Linuxove distribuce a jejich "moda" (diskuse)

[Petr Fiedler]

Za mě je Mint absolutně perfektní OS.

[O.V.]

Ubuntu byla je a bude přestupní stanice. Lidi se dozvědí o alternativním desktopu k Windows a pátrají čím začít a téměř všude se skloňuje Ubuntu protože má nejvíc balíčků a na "free" prdí a běžně přibaluje i nonfree věci aby to "fungovalo". Pak člověka začnou srát ty běžné nedotažené maličkosti, kde lék je pouze "udělej si sám" - tedy brouzdání netem a překopávání diskuzí. Pak pochopí, že Gnome 3 je jedno velké neergonomické pozlátko vhodné tak pro babičku ale na práci to není, tak zkouší cinamon/mate kde to má hlavu patu a tudíž automaticky jde k Mintu nebo taky objeví KDE svět. Pár masochistů najde zalíbení v Xubuntu. A pak si to člověk vsetko spočítá jestli ho to permanetni bastleni a udržování baví - když ne tak koupi Mac a z linuxu se mu stane pouze spominka. Nebo když zjistí že ho to patlání baví tak zajde ještě více do obskurity a frčí na nějakém Arch trolling distru.

[Ruža Becelin]

Zajimava uvaha - mne Mac nikdy nesedl za tu dobu, co jsem ho pouzival - to bylo porad neco, co v zakladu chybi, nebo mi prislo nedotazene. Bez HomeBrew se to neda pouzivat, na AppleStore za prachy vsechno, co na Linux/Windows mam zadarmo (a to si dost veci koupim, naposledy komplet JetBrains).

Moje prvni GUI bylo WfW 3.11 a po ruznych pokusech nastavit Windows k obrazu svemu, jsem zakotvil na KDE 1 nad Red Hatem 5.1 a od te doby nedam na KDE dopustit. Nastavim si GUI podle potreby a proste to funguje. Asi jsem mel stesti, ale nikdy jsem nemel problemy se stabilitou, nebo nedotazenosti. V pouzivani desktopu jsem trochu konzerva, takze jsem mel KDE 3.5 v dobe, kdy kazdy nadaval na KDE4 a na ctyrku jsem presel v dobe 4.2, kdyz uz se GUI stabilizovalo.

Parkrat jsem kvuli HW prepinal na lehci varianty GUI, hlavne FVWM a LXDE/LXQT,ale vetsinu casu jsem mel KDE, ktere, na to co umi, dokaze jet celkem svizne i na slabsim HW, jako napr. moderni Plasma5 na Core2 Duo, nebo ARM v PineBooku.

A jestli je pod tim Fedora, Ubuntu, nebo neco jineho, jsem prestal resit davno. Vetsinou udelam par pokusu, kteremu distru chutna muj HW nejvic, a to tam necham. Na package managery, nebo init systemy mam vlastni wrappery, takze ani neresim, jestli intaluju RPM, nebo DEB, protoze software, co neni v repositarich, stahuju pro vsechny dostupne distribuce.

Jinak stabilitou se moje desktopy nikdy nelisily od majoritnich OS, pamatuji si, ze kdyz jsem jako jediny mel ve firmach Linux jako primarni OS na laptopu, tak uptime dosahoval nasobku Windows, ktere borily veci jako uspavani vikem, preplnena RAM, apod. Napr. Precision od Dellu byla s RHEL, nebo Fedorou superstabilni, pokud clovek neupgradoval jadro/glibc, tak jsem mival update pres sto dni s nekolikadennim uspavanim vikem laptopu.

Podle me je to dost o zvyku.

[_]

S tím apple to mám stejně - vlastně i s Linuxem. Relativně mě baví bastlení, tak jako “hlavní” počítač mám arch (+win 10 na hry) a na NASu armbian

Ale telefony, tablety postupně měním na apple - je s tím mín ****ní a udělám na tom 99% toho co potřebuju. Kor na ipadu s apple tužkou - to je luxusní kombinace.

