Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Tak pokud jste rozklikli tenhle blog, no asi rozklikli, jinak by jste ho nečetli
, tak asi jen proto, že čekáte nějakou pointu toho špatného vtipu. Jehličkovka? Dneska? Autor se pravděpodobně zbláznil. No nezbláznil, magor jsem už od narození, takže můžeme jít dál
. Jehličkovka má jednu sakra výhodu - úsporný tisk. A nadruhou stranu spoustu nevýhod, pomalost, hroznou kvalitu, atd... V dnešní době je spousta možností jak tisknout levně, například laser, jenže ten něco stojí. Používal jsem asi, jako každý, kdo občas něco potřebuje vytisknout, inkoust. Ale cena nového toneru u levnějších inkoustovek asi nepotěší nikoho. A když jsem dostal od známých darem jednu vysloužilou jehličkovku, rozhodl jsem se, že nový inkoust už nekoupím. Jenže jehličkovka není jen tak, takže tu popíšu (i pro sebe) čím jsem si prošel, než jsem byl spokojený.
Konkrétně jsem získal tiskárnu OKI Microline 380, 24 jehliček. Což je slušný kousek. Cups ji přidal bez problému (jen jsem musel přikompilovat modul pro paralelní port), a hurá tisknout. No tisklo to, písmo lehounce šedivé, jen trochu víc než bílá barva papíru, asi jako lístek z pokladny v místní večerce... Rychlost tisku asi jedna strana za 30 minut, každý řádek to projistotu přetisklo pětkrát. A ten podavač nahoře není zásobník papíru, ale narve to tam (jak jsem hned zjistil) všechno, aby mohl razit přes průklepáky. Takže 30 minut čekám, vytahnu vybledlou stránku a musím tam narvat další papír. Takže jsem radši netiskl vůbec.
Nakonec mi to ale nedalo, ale zkusil jsem dát tiskárně ještě jednu šanci. Jediné řešení, jak vyřešit automatický přísun papíru, mě napadl traktor. Tak jsem zagooglil a z více různých eshopů jsem nakonec vybral tento Je asi takovým zvykem, že pro kancelářské eshopy musíte objednat v nějaké minimální ceně. Tady to bylo "jenom" 500 Kč, takže jsem k papíru přihodil ještě nějaké prupisky (penac, heč). U konkurence byl tenhle limit ještě vyšší. Musím ale pochválit, i když psali že je zboží dostupné do šesti dnů, za dva byl balíček u mě doma.
Vyblitý tisk nevyřeší nic jiného, než nová páska. A zde mě jehličkovka mile potěšila. Prodává se, a cena naprosto luxusní, do kterého inkoustovky koupíte cartridge za cca 50 Kč? Tady už nebudu dělat reklamu, vygooglit eshop s páskami byla oproti traktoru hračka.
V pátek jsem měl všechno doma, musím říct že založit traktorák pro mě byl docela kumšt, ale po dvaceti zničených listech (to když se tam zasek, zmetek) to už celkem šlo. Samozřejmě je krabice s traktorákem pod stolem a tiskárna si ho vytahuje sama. Pásku jsem taky vyměnil a byl jsem ohromen, kvalita tisku byla oproti tomu, co bylo předtím neskutečná. Nevěděl jsem, že jehličkovka opravdu tiskně černě
.
Dále jsem musel vyladit okraje a formát stránky, protože podle rozcházení umístění textu na stránce po několikáte stránce to určitě není A4
. Po hraní se s pravítkem a wikipedii jsem usoudil, že legal bude to pravé. Nastavení okrajů jsem si radši napsal na lísteček na monitoru, není to nic standardního :). Pro openoffice mám ale šablonu.
