Virtualizační softwary VMware Fusion a VMware Workstation jsou nově zdarma i pro komerční použití.
Po necelých 4 měsících vývoje od vydání verze 6.6 byla vydána nová verze 6.7 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Rollins bylo vybráno na počest amerického jazzového saxofonisty Sonnyho Rollinse (YouTube).
Google Chrome 131 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 131.0.6778.69 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Edvard Rejthar v příspěvku Mininterface: Ze skriptu program na blogu CZ.NIC představil svou knihovnu Mininterface pro minimální rozhraní k aplikacím v Pythonu.
Programovací jazyk Go oslavil patnáctiny. Oficiálně byl představen v listopadu 2009.
Příští týden bude mít premiéru film Wicked (Čarodějka). Společnost Mattel připravila k filmu sadu panenek Wicked. Na jejích obalech měl být webový odkaz na stránky filmu. Je tam ale odkaz na stránky pro dospělé. V adrese wickedmovie.com jim vypadlo slovo movie. Společnost Mattel se omlouvá (CNN).
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již pátý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 7.20. Nově s podporou architektury Loongson LoongArch.
PHPStan (PHP Static Analysis Tool), nástroj pro statickou analýzu a hledání chyb v PHP kódu, byl vydán ve verzi 2.0. Po třech letech od vydání verze 1.0. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu.
to byl skinhead, ale ten byl tak blbej, že by spíš omylem trefil do hlavy sebeNebyl to Faun?
K vyhrocení situace by vůbec nemuselo dojít, kdyby západní země nepřijímaly přistěhovalce a zároveň neútočily všude možně po světě. Jako ČR máme ještě možnost neopakovat jejich chyby – přistěhovalců máme relativně málo, nemusíme přijímat další, a rovněž se můžeme nezapojovat do válek ve světě.
Zajimalo by mne, kolik procent muslimu v Evrope s temi vrahy sympatizuje. Urazili preci proroka. Kolik z nich s tim souhlasi, drzi jim palce a podporuje je?
Stačí si vzpomenout na přelom let 2005/2006, kdy se po smrti v trafostanici dvou mladíků ze severní Afriky (utíkali před policií) rozhořely (doslova) nepokoje. Násilí nemělo na svědomí pár vyšinutých magorů, ale byla to masová záležitost. Ostatně auta se ve velkém množství ve Francii zapalují dodnes.
Jestli máš fungující návod, jak „negenerovat ghetta“ a začlenit tyhle lidi do společnosti, tak se nech najmout jako poradce – věřím, že by tě tyhle země bohatě zaplatily
meril kazdemu stejnym metrem.
Já ho nemám, ale asi by se vymyslet / okoukat dal. Ve Finsku žije přistěhovalců poměrně dost, ale ghetta tu nejsou. Jediné, co mě momentálně napadá, jsou kvalitní a všeobecně dostupné školky a školy, které mají na úspěšnou integraci zásadní vliv. Jazykové kursy apod. samozřejmě také budou mít vliv.Jestli máš fungující návod, jak „negenerovat ghetta“ a začlenit tyhle lidi do společnosti, tak se nech najmout jako poradce – věřím, že by tě tyhle země bohatě zaplatily
Rekl bych, ze to bude nekde mezi 35% a 85%.Ty jsi kokot, fakt že jo...
V některých částech světa tě popraví za pornografii, kritiku vlády, homosexualitu atd.
Křesťanství je o pár set let napřed. Tak buď rád, že žiješ v křesťanské civilizaci/kultuře a ne islámské.
Komunismus měl nějaké cíle a nedokázal je naplnit – a protože je příliš materialistický, dá se to celkem dobře měřit – a lidi se z toto pohledu dobře neměli. Dá se tedy říct, že komunismus selhal.
Ale dá se totéž říct o křesťanství? Má nějaké cíle, které by nesplnilo nebo nemohlo splnit? Jelikož se tady pohybuješ v duchovní nemateriální rovině, tak se to moc měřit nedá a vždycky je tu prostor pro různé výklady. Za selhání by se dalo považovat snad jen to, že by v něj lidé přestali věřit. Ale to je taková definice kruhem…
ale dosud se nikomu nepovedlo objektivně dokázat, že Bůh je nebo není, takže nezbývá než víra v tu nebo onu hypotézu.
Dokazovat, zda Bůh je či není, je asi něco jako dokazovat objektivně existenci yettiho, vodníka nebo Rusalky - každý o nich už někdy něco slyšel, ale nikdo nikdy se s nimi nesetkal.
A zásadně nesouhlasím s tím, že je ateismus nějaký druh "víry". Ateismus je přirozený stav. Jako ateista se narodí každý. Kdežto kterékoli náboženství je nepřirozené iracionální hnutí mysli - takto bych to nějak asi řekl. Nade vší pochybnost nelze prokázat existenci/neexistenci ledasčeho, nejenom Boha nebo bohů. Dělat kvůli tomu z ateistů nějaký druh "věřících" je zcestné a zavádějící.
Je zřejmé, že modely představující Boha jako jakousi postavu, stejně jako my omezenou prostorem a časem, jsou dobré jen pro prostší lidi. V samotné bibli se Bůh představuje "Jsem, kterýž jsem" a doplňuje to vysvětlováním, že ho nelze zobrazit - nejen kamenem nebo kovem, ale ani větrem nebo ohněm... takže jde spíše o vědomí (něco bez konkrétního tvaru) vlastního bytí.