U apple platí, že je potřeba začít myslet jinak - pak člověk zjistí, že o něm vlastně myslet nemusí a jen ho používat - a ušetřené kapacity může využít jinde...

[Bystroushaak]

Já bych si upřímně přál, aby mě Mac nesral, ale mám tady jeden starší Macbook pro a prostě ho ani nezapínám, protože tam je naprosto nulová možnost volby. A třeba na něm něco seriózního dělat, to si ani pořádně neumím představit.

Jinak sranda byla, když jsem na něm přeinstalovával systém. Čekal jsem jak to apple bude mít úžasně vymyšlené a ono to bylo ve všech ohledech horší, než instalace Mintu. Například systém neuměl správně detekovat monitor, ani se přepnout do nějakého normálního módu, takže ovládací panely zobrazil nad viditelnou plochu monitoru. Když se pak chtěl kvůli updatu během instalace připojit k internetu, tak jsem musel poslepu klikat, dokud jsem nenašel menu na wifi. A tak podobně.

[MakeIranBombedAgain❗]

Jinak sranda byla, když jsem na něm přeinstalovával systém. Čekal jsem jak to apple bude mít úžasně vymyšlené a ono to bylo ve všech ohledech horší, než instalace Mintu.

protože nato deš uplně pitomě mac se jakoby vůůůůbec nepřeinstalovává :O :O se háže rovnou dokoše a de se stát fronta na novej do vobchodu :D ;D maj to jako navopak vymyšlený móóóc dobře ;D ;D

[Bystroushaak]

Já jsem právě fungoval jako ten koš ;)

[j]

Mam s MACem jeden hodne historickej, ale prakticky nezapomenutelnej zazitek. Je to zazitek z doby +- win95, kdy se mimo jiny prave jablecnaci vysmivali ctrl+alt+del ... Prisel zakos, ze mu na tom jabku jako neco nefunguje (uz si napamatuju co), zato si pamatuju, ze kdyz sme to resili se supportem jabka, tak po nas chteli mackat az snad 5tikombinace nejakych silenych klaves, aby se jako resetovala nejaka cache, a nejakej firmware a kdesicosi.

Teda, ne ze by to pomohlo ... ;D.

Jinak znam osobne clovicka kterej pro jabko dela, a pokud si vymyslis zcela libovolnou hruznou historku tykajici se jabka, tak on ti ji nejen ze potvrdi, ale prihodi jeste mnohem horsi. Obecne se da totiz rict, ze jablecnej HW jsou sracky, ale jejich SW sou velesracky.

Cely je to navrzeny pro retardovanyho americana (retardovanej evropan v US bez potizi absolvuje universitu), a nesmis ani o milimetr uhnout stranou z managorama nalinkovany osy, protoze si okamzite nabijes hubu. Pamatuju si, jak za mnou onehda prisel clovicek s jabkofounem a chtel do nej nahrat mp3 ... nejdriv sem se asi 20 minut nezmoh smichy* na slovo a on na me jen nevericne cumel, a pak jeste nevericnejs nechtel hodinu pochopit, ze to bude muset nejdriv vedeni jabka presvedcit o tom, ze to maji dovolit.

*Tady bych pripodotknul, ze sem mu tyden predtim rikal, at si tu jebku nekupuje.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Bystroushaak]

nesmis ani o milimetr uhnout stranou z managorama nalinkovany osy, protoze si okamzite nabijes hubu

Jako přítelkyně na tom dělá, i na tom programuje a Mac používá tak dlouho, že to pro ní dává dokonalý smysl. Jenže přesně jak říkáš, všechno používá v defaultu a když systém něco dělá jinak / neumí, tak se tomu přizpůsobí. Když se tohle stane mě, tak přizpůsobím systém.