Vypadá to skoro jako hyppyend, kdyby to nebylo tak ukrutně pomalé. Marně jsem hledal v ppd souboru a nastavení cupsu nějakou volbu, která by zabránila tomu, aby hlava vyklepala každý řádek pětkrát. Nakonec jsem podle hesla RTFM stáhl pdf s nějakým manualem a nakonec objevil takovou pačku, které jsem si předtím vůbec nevšiml a tou jsem vypl (ten extra průklep se používá právě na ty kopíraky).
Zrychlilo se to, ale furt jsem nebyl spokojený, protože jsem věděl, že by ta hlava mohla tisknout i když se vrací. Což moji jehličkovku vůbec nenapadlo. Tak jsem objevil krásu menu tištěnou na papír a tam někde zapl bi-direction, které to mělo povolit. Dal nový tisk a hleděl jsem. Obousměrný provoz nenastal, za to se kvalita tisku zvedla asi dvojnásobně. Předtím lehce kostrbaté písma byly najednou jako z kopírky. Trochu mě zarazilo, že v manuálu se cosi píše o možném přehřívání a že termistor kdyžtak přepne během tisku do normálního modu
.
Po dlouhém zkoušení všeho možného mě napadlo snížit dpi, ze 360x180dpi na jenom 180dpi. Kvalita až tak hrozně neklesla, ale tisk se opravdu zrychlil a dokonce začal fungovat i ten obousměrný tisk (no, ne úplně ideálně, hlavu to občas tahá zbytečně, ale aspoň něco). A taky se při 360dpi občas na sekundu zasekla hlava, jako by došly data v bufferu, což dost zdržovalo.
Uh, tak hádám že to nikdo nedočetl do konce, ale kdyby náhodou aspoň někdo přeskočil na poslední odstavec, shrnutí je takové, že tiskárna tiskne pěkně, jedna strana plná textu trvá pouhých 8 minut (což je oproti původním 30 pokrok
, umím si počkat, když nemusím měnit papír :)), z tisku mě prakticky stojí jen papír a jsem rád, že jsem boj s tiskárnou vyhrál. A navíc, ten romatnický zvuk který jehličkovka při tisku vydává, nic nenahradí... Snad se mi za to, že jsem ji vytáhl z důchodu, nějak nepomstí
.
Omlouvám se za titulek, ale nepolitické blogy začínají být čím dál tím více out, tak se musím taky přizpůsobit
.
Tiskni
Sdílej:
Epson LQ-570+ (24 jehel) mi při 180x180 dpi obousměrně stránku se čtyřiašedesáti řádky udělá těsně přes minutu, v bývalé práci na stejných tiskli desetimetrové sestavy na traktorovém papíru se dvěma kopiemi. Obrázek na A4 převedený do teček a šedi udělá za dvě minuty, je poznat co na něm je
Dřív jsem používal devítijehličkovou Star LC-15, ta zvládla vytisknout výkres na čtvrtku A3. Když pozoruji známé jak se trápí s inkoustovkami, mám hrůzu z chvíle kdy ta Epsonka doslouží...
Ještě k té hudbě, na Bytefestu před pár lety "hráli" na jednojehličkovou BT-100:
www.zive.cz/Files/Obrazky/2005/2/bytefest/video1.mpg
www.zive.cz/Files/Obrazky/2005/2/bytefest/video2.mpg
www.zive.cz/Files/Obrazky/2005/2/bytefest/video3.mpg
Kolko asi vydrzi ta paska nevie niekto? Kedysi som videl naplne do tych kaziet.. Len tak pre zaujimavost porovnat cenu laserovej tlace a ihlicky
Samozrejme bez ohladu na to, ze aj cas su peniaze a 8 minut je proste dost, hoci pri tom zvuku.. ach.. 
Někde v manualu jsem tuším četl 100 hodin, což je u pásky docela divný údaj :). Ale když to vynásobím na minuty a podělím, dostanu 750 stran ;). To by znamenalo že jsem k těm 2000 papírům 2 kazety koupil akorát. Budu to hlídat, pak doplním. Pokud by kazeta zvládla aspoň 1000 listů, tak 2000 listů i s prupiskami a poštovném za 550, kazety za 150 (i s poštovném), to je 700 za 2000 listů, takže 0.35 kČ / list (pokud objednám 4000 papírů příště, tak to klesne na 0,3).
