Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Učím se programovat a jako programovací jazyk jsem zvolil klasické C. Nějaký ten hrubý přehled jsem již získal z příruček a učebnic na netu různé kvality, ale stále jsou oblasti (a je jich dost
) do kterých jsem ještě pořádně neproniknul. A hlavním kamenem úrazu jsou ukazatele.
Jednu proměnnou nebo jednoduché pole v parametru funkce po chvíli (zbytečného) zkoušení a přepisování (a hledání v předchozích zdrojácích - jak jsem to jen udělal) ještě zvládnu. U složitějších věcí ale ani metoda pokus omyl nezabírá - člověk prostě musí vědět co přesně chce. Ale pak následují temnější zákoutí, které jsou pro mne černou magií (například u slovíčka dereference jen pokývnu smutně hlavou). Vždycky existuje druhé řešení - udělat to jako globální proměnné. Jenže to se mi hnusí a tak kolikrát (i na pár měsíců) s rozdělaným programem jednoduše praštím a pak mě straší všude možně.
Dalším problémem je třeba dynamická alokace paměti, ale to se dá vždycky nějak vyřešit - nevidím to zase jako takový problém, po tom co jsem si napsal v potu tváře pár funkcí
.
Co jsem se tak zatím ptal, tak mi všichni radí zkoušet tohle v praxi, prostě si vyrábět příklady a dívat se jak to funguje. Jelikož už nechcu na pointerech troskotat, asi to tak udělám, ale přece jen bych chtěl mít nějakou pomůcku - učebnici stále po ruce.
Od knihy si představuji, že mě důkladně seznámí s problematikou pointeru (i na složité úrovni), krom toho tam budou i příklady (abych věděl jak to prakticky hned využít), byla by v ní zmíněna problematika dynamické alkokace a sloužila by mi i jako referenční příručka stále po ruce. Přečetl bych si ji celou, dověděl bych se mnoho pro mne nových věcí, nechal si to v hlavě uležet a pak s nějakým obecným přehledem bych získané věci zkoušel. Už prostě nechci tápat ve tmě.
Tak co, máte nějaký návrh? Knihu bych si rád koupil v net obchodě a chci předejít zklamání - proto se ptám
. Děkuji za všechny podmětné reakce.
Tiskni
Sdílej:
No, používám samozřejmě vylepšenou verzi C89/99 (nevím jaký je v tom přesně rozdíl). Hlavně ať to umí /**/ :). Ale přece jen je to pořád staré dobré Céčko. A k němu linkuji SDL, takže pro například 2D hry zatím dostačující.
C se dá naučit s minimem literatury (C++ možná taky, ale mně to nešlo). Hlavní je to zkoušet a mít na to dost času. V 90. letech jsem na to měl času plno a taky jsem nikam nespěchal.
Teď už je to pěknej vopruz.
Nelituji dvou tisíc investovaných do Grahamova ANSI Common Lispu, jakož i těch dalších výdajů, co mám v plánu.
Litovat tří set za Kernighana a Ritchieho nebo dvou set za Herouta - kdo to kdy viděl? Sotva hodina práce...
. Právě kdybych to míchal dohromady, mám C++ jako obálku pro C.
+ rychle vyhledavani v dokumentech, rejstrik je "out"
Hm, já věděl že jsem na něco zapoměl
. Má angličtina je na úrovni... dosaď si nějaké přirovnání... prostě špatná. Jistě, používáním se daná vlastnost jen zdokonaluje, ale zrovna pointery nejsou to, co bych se snažil chápat z anglického textu. A co se týče online českých překladů / tvorby, je situace mizerná. Proto sahám k staré dobré knížce.
A ano, google samozřejmě znám
a využívám ho.
PS: Pro vyhledávání řešení konkretního problému samozřejmě google / angličtina dostačuje a využívám to. Ale teď se chci něco nového naučit.
void pispole(&px){
int x,*px;//px je ukazatel
int abc[10],pqq[13];
*px=&x;//px ukazuje na x
int i;
for(i=0;i!=12;i++){
printf("%d. polozka tohoto pole je %d",&i,&px[i]);
}
}
A to je asi všechno.
Co se týče dereference, tak dereference znamená schopnost toho ukazatele ukazovat.