Já mám určité návyky, například českou klávesnici, kterých se nehodlám zbavovat jen protože je Mac neumí (Mac neumí psát české speciální znaky tam kde se normálně píšou, ala ralt+v pro @ a tak dál). Kdysi jsem to tam nějak dohackoval, ale ten postup byl horší než na windows, někde z prdele netu stahovat pofiderní programy a pak ručně upravovat jakési xml kdesi v hlubinách systému. A pak prostě další a další problémy, jsem zvyklý třeba používat grid ploch 16x16 a mám tomu přizpůsobený celý svůj workflow už asi deset let. Mac sice virtuální plochy nějak má, ale jen v jedný lajně a nějak se otevíraj automaticky pro každé okno a celé je to prostě jinak a zase to chce věnovat hodiny bouchání kladivem, dokud to nedobouchám do patřičného tvaru.

A programovat bych na tom třeba asi teoreticky mohl, jenže jsem se třeba nadrtil nějaké klávesové zkratky pycharmu, celé to ladil několik týdnů a pak věnoval několik let, abych se s tím sžil a teď jako na macu všechno zase úplně jinde, včetně celé klávesnice která má jiný layout a prohozený ctrl, alt a tak dál. A lidi třeba chválí Brew, že jako super, ale přitom je to naprostý hack a nedodělek, kde půlka utilit co jsem chtěl tam byla stylem "tady je issue že to někdo chtěl, ale zatím jsme to nepřidali, smolík".

Cely je to navrzeny pro retardovanyho americana (retardovanej evropan v US bez potizi absolvuje universitu), a nesmis ani o milimetr uhnout stranou z managorama nalinkovany osy, protoze si okamzite nabijes hubu. Pamatuju si, jak za mnou onehda prisel clovicek s jabkofounem a chtel do nej nahrat mp3 ... nejdriv sem se asi 20 minut nezmoh smichy* na slovo a on na me jen nevericne cumel, a pak jeste nevericnejs nechtel hodinu pochopit, ze to bude muset nejdriv vedeni jabka presvedcit o tom, ze to maji dovolit.

To jde jo? Já se pokoušel dostat do iPhone mp3 několikrát a kdysi se mi to i nějak povedlo přes nějaký divný program, který zpřístupnil server a nahrálo se to do něj přes wifi, ale celkově to byla úplně příšerná zkušenost a například to přestalo hrát když se zamkla obrazovka.

A iTunes jako desktopová aplikace na linuxu / emulovaná pod wine je výmysl z pekla, co navíc ani nefunguje.

[Bherzet]

jsem zvyklý třeba používat grid ploch 16x16

WTF? Kam se hrabu se svými 40 plochami.

[Bystroushaak]

Pardon, to je nějaké dobré kognitivní zkreslení. Myslel jsem samozřejmě 4x4, ale mozek mi to vynásobil a já to vůbec neviděl. Díky za upozornění.

[JiK]

Jak, obecne, funguje vic ploch kdyz mas vic monitoru?

[Bystroushaak]

Máš víc ploch na víc monitorech a přepínáš na všech monitorech všechny. Obecně úplně ok.

[Bherzet]

Ve tradičních desktopových prostředích (Mate, Cinnamon, Xfce, KDE, …) to standardně* funguje tak, že plocha se rozprostírá přes všechny připojené monitory. Přepnutí na jinou plochu tedy afektuje všechny monitory.

*) výchozí nastavení, které jsem zaznamenal v průběhu let. Nepředpokládám, že by se to změnilo, ale možná to už někde jde přenastavit.

V i3wm a některých dalších správcích oken je přiřazena jedna plocha jednomu monitoru, nikoliv všem monitorům. Potom je možné (resp. nutné) přepínat plochy na jednotlivých monitorech nezávisle.

Který přístup je lepší záleží převážně na tom, jak ty plochy používáš. Pro „vedlejší“ monitory (např. s ovladačem hudby, konverzacemi, výstupy z bezpečnostních kamer, nebo nějakými statusy, které z nějakého důvodu chceš mít neustále na očích) je přepínání po plochách výhodné.

Při práci se naopak stává, že si na jednom monitoru otevřeš vývojové prostředí a na druhém třeba webový prohlížeč, kde si prohlížíš výstup. A jinou plochu bys chtěl mít zase optimalizovanou pro jinou činnost. Logicky potom chceš přepínat plochy na všech monitorech současně.

Mezitím existuje mezikrok v podobě flagu „Always on top“, který všechny tradiční desktopy podporují. Tím lze řešit situace, kdy chceš za všech okolností na jednom monitoru sledovat třeba video. Oproti tomu donutit i3wm přepínat plochy na všech monitorech současně by bylo výrazně obtížnější – ne, že by to nešlo, ale např. u klávesových zkratek pro přesunutí okna na jinou plochu vznikne ambiguita, kdy i3wm bude nutné sdělit plochu a monitor, nikoliv jen nějakou (tebou vytvořenou) logickou plochu, která reálně sestává z více ploch, o čemž ale i3wm nic neví. Tradiční desktop to neřeší: když okno z jedné plochy a levého monitoru přesuneš zkratkou na jinou plochu, bude si pozici pamatovat a objeví se opět na levém monitoru. (A pokud ti to nebude vyhovovat, je to otázka jednoho tahu myší, zatímco v i3wm je nutné přesun uskutečnit pomocí klávesových zkratek – či spíše mám občas pocit, že klávesových „zvratek“.)

Oba přístupy jsou více/méně ekvivalentně na hovno, přičemž ten tradiční přístup je patrně velmi nepatrně flexibilnější. Ideální řešení by umožňovalo toto triviálně konfigurovat za běhu. Jednomu monitoru nastavíš, že má mít samostatné plochy, další dva monitory budeš používat současně. Pak budeš potřebovat zase něco jiného, tak si to na pár kliknutí změníš…

[Bherzet]

Já jsem si říkal, že bys ze 4×4 přešel na 16×16 a ani se nepochlubil. Protože to by patrně vyžadovalo nějaké „superplochy“ jakými jsou např. KDE aktivity – podle mě těžce nedoceněná funkce, nad jejímž implementováním do i3 pokukuji již delší dobu.

[RB]

A pak si to člověk vsetko spočítá jestli ho to permanetni bastleni a udržování baví - když ne tak koupi Mac a z linuxu se mu stane pouze spominka.

Přemýšlím, jak to u lidí ve skutečnosti je. Jestli to je tak, že si člověk pořídí Mac a najednou zjistí, že si nemusí/nemůže systém bastlit, nebo ho přestane to bastlení bavit a směřuje k Macu, který mu to ani moc nedovolí. Přijde mi, že primární je to, že to lidi po čase přestane bavit, ne to, že přejdou na jiný systém a zjistí, že žili v omylu.

Popravdě mě už taky nebaví se hrabat v systému. Prostě ho používám. Nainstaluju aktualizace, když mě na to systém upozorní, jednou za půl roku provedu půlhodinový upgrade systému, jednou za několik let provedu čistou instalaci při výměně notebooku. A to všechno na Linuxu. To, že na Linuxu si člověk musí něco bastlit, je ta největší urban legend. Lidi si na něm bastlí, protože chtějí, ne protože musí.

[Bystroushaak]

Já jsem tady trochu zhejtoval Mac, ale já fakt závidím lidem, kteří ho používají, a chyba je ve mě, ne v Macu. Kdysi jsem prohlásil, že bych zaplatil za systém, který by mi plně vyhovoval* klidně vysoké částky. Plácnu, třeba 50 tisíc, kdyby to fakt umělo co bych chtěl a potřeboval a fungovalo bez velkého sraní se s tím.

*Jenže je teda otázka, co by mi plně vyhovovalo, nějaký mutant někde mezi NEXTStepem, BeOS a Selfem/Smalltalkem.