Tak já doufám, že sledovat jak ten papír z toho pomalu leze, zaposlouchán do líbezného zvuku mě přejde brzo
)). Potom snad bude tiskárna tlačit nezávisle na mě :) (tedy budu moct během tisku i pracovat :P a proměňovat čas na peníze). A kdyby mě ten líbezný zvuk omrzel, stačí zesílit metal ;).
# cat bin/wait4lp #!/bin/bash echo -n Waiting for printer... while ! lpq | grep "Queue: no printable jobs in queue" > /dev/null do sleep 10 done echo done
# wait4lp && shutdown now -hTaky jsem měl ještě celkem nedávno 24jehličku... teď odpočívá na skříni. Když jsem tisknul něco většího, pouštěl jsem to přes noc a tohle počkalo až se dotiskne a pak vyplno PC.
Tisk při zpětném pohybu není při vysoké kvalitě povolen protože tiskárna má různé vůle, které se při pohybu jedním směrem vymezují a tak nevadí, ale při druhém směru se vymezí na druhou stranu a tiskárna se není schopna trefit do stejného místa. Takže pokud zapnete vysokou kvalitu, tak zjevně preferujete tu kvalitu a tiskárna musí tisknout jen z jedné strany. Pokud si ale zapnete menší kvalitu, tak zjevně preferujete rychlost a menší nepřesnost tisku daná vůlí nevadí a proto může tiskárna tisknout i při zpětném pohybu.
, nic jiného než text nemá smysl (maximálně nějaké schéma).
Ono je celkem jedno, jestli tisknu grafiku či text, ona se hlavně pomalu posunuje ta hlava
To se šeredně pletete. Jehličkový tiskárny mají vestavěné fonty a standardně tisknou text pomocí těchto fontů. Takže po kabelu teče čistý text (co znak, to bajt) a tiskárny tisknou jak z praku.
Proto se jim anglicky říká „line printer“ a taktéž se zařízení jmenuje „/dev/lp“. A taky je možné udělat cat > /dev/lp.
Lepší tiskárny (s větší pamětí) dovolují natlačit uživatelský font před tiskem, a pak použít tento font při textu tisku (jinak si obvykle musíte vystačit s vestavěným v cp852).
Spatne jsem se vyjadril, myslel jsem proste tisk treba textoveho dokumentu (openoffice), tedy taky grafiku. To vypada jako nesmysl, ale u jinych tiskaren rozdil nastane (kdyz na inkoustovce vytisknu textovy dokument, nebo obrazek, textovy dokument se vytiskne rychleji, aspon ta, co jsem mel, protoze ji spise zdrzovalo prskani toneru nez pohyb hlavy (ta ficela tak, ze se klepal stul a skoro jsem ji nevidel). Tady je to jedno, protoze hlava se posunuje pomaaalinku a to i pri navratu voziku na zacatek radku (zadny tisk neprobiha).
Spise nez cteni z bufferu (pri 180 dpi zadne zaseky nejsou a tiskarna opravdu jede na max, az na pomalost hlavy ktera je pri textovem modu (cat) samozrejme stejna, to o cem mluvite se mi ale projevovalo pri 360 dpi (tam se to obcas fakt zaseklo)) je textovy mod rychlejsi diky efektivnimu razeni toho fontu, proste vyrazi radek na treba jeden posuv hlavy, misto na dva, ale zase potom jak to vypada ze
. Kdyz snizim dpi na 120, tak to taky tiskne grafiku jak z praku, ale precist to nejde.
protoze ji spise zdrzovalo prskani toneru nez pohyb hlavyVe smyslu, ze je text ridsi na vytistene pixely.
