Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Na druhou stranu, chceme přesun herních BFU z widlí na linux?
Takže buď si vystačit se starší verzí kde ještě/už ty java pluginy nefungujou a kromě tahání z torrentů a různejch http/ftp mirrorů se to na "oblíbený" servery nebude dát použít nebo změnit nástroj (jdownloader bude určitě fungovat) nebo distribuci (gentoo nebo arch je jasná volba)...
) by to nebyl schopen dostat do stávající verze Ubuntu nebo Linux Mintu. Program by musel žít pouze mimo hlavní repozitář. A to by byla škoda. Takto s tím mám míň práce.
Dáš pár € za hru a valíš
Teda moja vízia je taká že to budú montovať priamo do TV a na ovládači zapaříš
Som to spomínal keď bola debata o OctaForge.
Ono to k tomu stejně dokonverguje, dneska se to řeší různýma krabičkama k TV a ty vyšší a dražší modely už mají část funkcí těch krabiček přímo v sobě a ten zbytek funkcí se na ně dá nastreamovat z domácí sítě nebo různejch tabletů a smartfounů (to je samý dlna, upnp a já nevim co ještě). Já sem konzerva, takže mam radši krabičky nebo spíš krabice (do krabičky 3,5" disk nenarveš, to už chce řádnou krabici) než aby to bylo napevno v TV (taky můžeš snáž vyměnit bednu a krabičky poslouží i u tý nový a nemusíš to znova kupovat a platit s bednou). Docela by se mi líbil koncept bedny modulární jako PC, jen displej, ovládání, repro a napájení by bylo napevno a zbytek by se dal měnit, byly by tam na to sloty, podobný dnešnímu CI (což je jen jiná forma PCMCIA), akorát rozdíl by byl v použití. Zatimco dneska se to používá skoro výhradně jenom na čtečky karet pro placený/kódovaný kanály, tak v tom novym designu by byly vyměnitelný i tunery a různý dekodéry. Přechod na DVB-T2, doplnění funkcionality HbbTV, nový dekodéry na něco? Stačí doplnit/vyměnit kartu a netřeba kupovat za x tisíc celou novou bednu, když těch půl druhýho metru úhlopříčky slouží dobře a eště je nemam ani splacený
Už to napadlo víc lidí, že by to tak bylo fajn, ale zatim se nikdo nehrne do realizace. Asi by to nebyl takovej vejvar, když by lidem vydržela bedna třeba 10 let a jenom by jednou za 3 roky když se v nějaký hurá akci zavede nějaká technologická novinka dokoupili kartičku. Dneska dokupujou nový krabičky, ale ty maj vlastní ovladač, jinak udělaný ovládání, žerou další proud navíc a taky se musí při inovacích koupit nový a vyhodit starý...
A nebo třeba bedna kde by bylo něco brutálně výkonýho, jako třeba to osmijádro cell broadband engine (taková už je, ale tam se používá akorát na upscalování sd na hd a 3d) a všecky ty různý vyfikundace, dekódování a dešifrování by běžely softwarově a stačilo by jenom průběžně aktualizovat firmware. To by pak bylo něco jako SDR (software defined radio), akorát pro televizi
A tohle myslim ještě jen tak někoho nenapadlo, protože to je očividně šílenější než ty vyměnitelný moduly...
+1 Jde to vidět skoro u všeho - na universální komponenty jako u komplů to nejspíš nikdy nezavedou. Vidíš to už aji třeba u mobilů, kde si každá značka vymýšlí svoje konektory a tak nemůžeš mít nabíječku na všechny mobily jenom jednu. Když si koupíš něco od nějaký značky, musíš si všechno k tomu kupovat zase od nich. Např. ta Viera Smart od Panasonicu má skype, ale k tomu aby ti jel si musíš koupit předraženou videokameru. Známé společnosti mají důvod to neměnit a když začne TV like PC dělat někdo jinej, nikdy se o tom nedozvíš a vůbec se to neujme.
Tiskni
Sdílej: