Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Učím se programovat a jako programovací jazyk jsem zvolil klasické C. Nějaký ten hrubý přehled jsem již získal z příruček a učebnic na netu různé kvality, ale stále jsou oblasti (a je jich dost
) do kterých jsem ještě pořádně neproniknul. A hlavním kamenem úrazu jsou ukazatele.
Jednu proměnnou nebo jednoduché pole v parametru funkce po chvíli (zbytečného) zkoušení a přepisování (a hledání v předchozích zdrojácích - jak jsem to jen udělal) ještě zvládnu. U složitějších věcí ale ani metoda pokus omyl nezabírá - člověk prostě musí vědět co přesně chce. Ale pak následují temnější zákoutí, které jsou pro mne černou magií (například u slovíčka dereference jen pokývnu smutně hlavou). Vždycky existuje druhé řešení - udělat to jako globální proměnné. Jenže to se mi hnusí a tak kolikrát (i na pár měsíců) s rozdělaným programem jednoduše praštím a pak mě straší všude možně.
Dalším problémem je třeba dynamická alokace paměti, ale to se dá vždycky nějak vyřešit - nevidím to zase jako takový problém, po tom co jsem si napsal v potu tváře pár funkcí
.
Co jsem se tak zatím ptal, tak mi všichni radí zkoušet tohle v praxi, prostě si vyrábět příklady a dívat se jak to funguje. Jelikož už nechcu na pointerech troskotat, asi to tak udělám, ale přece jen bych chtěl mít nějakou pomůcku - učebnici stále po ruce.
Od knihy si představuji, že mě důkladně seznámí s problematikou pointeru (i na složité úrovni), krom toho tam budou i příklady (abych věděl jak to prakticky hned využít), byla by v ní zmíněna problematika dynamické alkokace a sloužila by mi i jako referenční příručka stále po ruce. Přečetl bych si ji celou, dověděl bych se mnoho pro mne nových věcí, nechal si to v hlavě uležet a pak s nějakým obecným přehledem bych získané věci zkoušel. Už prostě nechci tápat ve tmě.
Tak co, máte nějaký návrh? Knihu bych si rád koupil v net obchodě a chci předejít zklamání - proto se ptám
. Děkuji za všechny podmětné reakce.
Tiskni
Sdílej:
No, používám samozřejmě vylepšenou verzi C89/99 (nevím jaký je v tom přesně rozdíl). Hlavně ať to umí /**/ :). Ale přece jen je to pořád staré dobré Céčko. A k němu linkuji SDL, takže pro například 2D hry zatím dostačující.
C se dá naučit s minimem literatury (C++ možná taky, ale mně to nešlo). Hlavní je to zkoušet a mít na to dost času. V 90. letech jsem na to měl času plno a taky jsem nikam nespěchal.
Teď už je to pěknej vopruz.
Nelituji dvou tisíc investovaných do Grahamova ANSI Common Lispu, jakož i těch dalších výdajů, co mám v plánu.
Litovat tří set za Kernighana a Ritchieho nebo dvou set za Herouta - kdo to kdy viděl? Sotva hodina práce...
. Právě kdybych to míchal dohromady, mám C++ jako obálku pro C.
+ rychle vyhledavani v dokumentech, rejstrik je "out"
Hm, já věděl že jsem na něco zapoměl
. Má angličtina je na úrovni... dosaď si nějaké přirovnání... prostě špatná. Jistě, používáním se daná vlastnost jen zdokonaluje, ale zrovna pointery nejsou to, co bych se snažil chápat z anglického textu. A co se týče online českých překladů / tvorby, je situace mizerná. Proto sahám k staré dobré knížce.
A ano, google samozřejmě znám
a využívám ho.
PS: Pro vyhledávání řešení konkretního problému samozřejmě google / angličtina dostačuje a využívám to. Ale teď se chci něco nového naučit.
void pispole(&px){
int x,*px;//px je ukazatel
int abc[10],pqq[13];
*px=&x;//px ukazuje na x
int i;
for(i=0;i!=12;i++){
printf("%d. polozka tohoto pole je %d",&i,&px[i]);
}
}
A to je asi všechno.
Co se týče dereference, tak dereference znamená schopnost toho ukazatele ukazovat.