Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Kretenismus ...
Nemusi nahodou majitel psa, ktereho po jeho smrti zakopal na zahradu dale platit mestu poplatek za psa ?
Hospodska musi platit za "mrtvou" televizi a tak i majitel psa prestoze mu jiz zemrel.
CT by mela byt neprodlene zprivatizovana a nebo zcela zrusena. Totez cesky rozhlas. Nevim proc by nekdo mel platit za neco co nepouziva.
Opravdu jste si jist, že režie na financování ze státního rozpočtu by byla nižší?Nevim, zda prumerna rezie by byla nizsi, ale marginalni rezie, o kterou tu jde predevsim, by nizsi urcite byla. Rezie na vyber dani je vicemene nezavisla na tom, zda dane (ze zisku) budou (napr.) 19.7 % nebo 20.3 %, takze marginalni rezie pri financovani ze statniho rozpoctu by byla prakticky nulova.
Stejné zdůvodnění se použilo i pro centrální doručování datovými schránkami, pro centrální nákup licencí pro státní úřady, pro Opencard, pro zachování monopolu ČD, pro vytvoření SuperČEZu, pro Indoš…Ale to prece neni pravda - to zduvodneni je uplne jine. Ve (skoro) vsech tebou zminovanych pripadech jde o zavadeni neceho noveho. Tam jsou marginalni naklady vysoke. Oproti tomu u tech televiznich poplatku mame existujici fungujici system (vyber dani) a zahrnout do toho systemu dalsi slozku (v podstate jen formou zvyseni dane) ma dlouhodobe marginalni naklady prakticky nulove. Dalsi rozdil je take v tom, ze v tebou uvadenych pripadech byl protihracem statu soukroma firma - tam samozrejme je znacne riziko korupce a tim ziskani nevyhodne nabidky. Oproti pri presunu agendy na statni urad nic takoveho nehrozi (treba proto, ze stat s financim uradem neuzavira zadnou smlouvu o vyberu dani, ale financni urady jsou organizacni slozka statu). I v takovem pripade je mozne mit konkurenci v ramci toho systemu - napr. MF by mohlo srovnavat relativni naklady jednotivych financnich uradu.
Psy a svoz odpadu státní rozpočet nijak neřeší. To vůbec nesouvisí, to je problém měst.Média veřejné služby státní rozpočet také vůbec neřeší. To vůbec nesouvisí, je to problém těch médií.
jakási samozvaná "rada moudrých", kterou by nikdo nevolil a nikomu by nebyla odpovědnáSamozvanou „radu moudrých“ máme v Poslanecké sněmovně. Poslanci jsou voleni pro to, aby schvalovali zákony – a ejhle, oni z toho nějak vydumali, že to znamená taky sedět v dozorčích radách, volit mediální rady, rozdělovat státní dotace (porcování medvěda) atd. atd. To, že by mediální rady nevolila Poslanecká sněmovna, by vůbec neznamenalo, že by taková rada nebyla nikomu odpovědná – a je spousta modelů, kdy taková „nikým nevolená“ rada je demokratičtější, než rada volená jen Poslaneckou sněmovnou.
a je spousta modelů, kdy taková „nikým nevolená“ rada je demokratičtější, než rada volená jen Poslaneckou sněmovnou
Asi tak, jako může být absolutistická monarchie (nebo rovnou diktatura) nejlepší formou vlády, je-li monarcha (diktátor) dostatečně moudrý a osvícený. V praxi se ovšem ukázalo, že se na to spoléhat nedá, a proto máme demokracii.
V mnou uváděných případech nejde o zavedení ničeho novéhoSamozrejme mam na mysli 'noveho' nikoliv ve smyslu inovativni technologie, ale proste v tom smyslu realizace nejakeho projektu. Asi jako kdyz reknu, ze jsem si postavil novy dum, tak to neznamena, ze by ten dum byl nejak globalne inovativni, ale proste to, ze jsem ho predtim nemel. V tom smyslu vsechny ty projekty vyzadovaly neco noveho a to si vyzaduje signifikantni naklady a znacne riziko co se tyce fungovani vysledneho .