V hinduismu - konkrétně škole advaita-vedanta se dozvíte, že toto vědomí bytí poznáte nejlépe, když budete hledat své vlastní - takže ne mikroskop, ale spíš meditace. Lidé, kteří to zkusí, po poměrně krátké době dojdou k pravému opaku toho co říkáte - ne ateismus, ale vědomí existence skutečného JÁ, které je za celým tímhle světem (podobně jako je člověk za svým snem, který prožívá ve spánku) je přirozený a původní stav... Bohužel to objeví pouze pro sebe, ne pro druhé - takže zůstává víra tím počátečním impulzem, která je ovšem na rozdíl od 'víry ve vodníky' stále přesvědčivěji podporována dalšími osobními zkušenostmi.
Nicméně ať je bůh cokoliv, ať už postava či cokoli jiného, pořád trvám na tom, že jeho prokazatelnost je na úrovni Hejkala.
Může jít i o soubor nějakých dejmu tomu nějakých životních postojů nebo hodnot.
vs.
Nicméně ať je bůh cokoliv, ať už postava či cokoli jiného, pořád trvám na tom, že jeho prokazatelnost je na úrovni Hejkala.
Soubor postojů a hodnot přece existovat může, ne?
Ale hlavně: k čemu dokazovat existenci či neexistenci? Kdyby se prokázala existence, tak nařídíš lidem chodit do kostela? A kdyby neexistence, tak jim to zakážeš? Ve svobodné zemi by se po důkazu (ať už kladném či záporném) nic nezměnilo, lidi by si stále mohli věřit, čemu chtějí, a chodit kam chtějí. Tak proč po tom vůbec pátrat a o nějaký důkaz se snažit?
tak nařídíš lidem chodit do kostela? A kdyby neexistence, tak jim to zakážeš?To nevím, proč si sklouznul do nějaké roviny zakazování/nezakazování. Já nikomu nic zakazovat ani přikazovat nechci. Když je někdo blázen, ať je třeba jehovista.
Tak proč po tom vůbec pátrat a o nějaký důkaz se snažit?Třeba kvůli důvěryhodnosti? Pokud někomu něco předkládám k "uvěření" měl bych pro to mít nějakou oporu a nějaký "uchopitelný" nebo uvěřitelný důkaz.
když mi uříznou ruku - pořád to budu já, jen bez rukyTak to nepochybně, já jako já bych se cítil i bez nohy.
Hmm. Snad bychom se mohli shodnout na tom, že jsme oba jedinci druhu Homo sapiens. Druhu, který prochází nějakou evolucí, nějakým vývojem ...Neshodnem ... nejsem žádnej jedinec druhu Homo Sapiens, byť ten vak kůže, svalů a tuků tak někteří nazývají, já s ním nemám nic společného ... jen ten svůj vidím trochu z jiného úhlu, než ty které se pohybují kolem něho
jen ten svůj vidím trochu z jiného úhlu, než ty které se pohybují kolem něhoTo už jsem zpozoroval... . Zajímavé. Tak to budete asi Edward Scissorhands, když tady porád koketujete s tou bezrukostí
Ateismus je přirozený stav. Jako ateista se narodí každý.
Nesouhlasím. Podle mého je výchozí/přirozený stav agnosticismus. Až později člověk uvěří v existenci či neexistenci nebo ani jedno.
Spíš je to třístavová logika: true
/ false
/ null
( = nevím, nedefinováno).
A jak bys potom chtěl nazývat ty, kdo jsou přesvědčeni o neexistenci (tzn. věří v ni)?
Nejsme schopni dokázat nadřazenost vědy (při poznávání reality), jestliže ji hodnotíme jako pokus ověřovat teorie indukcí. A právě tak nemůžeme dokázat její nadřazenost, když ji hodnotíme jako pokus o falzifikaci teorií pomocí dedukce.
Ano. Viz též xkcd "A bunch of rocks".Ruzni lide muzou kodovat stav toho pocitace ruzne, takze jedno rozmisteni kamenu simuluje obrovske mnozstvi vesmiru. Stejne tak rozmisteni zrnek pisku v te pousti.
To nesouhlasím. Člověk má pocit, že si je jistý svým vědomím, ale je to pocit tak falešný jako máloco. Zkus si přesně uvědomit, co máš ve vědomí právě teď, v rozsahu jedné milisekundy. Nedokážeš to, už proto ne, že jakmile nad tím začneš přemýšlet, obsah tvého vědomí se samozřejmě změní. Co jsi měl ve vědomí před hodinou, poslední noc během spánku, před rokem? Když tě něco napadne, dokážeš protrasovat řetěz asociací k primárnímu podnětu, který to spustil? Existoval vůbec nějaký primární podnět? Máš z něčeho strach nebo tě naopak něco vzrušuje (ať už sexuálně nebo jinak) - dokážeš zjistit, proč přesně? Dokážeš popsat, jak je cítit strach nebo nadšení?Abych to upresnil, myslel jsem soucasny stav vedomi a ve smyslu ze existence aktualnich vjemu, pocitu je nesporna.
Ne, pokud by to udělal tak, aby originál netrpěl, ideálně atomicky. Pak by si nikdo ani nevšiml, že se něco stalo.Takze by ti to predpokladam nevadilo ani v pripade, ze by se zadne kopie nevytvarely?
Vadilo protože mám některé plány a myšlenky...
Jestli ti dobře rozumím, tak tvrdíš, že pokud by učinili tvojí kopii a tebe zabili, tak bys vlastně nic nepoznal, možná bys jen zaregistroval, že jsi změnil stanoviště?
Kdyby tě ovšem zapomněli zabít, tak bys zůstal na svém místě a tu kopii bys vnímal jako někoho, kdo se ti děsně podobá, s tím, že by se tato podobnost postupně zmenšovala s každým dalším rozdílným vjemem.
To mi ale přijde jako rospor - protože pokud 100% kopií tvého těla zkopíruju i tvé vědomí, měl bys spíš přejít do jakéhosi zvláštního stavu, ve kterém budeš vnímat pomocí obou těl a obě budeš ovládat.Když to dovedu kousek dál - nechal bych tu kopii i tebe žít řekněme 10 sekund po kterých bych tě popravil... to by ti vlastně nemělo až zas tak moc vadit, protože bys existoval dál v podstatě v zanedbatelné rozlišitelnosti, že?
