Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Učím se programovat a jako programovací jazyk jsem zvolil klasické C. Nějaký ten hrubý přehled jsem již získal z příruček a učebnic na netu různé kvality, ale stále jsou oblasti (a je jich dost
) do kterých jsem ještě pořádně neproniknul. A hlavním kamenem úrazu jsou ukazatele.
Jednu proměnnou nebo jednoduché pole v parametru funkce po chvíli (zbytečného) zkoušení a přepisování (a hledání v předchozích zdrojácích - jak jsem to jen udělal) ještě zvládnu. U složitějších věcí ale ani metoda pokus omyl nezabírá - člověk prostě musí vědět co přesně chce. Ale pak následují temnější zákoutí, které jsou pro mne černou magií (například u slovíčka dereference jen pokývnu smutně hlavou). Vždycky existuje druhé řešení - udělat to jako globální proměnné. Jenže to se mi hnusí a tak kolikrát (i na pár měsíců) s rozdělaným programem jednoduše praštím a pak mě straší všude možně.
Dalším problémem je třeba dynamická alokace paměti, ale to se dá vždycky nějak vyřešit - nevidím to zase jako takový problém, po tom co jsem si napsal v potu tváře pár funkcí
.
Co jsem se tak zatím ptal, tak mi všichni radí zkoušet tohle v praxi, prostě si vyrábět příklady a dívat se jak to funguje. Jelikož už nechcu na pointerech troskotat, asi to tak udělám, ale přece jen bych chtěl mít nějakou pomůcku - učebnici stále po ruce.
Od knihy si představuji, že mě důkladně seznámí s problematikou pointeru (i na složité úrovni), krom toho tam budou i příklady (abych věděl jak to prakticky hned využít), byla by v ní zmíněna problematika dynamické alkokace a sloužila by mi i jako referenční příručka stále po ruce. Přečetl bych si ji celou, dověděl bych se mnoho pro mne nových věcí, nechal si to v hlavě uležet a pak s nějakým obecným přehledem bych získané věci zkoušel. Už prostě nechci tápat ve tmě.
Tak co, máte nějaký návrh? Knihu bych si rád koupil v net obchodě a chci předejít zklamání - proto se ptám
. Děkuji za všechny podmětné reakce.
Tiskni
Sdílej:
No, používám samozřejmě vylepšenou verzi C89/99 (nevím jaký je v tom přesně rozdíl). Hlavně ať to umí /**/ :). Ale přece jen je to pořád staré dobré Céčko. A k němu linkuji SDL, takže pro například 2D hry zatím dostačující.
C se dá naučit s minimem literatury (C++ možná taky, ale mně to nešlo). Hlavní je to zkoušet a mít na to dost času. V 90. letech jsem na to měl času plno a taky jsem nikam nespěchal.
Teď už je to pěknej vopruz.
Nelituji dvou tisíc investovaných do Grahamova ANSI Common Lispu, jakož i těch dalších výdajů, co mám v plánu.
Litovat tří set za Kernighana a Ritchieho nebo dvou set za Herouta - kdo to kdy viděl? Sotva hodina práce...
. Právě kdybych to míchal dohromady, mám C++ jako obálku pro C.
+ rychle vyhledavani v dokumentech, rejstrik je "out"
Hm, já věděl že jsem na něco zapoměl
. Má angličtina je na úrovni... dosaď si nějaké přirovnání... prostě špatná. Jistě, používáním se daná vlastnost jen zdokonaluje, ale zrovna pointery nejsou to, co bych se snažil chápat z anglického textu. A co se týče online českých překladů / tvorby, je situace mizerná. Proto sahám k staré dobré knížce.
A ano, google samozřejmě znám
a využívám ho.
PS: Pro vyhledávání řešení konkretního problému samozřejmě google / angličtina dostačuje a využívám to. Ale teď se chci něco nového naučit.
void pispole(&px){
int x,*px;//px je ukazatel
int abc[10],pqq[13];
*px=&x;//px ukazuje na x
int i;
for(i=0;i!=12;i++){
printf("%d. polozka tohoto pole je %d",&i,&px[i]);
}
}
A to je asi všechno.
Co se týče dereference, tak dereference znamená schopnost toho ukazatele ukazovat.