[]{ladn0]

Mnoho lidi dela tu chybu ze resi operacni system. O ten by melo jit AZ v posledni rade. Nejlepsi OS je ten o kterem ani nevim a tedy mi nehazi klacky pod nohy. Mnohem dulezitejsi jsou aplikace - vyber KVALITNICH aplikaci. Takze se vubec nedivte, ze frcime desktop na macOS. Neni dokonaly ale neotravuje a hlavne je stabilni bez toho abych se v nem musel nejak vrtat nebo neco porad resit jak v linuxu ci nedejbuh windowsu. Navic k nativnim mam taky vsecky apky jak z linux sveta tak pomerne slusny pocet portu z windowsu (casto s lepsim GUI). Vypada to k svetu a ac to je k nevire tak dokazu tyden pracovat aniz bych otevrel terminal Jako ja ho stejne mam otvreny, protoze pouzivam i par konzolovych programku ale proste nemusel bych.

PS: Az mi tady chce nekdo rict, ze nej je linux protoze nehadze klacky pod nohy tak s lharmi se nebavim a dete do prdele.

[RB]

PS: Az mi tady chce nekdo rict, ze nej je linux protoze nehadze klacky pod nohy tak s lharmi se nebavim a dete do prdele.

A proč by musel každému házet klacky pod nohy? Kupuju si notebooky, jejichž fungování s Linuxem je buď oficiálně podporované výrobcem nebo minimálně prověřené komunitou. Aktualizuju systém, jednou za čas upgraduju. Čistou instalaci dělám s novým hardwarem. To je asi tak všechno, co pro údržbu systému dělám, nebaví mě to, potřebuju na tom pracovat.

Ano, v aplikacích máte pravdu. Pokud člověk pracuje s grafikou, videem nebo zvukem, těch kvalitních aplikací je pro macOS výrazně více. A naprosto chápu, že takový člověk používá Mac. U vývojářské práce a programování si myslím, že má navrch zase Linux, každý ať si sám vybere, co je pro jeho práci vhodnější, ale tu mantru, že macOS "just works", zatímco Linux jen háže klacky pod nohy, si nechte pro sebe. To jste potom sám lhářem.

[_]

proč by byl lhářem?

třeba: ted zrovna šíbuju s diskama (přesuny dat, systému) - protože nový větší rychlejší - a ve vindows je to rozhodně uživatelsky příjemnější

v linuxu si poradím, je to tam v pohodě, ale ve win je to míń sr..í

[marbu]

Na linuxovém desktopu můžeš používat věci jako lvm nebo btrfs stejně jako na serveru, a pokud s tím umíš, přijde mi to rozhodně příjemnější. Třeba jsem takto kdysi měnil disk na desktopu, a díky lvm se dala migrace dat udělat přímočaře a v podstatě za běhu.

[podlesh]

Já jsem tady trochu zhejtoval Mac, ale já fakt závidím lidem, kteří ho používají, a chyba je ve mě, ne v Macu. Kdysi jsem prohlásil, že bych zaplatil za systém, který by mi plně vyhovoval* klidně vysoké částky. Plácnu, třeba 50 tisíc, kdyby to fakt umělo co bych chtěl a potřeboval a fungovalo bez velkého sraní se s tím.

Já osobně otřebuji jen tři věci: unix shell (v mnoha terminálech, s přepínáním klávesnicí), browser a Intellij Idea. Přechod z linuxu na Macbook byl tedy naprosto hladký, všechny tyto věci jsou k dispozici. Dokonce i standardní terminál mi naprosto vyhovuje, nikdy jsem neměl potřebu používat iterm nebo podobné.

Dokonce jsem jeden čas v jednom zaměstnání dělal i na Windows. Ale to docela dřelo, přeci jen cygwin je fakt hack.

