Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
To vypada tak hnusne ze to snad museli upscalovat to co vysilaji na DVB-T a pak to jeste jednou prekodovat 
I nadále ale říkám, že to je pro 1080i nechutně málo, neb to je na 120min film pouze 5GB dat.
Doporučuji pro tyto vyšší bitrate zkusit nějaký kodek s diskrétní vlnkovou transformací(konkrétně mám na mysli snow). U těchto kodeků nevznikají blokové artefakty, i když zase mají také své neduhy.
Takze poustet h.264 v HD rozliseni nekde kolem tech 800kbps je nesmysl.
To neni HD. Ma to zrejme rozliseni 1280x720, takze je to nejaky poloHD nedochudce.
…500kbps 720p, 800k 1080p.
Navic tohle uvedeny video mi prijde dosta zamerne udelany na nizky bitrate. Samy pomaly pohyby, temny jednolity sceny, jen malo rychlych pohybu. Pri VBR by to nemel byt problem.
Proto jsem na něj také upozornil. Nejde jen tak plácnout nějaký kodek a nějaké číslo a přitom vůbec nezohledňovat obsah. U nějaké té televizní diskuse by stačilo jen pár I-framů a nějaké ty mc vektory pro pohyb huby a smetí okolo a věřím že i pro větší rozlišení by šlo použít ještě menší bitrate.
Ake rozlisenie ma bezna realita? Ake rozlisenie uz konecne bude realne?
No potes koste...
http://www.digizone.cz/aktuality/prvni-terestricke-testy-ultra-hdtv-se-uskutecnily/
The information capacity is estimated at 500,000 bits per second (for more information on bits, see information theory) without colour or around 600,000 bits per second including colour.Snad je to relevantní, vytáhnul jsem to na rychlo.
Běžná realita by podle mě měla mít rozlišení teoreticky nekonečný (nebo úplně extrémní).Podle fyziku predstava reality tak, jak ji zname, prestava platit okolo Planckovy delky (1.6e−35m). Pod ni uz pojmy jako vzdalenost, velikost ci rozliseni postradaji smysl. Samozdrejme lidske vnimani konci mnoho radu pred touto velikosti, napr. u oka nema smysl jit pod vlnovou delku svetla (u fialove cca. 400nm).
The human retina contains about 120 million rod cells and 6 million cone cells. (Wikipedia)
Teoreticky by tedy mělo mít okno rozlišení (poměr 1:1) ~11000x11000 černobíle a ~2500:2500 barevně. Jelikož jsou oči dvě, výsledné rozlišení bude pravděpodobně vyšší. Datový tok je prý 72 GB/s.
Všechno je jinak... :) je treba pocitat, ze 6 mega čípků je pro všechny barvy, jsou tři druh čípků, takže dělěno 3. Taky je třeba počítat s konvergencí signálů, protože ze sítnice vede jen zhruba 1mega axonů a to je dohromady pro barevné i čb vidění. Pak se to jeste prebere a do vedomi se nam dostane trapny zlomek informaci :) Prý je vědomě zpracováno jen 100 bitů/s..... .)
V Praze byla kdysi před měsícem krátce vidět Nova HD, ale pak zmizela. ČT1 (HD Test) tam je pořád, ale když to naladím, funguje jenom zvuk. Obraz je v úplně běžném rozlišení, které mi HDTV moc nepřipomíná, a navíc se během prvních dvou sekund provozu začne trhat a nakonec se úplně zasekne.
Možná je to zase další problém s ffmpeg, možná udělali soudruzi z NDR někde chybu, nebo mám na to moc pomalý počítač. Nevím, co z toho je pravda.
Tiskni
Sdílej: