Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Balíček s příkazem sudo byl vydán ve verzi 1.9.17p1. Řešeny jsou zranitelnosti CVE-2025-32462 (lokální eskalace práv prostřednictvím volby host) a CVE-2025-32463 (lokální eskalace práv prostřednictvím volby chroot).
Do služeb Seznam.cz se lze nově přihlásit pomocí služby MojeID [𝕏].
Bezpečnostní výzkumníci zveřejnili informace o osmi zranitelnostech, které postihují více než 700 modelů tiskáren, skenerů a štítkovačů značky Brother. Bezpečnostní upozornění vydali také další výrobci jako Fujifilm, Ricoh, Konica Minolta a Toshiba. Nejzávažnější zranitelnost CVE-2024-51978 umožňuje útočníkovi vzdáleně a bez přihlášení získat administrátorská oprávnění prostřednictvím výchozího hesla, které lze odvodit ze
… více »Společnost Oracle vlastní ochrannou známku JAVASCRIPT. Komunita kolem programovacího jazyka JavaScript zastoupena společností Deno Land vede právní bitvu za její osvobození, viz petice a otevřený dopis na javascript.tm. Do 7. srpna se k nim má vyjádřit Oracle (USPTO TTAB).
Byl představen samostatný rádiový modul Raspberry Pi Radio Module 2 s Wi-Fi a Bluetooth.
Certifikační autorita Let’s Encrypt ukončila k 4. červnu zasílání e-mailových oznámení o vypršení platnosti certifikátů. Pokud e-maily potřebujete, Let’s Encrypt doporučuje některou z monitorovacích služeb.
Přemýšlíte, jak začít prázdniny? Už v úterý 1. července se bude konat Virtuální Bastlírna, tedy online setkání bastlířů, techniků, vědců i akademiků, kde se ve volné diskuzi probírají novinky ze světa techniky, ale i jiných zajímavých témat.
Za poslední měsíc jsme byli svědky plamenů několika raket. Zatímco malá raketa od Hondy se úspěšně vznesla a opět přistála, raketa od SpaceX se rozhodla letět všemi směry najednou. Díkybohu méně … více »Linus Torvalds zmínil, že souborový systém Bcachefs zřejmě odstraní z mainline Linuxu v začleňovacím okně pro vydání 6.17. Kent Overstreet mu totiž posílá kód s novou funkcionalitou i pro začlenění do kandidátů na vydání, kdy očekává pouze opravy chyb. Kent Overstreet byl již dříve z vývoje vyloučen kvůli konfliktní komunikaci.
Ministerstvo průmyslu a obchodu propaguje Microsoft. Ten ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu spouští AI National Skilling Plan v ČR. "Iniciativa Microsoftu přináší konkrétní a praktickou podporu právě tam, kde ji nejvíc potřebujeme – do škol, firem i veřejné správy.", říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Tak tenhle zápis snad flame nevyvolá. (I když...na Ábíčku člověk nikdy neví ;)
Můj minulý zápis se týkal přechodu z Fedory/KDE na Ubuntu/Gnome. Jednou z věcí, kterou jsem si musel projít (avšak nelituju toho), bylo zvyknout si na nové aplikace v té či oné oblasti mé práce s počítačem. Nad některými aplikacemi jsem truchlil. Nejvíc asi nad Krusaderem, ale hlavně nad Kile. Jo, LaTeX zdroják se dá psát prakticky v čemkoliv. Ale já prostě patřím k těm, kteří mají rádi rychle konfigurovatelný a přívětivý editor, který jim práci co nejvíce usnadní (snažně vás prosím, udržte pod pokličkou názory typu "Jak na to mužeš používat něco jinýho než vim
a nepsat si svoje vlastní makefiles!?"). Nepracuji v LaTeXu ještě tak dlouho, abych měl všechny příkazy hned na jazyku. Ale míním v něm pracovat dlouho, je to krása :)
Rád bych se s váma teda podělil o to, jak jsem se v Gnome zařídil. Pomohl mi Eclipse a eTeX. Ten plug-in umí napovídat syntaxi, hezky v reálném čase zobrazovat strukturu dokumentu a warningy a samozřejmě si můžete nastavit vlastní buildery pro tu či onu verzi TeXu, kterou zrovna používáte. A s originální Javou od Sunu Eclipse jede celkem svižně i v Linuxu.
Mimochodem, Eclipse se vůbec dá docela slušně rozšířit a když ho člověk pochopí, je to moc dobré IDE. TruStudio je parádní plug-in pro PHP a Python (i když verze 1.0.1a s Pythonem zrovna moc nefunguje, už je to v bugzille). Verze Foundation je zdarma, za Professional se platí. (Ta je už dostupná i ve formě upraveného Eclipsu celého. A je možné ji bez omezení stáhnout z jejich stránek...nepochopil jsem)
Nějaké trable byly také s DVI. Evince je opravdu ještě dítě a Xdvi v Ubuntu jede až když si nasymlinkujete jistou knihovnu jako její starší verzi (libXaw tuším). Neskutečně odporný program, ale je svižný. Na preview vaší práce stačí.
Jo a používám (instalovaný) TeX Live. Příjemná distribuce.
UPDATE: našel jsem Perl skriptík na instalaci/odinstalaci TeX Live, ale funguje jen na v. 2004. Potřeboval bych totiž svojí současnou instalaci TeX Live odinstalovat a nainstalovat na čisto v. 2005. Nevíte někdo, jak na efektivní uninstall?
UPDATE: Tak jsem se unáhlil. TeXlipse je mnohem lepší a btw: uninstal TeX Live se dělá prostým smazáním
Tiskni
Sdílej:
make
se rovněž nemůžu obejít stejně jako při programování. DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch. Navíc mi vadilo vyrábění rastrových fontů v různých velikostech, trvalo to dlouho. Přímé vykreslování PostScriptu a PDF je na dnešních strojích dosti rychlé. Já jsem to nakonec vyřešil pomocí Evince/Xpdf a pdfetexu
. Chtělo by to rovnou nějaký Makefile
. Nechávám jej v nezměněné podobě i s některými "zbytečnostmi".
TEX = tex TEX_FLAGS = -fmt=cslatex -translate-file=il2-cs PDFTEX = pdftex PDFTEX_FLAGS = -fmt=pdfcslatex -translate-file=il2-cs -output-format pdf PS_FLAGS = -T21cm,29.5cm GS_FLAGS = -dBATCH -dNOPAUSE -sPAPERSIZE=a4 default: pdf all: dvi ps pdf DOC_NAME = komplex DOC_TEX = $(DOC_NAME).tex DOC_DVI = $(DOC_NAME).dvi DOC_PS = $(DOC_NAME).ps DOC_PDF = $(DOC_NAME).pdf dvi: data $(DOC_DVI) ps: data $(DOC_PS) pdf: data $(DOC_PDF) run: pdfview dviview: $(DOC_DVI) kdvi $< gsview: $(DOC_PS) gv $< pdfview: $(DOC_PDF) xpdf $< DATA = 24_2.eps 24_2.pdf 26_3.eps 26_3.pdf clean: rm -f $(DOC_DVI) $(DOC_PS) $(DOC_PDF) $(DOC_NAME).log $(DOC_NAME).aux *~ $(DATA) data: $(DATA) $(DOC_DVI): $(DOC_TEX) $(DATA) %.ps: %.dvi dvips $(PS_FLAGS) -o $@ $< %.pdf: %.tex pdftex $(PDFTEX_FLAGS) $< # gs $(GS_FLAGS) -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ $< %.dvi: %.tex tex $(TEX_FLAGS) $< %.eps: %.p %.dat ./$< %.pdf: %.eps gs -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ -dEPSCrop -dBATCH -dNOPAUSE -dQUIET $<
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.no jasny
tetex
. Jako kdybych snad nemohl mit vlastni distro TeXu a pouzivat ho ve Winefishi. Chtelo by to nejak slusne zkompilovat a prebalit.
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.A podporuje PDF "forward search" (s DVI to je tak, že si v xdvi nebo kdvi kliknu na slovo a v Kile mě to hodí přímo na správný řádek)??? Řekl bych, že ne...
pdfetex
em. Ani Kile, ani Xdvi neznám. Kdvi zato není schopno hledat skoro vůbec, vadí mu diakritika. Je však pravda, že jsem si s jeho kompilací moc práce nedal. PDF je sázka na jistotu.
Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXutak, tak
ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci, tak jsem se rozhodl slevit z požadavků a alespoň ze začátku to psát v něčem jiném, než vimu.no, podle me s Kile rozhodne neprohloupis
no, podle me s Kile rozhodne neprohloupisNo, pokud by už byla ta možnost nahradit standardní textovou komponentu KDE za vimpart, bylo by to dokonalé. Jak se říká, ono je to moc pěkné, ale když tomu chybí pořádný textový editor ...Ono i kdyz mas dobre IDE, tak to v tom TeXu ze zacatku trva. Ale pak se krivka produktivity prehoupne...
Zdravím, kile se mi tu právě instaluje. Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXu, ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci,LyX? Vypada na rozumny kompromis mezi sazecim programem a textovym procesorem.
Pro začátečníky mohu spíče doporučit ...
LyX?no, mel jsem ho nainstalovany, ale paradoxne jsem ho ani nepouzil. Nevim, neveril bych tomu. Dyt je to jako s HTML. Lepsi psat rucne, nez to pak opravovat po WYSIWYG/M nastrojich. Na malou vec by to mohlo byt produktivni, ale psat diplomku bych se v tom bal