[AraxoN]

Gentoo nie je o 1% zrýchlení. Gentoo je o rolling updates, ktoré umožnia mať systém bleeding-edge aktuálny aj 13 rokov po jeho prvotnej inštalácii. Žiadne dist-upgrade a dúfanie, že to bude fajn. Žiadny reinštall každé štyri roky.

Ako bonus Gentoo ponúka maximálnu prispôsobiteľnosť, nevídanú v žiadnom inom distre.

Daňou za to je nutnosť starať sa o aktualizácie a áno, aj pretrpieť kompiláciu balíčkov.

[Cabrón]

Přesně tak, nikde jinde si nemůžu snadno sestavit distro přesně na míru. I relativně flexibilní distra jako Arch to nezvládají... typicky když chci pro SBC minimální headless systém s OpenCV, tak stačí USE="-X" a je to. Arch mi tam natahá Xorg a půlku všech DE knihoven.

A s tou rychlostí to není ani zdaleka tak zanedbatelné, v některých aplikacích (ffmpeg, machine learning věci, grafika) je to v desítkách procent. Právě proto se teď do glibc zavádí podpora pro dynamické načítání knihoven podle runtime detekované architektury (HWCAPS) - aby i uživatelé binárních distribucí měli možnost si zkusit, co jejich hardware opravdu umí

[j]

Tohle je samo cena za to, ze to distro ma binaky kompilovany pro 386 ... ;D, takze logicky kdyz to prekompilujes primo pro konkretni CPU, tak ten vykon musi predevsim prave v tech medialnich oblastech vyrazne narust. Prozmenu ale tim obetujes tu ficuru, ze veme disk, a muzes ho vrazit kamkoli a pojede to.

Ja osobne na tom ocenuju prave predevsim to, ze nemam system zajebanej tunama sracek, ktery na nic nepotrebuju.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[AraxoN]

Práve s tým ffmpeg ma niekto presviedčal, že tam akýsi dynamický výber kódu podľa architektúry, na ktorej sa to spúšťa, prebieha už teraz. Nebola to pravda? Vie to niekto potvrdiť, kto ffmpeg používa?

[kvr]

Divil bych se, kdyby to tak nebylo. Kompilátor sice něco zvládne (samozřejmě byla blbost, když byly běžné SSE, ale většina distribucí byla i386 compatible).

Pro speciální úlohy jako multimédia, vektorové operace, násobení matic apod je obvykle inicializace podle architektury a pak se volá konkrétní implementace na základě nějaké abstrakce (implementace-interface v OOP nebo jednoduše pointer na funkci na nižších úrovních).

Pro to, kde to zvládne kompilátor, jsou obvykle některé knihovny kompilované do různých architektur a ty podle runtime vybírá dynamic linker loader, obvykle v podadresáři /usr/lib/sseX,i686 atd. Ale to bylo spíš z doby 32-bit x86, kde ten rozdíl mezi generacemi byl obrovský. 64-bit x86_64 už definovala smysluplný základ a ty optimalizace navíc vyžadovaly spíš ruční assemblerovou (případně skoro - na základě intrinsic) práci v izolované implementaci a to jsme zpátky u předchozího bodu.

Takže pokud nešlo o x86_32, tak bych tomu spíš nevěřil.

[j]

Pri kompilaci, mas dve zakladni moznosti - march a mtune.

march ti udela to, ze kompilator bude kompilovat striktne pro vybranou architekturu, a na nicem jinym to nepobezi. Vyuzijes tudiz vsechny moznosti ktery dana architektura nabizi, za cenu kompatability.

mtune ti udela to, ze vlozi do binarky jak kod pro vybranou architekturu, tak kompatabilni variantu pro ostatni. Coz ti vede na kod, ktery na vybrane (vytunene) architekture bude rychlejsi ale binarka taky bude (nekdy i vyrazne) vetsi. A nedosahnes pochopitelne na vykon ktery ti umozni predchozi varianta, protoze se appka az pri behu rozhoduje, kterou cast kodu pouzije = kod navic a zdrzeni.