Prakticky si několik skupin vylobuje různé úlevy, které se na tu daň budou uplatňovat,A mas jediny priklad danove ulevy na dani z prijmu, ktera se tyka toho, ze dany platce dane nevyuziva nekterou statem placenou sluzbu? Ja o takove nevim. Neni tedy duvod predpokladat, ze by si takovou vyjimku protlacili nekteri platci dane z prijmu v souvislosti se zrusenim koncesionarskych poplatku a placenim CT a CRo ze statniho rozpoctu (treba jako mandatorni vydaj pro zajisteni nezavislosti CT a CRo).
Proč jsou to pseudoargumenty?
Protože ať už je ČT financována z rozpočtu nebo z koncesionářských poplatků, tak jako tak je to nakonec parlament, kdo rozhoduje o tom, kolik dostane ČT peněz. Takže její nezávislost se přechodem na financování z rozpočtu nijak nezmění, ten rozdíl je čistě formální.
Opravdu jste si jist, že režie na financování ze státního rozpočtu by byla nižší?
Naprosto. Ať už by se ta částka převáděla jednou ročně nebo třeba po jednotlivých dnech, nemohlo by to stát víc než současný systém, kdy se provádějí miliony samostatných převodů měsíčně. Ty převody samozřejmě musí někdo zaplatit bankám nebo České poště. A ty výhružné reklamní spoty a inzeráty, evidence neplatičů i "neplatičů" a právníci zastrašující veřejnost také nejsou zadarmo.
I tak ale ten rozdíl není čistě formální, to, že se ČT, ČRo a ČTK posunou kousek dál z dosahu politiků má význam.
Ale ony se právě nikam dál neposunou. Z hlediska vlivu politiků je úplně jedno, jestli ČT dostane peníze z rozpočtu nebo jestli je vybere od lidí v množství, které pro "změnu" odhlasují ti samí poslanci, kteří by rozhodovali o částce přidělené z rozpočtu.
A jakkoli to tu bude nepopulární, neodpustím si kacířskou myšlenku: pořád budu raději, když bude televize poplatná řádně zvolené poslanecké sněmovně, než když si ji budou zaměstnanci řídit sami formou samosprávy, jak už to jednou předvedli.
Režie bankovních poplatků není všechno, dokonce je to nejspíš pouze menší část režijních nákladů. Nějak chybí z ČR příklady toho, kdy by se centralizací takové věci ušetřilo – napadají mne jenom samé opačné příklady.
Tak už konečně přestaňte s těmi tajemnými narážkami a odpovězte na rovinu, jak si konkrétně představujete v praxi to zvýšení nákladů při změně financování na přímou platbu ze státního rozpočtu.
Ale ony se právě nikam dál neposunou. Z hlediska vlivu politiků je úplně jedno, jestli ČT dostane peníze z rozpočtu nebo jestli je vybere od lidí v množství, které pro "změnu" odhlasují ti samí poslanci, kteří by rozhodovali o částce přidělené z rozpočtu.Řešením ale v tom případě není platit to ze státního rozpočtu, ale uzákonit pravidelnou valorizaci. Jinak i dnes v tom rozdíl samozřejmě je, protože dnes má ČT a ČRo „své jisté“ alespoň v nominální hodnotě. Kdyby dostávaly příspěvek ze státního rozpočtu, musí tu částku každý rok schválit Parlament, a každý rok bude reálně hrozit, že se ta částka sníží. To by bylo dost podstatné zhoršení proti současnému stavu.
A jakkoli to tu bude nepopulární, neodpustím si kacířskou myšlenku: pořád budu raději, když bude televize poplatná řádně zvolené poslanecké sněmovně, než když si ji budou zaměstnanci řídit sami formou samosprávy, jak už to jednou předvedli.Naše Poslanecká sněmovna, a s ní bohužel i spousta občanů, si myslí, že když byla jednou zvolena ve všeobecném hlasování, má rozhodovat úplně o všem. To ale není pravda, PS je volena za jedním konkrétním účelem (plus možná pár souvisejících věcí), a do ničeho ostatního by se pokud možno montovat neměla. Stejným způsobem je volen třeba Senát nebo krajské samosprávy, ty si tuhle pravomoc kupodivu nepřisvojují (až na hejtmana Ratha).
