Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
To vypada tak hnusne ze to snad museli upscalovat to co vysilaji na DVB-T a pak to jeste jednou prekodovat
I nadále ale říkám, že to je pro 1080i nechutně málo, neb to je na 120min film pouze 5GB dat.
Doporučuji pro tyto vyšší bitrate zkusit nějaký kodek s diskrétní vlnkovou transformací(konkrétně mám na mysli snow). U těchto kodeků nevznikají blokové artefakty, i když zase mají také své neduhy.
Takze poustet h.264 v HD rozliseni nekde kolem tech 800kbps je nesmysl.
To neni HD. Ma to zrejme rozliseni 1280x720, takze je to nejaky poloHD nedochudce.
…500kbps 720p, 800k 1080p.
Navic tohle uvedeny video mi prijde dosta zamerne udelany na nizky bitrate. Samy pomaly pohyby, temny jednolity sceny, jen malo rychlych pohybu. Pri VBR by to nemel byt problem.
Proto jsem na něj také upozornil. Nejde jen tak plácnout nějaký kodek a nějaké číslo a přitom vůbec nezohledňovat obsah. U nějaké té televizní diskuse by stačilo jen pár I-framů a nějaké ty mc vektory pro pohyb huby a smetí okolo a věřím že i pro větší rozlišení by šlo použít ještě menší bitrate.
Ake rozlisenie ma bezna realita? Ake rozlisenie uz konecne bude realne?
No potes koste...
The information capacity is estimated at 500,000 bits per second (for more information on bits, see information theory) without colour or around 600,000 bits per second including colour.Snad je to relevantní, vytáhnul jsem to na rychlo.
Běžná realita by podle mě měla mít rozlišení teoreticky nekonečný (nebo úplně extrémní).Podle fyziku predstava reality tak, jak ji zname, prestava platit okolo Planckovy delky (1.6e−35m). Pod ni uz pojmy jako vzdalenost, velikost ci rozliseni postradaji smysl. Samozdrejme lidske vnimani konci mnoho radu pred touto velikosti, napr. u oka nema smysl jit pod vlnovou delku svetla (u fialove cca. 400nm).
The human retina contains about 120 million rod cells and 6 million cone cells. (Wikipedia)
Teoreticky by tedy mělo mít okno rozlišení (poměr 1:1) ~11000x11000 černobíle a ~2500:2500 barevně. Jelikož jsou oči dvě, výsledné rozlišení bude pravděpodobně vyšší. Datový tok je prý 72 GB/s.
Všechno je jinak... :) je treba pocitat, ze 6 mega čípků je pro všechny barvy, jsou tři druh čípků, takže dělěno 3. Taky je třeba počítat s konvergencí signálů, protože ze sítnice vede jen zhruba 1mega axonů a to je dohromady pro barevné i čb vidění. Pak se to jeste prebere a do vedomi se nam dostane trapny zlomek informaci :) Prý je vědomě zpracováno jen 100 bitů/s..... .)
V Praze byla kdysi před měsícem krátce vidět Nova HD, ale pak zmizela. ČT1 (HD Test) tam je pořád, ale když to naladím, funguje jenom zvuk. Obraz je v úplně běžném rozlišení, které mi HDTV moc nepřipomíná, a navíc se během prvních dvou sekund provozu začne trhat a nakonec se úplně zasekne.
Možná je to zase další problém s ffmpeg, možná udělali soudruzi z NDR někde chybu, nebo mám na to moc pomalý počítač. Nevím, co z toho je pravda.
Tiskni Sdílej: