Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Vše nejlepší textovému editoru Vim k narozeninám! 
Zelenáči i ostřílení linuxáci mají jedno společné: jakmile zapnou Vim, už nemohou přestat
.
PS: Věděli jste, že když ve Vimu začnete freneticky mačkat CTRL+C, objeví se nápověda jak Vim šetrně vypnout a zahodit rozepsanou práci? Tedy, pokud si zkratku nepřemapujete. Naštěstí průnik uživatelů editujících konfigurační soubor vimrc se skupinou uživatelů, kteří nevědí jak vypnout vim, pravděpodobně nebude velký
.

Tiskni
Sdílej:
Takze co se tyka ochrany uzivatele pred opustenim editoru si jak vicka tak emacsy muzou podat ruce
type :q<Enter> to exita když zapneš Emacs, tak je tam taky informace:
Exit Emacs C-x C-c... stačí číst.-)
Klavesove zkratky a prikazy jsou dostupne jen v internim helpu VIMu, v manualu mas jenom cmdline parametry kamo. Feel old now?
.zadejte :q<Enter> pro ukončení programu
o Evilmacsu ani nemluve, ten je nepouzitelnej jako IDE by design (singlthread lisp, to neches).
vi pro mne byla klíčová informace, že editace začne až poté co stisknu Insert a že ho ukončím, stejně jako less, přes dvojtečku. Ale co hlavně, v nejrůznějších podobách se vi vyskytuje prakticky na každém linuxovém stroji. Což neplatí pro nano, joe ani emacs.
Ale když tak nad tím přemýšlím, právě to, jak se který z těch editorů ukončuje je zřejmě rozhodující pro jejich preferenci.
Těm, co byli zvyklí ještě z dob DOS pracovat s editorem integrovaným v manažeru souborů Norton Commander, vyhovuje mcedit, který se také ukončuje přes klávesu F10. Problém dělá pouze terminál v okenní prostředí, u kterého je ve výchozím nastavení klávesa F10 přemapována. Tam si lze ovšem vypomoci klávesou F9, která aktivuje menu, a ukončit editaci skrz ně.
Také editor nano, který se ukončuje pouze stiskem kombinace ^x (Control + x) lze považovat do jisté míry za intuitivní, neboť i tato kombinace se v dobách DOSu používala poměrně běžně k ukončení aplikace. Nano ale nespoléhá na to, že uživatel tuhle klávesovou zkratku zná, proto dole zobrazuje pro jistotu menu, přes které se neznalý uživatel může dovtípit co má použít.
Ovšem emacs se ukončují kombinací ^x ^c, což pochopitelně přivádí k šílenství uživatele zvyklé na předchozí dvě aplikace. Navíc vůbec nepředpokládá, že by ho mohl použít někdo, kdo se s ním doposud nesetkal, takže se ani neobtěžuje s uvedením informace, jak lze aktuální sezení ukončit. Což pochopitelně nasere.
Editor joe, se ukončuje přes kombinaci ^k q, což tedy není zrovna moc intuitivní, obzvláště, když tohle info zmizí, jakmile se o něco pokusíte. Naštěstí ale u něj funguje také klávesová zkratka ^c, což je kombinace, která se rovněž používala v dobách DOSu pro ukončení některých aplikací. Problém je, že v okenním prostředí je tahle klávesová zkratka všeobecně používáná pro vložení kopírovaného řetězce do schránky.
Editor vi, se ukončuje (po vypnutí aditačního módu stiskem klávesy Esc přes kombinaci kláves :q, potvrzenou klávesou Enter. Není to bůhví co, ale obejdete se bez Fx kláves (které některé klávesnice nemají, nebo je mapují nějakým obskurním způsobem přes klávesu Fn. I bez klávesy Ctrl, v nápovědách popisované různě – Control, C nebo také ^
Jako kapitální zvěrstvo se mi jeví editor ne, u kterého jsem fakt nepřišel na to, jako ho vlastně ukončit. Šel jsem na to nakonec přes opakovaný stisk klávesy Esc Esc, kterým se aktivuje menu, přes které se to dá zabít.
Viz Star Wars.
mcedit, právě proto, že s ním mohu pracovat přes Fx klávesy. Nemůže se mi tím pádem stát, že bych se překlepnul. Jak už jsem napsal, nano není všude a v ramdisku se nejspíš setkám s nějakou variací na vi.
Ovšem emacs se ukončují kombinací ^x ^c, což pochopitelně přivádí k šílenství uživatele zvyklé na předchozí dvě aplikace. Navíc vůbec nepředpokládá, že by ho mohl použít někdo, kdo se s ním doposud nesetkal, takže se ani neobtěžuje s uvedením informace, jak lze aktuální sezení ukončit. Což pochopitelně nasere.
No v terminálu se samozřejmě ta informace zobrazuje a pokud je emacs spuštěný jako grafická aplikace, tak je informace klasicky zobrazena v menu File vedle položky Quit 