Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Jeste by lidem mohlo pomoct, ze se v manualove strance da hledat pomoci klavesy / To je dobre vedet, aby se nemusel tolikrat opakovat ten kolobeh s ctenim radky a mackanim sipky dolu.
Ale cenim si toho, ze je to pribeh ze zivota, ktery vsichni zname.
Funguje tam mezerník, enter a pro posun o stránku zpět klávesa b. Nebo si můžete vyzkoušet pajpu - man man | less - a pak už šipky fungovat budou.
Možná se ptáte, pro koho to píšu, normální smrtelník neunixář se k Sunu nedostane - omyl, tento šok podstoupí ročně stovky nových studentů ČVUT (FELu přinejmenším). A Solaris dokáže rozhodit i celkem pokročilého uživatele Linuxu
Pak bych ještě upozornil na příkaz apropos - stránka se stejným názvem se může nalézat ve více sekcích a zrovna na potvoru se napoprvé otevře ta špatná. A napodruhé i napotřetí taky... Sekci 3ucb ignorovat. Číslo požadované sekce vyjádříme např. takto: man 3 printf, popř. na Sunu man -s 3c printf.
normální smrtelník neunixář se k Sunu nedostane
U nás na PEF MZLU v Brně tím straší v podstatě všechny studenty. Unix je tak nějak povinný. Jen ve formě, v jaké se vyučuje by asi běžný uživatel rozdíl mezi Solarisem a Linuxem nepoznal. Tedy aspoň na neinformatických oborech mv a ls je všude stejné
Pravda, když jsem chtěl cat /proc/cpuinfo a onen soubor neexistoval, trošku mě to překvapilo
A kdyby se náhodou někdo dostal k Sunu (SunOS, Solaris) - tam se defaultně jako stránkovač manu používá more, a tam šipky nefungujíNefungují ani v některých distribucích Linuxu (např. Debian Sarge).
Nefungují ani v některých distribucích Linuxu (např. Debian Sarge).Ale funguji (v Debianu Sarge). Pokud tedy mas nainstalovany less ci nemas rozbite nastaveni terminalu.
less nebyl nainstalován. Považoval jsem ho za tak samozřejmou věc, že by mě ani ve snu nenapadlo, že by mohl chybět.
less přítomen.
khelpcenter - sekce UNIX manual pages. No, popravdě to nepoužívám, protože man něco je prostě rychlejší, ale kdyby existoval program, který by šel umožňoval vybrat na příkazové řádce, ktero stránku chci prohlížet (prostě stejně jak to má man) a uměl je tak pěkně zobrazovat jako khelpcenter (žádnej xman teda), tak bych ho nepochybně používal.
Doufám, že bude i pokračování "Jak číst info stránky"
man:top.
khelpcenter man:/foo?
A nebo to fakt někde v tom helpu je?
Myslíte 25 + počet řádků na stránku terminálu? :-)
To už vyžaduje pokročilého uživatele, který umí implementovat cyklus.
Tiskni
Sdílej: