Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Učím se programovat a jako programovací jazyk jsem zvolil klasické C. Nějaký ten hrubý přehled jsem již získal z příruček a učebnic na netu různé kvality, ale stále jsou oblasti (a je jich dost
) do kterých jsem ještě pořádně neproniknul. A hlavním kamenem úrazu jsou ukazatele.
Jednu proměnnou nebo jednoduché pole v parametru funkce po chvíli (zbytečného) zkoušení a přepisování (a hledání v předchozích zdrojácích - jak jsem to jen udělal) ještě zvládnu. U složitějších věcí ale ani metoda pokus omyl nezabírá - člověk prostě musí vědět co přesně chce. Ale pak následují temnější zákoutí, které jsou pro mne černou magií (například u slovíčka dereference jen pokývnu smutně hlavou). Vždycky existuje druhé řešení - udělat to jako globální proměnné. Jenže to se mi hnusí a tak kolikrát (i na pár měsíců) s rozdělaným programem jednoduše praštím a pak mě straší všude možně.
Dalším problémem je třeba dynamická alokace paměti, ale to se dá vždycky nějak vyřešit - nevidím to zase jako takový problém, po tom co jsem si napsal v potu tváře pár funkcí
.
Co jsem se tak zatím ptal, tak mi všichni radí zkoušet tohle v praxi, prostě si vyrábět příklady a dívat se jak to funguje. Jelikož už nechcu na pointerech troskotat, asi to tak udělám, ale přece jen bych chtěl mít nějakou pomůcku - učebnici stále po ruce.
Od knihy si představuji, že mě důkladně seznámí s problematikou pointeru (i na složité úrovni), krom toho tam budou i příklady (abych věděl jak to prakticky hned využít), byla by v ní zmíněna problematika dynamické alkokace a sloužila by mi i jako referenční příručka stále po ruce. Přečetl bych si ji celou, dověděl bych se mnoho pro mne nových věcí, nechal si to v hlavě uležet a pak s nějakým obecným přehledem bych získané věci zkoušel. Už prostě nechci tápat ve tmě.
Tak co, máte nějaký návrh? Knihu bych si rád koupil v net obchodě a chci předejít zklamání - proto se ptám
. Děkuji za všechny podmětné reakce.
Tiskni
Sdílej:
No, používám samozřejmě vylepšenou verzi C89/99 (nevím jaký je v tom přesně rozdíl). Hlavně ať to umí /**/ :). Ale přece jen je to pořád staré dobré Céčko. A k němu linkuji SDL, takže pro například 2D hry zatím dostačující.
C se dá naučit s minimem literatury (C++ možná taky, ale mně to nešlo). Hlavní je to zkoušet a mít na to dost času. V 90. letech jsem na to měl času plno a taky jsem nikam nespěchal.
Teď už je to pěknej vopruz.
Nelituji dvou tisíc investovaných do Grahamova ANSI Common Lispu, jakož i těch dalších výdajů, co mám v plánu.
Litovat tří set za Kernighana a Ritchieho nebo dvou set za Herouta - kdo to kdy viděl? Sotva hodina práce...
. Právě kdybych to míchal dohromady, mám C++ jako obálku pro C.
+ rychle vyhledavani v dokumentech, rejstrik je "out"
Hm, já věděl že jsem na něco zapoměl
. Má angličtina je na úrovni... dosaď si nějaké přirovnání... prostě špatná. Jistě, používáním se daná vlastnost jen zdokonaluje, ale zrovna pointery nejsou to, co bych se snažil chápat z anglického textu. A co se týče online českých překladů / tvorby, je situace mizerná. Proto sahám k staré dobré knížce.
A ano, google samozřejmě znám
a využívám ho.
PS: Pro vyhledávání řešení konkretního problému samozřejmě google / angličtina dostačuje a využívám to. Ale teď se chci něco nového naučit.
void pispole(&px){
int x,*px;//px je ukazatel
int abc[10],pqq[13];
*px=&x;//px ukazuje na x
int i;
for(i=0;i!=12;i++){
printf("%d. polozka tohoto pole je %d",&i,&px[i]);
}
}
A to je asi všechno.
Co se týče dereference, tak dereference znamená schopnost toho ukazatele ukazovat.