Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Ahoj,,
je tady někdo z okolí Hradce Králové, kdo by pomohl s instalací ArchLinuxu na notebook HP Compaq 6910p ?
Potřeboval bych pár osobních rad/informací o této distribuci.
Tiskni
Sdílej:
Zkuste rozšířit blog a zeptat se přímo tady.... určitě se odpověď najde, Archistů je tu dost.
...a i moje blizky okoli uz to postihlo a desktopy vymenili za notebooky na splatky)...
WTF? Se zbláznili či co? Chápu, že my (OK, rodiče a já, navíc já jsem zvláštní případ) doma taky máme spousty laptopů, ale to je kvůli přenášení (do práce/školy a tak).
No to sem vyplodil peknej slepenec textu, dokonce je to snad i vsechno v jedny vete! 
...navic se da krasne upgradovat.
O tom by se šlo hádat. Jak před lety psal Ivo Lukačovič, laptopy mají vše potřebné v sobě --- máš v desktopu od výroby Wi-Fi, Bluetooth, čtečku,...? Když něco chybí, máš PCMCIA, USB, FW, dokovací stanici a UltraBay nebo něco podobného. Navíc je to celé kompaktní. Vyměnit si disk nebo paměť také není problém. A dokonce máš integrovaný záložní zdroj!
A mas pravdu, v desktopu nemam ani wi-fi ani bluetooth, ale jeste sem to nikdy nepotreboval a az budu, koupim si na to za nekolik malo stokorun modul do usb a bude to vyreseny.
Je to pokazdy na dukladnejsi uvazeni, jestli zrovna pro me by byl notebook to pravy nebo spis vyhozeny penize. No na doma ho nevyuziju urcite a do skoly uz chodit nebudu nez na nakej slusnejsi nasetrim a kdybych ho nekdy potreboval v praci (to je zatim jeste daleko), nepochybuju ze by mi zapujcili sluzebni.No to sice jo, ale cpu nebo zakladovku si tam nevymenis.
To snad ani není třeba, pokud se to nerozbije (pak si to normální člověk nebude dělat ani v desktopu) --- dodnes (rok 2009!) jsem spokojen s CPU Intel Pentium M "Dothan". Ale obé jsem si už měnil. ^_^
Je to pokazdy na dukladnejsi uvazeni, jestli zrovna pro me by byl notebook to pravy nebo spis vyhozeny penize.
Pravda.
Ja to naprosto chapu. Pri dnesnich cenach zeleza je naprosto zbytecny kupovat velky PC. Absolutni vetsina lidi vubec nevyuzije ten rozdil ve vykonu NB - PC, je to celkově skladnější, elegantnější, má to míň drátů a když je nutné, dá se to vycvaknout z dokiny a vyrazit na cesty.
Dnes bych klasický PC kupoval jen pro speciální využití - hi-end hry, podpora více (> 2) monitorů apod.
Jo a zapomnel jsem na nejvetsi vyhodu NB - divani se na filmy v posteli 
Kdyz se muj uz hodne prehriva, tak vetrak zacne tak hucet, ze se u toho spat neda
. Ale minuly mesic se mi, po dvou letech pouzivani, ten vetrak zadrel. Nastesti jsem nespal a hned ho vypnul, ale smradu bylo i tak dost. Myslel jsem, ze je po nem (plast se jeste neskvaril, ale smrdelo to a palilo fest). Nastesti po vymene vetraku jede zase jako namydleny.
P.S. Neverili byste, kolik dlouhych blond vlasu od pritelkyne se stihne za ty dva roky namotat na vetrak, nez se to cely zadre
.
No mozna mel. Vzhledem k tomu, ze mam zaheslovany BIOS, tak nevim, jak je to tam nastavene. Ale nechtel jsem cekat a zkouset, co to bude delat ;)
. Pro me je zakladem abych se stim mohl libovolne pohybovat a byt pres wifi pripojenej do site. Ackoli zrovna ted par dni byl muj NB trochu degradovan, jelikoz mi ve FreeBSD nejela wifi, ale prave sem si upravil jadro a ovladace, takze uz zase je to pro me notas :-]
Kdybych takovouhle reakci viděl před deseti lety, trochu bych se divil. Dnes žasnu a nevěřícně kroutím hlavou.
Notebook má dnes spousta lidí. Ve škole neznám nikoho, kdo by ho neměl. Zato znám hned několik archistů, kteří mají (pouze) notebook.
Zpět k tématu: Proč by neměly fungovat základní funkce jako ACPI? To nejsou zbytečnosti, ani na notebooku, ani na desktopu. Používám samozřejmě ACPI, bez kterého žádný dnešní počítač de facto pořádně nefunguje, uspávání (na disk i do paměti) i automatickou změnu frekvence procesoru. Tohle všechno je už víc než 5 let naprostá samozřejmost.
Možná by stálo za to udělat anketu mezi archisty, kteří mají notebok, a zeptat se jich, zda jim tam všechno funguje. Mně ano.
Tvůj komentář působí dojmem, že snad v ArchLinuxu něco podstatného chybí či nefunguje nebo že jde o jakési méněcenné desktop-only distro. Tak to určitě není, protože desktopy jsou vymírající druh a omezit se na ně by byla pro distro sebevražda. Dnešní notebook není nijak zásadně nekompatibilní s desktopem. Pouze je přenosný a má vestavěnou UPS a lépe vyladěnou implementaci ACPI.
Rád bych to viděl od člověka, který má nějaký ten pátek zkušenosti s touto distribucí.
Samotná instalace samozřejmě problém není.
Ano, tento dotaz patří do poradny - omlouvám se za nevhodné/chybné umístění.
Notebook mam, Archlinux taky, zkušenosti by nějaké taky byli, ale z HK nejsem ...
Mám, ale přijde mi ten Arch značně nestabilní, tak nevím.
Je to nejrychlejší distro, co jsem kdy viděl, konfigurace je přehledná, ale přijde mi to, že moc STABLE ten arch není 