Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Jsme taková střední, možná trochu větší firma. MPLS ISP nám dělá GTS a taktéž od nich využíváme služby Linuxboxu. Jedná se vlastně o pěkné řešení brány do netu. Linuxbox je mj. služba, jejíž součástí je server, na kterém běží mailserver, proxy server a openvpn server (resp. aspoň toto využíváme). Vše se dá jednoduše ovládat z web rozhraní. Opravdu to mají klucí vyladěný. Není problém si nechat dopsat nějakou další funkcionalitu.
Mailserver slouží jako antispamová gw a archiv. Ve špičkách na nás většinou chodí kolem 35000 emailů denně, někdy se dostaneme i přes 40 000. Přes server se k nám dostane kolem 8000 - 10 000 emailů, z nichž je samozřejmě ještě něco spam. Mimochodem, je to cca rok, co byl podchycen jeden větší botnet a musím říci, že od té doby toho spamu opravdu znatelně ubylo, všimli jste si také? Teď už zase pomalu přibývá, ale posledních tři čtvrtě roku hodnotím velice kladně.
Skripty na mailserveru checkují pomocí obecných smtp dotazů na našem Exchange serveru existenci emailových adres a tento seznam si drží po nějakou dobu (v řádu hodin). To snižuje zátěž obou našich serverů, kdy dřív musel doputovat mail s neexistujícím adresátem a s přílohou k nám, aby se mohl opět vrátit.
Lze ovládat whitelist, blacklist domén, greylisting, velikost a filtrování emailů (možnost regexp filtrů apod.), možnost hromadně přeposlat regulérní emaily ze spam koše adresátovi a zároveň uložit jako ham, možnost spravovat a kontrolovat frontu atd. Taktéž je k dispozici dokonalé ovládání logů mailserveru, což krásně zjednodušuje diagnostiku v případě nějakého dohledávání.
Archiv emailů. Lze domluvit dobu, po které se budou na serveru Linuxboxu držet všechny příchozí(s potvrzeným adresátem) a odchozí emaily. Přes imap lze k takovému archivu přistupovat. Archiv je tříděný podle směru pošty (odchozí/příchozí) a poté podle roku a následují již samostatné měsíce (každý měsíc je nakouskován po cca 30000 emailech kvůli lepší manipulaci s archivem a menší zátěží serveru)
Taktéž si necháváme zasílat denní statistiky počtu mailů (+ rozdělení celkem, spam, ham, whitelist apod.), informace o překročení velikosti příloh apod.
Na proxy serveru lze naklikat cokoliv, vytvářet skupiny, hrát si s pravidly, dělat reporty, kontrolovat přímo URL, kam lidi lezou, zakazovat stažení určitých typů souborů atd.
Parádní rozhraní, kde se dají vytvářet skupiny, skupinám přiřazovat pravidla, definovat v nich, co se má routovat, pushovat, výchozí nastavení, uživatelé se pak řadí do skupin, ověřování podle certifikátu, který se automaticky generuje s uživatelem, nebo jiný způsob (radius server, AD apod.). Logy u konkrétních uživatelů, jak přistupují na VPN, statistiky přenesených dat konkrétních uživatelů atd.
Ve finále se lze podívat na stav serveru, podle kterého lze určit, zda je nějaký problém, či nikoli. Jak je vidět, takový mailový provoz včetně funkcí antiviru/antispamu a dalších věcí lze provozovat na malém šolíchátku.
Hardware je jasný, to víme z předešlého bodu. Pokud jde o sw, tak jako systém je RHEL, nebo nějaký jeho klon. Dřív jsem věděl i přesnou verzi, když jsem něco řešil se supportem. Myslím, že před cca dvěma lety to byl zřejmě RHEL čtyřkové řady (co je to teď, to nevím). O smtp se stará Sendmail, Openvpn je jasný :), antispam samozřejmě SpamAssassin, antivir Kaspersky. Pokud jde o proxynu, tak dle logů tam běží SquidGuard, tudíž motor je Squid.
Asi si řeknete, že nic, co by nezvládl menší linuxový servřík s webminem. Mno, musím říci, že toto je podstatně vyladěnější řešení. Dále je Linuxbox zahrnut do komplexního balíčku od GTS, takže to nevychází cenově nějak zle. Člověk má o starost méně, neztrácí čas s laděním serveru, taktéž je to vhodné komfortní řešení pro nelinuxové kolegy. Když je nějaký problém, tak to řeší support, který u Linuxboxu hodnotím na jedničku. Takto to ve firmě fungovalo daleko přede mnou. Server je umístěn na páteři, kde končí všechny MPLS (vpnka na naše pobočky), takže o další problém méně. Když je potřeba kvůli nějakým problémům něco sniffnout, není problém a ochotně sniffují, poradí atd. Webové rozhraní obsahuje opravdu jen to, co člověk potřebuje, je přehledné, funkční, srozumitelné. Jak už jsem řekl, umožňuje řešit některé věci mnohem komfortněji, jak webmin apod. řešení a zároveň je trochu blbuvzdornější.
Linuxbox samozřejmě poskytuje mnohem více služeb a má mnohem větší pole působnosti, ale my od nich používáme jen tuto službu.
Setkal jsem se již s nemálo firmami, ale jen dvě vítězí na plné čáře (sto bodů ze sta) a Linuxbox je jedna z nich. Tou druhou je firma, která se stará o naše tel. ústředny. V současné době migrujeme ze staré ústředny na novou (hw řešení z 98 na řešení, jehož sw část běží na SLES), takže se možná časem rozepíšu i o této firmě / borcích a samotné migraci apod.
Máte někdo zkušenosti s podobnou službou?
Tiskni
Sdílej:
Dále je Linuxbox zahrnut do komplexního balíčku od GTS, takže to nevychází cenově nějak zle.Na kolik to tedy _zhruba_ prijde? Nebo je to tajne? Na strankach te firmy zadne orientacni ceny nejsou?