Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevili v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Tak tenhle zápis snad flame nevyvolá. (I když...na Ábíčku člověk nikdy neví ;)
Můj minulý zápis se týkal přechodu z Fedory/KDE na Ubuntu/Gnome. Jednou z věcí, kterou jsem si musel projít (avšak nelituju toho), bylo zvyknout si na nové aplikace v té či oné oblasti mé práce s počítačem. Nad některými aplikacemi jsem truchlil. Nejvíc asi nad Krusaderem, ale hlavně nad Kile. Jo, LaTeX zdroják se dá psát prakticky v čemkoliv. Ale já prostě patřím k těm, kteří mají rádi rychle konfigurovatelný a přívětivý editor, který jim práci co nejvíce usnadní (snažně vás prosím, udržte pod pokličkou názory typu "Jak na to mužeš používat něco jinýho než vim
a nepsat si svoje vlastní makefiles!?"). Nepracuji v LaTeXu ještě tak dlouho, abych měl všechny příkazy hned na jazyku. Ale míním v něm pracovat dlouho, je to krása :)
Rád bych se s váma teda podělil o to, jak jsem se v Gnome zařídil. Pomohl mi Eclipse a eTeX. Ten plug-in umí napovídat syntaxi, hezky v reálném čase zobrazovat strukturu dokumentu a warningy a samozřejmě si můžete nastavit vlastní buildery pro tu či onu verzi TeXu, kterou zrovna používáte. A s originální Javou od Sunu Eclipse jede celkem svižně i v Linuxu.
Mimochodem, Eclipse se vůbec dá docela slušně rozšířit a když ho člověk pochopí, je to moc dobré IDE. TruStudio je parádní plug-in pro PHP a Python (i když verze 1.0.1a s Pythonem zrovna moc nefunguje, už je to v bugzille). Verze Foundation je zdarma, za Professional se platí. (Ta je už dostupná i ve formě upraveného Eclipsu celého. A je možné ji bez omezení stáhnout z jejich stránek...nepochopil jsem)
Nějaké trable byly také s DVI. Evince je opravdu ještě dítě a Xdvi v Ubuntu jede až když si nasymlinkujete jistou knihovnu jako její starší verzi (libXaw tuším). Neskutečně odporný program, ale je svižný. Na preview vaší práce stačí.
Jo a používám (instalovaný) TeX Live. Příjemná distribuce.
UPDATE: našel jsem Perl skriptík na instalaci/odinstalaci TeX Live, ale funguje jen na v. 2004. Potřeboval bych totiž svojí současnou instalaci TeX Live odinstalovat a nainstalovat na čisto v. 2005. Nevíte někdo, jak na efektivní uninstall?
UPDATE: Tak jsem se unáhlil. TeXlipse je mnohem lepší a btw: uninstal TeX Live se dělá prostým smazáním
Tiskni
Sdílej:
make
se rovněž nemůžu obejít stejně jako při programování. DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch. Navíc mi vadilo vyrábění rastrových fontů v různých velikostech, trvalo to dlouho. Přímé vykreslování PostScriptu a PDF je na dnešních strojích dosti rychlé. Já jsem to nakonec vyřešil pomocí Evince/Xpdf a pdfetexu
. Chtělo by to rovnou nějaký Makefile
. Nechávám jej v nezměněné podobě i s některými "zbytečnostmi".
TEX = tex TEX_FLAGS = -fmt=cslatex -translate-file=il2-cs PDFTEX = pdftex PDFTEX_FLAGS = -fmt=pdfcslatex -translate-file=il2-cs -output-format pdf PS_FLAGS = -T21cm,29.5cm GS_FLAGS = -dBATCH -dNOPAUSE -sPAPERSIZE=a4 default: pdf all: dvi ps pdf DOC_NAME = komplex DOC_TEX = $(DOC_NAME).tex DOC_DVI = $(DOC_NAME).dvi DOC_PS = $(DOC_NAME).ps DOC_PDF = $(DOC_NAME).pdf dvi: data $(DOC_DVI) ps: data $(DOC_PS) pdf: data $(DOC_PDF) run: pdfview dviview: $(DOC_DVI) kdvi $< gsview: $(DOC_PS) gv $< pdfview: $(DOC_PDF) xpdf $< DATA = 24_2.eps 24_2.pdf 26_3.eps 26_3.pdf clean: rm -f $(DOC_DVI) $(DOC_PS) $(DOC_PDF) $(DOC_NAME).log $(DOC_NAME).aux *~ $(DATA) data: $(DATA) $(DOC_DVI): $(DOC_TEX) $(DATA) %.ps: %.dvi dvips $(PS_FLAGS) -o $@ $< %.pdf: %.tex pdftex $(PDFTEX_FLAGS) $< # gs $(GS_FLAGS) -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ $< %.dvi: %.tex tex $(TEX_FLAGS) $< %.eps: %.p %.dat ./$< %.pdf: %.eps gs -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ -dEPSCrop -dBATCH -dNOPAUSE -dQUIET $<
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.no jasny
tetex
. Jako kdybych snad nemohl mit vlastni distro TeXu a pouzivat ho ve Winefishi. Chtelo by to nejak slusne zkompilovat a prebalit.
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.A podporuje PDF "forward search" (s DVI to je tak, že si v xdvi nebo kdvi kliknu na slovo a v Kile mě to hodí přímo na správný řádek)??? Řekl bych, že ne...
pdfetex
em. Ani Kile, ani Xdvi neznám. Kdvi zato není schopno hledat skoro vůbec, vadí mu diakritika. Je však pravda, že jsem si s jeho kompilací moc práce nedal. PDF je sázka na jistotu.
Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXutak, tak
ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci, tak jsem se rozhodl slevit z požadavků a alespoň ze začátku to psát v něčem jiném, než vimu.no, podle me s Kile rozhodne neprohloupis
no, podle me s Kile rozhodne neprohloupisNo, pokud by už byla ta možnost nahradit standardní textovou komponentu KDE za vimpart, bylo by to dokonalé. Jak se říká, ono je to moc pěkné, ale když tomu chybí pořádný textový editor ...Ono i kdyz mas dobre IDE, tak to v tom TeXu ze zacatku trva. Ale pak se krivka produktivity prehoupne...
Zdravím, kile se mi tu právě instaluje. Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXu, ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci,LyX? Vypada na rozumny kompromis mezi sazecim programem a textovym procesorem.
Pro začátečníky mohu spíče doporučit ...
LyX?no, mel jsem ho nainstalovany, ale paradoxne jsem ho ani nepouzil. Nevim, neveril bych tomu. Dyt je to jako s HTML. Lepsi psat rucne, nez to pak opravovat po WYSIWYG/M nastrojich. Na malou vec by to mohlo byt produktivni, ale psat diplomku bych se v tom bal