Vedomi lze podle tebe predpokladam simulovat na pocitaci, napriklad simulaci mozku.to se imho, mluvime-li o soucasnem klasickem pocitaci, urcite neda vedomi by melo stejne jako jine jevy mit nejaky jasny fyzikalni podklad, byt dnes zcela neznamy az bude znamy, bude mozne zcela objektivne stanovit mnozstvi a stav vedomi treba u pacienta, zvirete, ai stroje... a ten stroj, aby mel vedomi, bude muset mit implementovan hw poskytujici ten fyzikalni zaklad vedomi (dnes napriklad existuji hypotezy o tom, ze vedomi je zalozeno na urcitych specialnich kvantovych stavech nekde na mikrotubulech, ale to je jen takova strelba naslepo, o mozku toho vime prilis malo) vsechno ostatni mi prijde jako magicke mysleni
Já ti (i z tvých předchozích komentů) rozumím, jak to myslíš a proč to vidíš jen jako technickou komplikaci.
Sám ale chápu vědomí trochu jinak... ne jako nějakou energii skrytou v organizované hmotě, ale spíš jako něco na hmotě nezávislé. Všechno od velkého třesku probíhá deterministicky - takže žádná svobodná vůle... prostě zákonitě jako pohyb koulí na kulečníku po nárazu tága. Součástí tohoto pohybu koulí jsou třeba i procesy v tvém či mém mozku a celou tuhle podívanou sleduje vědomí více či méně ztotožněné z tou či onou organizovanou formou. Možná by se to dalo přirovnat dobře ke snu - spíš, ve svém snu jsi třeba pes, chytí tě nějakej bláznivej vědec, otevře ti lebku a bude tam hledat tvé psí vědomí... které ovšem nemá šanci najít, protože ty (ač se uvědumeješ jako pes) ve skutečnosti spíš ve své posteli. Jediné co může najít jsou znaky toho, co si jako ten pes uvědomuješ - bolest, radost, intenzivní myšlenku...Z mého pohledu tedy v tomto vesmíru alias snu můžeš možná prozkoumat a přeměřit všechno, kromě toho vědomí, které je za tím vším.
A co když je jen nepopsatelně složitý, takže od toho lidé abstrahují a prohlásí to za náhodu?
pseudonahodny generator je deterministicky systemZalezi na definici. Pokud potrebujes pocitac nebo mozek vetsi nez vesmir na to, abys to determinoval? Pro prakticke ucely povazujeme treba ruletu nebo hod kostkou take za nedeterministicke jevy, i v deterministickem vesmiru. Navic, troufam si tvrdit, ze napriklad z hlediska jednoho procesu v operacnim systemu neni pseudonahodny generator deterministicky. Jeden proces diky izolaci nemuze vedet, zda ten generator nepouziva jeste nekdo jiny. Pritom jde o zcela deterministicky system. Tvoje definice determinismu je uplne k nicemu, protoze vzdycky muzeme postulovat dostatecne slozity deterministicky algoritmus za tim vesmirem, ktery nam pripada nedeterministicky. Muzeme zkratka u takove definice vse prohlasit za deterministicke a na vecech to nic nezmeni. V podstate tenhle posledni argument (ale i ty ostatni jsou prevzate od nej) je Dennettovo "so what?". Je-li vesmir nedeterministicky, co to prakticky znamena pro existenci svobodne vule? Kdyz se poradne zamyslis, vyjde ti uplne totez jako kdyby byl deterministicky.
Jinak receno, pokud prakticky nedokazu predpovedet nejakou posloupnost udalosti, nemuzu se pokouset "volit dalsi vyvoj", at uz jsou ty udalosti deterministicke nebo ne.non sequitur, na tohle ani neni potreba nikdo zivy, natoz aby neco vedel
Fakt, zda je vesmir nedeterministicky nebo ne, nijak neovlivnuje algoritmus, ktery pro to rozhodovani pouzivas.a v lese, na ktery se nikdo nediva, nejsou stromy?
A tvoje svobodna vule je dana tim algoritmem.ne, svobodna vule je dana moznosti volby (faktickou, nikoliv to zda ziju v nejake iluzi, tim ci onim smerem)
kdyz hrajes RPGhral si nekdy? :)
ne, svobodna vule je dana moznosti volby (faktickou, nikoliv to zda ziju v nejake iluzi, tim ci onim smerem)Nevim, co to je "fakticka svoboda volby". Je treba kinoautomat takova svoboda? Podle me je podstatne, co si o tom mysli ten muj algoritmus (na zaklade toho co vi o svete).
hral si nekdy?Hral, ale fakt je, ze s nasadou k PRNG misto kostek jsem to nikdy nezkousel. Nicmene mam za to, ze bych mel uplne stejny pocit, pokud jde o svobodu cinit rozhodnuti v hernim svete. I kdyz bych hral pocitacovou hru, ktera je cela postavena na PRNG, a tudiz vlastne deterministicka, stale budu mit moznost delat svobodna rozhodnuti (tudiz hra se bude vyvijet jinak, kdyz udelam jine rozhodnuti). Z toho je videt, ze determinismus a svobodna vule navzajem nesouvisi.
Nevim, co to je "fakticka svoboda volby". Je treba kinoautomat takova svoboda? Podle me je podstatne, co si o tom mysli ten muj algoritmus (na zaklade toho co vi o svete).nevim, co je kinoautomat svoboda volby je tehdy, pokud ani hypoteticky externi pozorovatel s kompletnimi informacemi o soucasnem stavu systemu a nekonecnou vypocetni kapacitou nemuze predpovedet dalsi vyvoj nebo pokud system rozkopirujeme a pokazde se muze vyvijet jinak
Hral, ale fakt je, ze s nasadou k PRNG misto kostek jsem to nikdy nezkousel. Nicmene mam za to, ze bych mel uplne stejny pocit, pokud jde o svobodu cinit rozhodnuti v hernim svete.pominu-li zasadni psychologicky rozdil mezi pocity "zkurvil jsem si to sam" a "ten generator je debil", pseudonahodny generator se opakuje a pocet permutaci je omezeny, nemusel bys hrat dlouho a nektere sekvence hodu by proste ani padnout nemohly, coz uz muze mit prakticky dopad a uz vidim radu munchkinu, kteri by se snazili ty hody predpovidat, byt by to asi v praxi bylo prilis tezke :)
svoboda volby je tehdy, pokud ani hypoteticky externi pozorovatel s kompletnimi informacemi o soucasnem stavu systemu a nekonecnou vypocetni kapacitou nemuze predpovedet dalsi vyvojTakže svoboda volby je pro nás něco jako kondiciogram ve filmu "Jáchyme, hoď to do stroje". Když nám řeknou že ji máme, tak ji máme i když se mýlili
rozdíl samozřejmě schopná zaregistrovat je,Jak? Kde máš jistotu, že tvůj 'projev svobodné vůle' není jen důsledek příčin daných již u Big Bangu, které přinesly ovoce v podobě 'tvého' rozhodnutí?
pokud dokážeš, že je vesmír deterministický,to mi přijde zřejmé, těžko se mi představuje opak, proto by mě spíš zajímal důkaz, že je nedeterministický.
tak svobodnou vůli mít nemůžešTak to je zřejmé... nemám s tím problém.
takových konstrukcí můžeš vymyslet nekonečno, od toho je Ocammova břitvaOcammova břitva ukazuje determinismus
ale hlavně, uvažovat, že svobodnou vůli nemáš nebo že je vesmír deterministický je iracionální rozhodnutíProč?
v podstatě si můžeš nedeterministický vesmír a svobodnou vůli zavést jako axiom a nemůžeš udělat chybuMůžu... pokud platí opak, může mě to vést k zbytečným a neplodným stresům ohledně vlastních rozhodnutí.
Ocammova břitva ukazuje determinismusjak?
Proč?pokud se rozhodujes, je nedeterministicky, pokud je deterministicky, je rozhodovani iluze proto muzes bezpecne uprit svou vuli k nazoru, ze je nedeterministicky, pokud je nahodou deterministicky, je rozhodovani iluze a tvuj pripadny omyl byl stejne naplanovan pri velkem tresku nebo driv
Můžu... pokud platí opak, může mě to vést k zbytečným a neplodným stresům ohledně vlastních rozhodnutí.jenze ty zbytecne stresy byly naplanovany uz pri velkem tresku a vyhnout se jim nemuzes, nejsou tvoje chyba, jen tvoje role ve filmu, ktery psal nekdo jiny
jak?Děj, u kterého není zřejmá příčina, aby člověk hledal jako jehlu v kupce sena. Pokud něco takového objevíme, je nejpřímější uvažovat, že jsme tuto příčinu zatím neobjevili, než dělat rozsáhlé kosmologické závěry.
... pokud je nahodou deterministicky, je rozhodovani iluze a tvuj pripadny omyl byl stejne naplanovan pri velkem tresku nebo drivPodle této sofistiky by v deteministickém vesmíru racionální bytost neměla šanci dojít k pravdě. Trochu to připomíná známé 'když budu věřit v Boha a on nebude existovat - nebudu zklamán, když nebudu - mohl bych litovat...'. Domnívám se, že racionální rozhodnutí by nemělo být poměřováno především minimalizací ztráty v případě omylu, jako spíš na harmonizací zkušeností, pozorování a úvah.
vyhnout se jim nemuzes, nejsou tvoje chyba, jen tvoje role ve filmu, ktery psal nekdo jinyO to nejde, že 'nejsou moje chyba' ... nejde o 'žádné provinění' jde o to, že i v deterministickém systému se bytosti rozvíjí a opouští své chybné teorie.
Děj, u kterého není zřejmá příčina, aby člověk hledal jako jehlu v kupce sena. Pokud něco takového objevíme, je nejpřímější uvažovat, že jsme tuto příčinu zatím neobjevili, než dělat rozsáhlé kosmologické závěry.kvantovy svet je plny takovych jevu (projde foton tudy nebo jinudy...)
Podle této sofistiky by v deteministickém vesmíru racionální bytost neměla šanci dojít k pravdě. Trochu to připomíná známé 'když budu věřit v Boha a on nebude existovat - nebudu zklamán, když nebudu - mohl bych litovat...'. Domnívám se, že racionální rozhodnutí by nemělo být poměřováno především minimalizací ztráty v případě omylu, jako spíš na harmonizací zkušeností, pozorování a úvah.v deterministickem svete samozrejme sanci ma, ale ta sance je bud nula nebo jedna a nelze menit
O to nejde, že 'nejsou moje chyba' ... nejde o 'žádné provinění' jde o to, že i v deterministickém systému se bytosti rozvíjí a opouští své chybné teorie.ale nemohou to ovlivnit, tedy, pokud se napriklad na zaklade toho prispevku nekdo rozhodne povazovat vesmir za nedeterministicky, bud udelal spravne rozhodnuti, nebo nemel na vybranou, tedy, spravne rozhodnuti je snazit se povazovat za nedeterministicky, pokud je deterministicky, tak mi to vesmir (mozna) nedovoli, pokud dovoli, tak to clovek stejne udelat musel
kvantovy svet je plny takovych jevu (projde foton tudy nebo jinudy...)souhlas... akorát já si z toho dělám závěr, že tento svět ještě neznám dost dobře, abych zaregistroval příčiny (dle mého je to nejpřímější vysvětlení), kdežto ty z toho děláš závěr nedeterminismu.