Teď jsem sice trochu přeskočil v evoluci hned na AMD Athlon XP, ale to se taky počítá, protože jsem se vrátil o pouchých 5 let zpět, když jsem si tenhle počítač na střední pořizoval. Takže teď jsem s ním omládl. Ale to jenom tak bokem
A ještě více bokem- Kdyby náhodou někdo měl doma nějaký procesor do Socketu A- nejlépe 2500+ protože ten samý jsem měl před těmi roky v PC, nechť mě prosím kontaktuje. To víte.. Autenticita především.
Ja tu jeden Duron 1300 na poličke mám, ale asi si ho nechám. Náhradné diely sa vždy zídu.
No offense, ale ihličková sa hodí akurát tak na tlačenie zapečatených obálok s PIN-kódmi... Na lacnú tlač som 4 roky dozadu kúpil v second hande HP LaserJet 4 plus, repasovanú z nejakého podniku. Rok výroby 1994, má PCL, vlastnú pamäť, vlastné fonty, 12 strán za minútu. A sieťový server TCP/IP, akurát že tokenring!
Na jeden toner by mala zrobiť 10000 strán, pričom toner plnia za nejakých 30 EUR.
No, mit tiskarnu s trochu rychlejsi hlavou, tak by ta rychlost nemusela byt tak neprijemna. Jednou jsem mel A3 jehlicku, uz nevim model, a ta teda tiskla suprove, hlava tam litala, ze sebou mrskal i stul:)
.
.
ZDE hleďte! Ustoupit není kam. Začněme znovu čistý list !
Tahle OKIna není zrovna nejvýhodnější, protože má jen krátkou barvící pásku v kazetě kolem hlavy. To už radši Epsonky s takovou tou dlouhou kazetou, kam se vejde mnohem víc pásky. Jinak si myslím, že jakýkoli tisk na jehličkové tiskárně v grafickém módu je zoufalství.
Epson LX300 .... nutny tisk do skoly, do mereni.... zajdu na zahradu, za garazi vytahnu tiskarnu, otru od snehu a ptacich "vykalu", zapojim do LPT a bez problemu vytisknu.. jehlicka 4ever!
jsou vsude, ale rika se jim termo tiskarny
termotiskárna je něco jiného, ta tiskne teplem. Jehlovka tiskne mechanicky, prostě to tam šije přes barvící pásku jak starý psací stroj. Termotisk jsou právě ty účtenky, jízdenky a parkovací lístky. Vyznačuje se to tou skvělou vlastností že to nemá trvanlivost. Takže třeba schováváte lístky pro nějaké vyúčtování a když to za půl roku vytáhnete tak máte krabici vybledlých nečitelných papírků. Nebo dáte parkovací lístek za sklo, posvítí na to slunce a lístek krásně nečitelně zčerná.
. Jde to číst i hmatem
.
jehlovky se u nás v práci používaly ještě nedávno a šlo by to s nima dál kdyby se neinovovalo za každou cenu. Jen to nesmí dostat do rukou magor. Jeden takový na tom tvořil dodací listy a účty pro zákazníky. Měl vytvořený velkolepý tabulky a rámečky a to to pak frčí. Dvě třetiny stránky jsou prázdné ale kolem je rámeček. Takže ten šicí stroj jede ťukťukbzzzzzzzzzzzzzzzzzzzťukťukbzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzŤukťukbzzzzzzzzzzzzzzzzzzťukťukbzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzťukťuk
a skoro prázdná stránka trvá skoro jako by ji tiskl Gutenberg i s odlejváním olověných liter.
Já mám na levný tisk Okipage Oki 6e. V Mandrivě chodila ale v Archu ji nemůžu roztlačit. Někdy, asi podle konstelace hvězd a hodnoty rosného bodu se mi z ní povede vymámit testovací stránku. Když má tisknout normálně tak se sice tváří že jo, kontrolka bliká jako že sosá data, pak se i spustí ale papír vyleze bez tisku.