Tak už konečně přestaňte s těmi tajemnými narážkami a odpovězte na rovinu, jak si konkrétně představujete v praxi to zvýšení nákladů při změně financování na přímou platbu ze státního rozpočtu.Už jsem to tady psal několikrát. Zkušenost z ČR je taková, že k takovému zvýšení nákladů vždy došlo, a vždy to bylo způsobem, který by si předem člověk těžko dokázal představit. Nevidím žádný důvod, proč by to tentokrát mělo být jinak. Ale změnu prosazujete vy, neměl byste tedy spíš vy dokázat, že změnu se náklady sníží? Což samozřejmě nejde udělat tak, že najdete jenom náklady viditelné na první pohled, ty se odstraní, a zbytek nás nezajímá. Že se to takhle dělá i na nejvyšší úrovni politiky je teď věc jiná.
Jinak i dnes v tom rozdíl samozřejmě je, protože dnes má ČT a ČRo „své jisté“ alespoň v nominální hodnotě. Kdyby dostávaly příspěvek ze státního rozpočtu, musí tu částku každý rok schválit Parlament, a každý rok bude reálně hrozit, že se ta částka sníží. To by bylo dost podstatné zhoršení proti současnému stavu.
Pořád nevidím ten rozdíl. Při současném stavu může parlament kdykoli koncesionářské poplatky snížit. Naopak ani při platbě ze státního rozpočtu není důvod, proč by se částka musela každý rok odhlasovávat znovu - stejně tak by mohla být dána zákonem a měnit se pouze změnou toho zákona. Součástí toho zákona by klidně mohla být jednoznačně definovaná valorizace.
Ale změnu prosazujete vy, neměl byste tedy spíš vy dokázat, že změnu se náklady sníží? Což samozřejmě nejde udělat tak, že najdete jenom náklady viditelné na první pohled, ty se odstraní, a zbytek nás nezajímá.
Ale no tak, já jsem jasně napsal příklady nemalých nákladů, které by se změnou ušetřily. Pokud s existencí těchto nákladů nesouhlasíte nebo vidíte nějaké konkrétní náklady, které by změna přinesla, pak je míč na vaší straně. Ale prosil bych (konečně) konkrétní příklady takových nákladů, ne stále opakované mlhavé hrozby typu "určitě by se něco vymyslelo".
Při současném stavu může parlament kdykoli koncesionářské poplatky snížit.To by ale musel udělat speciální novelou zákona, někdo by takovou novelu musel navrhnout k projednávání…
Naopak ani při platbě ze státního rozpočtu není důvod, proč by se částka musela každý rok odhlasovávat znovu - stejně tak by mohla být dána zákonem a měnit se pouze změnou toho zákona.Ten důvod je jednoduchý a jmenuje se Zákon o státním rozpočtu, který se schvaluje každý rok znova. A v tomto zákoně by musela být uvedena příslušná částka, která by se příští rok mohla jednoduše snížit.
Ale no tak, já jsem jasně napsal příklady nemalých nákladů, které by se změnou ušetřily.Ovšem nenapsal jste nic o tom, jaký je to podíl na celkových nákladech, ani jaké nové náklady by vznikly.
Pokud s existencí těchto nákladů nesouhlasíte nebo vidíte nějaké konkrétní náklady, které by změna přinesla, pak je míč na vaší straně.Náklady jsou vynakládány bez ohledu na to, zda jsou na prnví pohled vidět.
Ale prosil bych (konečně) konkrétní příklady takových nákladů, ne stále opakované mlhavé hrozby typu "určitě by se něco vymyslelo".Už jsem asi desetkrát napsal, že ve všech předchozích projektech podobného typu nebyly žádné další náklady na první pohled viditelné, a objevily se až později nenápadně. Můžete doufat, že se to tentokrát nestane – já ve shodě s historickou skutečností budu raději přepdokládat, že takové nákaldy existují, i když nejsou na první pohled vidět.
To by ale musel udělat speciální novelou zákona, někdo by takovou novelu musel navrhnout k projednávání…
A úplně stejně by to fungovalo i v mnou navrhovaném modelu.
Ten důvod je jednoduchý a jmenuje se Zákon o státním rozpočtu, který se schvaluje každý rok znova. A v tomto zákoně by musela být uvedena příslušná částka, která by se příští rok mohla jednoduše snížit.
Pokud by ta částka (nebo způsob jejího výpočtu) byla dána zákonem, pak by ji bez změny příslušného zákona snížit nešlo.
Ovšem nenapsal jste nic o tom, jaký je to podíl na celkových nákladech, ani jaké nové náklady by vznikly.