Treti varianta kterou muzes pouzit je ta, ze jakozto vyvojar s tim pocitas sam, a proste distribuues nejaky set knihoven, kde se nejaky obecne kompatabilni loader rozhodne pri startu kterou variantu pouzije. Nevim o tom ze by neco takovyho zrovna ffmpeg delal.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[kvr]

"-mtune" negeneruje několik kódů, pouze vybírá instrukce a jejich pořadí, aby na dané architektuře běžely co nejrychleji. Nicméně jsou to instrukce, které poběží i na základní zvolené architektuře.

[j]

Takze pustis emerge -uDN --with-bdeps=y --complete-graph=y @world a des nekam trpet?

---

Dete s tim guuglem dopice!

[AraxoN]

Neviem ako on, ale ja spustím emerge -uDN world a idem robiť niečo iné. Väčšinou to netrvá dlhšie než desať-pätnásť minút.

[AraxoN]

Neviem ako on...

Ha, pozerám, že otázka bola priamo na mňa! Takže viem ako on, čiže ja, tak ako som napísal.

[j]

Nj, ale to ze trpis si psal prave ty. Ja sem minulej tejden 3+ hodiny trpel jako zvire ... u aktualizace (binarniho) blbuntu. A jako bonus, jeste porad to vlastne poradne nefunguje, takze nad tim nejspis jeste par hodin stravim.

Za tu dobu bych snad to gentoo dal from scratch kompletne vcetne veskery kompilace.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Mayhem]

Tyto modni vlny jiste dela komunita. Ja si prosel take redhat, mandrake, mandriva, suse. Pak jsem objevil debian a u toho jsem zustal.

[Bystroushaak]

Je to zvlastni debata, ale to, co nekterou distribuci katapultuje k masove popularite (v ramci hloucku uhrovatych uzivatelu linuxu, takze velmi malo masove, spis veganske) je neco tajemneho, modniho? Co je to? Proc? Ze by to, ze na tom out-of-the-box funguji hry? Nebo to ma min kurvitek a spyware? Proc ze slavy odchazi to ubuntu treba? Nemuze to byt jen o prachach, protoze jinak by davno kazdy deset let mel oracle linux nebo microsoft linux nebo tak neco...

Wtf? Ubuntu se samo pohřbilo, když přešli na Unity. To byl přímý impuls popularizace Mintu, protože velká část uživatelů hledala něco konzervativního, kde na nich nebudou tvůrci distribuce experimentovat. A Mint měl v té době všechny výhody Ubuntu (je na něm založený) a žádnou nevýhodu. Sám ho používám od roku 2012, když jsem byl taky nucený utéct. Je to jedna z těch distribucí, kde dochází s každým releasem k vylepšování, kde si jako uživatel řekneš, že fakt něco funguje líp. To je rozdíl oproti dnešnímu trendu experimentování, kde s novým releasem najednou čumíš co to zase vymysleli, co funguje často hůř a ještě tě nutí zahodit všechen skill ze starého software a učit se něco nového, co ani nemá všechny featury starého.

[MakeIranBombedAgain❗]

vubec nevim jak se jako tamto unity de používá :D prostě jako sedneš ktomu a nevíš :D

nóóóóó takže si teda jako myslim že unity de neni moc dobře vymyšlený :O :D :D ;D

[Petr Fiedler]

To jsi fakt vystihl. Naprostý souhlas.

[Leinad]

Všude, kde je na výběr, je móda. V oblečení, v hudbě, ve volbě politických stran, v programovacích jazycích, ...

A v Linuxu je možnost volby, takže existuje móda

[Dalibor Smolík]

Také jsem měl v roce 2000 Redhat, pak Mandrake, .. a skončil jsem asi v roce 2004 u Debianu a jsem u něj dodnes. Mám verzi 10 s KDE a docela jsem s tím spokojen. Jen na starším stroji je trochu pomalejší, než osmička. Ubuntu i Mint šlo mimo mě.