v deterministickem svete samozrejme sanci ma, ale ta sance je bud nula nebo jedna a nelze menitSouhlasím, ale pokud by bylo racionálním rozhodnutím to co jsi prezentoval (pro jistotu postavím axiom nedeterminismu - tím neudělám chybu) - tak jen nula.
ale nemohou to ovlivnit, tedy, pokud se napriklad na zaklade toho prispevku nekdo rozhodne povazovat vesmir za nedeterministicky, bud udelal spravne rozhodnuti, nebo nemel na vybranou, tedy, spravne rozhodnuti je snazit se povazovat za nedeterministicky, pokud je deterministicky, tak mi to vesmir (mozna) nedovoli, pokud dovoli, tak to clovek stejne udelat muselpozoruji svou úlohu v tomto deterministickém vesmíru... pěkný film... můj hrdina už prohlédl, že není konatel a pomalu nachází klid v uvědomění, že pravé poznání je nad všechna 'rozhodnutí'.
souhlas... akorát já si z toho dělám závěr, že tento svět ještě neznám dost dobře, abych zaregistroval příčiny (dle mého je to nejpřímější vysvětlení), kdežto ty z toho děláš závěr nedeterminismu.jednak mam pocit ze to je z hlediska occamovy britvy nyni ta jednodusi moznost a snad i nejcastejsi interpretace (ale nejsem fyzik, jsem biolog) a druhak jak jsme vysvetloval to povazuji za jediny prakticky uzitecny zaver (ostatne uz flegr na metodologii vedy rikaval, ze veda nehleda pravdu, nybrz prakticke modely, pravdu hleda nabozenstvi nebo filozofie)
Souhlasím, ale pokud by bylo racionálním rozhodnutím to co jsi prezentoval (pro jistotu postavím axiom nedeterminismu - tím neudělám chybu) - tak jen nula.ano, ale s tim dnes uz nic nenadelame, bylo o tom rozhodnuto kdysi davno a dnes si jen prehravame film, tudiz ma soucasna snaha presvedcit nekoho je uz jen takove divadlo... o vysledku bylo rozhodnuto v dobe, kdy jsem neexistoval
pozoruji svou úlohu v tomto deterministickém vesmíru... pěkný film... můj hrdina už prohlédl, že není konatel a pomalu nachází klid v uvědomění, že pravé poznání je nad všechna 'rozhodnutí'.inu soucasti budoucnosti deterministickeho vesmiru muze byt epizoda, kdy lide, po zjisteni determinismu, ztrati vuli cokoliv delat :) ale i to samo je proste dano od pocatku vesmiru :) navic si myslim, ze to postihne maximalne tak par intelektualu, vetsina lidi o takovych vecech nepremysli
nevim, co je kinoautomatPribeh, ktery ti da sice na vyber, podle toho vyberu nastanou odlisne situace, ale ty se nakonec (po urcite dobe) zase spoji ve stejny vysledek.
svoboda volby je tehdy, pokud ani hypoteticky externi pozorovatel s kompletnimi informacemi o soucasnem stavu systemu a nekonecnou vypocetni kapacitou nemuze predpovedet dalsi vyvoj nebo pokud system rozkopirujeme a pokazde se muze vyvijet jinakProc ti tak zalezi na techto hypotetickych scenarich? Pokud uznavas vedu, jiste chapes, ze nelze dokazat neexistenci takoveho pozorovatele. A nakonec stejne uznavas (nebo si prejes), ze svobodu volby mas. Proc tedy odmitas moznost, ze jsou to zkratka nesouvisejici veci?
nemusel bys hrat dlouho a nektere sekvence hodu by proste ani padnout nemohly, coz uz muze mit prakticky dopadPokud je to dobry generator, tak to prakticky dopad mit nebude, ja to jako hrac nepoznam a na moje rozhodovani to nebude mit vliv. Dokonce i kdyz to bude nedeterministicky generator tak nektere sekvence neprijdou. Nevim, proc by me melo trapit, ze kdyby se zacala hrat ta stejna hra, naprosto by se opakovala. Ja ji podruhe (stejnou) hrat uz nebudu.
Pribeh, ktery ti da sice na vyber, podle toho vyberu nastanou odlisne situace, ale ty se nakonec (po urcite dobe) zase spoji ve stejny vysledek.to se ale v chaotickem systemu nestane
Proc ti tak zalezi na techto hypotetickych scenarich? Pokud uznavas vedu, jiste chapes, ze nelze dokazat neexistenci takoveho pozorovatele.ve vede nelze dokazat nic (a ani to neni potreba)... pouze jsem ti definoval, co za svobodnou vuli a nedeterministicky vesmir povazuji ostatne tohle je spis filozofie (dokud nebudeme skutecne resit tu fyziku) a filozofie neni (prirodni, popperovska) veda jinak predpokladam, ze v pripade ze vesmir je deterministicky, jakmile obsahneme celou fyziku, dozvime se to (samozrejme opet s vyuzitim ocammovy britvy, tedy odmitnutim hypotezy, ze to nekdo naraficil, aby nam deterministicky pripadal)
A nakonec stejne uznavas (nebo si prejes), ze svobodu volby mas.preji,a le predevsim jsem dosel k racionalnimu zaveru, ze je vyhodne se podle toho chovat
Proc tedy odmitas moznost, ze jsou to zkratka nesouvisejici veci?protoze.. nejsou?
vidim ze ma konstantni zrychleniTo já jednak okem nerozliším a jednak to ani neodpovídá tomu, co znám z fyziky, a že toho moc není.
To já jednak okem nerozliším a jednak to ani neodpovídá tomu, co znám z fyziky, a že toho moc není.Chvili jsem premyslel jestli ma cenu do zavorek psat neco jako "za predpokladu nuloveho treni", ale predpokladal jsem ze pro pochopeni pointy to staci takhle. Dobre, okem to nerozlisis, ale muzes to zmerit nejakym pristrojem a pak se podivat na namereny vysledek.
zname uz fyzikalni podstatu svetla a biologickou podstatu jeho vnimani a jsme schopni objektivne zjistit zda nekde svetlo je ci ne a jake ma vlastnostiRekl bych to jinak, mame fyzikalni teorii, ktera dokaze predpovidat to co budem videt a slyset, pokud budem provadet experimenty se svetlem.
totez by melo platit pro vedomi samotne, jakmile zjistime, ze vsude tam (a prave tam), kde je vedomi je fyzikalne meritelny jev X, budeme moci objektivne merit vedomi stejne jako nyni svetlo (tam kde napocitame fotony prislusne vlnove delky), a pripadne jeho dalsi vlastnosti (tak jako muzeme zjistovat vlastnosti fotonu mnohem presneji nez pouhyma ocima)Co kdyz v mozku nic zajimaveho nenamerime? Resp. co kdyz to dopadne tak, ze vysledek experimentu bude, ze kdyz je atom v mozku v tehle pozici, tak citis bolest, kdyz ho trochu posunes, budes citit radost? Jenom pro upresneni strucne vysvetleni jak chapu vedomi, ale nechci moc zabredavat do diskuze, protoze vim ze tyhle diskuze nikam nevedou, obe strany se nechapou a omilaji ty same argumenty v ruznych formach dokola :) 1. Vedomi definuji jako moje soucasne vjemy, pocity, myslenky, atd. Nebranim se jine definici, ktera nebude subjektivni ale objektivni (umozni urcit, zda je dana hmota vedoma), staci navrhnout. 2. Stav fyzikalnich castic v mem mozku ma vliv na obsah vedomi. 3. Verim v hypotezu, ze vedomi ma schopnost ovlivnovat fyzikalni castice v mozku. Protoze jinak bych o techhle vecech nikdy nezacal premyslet. To by melo byt experimentalne overitelne, napriklad muzem zjistit, ze kvantove jevy v mozku nejsou nahodne.
Co kdyz v mozku nic zajimaveho nenamerime?Vsadím se o svůj vlastní mozek, že toho zajímavého naměříme moc :)
Resp. co kdyz to dopadne tak, ze vysledek experimentu bude, ze kdyz je atom v mozku v tehle pozici, tak citis bolest, kdyz ho trochu posunes, budes citit radost?To je celkem nezajímavý experiment, kde jsou centra takových funkcí zhruba víme, takže informaci o radosti či bolesti umíme zhruba měřit (nebo to půjde v blízké budoucnosti, nevím jak daleko konkrétně jsme). Podstatné z hlediska vědomí je, jak se změní ta informace o radosti či bolesti, kterou může mít i běžný počítač například v nějaké hře typu sims (postavička ve hře se raduje či trpí) ve skutečné vědomí radosti či bolesti (to kdyby počítač měl, tak bude hraní sims neetické morální zvěrstvo). To mohou být principiálně dva odlišné systémy, kdy ten systém, který generuje vědomí, si jen vezme danu informaci z té části systému, která by asi mohla být implementovatelná na normálním počítači, a promění ji v součást toho skutečného vědomí. A protože takové generování vědomí bude určitě fyziologicky a evolučně něco stát, je možno předpokládat, že bude mít i nějakou praktickou funkci (krom vědomí samého, které by mohlo samo o sobě být zbytné - zvířata i lidé by bez této praktické funkce mohly fungovat jako nevědomé stroje/zombie). Například bych si něco vsadil na skutečnost, že stroj bez vědomí bude mít jen omezené inteligenční schopnosti, že umělá inteligence na úrovni člověka prostě není algoritmizovatelná na konvenčním počítači a vědomí vyžaduje. Když si zaspekuluji ještě více, může být vědomí tím, co dokáže implementovat svobodnou vůli.
To co ovsem neni iluze je nas neprijemny pocit, ktery vyplyva z toho, ze vetsina lidi neni ochotna chladnokrevne analyticky (v podstate psychopaticky) analyzovat moralku.To naprosto souhlasim (ale s vedomim to souvisi okrajove). Moralka neni nic jineho nez vrozeny / nauceny pocit, ze je neco spatne nebo dobre. Pokud nekdo takove pocity nema, tak v podstate nema racionalni duvod, proc se chovat moralne (za situace, kdy to pro nej neni vyhodne, vetsinou to vyhodne je). Ted nevim jak se k tomu stavis ty, je ok "mucit" roboty nebo ne? Jinymy slovy, jsou nektere stavy RAMky a registru procesoru neeticke?
Takze ten "hard problem" je spis v tom, ze chce verit v tu iluzi vlastni jedinecnosti.O tom to neni.
Jinymy slovy, jsou nektere stavy RAMky a registru procesoru neeticke?Ja myslim, ze ano (myslim si to asi od precteni Lemovy Kyberiady). A jelikoz mam prave takove simulacni hry dost v oblibe, desim se okamziku, kdy to prijde.
Takze ten "hard problem" je spis v tom, ze chce verit v tu iluzi vlastni jedinecnosti.+1
Nic z toho nemá s křesťanstvím vůbec nic společného
lež
Tahle selekce značně zavání. Ignorace předkřesťanského světa zavání rovněž.S tím souhlasím a je dobře, že to tu zaznělo. Neméně podstatný vliv na stav dnešní naší civilizace má antické období Říma a Řecka, označované církví za "pohanské". To bylo období polyteistické, nikde po žádném křesťanství nebyly ani památky (až na sklonku starověku ve 4. stol.). Katolický výklad dějin, že vše dobré zařídila církev a křesťanství neuznávám. Vliv "pohanského" období je neméně silný.
Lide byvali a jsou chudi podle sveho puvodu a vlastnim pricinenim.To absolutně není pravda. Lidé vždy byli vždy chudí převážně protože se chudí narodili, a platí to i dneska.
Spousta radu naopak chudym pomahala.Málo. Spíš na nich ty řády vydělávaly.
Staci se jen podivat, kolik vzniklo spitalu po evrope.No to je teda pomoc. Není to nic jiného než co dělala "matka Tereza".
Takhle to zní hrozně negativně… Pro hodně lidí to může být metoda, jak pochopit/přijmout složitý svět kolem nich.
Správný přístup asi je, smířit se s tím, že některé věci jsou nepoznatelné, nedefinovatelné, NULL
. Ale to zjevně není pro každého – někteří chtějí znát odpovědi – byť zkreslené a extrémně zjednodušené.
Když nebudou chodit do kostela, budou chodit k „panu doktorovi“, k „terapeutovi“, k „životnímu kouči“ atd. kteří na to jdou sice „vědecky“ ale ten člověk si to nemá jak ověřit – on opět musí jen věřit, že mu ten „vědec“ říká pravdu a myslí to s ním dobře (kromě toho, že od něj bere peníze).
BTW: úryvek z jedné poradny:
Co se týká mužů, líbí se mi právě takoví jemnější, nemám ráda takové ty chlapáky, co pořád rozkazují - asi bychom se zabili :-)). Zřejmě ti jemnější jsou takový můj ideální doplněk. Jinak ohledně vztahů - hlavně partnerských - přijde mi, že na to vůbec nemám "talent". Pokud by to šlo nějak určit, ještě bych ráda poprosila, zda jsou pro mě vhodné mléčné výrobky a maso. Maso téměř nejím, mléčné výrobky mám zase naopak ráda. Co by mi ze stravy tak nejvíce prospělo?
Co bys jí poradil?
Někteří nechtějí nést odpovědnost, rozhodovat se, sami vymýšlet, co budou dělat… chtějí to slyšet od někoho jiného. Když se něco nepovede, tak aspoň nemají pocit, že je to jejich chyba, protože dodrželi všechny rady – byl to zásah nějaké vyšší moci a oni se s tím musí smířit.
V takovém případě mi přijdou lepší tradiční náboženství, než nějací novodobí manipulátoři. Náboženství má propracovanou filosofii a léty prověřený etický systém, promítá se do něj historická zkušenost té které civilizace.
Jsem si dobře vědom toho, že náboženství se dá krásně zneužít k manipulaci a zotročování lidí. Ale myslet si, že něčemu prospěješ, když lidem sebereš náboženství, je hodně naivní. Lidé s určitým způsobem uvažování se upnou k něčemu jinému a to bude zpravidla horší než tradiční náboženství.
Další věc je, že náboženství nemusíš jen nekriticky přijímat, můžeš ho brát jako pomůcku k přemýšlení o světě, myšlenkový proces, metodu. Podobně funguje sci-fi, kde se řeší složité etické problémy v hypotetickém světě, nebo různé psychologické hry typu Krokodýlí řeka.
protože žádní bozi nebyli prokázániTady bych byl trochu opatrný. Je potřeba zůstat u kritiky konkrétních náboženství a negeneralizovat. Obecný filozofický teismus a deismus není ve sporu s exaktní vědou a je zcela neškodný. Problémem je třeba křesťanství, které učí, že přišel bůh na Zemi, konal zázraky, měl následnovníky kteří konali zázraky... V momentě kdy někdo tvrdí, že bůh zasahuje do našich životů nebo nařizuje jak se máme chovat bychom měli být na pozoru, protože očividně se nic takového neděje.
Viz #51 – jak se na to díváš v souvislosti s tím, že církev získávala majetek v době, kdy nebyla standardním účastníkem trhu a neměla stejné podmínky jako všichni ostatní?
co jim bylo ukradeno
Je právě sporné, zda to patřilo jim. Kolik toho církev sama vytvořila případně dostala jako (dobrovolný!) dar? A kolik toho získala díky nestandardním podmínkám – z části napojení na stát a z části paralelní struktura, která má podobné pravomoci jako stát. Takže je otázka, zda ten majetek nepatří spíš národu než církvi. Dokud byla církev propojená se státem, tak to bylo tak nějak jedno. Ale pokud bude církev zcela samostatná (nebo spíš napojená na zahraniční subjekty),hraje to dost velkou roli.
vyznava a ridi se podle krestanskeho systemu hodnot.Jo, jo. Tak nějak to říkal i ten chlápek v televizi jak strašně islám ohrožuje náš tradiční systém hodnot nebo tak něco. Jak přesně to bylo? Nepamatuje si to někdo?
Což při poměru můžu a žen ve společnosti přibližně 1:1 vede k tomu, že část mužů nebude mít žádnou a půjdou místo toho dělat terorismus nebo jiné blbosti.
Francie je AFAIK specifická v tom, že nerozlišuje mezi národností a státní příslušností – kdo má občanství, ten je „Francouz“. Nicméně já bych je za Francouze nepovažoval.
ako občanov, lojálnych so štátom, ktorý pokladajú za svoj
Obávám se, že nevyhovují ani této definici.
Naprosté minimum přistěhovalců se chce stát Francouzem, Němcem atd.1 Pak je tu početná skupina ekonomických přistěhovalců, kteří se chtějí přiživit na bohatší zemi – ti budou předstírat loajalitu, dokud budou dostávat slušně zaplaceno (slušně podle jejich měřítek, což se může v čase měnit). A pak tu jsou bojovníci za svatou válku, kteří svůj postoj dávají více či méně najevo (nemusí to být vidět vůbec nebo se to může projevovat střílením a vybuchováním), kteří chtějí ovládnout další území a prosadit na něm svoje právo. Jak prohlašují jejich vůdci:
wombs of our women will give us victory
tzn. nechtějí ovládnout nová území (jen) mečem, ale tím, že se na nich rozmnoží – potom tam půjde snadno prosadit jejich právo a rozšířit jejich stát2.