I tak jsem ale pořád mnohem konkrétnější než vy - vy jste nenapsal vůbec nic. Zkuste si pro začátek zjistit, kolik stojí bankovní převod, a vynásobte si tu částku dvanácti a počtem subjektů, které jsou povinny poplatky platit. Zejména u poplatku za ČRo je poměr měsíčního poplatku a typické ceny za převod hodně nepříjemný.
Už jsem asi desetkrát napsal, že ve všech předchozích projektech podobného typu nebyly žádné další náklady na první pohled viditelné, a objevily se až později nenápadně.
To, že jste to napsal desetkrát, ještě neznamená, že je to pravda. U všech příkladů, které jste uváděl, bylo na první pohled jasné, že bude muset nějaký nový systém pro evidenci a správu vzniknout, problém byl "jen" v tom, že byl ze známých důvodů nakonec podstatně dražší, než by mohl být. Tady by ale žádný podobný systém vzniknout nemusel, naopak, zanikl by ten, který musí existovat vinou současného modelu.
Pokud by ta částka (nebo způsob jejího výpočtu) byla dána zákonem, pak by ji bez změny příslušného zákona snížit nešlo.Šlo. Parlament by jednoduše v rozpočtu na další rok schválil částku nižší.
I tak jsem ale pořád mnohem konkrétnější než vy - vy jste nenapsal vůbec nic.Nenapsat nic je lepší, než vytrhnout z celku jendu dílčí věc a tu vydávat za celek.
Zkuste si pro začátek zjistit, kolik stojí bankovní převod, a vynásobte si tu částku dvanácti a počtem subjektů, které jsou povinny poplatky platit.Nikde není řečeno, že ta částka musí být placena v měsíčních splátkách, ani že ta platba nemůže být sdružena s jinou platbou. Takže vaší metodou sice můžeme dostat nějaké číslo, to se ale může být třeba díky ročním platbám nebo díky sdruženému inkasu o několik řádů lišit od skutečné hodnoty.
U všech příkladů, které jste uváděl, bylo na první pohled jasné, že bude muset nějaký nový systém pro evidenci a správu vzniknoutJá tedy takovou potřebu nevidím ani u doručování písemností, ani u připojení škol k internetu, ani u výroby a distribuce elektřiny.
No, mohl by například existovat zákon, který by nařizoval všem televizním stanicím v případě mimořádných událostí ohrožení apod. přenechat vysílání státu.
Aby pak mimořádnou událostí nebylo i to, s kým se prezident zase líbal na letišti.Hm? Jakože argumentem proti použití něčeho je, že by to někdo mohl udělat špatně? To nemůžu akceptovat...
ČT má mnoho dalších úloh, ne jen informovat při mimořádných událostech, takže je nesmysl porovnávat celý její rozpočet s náklady na zlomek její činnosti.Však to já taky neporovnávám. Jsem si toho vědom, že ČT má pochopitelně i další úlohy.
Hm? Jakože argumentem proti použití něčeho je, že by to někdo mohl udělat špatně? To nemůžu akceptovat...Mimořádné události nemají jen stavy ano/ne. Někdy stačí běžná zmínka ve zpravodajství, někdy je potřeba dané události ve zpravodajství věnovat větší část, někdy se přerušuje vysílání živými vstupy, v krajním případě se vysílá jenom o mimořádné události. Jak by tohle zařizovala nějaká instituce nezávislá na provozovateli konkrétního tv kanálu?
Jenže tyto další úlohy jsou nebo mohou být na státu naprosto nezávislé. Nevím o nějakém pádném důvodu, proč by měly být zastřešené státem...U některých úloh je dokonce nežádoucí, aby byly zastřešené státem. Právě proto nemáme státní televizi, ale televizi veřejné služby, a je snaha tu televizi dostat co nejvíc z dosahu státu.
Jak by tohle zařizovala nějaká instituce nezávislá na provozovateli konkrétního tv kanálu?Mimořádnými událostmi myslim především ty opravdu kritické. Ohrožení lidí a tak.
U některých úloh je dokonce nežádoucí, aby byly zastřešené státem. Právě proto nemáme státní televizi, ale televizi veřejné služby, a je snaha tu televizi dostat co nejvíc z dosahu státu.Já do toho nijak zvlášť nevidim, ale ČT mi moc daleko od státu nepřijde... těžko říct...
Tiskni
Sdílej: