupných cest je málo.

[ondracch]

To jízdné jsou pálky. Já jedu v pondělí z Brna do Stockholmu za 1100kč. Cesta trvá asi 29 hodin.

[xxx]

Loni jsme to tam s kamaradam navstivili taky. Bylo to v zari a sehnali jsem levne ubytovani v Tatranske Poliance cca. 2 minuty od vlaku. Takovej hure vybavenej penzion, ale kdyz ho vidite jenom v 8 rano a pak az v 8 vecer, tak je to jedno. Jenom na jmeno penzionu si ted opravdu nevzpomenu.

Jinak co se tyce TEZ, tak pozor. Musite jezdit s jizdenkou a to se da koupit bud v automatu, nebo na nadrazi. V Polaince je ale vypravci a prodavac jizdenek jedna osoba. Takze kdyz jsme se priblizili k okenku, tak pani zvolala "Sakra uz to jede" a odesla

Pokud mate radi vsechno co se toci a hejbe, tak si zkuste domluvit exkurzi do strojovny LD na Skalnatem Plese. Pred deseti lety se mi to povedlo, ale asi to nebylo uplne koser.

Jsou to hory, sice nemaj tri tisice, tak se tam nezabijte.

[necron]

neviem na akej urovni leziete ale je tu Drevenik.Turniska.....da sa perfektne zaliezt...

[Martin Viteznik]

"Čo je v mode Pariš, to je v pive Šariš"... (z reklamy v potravinách)

[helb]

Byl jsem varován, že Šariš je samoser

[thefox]

Toto môžem potvrdiť... Najprv som to prisúdil kombinácii s mliekom, ktoré som vypil pár hodín predtým, no neskôr sa to overilo na vzorke štyroch kusov ľudí, všetci sme sa po jednom Šariši (každý svoj ) celkom kvalitne zosrali... Never more.

[Marek Rychlý]

Nevim jak v Tatrach, ale pred par dny jsme byli ve Slovenskem raji a tam Saris 11˚ docela chutnal (nejlepe v hospode Cert). O to vic na neho vzpominam po navsteve sousedni hospody Koliba v Podlesku, kde tocili jakousi zlutou tekutinu, mdle chute, bez "bublinek" a presto s lepivou penou, a rikali ji Pivo Tatran 12˚. Nikdy vice.

Diky za clanek, pristi rok tam vyrazime.