Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Nástroj k identifikaci občanů v on-line komunikaci s úřady byl dnes dopoledne zhruba dvě hodiny částečně nedostupný. Problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Částečně nedostupná byla služba Národní identitní autority (NIA), problémy podle DIA (Digitální a informační agentura) ovlivňovaly přihlašování například i přes bankovní identitu. „Dostupnost NIA byla plně obnovena, přihlášení k digitálním službám
… více »Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi kvůli růstu cen pamětí a představil Raspberry Pi 4 s 3 GB RAM za 83,75 dolarů.
Anthropic patrně omylem zveřejnil celý zdrojový kód svého CLI nástroje Claude Code prostřednictvím přiloženého sourcemap souboru v npm balíčku. Únik odhalil doposud nijak nezveřejněné funkce jako je například režim v utajení, autonomní agent 'KAIROS', orchestrace multi‑agentů, režim snění nebo dokonce virtuální mazlíček Buddy. Zajímavostí je detekce naštvání uživatele pomocí obyčejného regexpu. Anthropic rychle odstranil sourcemap a vydal opravu, nicméně kopie kódu se již stihly na GitHubu rozšířit mezi prostým lidem.
Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Digitální a informační agentura (DIA) přistupuje ke změně formátu důvěryhodného seznamu České republiky z verze TLv5 na verzi TLv6, která nastane 29. dubna 2026 v 00:00 (CET). Ke změně formátu důvěryhodných seznamů členských států (tzv. Trusted Lists) dochází na základě změn příslušné unijní legislativy. Důvěryhodné seznamy se používají v rámci informačních systémů a aplikací zejména pro účely ověřování platnosti elektronických
… více »
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Object.hashCode() vrací v Javě int.
Já bych tu metodu s hashem nepoužil ještě z jednoho důvodu – podle mne je součástí kontraktu metody hashCode() to, že v rámci běhu jedné aplikace vrací pro stejné objekty stejný hash kód. Ale při znovuspuštění aplikace už ten hash kód může být pro stejný řetězec úplně jiný. Pro String je sice metoda výpočtu hash kódu popsaná v JavaDoc, ale nejsem si jist, jak moc je závazná, a zda se třeba s novou verzí JRE nemůže změnit.
). Mě se toto chování hrubě nelíbí a považuji to za úplně nesmyslné omezení jazyka.
intern(). Což se bude zajišťovat dost těžko (jinak než na úrovni kompilátoru a předefinováním významu některých operací – např. konstrukce objektu – speciálně pro String). Takže obecně řetězce porovnávat přes == v Javě nelze. Třeba následující kód vám vždy vypíše false:
String text = "text"; System.out.println(new String(text) == new String(text));
nejakyVstup.intern() == "quit", což je případ tohohle blogu.
Pojídači koláčků a piči Javy útočí! S OOP na věčné časy a nikdy jinak!...
Já bych spíš doporučoval nastudovat něco o lexikální/syntaktické analýze, ale chápu, nezní to tak cool jako "Design patterns" a OOP...
Ale napadlo mě přesně totéž. 
Já bych spíš doporučoval nastudovat něco o lexikální/syntaktické analýze, ale chápu, nezní to tak cool jako "Design patterns" a OOP...To je těžké, když oni se s těmi patterny nacpou skutečně všude
switch na String je pěkný nesmysl, proto to taky Java neumí (a doufám, že umět nebude). switch je totiž výběr z několika málo možností. Stringů přitom může být nekonečně mnoho různých. switch pro int je taková berlička, protože když neexistovaly enumy, používaly se místo nich konstanty typu int. To už teď není potřeba, takže jestli máte někde switch nad něčím jiným, než enum, je docela dobré se nad tím pořádně zamyslet, zda tam náhodou není něco špatně.
Záleží na tom, co vše si od toho promptu slibujete. Pokud má být relativně složitý, asi by se dalo uvažovat o nějakém parseru. A pokud to má být jenom pár příkazů, řešil bych to přes enum, třeba takhle:
import java.io.BufferedReader;
import java.io.IOException;
import java.io.InputStreamReader;
import java.util.HashMap;
import java.util.Map;
public class Test2 {
private static enum Prikazy {
PRIKAZ1("prikaz1") {
@Override
public void akce() {
// TODO
System.out.println("prikaz1");
}
},
PRIKAZ2("prikaz2") {
@Override
public void akce() {
// TODO
System.out.println("prikaz2");
}
},
QUIT("quit") {
@Override
public void akce() {
System.out.println("Bye.");
System.exit(0);
}
},
;
private final String prikaz;
private static Map<String, Prikazy> mapa;
private Prikazy(String prikaz) {
Prikazy.init();
this.prikaz = prikaz;
Prikazy.mapa.put(prikaz, this);
}
private static void init() {
if (Prikazy.mapa == null) {
Prikazy.mapa = new HashMap<String, Prikazy>();
}
}
public static Prikazy getPrikazByName(String prikaz) {
return Prikazy.mapa.get(prikaz);
}
public abstract void akce();
}
public static void main(String[] args) throws IOException {
BufferedReader reader = new BufferedReader(new InputStreamReader(System.in));
do {
System.out.print(">> ");
String answer = reader.readLine();
Prikazy prikaz = Prikazy.getPrikazByName(answer);
if (prikaz == null) {
System.out.println("Tenhle příkaz neznám…");
} else {
prikaz.akce();
}
} while (true);
}
}
Je to prece jen syntakticky "sugar" pro hodne if-else if...A to máte odkud? V Javě to tak není, v C/C++ pokud vím také ne…
if zjišťuje, zda je hodnota nějakého výrazu true – pokud ano, vykoná příslušný kód. switch porovná hodnotu výrazu s předem určeným seznamem konstant a skočí na příslušnou část kódu. Ony leccos napovídají už anglické názvy těch příkazů Implementace může být různé, switch by se dal implementovat i tak, že pro malé hodnoty souvislé řady konstant se prostě o onu konstantu zvýší ukazatel právě vykonávané instrukce, takže ani není nutné provádět test, stačí sčítání a skok. Některé programovací jazyky mají dokonce vícenásobný if i switch – switch stále porovnává hodnotu s konstantami, vícenásobný if je zkratka pro if … else if. Výrazy u ifů se pak samozřejmě vyhodnocují pokaždé znova.
Tohle jsou IMHO implementační detaily, podstratné je, že to navenek je řídicí konstrukce. Hmm, koukám, že mi z odkazu zmizel hash s IDčkem uzlu. Že bych ho tam zapomněl napsat? Asi jo.
a volání getA(), a hned máte buď jedno volání metody, nebo 3. break taky není povinnou součástí switche Vzhledem k tomu, že u enum máte zaručeno, že se začne na 0 a hlavně má souvislou řadu, může JIT takovéhle „šaškárny“ docela klidně dělat. A hlavně každý z těch dvou příkazů má jiné použití – if použiju, potřebuji-li rozhodnout o nějaké podmínce, switch použiju, pokud potřebuju vybrat jednu z více možností. Myslím, že je účelnější (alespoň v Javě) takhle k těm dvěma příkazů přistupovat a takhle je rozlišovat – vede to pak ke srozumitelnějšímu kódu.
"Můžete to tak brát, že všechny vyšší programovací jazyky jsou vpodstatě syntaktický cukr přidaný k assembleru. "Nesouhlasím. Nižší programovací jazyky jsou syntaktický cukr přidaný k assembleru. Vyšší programovací jazyky jsou syntaktický cukr přidaný k lambda kalkulu.
Ekvivalentní to není, dosaďte si místo a volání getA(), a hned máte buď jedno volání metody, nebo 3.Ale no tak, zachovat sémantiku při syntaktické transformaci snad není problém. Kdyby byl, neexistovaly by kompilátory, že?
jen si se switchem usetrim opruz s opakovanim "a". Je to podle mne stejne jak funkcne tak dokonce i implementacne (trikrat se udela porovnani v nejhorsim pripade). Nedokazu si predstavit kompilator, ktery by delal "saskarny" se scitanim apod. (mozna by se usetrila komparace, ale pokud by konstanta byla 1000, nacpalo by se tam kilo nopu?)Jo jo. Není důležité něco vědět, důležité je mít názor. To platí i pro experty na lambda kalkul, kteří ovládají lexikální analýzu, syntaktickou analýzu a mnoho dalších latinských slov.
Není třeba chodit na vrabce s kanónem.
switch byl v Javě 15 let prakticky k ničemu, než přišla verze 5?
else if), vidím jako rozumnější používat switch tam, kde vybírám z omezeného počtu možností (a tedy budu mít ve zdrojáku pro každou myslitelnou možnost odpovídající sekci case). Jedině takové použití má (v Javě) smysl.
Že jsou lidi líní se učit, to je jejich problém, ne problém Lispu a Pythonu.
Navíc pochybuji, že může být dobrým programátorem ten, kdo zná jen jeden jazyk, nebo jen jeden přístup. Produktivnějším (a to krátkodobě) možná, protože důvěrně zná knihovny a prostředí, ale lepším asi ne.
Jak psal Kyosuke, Java je prostě moderní COBOL, jazyk pro mainstream, pro rozsáhlé aplikace tvořené ve velkých firmách hromadou programátorů a i když se do této role dostala omylem, můžeme jí to místo na slunci z celého přát Ovšem nemyslím, že alespoň průměrný programátor v Javě nebude schopný se naučit dělat v Pythonu, vždyť ten jazyk je daleko jednodušší (alespoň, pokud nepřijde na pokročilé konstrukce), než Java
cat $( head -1 ./abc )tak to samozřejmě pustíš jednou na celek a rekurzivně zpracuješ $(). Myslel jsem to, že je zbytečné rekurzivně procházet stromem při dekódování jednotlivých tokenů. K tomu totiž nepotřebuješ znát cestu, ale jen konec, případně si cestu uložíš do řetězce (názvy proměnných, konstanty).
21.4.2007 23:55
wake | skóre: 30
| blog: wake
| Praha
21.4.2007 22:46
Command cmd = commands.get(answer);
if (cmd==null) {
System.out.println("unknown command: "+answer);
} else {
cmd.run();
}
Toto řešení se dá navíc do budoucna rozšiřovat: například přidat metodu getDescription() a pak automaticky generovat help, přidat metodu checkValidNow() která otestuje zda je příkaz použitelný v aktuálním stavu aplikace, atd.
Samozřejmě je ještě nutné mapu příkazů naplnit, to lze také dělat pěkně či ošklivě, ale nebudu se zde rozepisovat...
Díky