Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mimochodem (a nemučte mě, jestli plácnu kravinu, moc o tom nevim), zajímalo by mě, jak by to bylo v linuxu s instalací fontu do nějakýho font serveru (mám ten dojem, že to už se dneska nepoužívá). Myslim, že by to minimálně skončilo restartem jednoho démona, ne-li celejch Xek. Proč o tom mluvim? Z toho, co se musí provést, aby novej font ve Windows fungoval, se mi zdá, že Windows asi používaj něco více či méně vzdáleně podobnýho fontserveru.Já sem včera přidával nějaké fonty z Windows do FC4 a bylo to celkem jednoduché. V adresáři /usr/share/fonts sem vytvořil adresář windows, do něj nakopíroval patřičné ttf soubory, nastavil práva a poté spustil fc-cache a to je vše. A musím říct, že Fedora používá xfs (X font server) a nemusel jsem ho nikterak restartovat. A i kdyby ano tak napíšu service xfs restart a je to. Jinak Fedora má v Nautilusu implementované nějaké rozšíření (tuším že když se do jeho adresního řádku napíše fonts:// ), pomocí kterého si své fonty může instalovat i obyčejný uživatel.
Rozhodně pak stačí jen znovu spustit programy, v kterých je nové písmo potřeba.Tak to mi tedy nešlo... Asi jsem zapomněl hacknout registr.
kill -1 1(sighup init :)
Restart PC by samozrejme byl pomerne trapny, ze :)Ehm, te blbec chce abych to restartoval, když po startu najde, že mám myš v USB. V Linuxu jí stačilo jen zastrčit a už jela.
/etc/X11/XF86Config, /etc/X11/xorg.conf).
/etc/init.d/xfs restart
I kdyz nevim, jestli to bylo nutne.
Hank
mkfontscale a mkfontdir se hodí. Ještě se hodí fc-cache pro ty, které jedou přes FontConfig. Nicméně bych se nedivil, kdyby se třeba fc-cache spouštělo v některých distribucích automaticky.
. Přidat písmo v Linuxu je jednoduché až když víš jak na to a to musíš dost dlouho hledat a zkoušet, no a přidat písmo ve win je jednoduché když umíš zmáčknout F1 a najít v té mizerné nápovědě heslo písmo. Promiň ale zrovna tyhle věci jdou ve win nepoměrně lépe když uvažuješ uživatele který ani o jednom systému neví nic. Zkus udělat nějaký pěkný vyčerpávající článek a bude to 1000x lepší než Tvé tvrzení o jednoduchosti. Možná při psaní článku zjistíš že to zas až tak jednoduché není.
Tiskni
Sdílej: