Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Tiskni
Sdílej:
Taky by se mi nelíbílo, kdyby někdo jen tak chodil kolem baráků, bral za dveře aby zkoušel, který nemaj zamčeno....Mne by to bolo jedno iba vtedy keby to robil skrz PERL
Mne by to bolo jedno iba vtedy keby to robil skrz PERLTo bych si na něj schválně počkal, abych ho viděli při akci ^_^
Ostatně šaškárna ještě neskončila, zatím ho nevydali a jestli to dobře chápu tak ještě má možnost jednoho odvolání. Nejvíc mi na tom opravdu vadí to, že chtějí zavřít člověka, proti kterému neexistuje jediný objektivní důkaz. Dobrej kontrast s tím jak jdou jiná, mnohem závažnější obvinění lidí "co spolu mluví" ze stolu jak špinavej ubrus do pračky.
Aneb, je to stejny, jako kdyz u nejakych dveri vezmu za kliku, ony se otevrou (pripadne pouziju svuj vlastni standardni klic) a ja nakouknu do bytu - pokud nic neodnesu nebo neposkodim, majitel treba ani nepozna, ze jsem tam byl.Tak tohle bych raději nezkoušel. U bytů by se to ještě třeba dalo okecat, ale pokud to zkusíš u aut, tak máš problém.
Je mi ho celkem líto... 
Vlastně ani nic moc neudělal... Pokud jsem to dobře pochopil - jen vytvořil a spustil script,který hledal po netu windows PC,které mají k nějaké službě (Samba,VNC,RDP,Telnet?) prázdné heslo a na ty PC se script připojoval. Nic víc nedělal,jen měl smůlu,že se script připojil na PC vlády ... Nebo se mýlím?
Nějak se mi nezdá,že za tohle dostal trest 70let...
Holt v Americe je vše možné...
Nic víc nedělal,jen měl smůlu,že se script připojil na PC vlády …
Bohužel pro něj to nejspíš zase až taková smůla nebyla:
He [McKinnon] claims his motivation […] was to find evidence of UFOs, antigravity technology, and the government suppression of “Free Energy”, all of which he claims to have proven through his actions.
Je to sice průhledný pokus o to vyhnout se zodpovědnosti, na druhou stranu si nedovedu představit, že by se k něčemu takovému veřejně přiznával, kdyby skutečně jen naivně spustil skript.
Jinak ale musím souhlasit, sedmdesátiletý trest je za něco takového mírně řečeno úchylný, nedej bože na Guantanamu. Ono se totiž na obětního beránka ukazuje snadno, zvláště když je třeba zastřít pochybení na své straně: vládní počítače by měly počítat s rafinovanějšími pokusy o vniknutí.