). Pak nebyl problém tisknout dokola...
. Ale to jsem měl co dělat abych ji vypl (hlavou mlátila o case, tiskla úplne sračky, papír jel do zadu, atd...). :)
. Jinak kdysi jsem tuším napsal program v Pascalu, který na jehličkárně emuluje psací stroj (tam jsem právě použil ten zpětný posuv). Největší problém byl jak zařídit aby se nečekalo na zaplnění bufferu, ale tisklo okamžitě
.
Jinak co se týká pásek do tiskáren, v nouzi se dá koupit jakákoli páska, která aspon zhruba odpovídá svoji šířkou té původní. Cartridge s páskou se dá totiž většinou otevřít, takže není takový problém novou pásku namotat do staré cartridge. Zkoušel jsem to s tou EPSONkou a nebyl problém ... akorát bych dodržoval stejný počej jehliček. Zdá se mi, že pro 24-jehličkovou tiskárnu je ta páska nějak houževnatější, nebo co.
A pokud ne, tak tu houbičku co je u východu pásky stačí naplnit tuší.Jen to pak už nemá takovou trvanlivost a kvalita nic moc. Lepší je tisknout přes kopírák. Jednou jsem takle odevzdával protokol, který měl na každé stránce dvě dvojice svislých pruhů od koleček co vedly papír
... Stara kazeta byla mrstena do kose :). Ale s dalsi to snad vyjde lip.
Jedna je 24-jehličková Panasonic KX-P2123 s podavačem listů KX-PT-10. Páska stojí 89,- Kč. S nějakým přídavným modulkem umí i barevný (!!) tisk.Měli jsme doma (a možná tu ještě je) Panasonic KX-P2130. Skvělá věc, umí i barevný tisk (ale páska tenkrát stála litr). V Linuxu jsem ji zkoušel jednou, připojil jsem, zkonfiguroval přes webové rozhraní CUPSu a bylo. Zkoušel jsem i tisk přes Sambu, když byla připojená na jiném počítači a šlo to taky. Teď je tu nějakej krám od HP. Připojit to lokálně je porod (tisíc balíčků, půl dne nastavování), připojit to přes Sambu sice jde, ale pokus o tisk končil tím, že se tiskárna sekla tak, že se musela odpojit od počítače (ten se musel vyresetovat, aby se vyprázdnila fronta) a následně i z elektrické sítě, aby se vyresetovala taky. Holt pokrok nezastavíš...
.
. Akorát se mě nepovedlo zprovoznit plné rozlišení v Cupsu
.
).
- ceníky totiž díky mně nabízí jistá firma online, a tak se už nemusí tisknout
.
. Nevýhoda byla, že po delší době barva zfialověla. Imho se to moc rozmazávat nebude, jenom nesmí být ten inkoust moc tekutej, aby netekl a zase aby hnedka neuschnul.
Je to tak, ale tisknout cat file > /dev/lp0, jestě bych musel přemýšlet nad kódováním (ani nevím jestli to umí latin2, spíše ne) a hlavně to pak někomu dát prostě nejde. Takhle mi to stačí (mít to rychlejší hlavu, bylo by to jiné, hodně zdržuje návrat, atd.., ale co nadělám, dle diskuze existují i rychlejší jehličkovky).
To samozřejmě vím
, tu pásku jsem měl i rozdělanou. V diskuzi srovnávám inkoustovku a jehličkovku, upsat jsem se mohl, ale při letmém pročtení jsem to nenašel (jen ve smyslu porovnání s inkoustovkami).
), zda je plošnák začouzený, na polovodičích nejsou prasklinky atd.
.
. Já ve vyhledávání našel tuším tři a dvě z nich jsem si stáhnul a letmo prolétl. Jsou tam části se schématy a hlavně ty hodnoty napětí. Zdroj je v tomto: Epson LQ-570 LQ-1070 Service Manual A.pdf na stránce 119.
Ale proti gustu...