Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Vše nejlepší textovému editoru Vim k narozeninám!
Zelenáči i ostřílení linuxáci mají jedno společné: jakmile zapnou Vim, už nemohou přestat .
PS: Věděli jste, že když ve Vimu začnete freneticky mačkat CTRL+C, objeví se nápověda jak Vim šetrně vypnout a zahodit rozepsanou práci? Tedy, pokud si zkratku nepřemapujete. Naštěstí průnik uživatelů editujících konfigurační soubor vimrc se skupinou uživatelů, kteří nevědí jak vypnout vim, pravděpodobně nebude velký .
Tiskni
Sdílej:
type :q<Enter> to exita když zapneš Emacs, tak je tam taky informace:
Exit Emacs C-x C-c... stačí číst.-)
zadejte :q<Enter> pro ukončení programu
vi
pro mne byla klíčová informace, že editace začne až poté co stisknu Insert a že ho ukončím, stejně jako less
, přes dvojtečku. Ale co hlavně, v nejrůznějších podobách se vi
vyskytuje prakticky na každém linuxovém stroji. Což neplatí pro nano, joe ani emacs.
Ale když tak nad tím přemýšlím, právě to, jak se který z těch editorů ukončuje je zřejmě rozhodující pro jejich preferenci.
Těm, co byli zvyklí ještě z dob DOS pracovat s editorem integrovaným v manažeru souborů Norton Commander, vyhovuje mcedit
, který se také ukončuje přes klávesu F10. Problém dělá pouze terminál v okenní prostředí, u kterého je ve výchozím nastavení klávesa F10 přemapována. Tam si lze ovšem vypomoci klávesou F9, která aktivuje menu, a ukončit editaci skrz ně.
Také editor nano
, který se ukončuje pouze stiskem kombinace ^x
(Control
+ x
) lze považovat do jisté míry za intuitivní, neboť i tato kombinace se v dobách DOSu používala poměrně běžně k ukončení aplikace. Nano ale nespoléhá na to, že uživatel tuhle klávesovou zkratku zná, proto dole zobrazuje pro jistotu menu, přes které se neznalý uživatel může dovtípit co má použít.
Ovšem emacs
se ukončují kombinací ^x ^c
, což pochopitelně přivádí k šílenství uživatele zvyklé na předchozí dvě aplikace. Navíc vůbec nepředpokládá, že by ho mohl použít někdo, kdo se s ním doposud nesetkal, takže se ani neobtěžuje s uvedením informace, jak lze aktuální sezení ukončit. Což pochopitelně nasere.
Editor joe
, se ukončuje přes kombinaci ^k q
, což tedy není zrovna moc intuitivní, obzvláště, když tohle info zmizí, jakmile se o něco pokusíte. Naštěstí ale u něj funguje také klávesová zkratka ^c
, což je kombinace, která se rovněž používala v dobách DOSu pro ukončení některých aplikací. Problém je, že v okenním prostředí je tahle klávesová zkratka všeobecně používáná pro vložení kopírovaného řetězce do schránky.
Editor vi
, se ukončuje (po vypnutí aditačního módu stiskem klávesy Esc
přes kombinaci kláves :q
, potvrzenou klávesou Enter
. Není to bůhví co, ale obejdete se bez Fx
kláves (které některé klávesnice nemají, nebo je mapují nějakým obskurním způsobem přes klávesu Fn
. I bez klávesy Ctrl
, v nápovědách popisované různě – Control
, C
nebo také ^
Jako kapitální zvěrstvo se mi jeví editor ne
, u kterého jsem fakt nepřišel na to, jako ho vlastně ukončit. Šel jsem na to nakonec přes opakovaný stisk klávesy Esc Esc
, kterým se aktivuje menu, přes které se to dá zabít.
mcedit
, právě proto, že s ním mohu pracovat přes Fx klávesy. Nemůže se mi tím pádem stát, že bych se překlepnul. Jak už jsem napsal, nano
není všude a v ramdisku se nejspíš setkám s nějakou variací na vi
.
Ovšem emacs se ukončují kombinací ^x ^c, což pochopitelně přivádí k šílenství uživatele zvyklé na předchozí dvě aplikace. Navíc vůbec nepředpokládá, že by ho mohl použít někdo, kdo se s ním doposud nesetkal, takže se ani neobtěžuje s uvedením informace, jak lze aktuální sezení ukončit. Což pochopitelně nasere.
No v terminálu se samozřejmě ta informace zobrazuje a pokud je emacs spuštěný jako grafická aplikace, tak je informace klasicky zobrazena v menu File vedle položky Quit