Vzhledem k tomu, že socialistická EU jde ekonomicky do háje, nebudou mít její státy na úplatky přistěhovalcům a zaplacená „loajalita“ začne velice rychle mizet a i ti „umírnění“ se přidají. A do toho budou někteří jako kolovrátek mlít o utlačování přistěhovalců, nerovných podmínkách a pozitivní diskriminaci – dokud i jim nějaký džihádista nepodřízne krk za jejich šatník, jídelníček, sexuální orientaci, požívání alkoholu, sledování porna, kreslení komixů atd. aneb na každého se něco najde.
idea európskeho občianstva
Ve smyslu: podobně zcestná? To asi ano. Nic jako evropský národ nikdy neexistovalo a pokud se to někdo bude lidem snažit shora vnutit a prohlásit je za „evropské občany“, tak to leda špatně dopadne.
Jak se říká, tolerance nespočívá v tom, tvrdit, že jsme všichni stejní, ale v respektování toho, že jsme každý jiný. Brit je něco jiného než Francouz, Čech je něco jiného než Němec. Tak to prostě je. Ale není to důvod, proč by se měli nesnášet nebo spolu bojovat.
[1] To fungovalo možná tak v USA v dobách, kdy byly ekonomicky úspěšné a byly i nějakou morální autoritou – to se s nimi někdo mohl chtít identifikovat a být jejich součástí
[2] tahle myšlenka je samozřejmě mnohem starší než ten současný „IS“
A ty prasárny, co dělají, k tomu je dokopaly USA.Aneb jak se z toho vylhat, že je islám z velké části násilné náboženství. Jasně, za všechno můžou USA, tak šup jardíku zpátky do Bohnic...
20. Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
23 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a bbudete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Protož buďte emilosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 Nesuďte, ea nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, enatlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; atouž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
NáboženstNáboženství nenahrazuje žádná ideologie. Nahrazuje ho rozum, aspoň u většiny populace. ví nenahrazuje žádná ideologie. Nahrazuje ho rozum, aspoň u většiny populace.Nevím, jak chceš náboženství (obecněji víru) nahrazovat rozumem. Jsou lidi, kteří tíhnou spíše k rozumnému uvažování a jsou lidi, kteří se od něj často a rádi odklánějí. Ale víra a rozum nejsou dvě záměnné věci, plní úplně jiné úlohy. Nebo můžeš brát náboženství ve smyslu organizované víry a lidé, kteří tíhnou spíše ke stádovitosti těžkou budou na ústup víry reagovat tak, že začnou přemýšlet vlastní hlavou.
Máš pravdu, ale náboženství není řešení. Málokterá kravina je horší než náboženství.O tom se nepřu. Ale osobně nevidím jako řešení ani život bez víry.
Myslím, že většina pobožných lidí by se bez náboženství stala normálními nepobožnými lidmi a že bylo by to zlepšení.Tvou víru bych chtěl mít :). Já osobně považuju za nebezpečné hlavně organizované náboženství, které sjednocuje lidi určité víry proti ostatním. Ve chvíli, kdy se taková víra někde stane většinovou, tak to odskáče menšina, která k té víře nepatří, kdyby nic jiného tak sociálním tlakem k jejich začlenění a proti jejich samostatné existenci.
Život bez víry je řešení problému zvaného náboženství.Tak až se tím budeš řídit, tak řekni, rád si poslechnu tak unikátní osobnost.
+1 Svedomi funguje i u nevericich lidi. Pokud je ve spolecnosti standardem, ze jsou na sebe lidi hodny (treba i jen kvuli preziti, prirodnim podminkam), tak je ten "komparator vyhodnosti" nastavenej hodne na tu stranu dobra. A to i u lidi, co o tom vubec nepremysli a jednaji emocionalne.
+1
Muselo by se v první řadě změnit myšlení lidí a pohled na svět. Jinak dojde jen k tomu, že se ti lidé přikloní k jinému (zatím ne tolik prozkoumanému) manipulátorovi či autoritě – což bude často mnohem horší než nějaký ten farář nebo rabín (kteří mohou být i užiteční), než tradiční náboženství (která jsou pro společnost dobře známá a celkem se ví, co od nich čekat).
S tim nesouhlasim. Ackoliv jsem ultra ateista, tak prave s fararem se da bavit o duchovnich vecech opravdu, ne pres tichou postu jako u jeho ovecek. Casto to byvaji opravdu hodni a inteligentni lide, kteri cloveku pomuzou/poradi. Nevim proc, ale ortodoxni verici mi prijdou mnohem horsi a zlejsi, nez kdejaky predstavitel cirkve. U ovecek se pochopeni mych myslenek nedockam, jen odsouzeni za to, ze neverim.
Taky to tak vidím, bohužel.
Občas je odhalen nějaký soukromý muniční sklad, je vidět, že se lidé už připravují – tipuji, že v zemích jako Německo nebo Francie takových tajných skladů bude dost a jednou lidi ty zbraně vytáhnou a bude to, jak píšeš.
Přitom k vyhrocení situace vůbec nemuselo dojít, kdyby politici nebalamutili lidi, jak je bezva se vzájemně obohacovat, a neprosazovali multikulturalismus. Další chybou je agrese Američanů (a jejich přisluhovačů) ve světě.
a neprosazovali multikulturalismusCo presne je na multikulturalismu spatne? Ja si totiz nejsem jisty, zda vis, co to vubec znamena.
Tiskni Sdílej: